Erskine Caldwell
Narozeni	17. prosince 1903 Moreland
Umrti	11. dubna 1987 (ve v?ku 83 let) Paradise Valley
Misto poh?beni	Oregon
Alma mater	Erskine College
Povolani	spisovatel , novina? , romanopisec, autor d?tske literatury a prozaik
Cho?	Margaret Bourke-Whiteova (1939?1942)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Erskine Preston Caldwell ( 17. prosince 1903 , Moreland , Georgie ? 11. dubna 1987 , Paradise Valley , Arizona ) byl americky spisovatel a novina? . V letech 1929 a? 1984 vydal 26 roman?, 16 sbirek povidek, 15 knih literatury faktu, dv? knihy pro d?ti a sbirku poezie. ^[1] Nam?ty ?erpal nej?ast?ji z prost?edi americkeho jihu, popisoval jeho chudobu i rasove problemy. Mezi nejznam?j?i pat?i romany Bo?i poli?ko a Tabakova cesta , za?azena odborniky mezi 100 nejvyznamn?j?ich anglickych roman? dvacateho stoleti. ^{[2] [1]}

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Caldwell se narodil 17. prosince 1903 v malem m?ste?ku White Oak v okrese Coweta ve stat? Georgia. ^[2] P?esna data o jeho narozeni nejsou znama. Jako misto narozeni se uvadi rovn?? Moreland. ^[1] Byl jedinym dit?tem presbytarianskeho kazatele Iry Sylvestra Caldwella a u?itelky Caroline Preston Caldwellove, rozene Bellove. Otec byl ?asto p?ekladan z mista na misto a rodina cestovala s nim, tak?e Erskine do svych patnacti ?il v Georgii, na Florid? , v Karolin?, ve Virginii a v Tennessee . Poznal p?itom dob?e zejmena ji?anske staty a mentalitu jejich obyvatel.

V mladi vyst?idal mnoho zam?stnani, univerzitni studia nedokon?il. ^[2] Na univerzit? ve Virginii se take seznamil se svou budouci man?elkou Helen Lanniganovou. Vzali se v roce 1925 a b?hem man?elstvi se narodily t?i d?ti. ^[2] V roce 1938 se rozvedli. ^[3]

Caldwell se roku 1926 usadil v Maine s cilem stat se profesionalnim spisovatelem. S man?elkou vedli knihkupectvi, aby u?ivili rodinu. Nejprve zkou?el poezii, od ni p?e?el ke stru?nym povidkam Bastard a Ubohy blazen . Pokusil se prorazit v ?asopisech, jeho prvni text se jmenoval The Georgia Cracker (1926) a pojednaval ? prozatim esejistickym zp?sobem ? o tematech, ktera se pozd?ji objevovala i v jeho prozach: politicka demagogie, rasove p?edsudky, fanaticke nabo?enstvi, kulturni sterilita a malom???actvi.

Prvni oce?ovana povidkova kniha mu vy?la roku 1931 pod nazvem American Earth . ^[2]

Jeho prvni usp??ny roman se jmenoval Tabakova cesta . Vy?el roku 1932. ^[4] Pojednava o osudech rodiny farma?skeho d?lnika Lestera za velke hospoda?ske krize 30. let. Ukazuje, jak bida ni?i v lidech lidskost. Knihu zdramatizoval roku 1934 Jack Kirkland a jeji uvedeni na Broadwayi p?ineslo Caldwellovi slavu a finan?ni zabezpe?eni. Hrala se nep?etr?it? sedm sezon. ^[4] V roce 1941 byl podle romanu nato?en stejnojmenny film.

O rok pozd?ji p?i?el Caldwell s dal?im romanem: Bo?i poli?ko . Stal se jednou z nejprodavan?j?ich knih v?ech dob. V Americe se prodalo p?es 14 milion? vytisk? a byla p?elo?ena do vice ne? ?ty?iceti jazyk?. Znovu se v?nuje tematu chudoby a farma?skeho ?ivota na jihu Spojenych stat?. Ve svych romanech se nevyhybal sexualnim temat?m a ve t?icatych letech jeho prozy byly ?asto ter?em cenzury pro udajnou obscennost. Zvla?t? na svem rodnem Jihu byl vniman jako kontroverzni autor. N?kte?i ozna?ovali jeho romany za pornografii , jini ho oslavovali jako socialniho filozofa a reformatora.

Na nabo?ensky fanatismus zauto?il v romanu Vypomocny kazatel (1935). Pote se zam??il na problem rasismu , a to zejmena v knihach Trapeni v ?ervenci (1940), ktera pojednava o rasovem lyn?i a Chlapec z Georgie (1943), je? vypravi p?ib?h maleho ?erno?skeho chlapce, ktery se ?ivi jako sluha.

Ve 30. letech za?al pracovat te? jako novina?. Po rozvodu se Caldwell o?enil s fotografkou Margaret Bourke-White a spolupracoval s ni na t?ech fotodokumentech. Jako reporter projel mnoho zemi, v?etn? ?eskoslovenska , jemu? v?noval sbirku reporta?i Na sever od Dunaje , kterou vydal roku 1939. Za 2. sv?tove valky byl vale?nym zpravodajem v Sov?tskem svazu . Reporta?e z teto doby jsou shrnuty v knihach Cestou na Smolensk (1942) a Moskva pod palbou (1942). Spojenym stat?m (p?edev?im jejich jihu) jsou v?novany sbirky reporta?i Vid?li jste jejich tva?e (1937) a Jsou snad tohle Spojene staty? (1941). M?ly ?asto socialn?-kriticky ton. V roce 1942 se rozvedl a vzal si mladou studentku June Jonsonovou. B?hem man?elstvi, ktere trvalo 12 let, se jim narodil syn Jay. ^[2]

Po valce jeho kreativita uhasla, p?sobil v Hollywoodu jako scenarista. Paradoxn? prav? v teto dob? v?ak na svem literarnim dile zbohatl. Jeho knihy vychazely v milionovych nakladech. P?i?inou byla tzv. paperbackova revoluce, kdy se knihy, d?ive velmi drahe a v?dy vazane, staly levnym spot?ebnim zbo?im. Prav? Caldwellovy texty pat?ily v 50. letech k nejpopularn?j?im paperback?m. Nicmen? elita?ske literarni kruhy "pokles k paperback?m" dlouho pova?ovaly za proh?e?ek a tato strategie take zti?ila reflexi Caldwellova dila v akademickych kruzich. ^[2] To v?ak neplatilo v Evrop?, Caldwell byl mimo?adn? cen?n ve Francii a take v Sov?tskem svazu.

?il v Connecticutu a v Arizon? . V roce 1957 se o?enil s Virginii Moffettovou Fletcherovou, ktera ilustrovala jeho knihu a spolu se usadili v Twin Peaks v San Franciscu. V roce 1977 se p?est?hovali do Paradise Valley v Arizon?, kde take 11. dubna 1987 zem?el na rakovinu plic. Je poh?ben v blizkosti sve rodiny v Scenic Hills Memorial Park v Ashlandu, Oregon.

Z jeho pozdniho dila byly cen?ny zejmena reporta?e. V knize In Search of Bisco (1965) ukazuje, jak postupuje na americkem jihu (s obti?emi) integrace ?ernoch?, v knize Deep South (1968) se vraci k tematu evangelikalniho fanatismu a ukazuje, jak bili ji?an?ti Ameri?ane u?ivaji nabo?enstvi jako obranu proti v?emu novemu a pokrokovemu. ^[2] Mezi posledni Caldwellovy knihy pat?i reedice jeho sbirky sedmdesati p?ti p?ib?h? pod nazvem Jackpot (1980) a autobiograficky Rok ?ivota ( A Year of Living). ^[3] M?sic p?ed smrti byla v Atlant? vydana autobiografie s nazvem With All My Might. ^[2]

V roce 1984 byl zvolen mezi padesat ?len? Americke akademie um?ni a literatury. ^[1] V roce 2000 byl Caldwell uveden jako zakladajici ?len do sin? slavy spisovatel? Georgie. ^[2]

V roce 1990 byl Caldwell?v rodny d?m p?est?hovan z White Oak do Morelandu a bylo v n?m z?izeno muzeum.

?eska vydani [ editovat | editovat zdroj ]

• Tabakova cesta (Tobacco Road) 1946, Rudolf ?ke?ik
• Tam na jihu (Southways) 1946, Dru?stvo Dilo p?atel um?ni a knihy
• Bo?i poli?ko ( God's Little Acre ) 1948, Dru?stvo Dilo p?atel um?ni a knihy
• Dlouha noc (All Night Long ) 1948, Pr?lom (Pavel Prokop)
• M?ste?ko Estherville (Place Called Estherville) 1958, Svobodne slovo - Melantrich
• V sobotu odpoledne (vybor povidek) 1958, SNKLHU - Statni nakladatelstvi krasne literatury, hudby a um?ni
• Tabakova cesta / Bo?i poli?ko / Trapeni v ?ervenci (Tobacco Road / God’s Little Acre / Trouble in July) 1966, Odeon
• Tragicky kus zem? (Tragic Ground) 1967, Svoboda
• St?echa nad hlavou (The Weather Shelter) 1969, 1980, Melantrich

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Erskine Caldwell na Wikimedia Commons
• Erskine Caldwell v Britannice
• Erskine Caldwell v Databazi knih