Pater Erich Wasmann S.J.
Narozeni	29. kv?tna 1859 Merano v Rakousku-Uhersku
Umrti	27. unora 1931 (ve v?ku 71 let) Valkenburg aan de Geul v holandske provincii Limburg
Narodnost	rakouska
Zem?	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolani	entomolog
Nabo?. vyznani	katolicka cirkev
Rodi?e	Friedrich Wasmann
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Erich Wasmann ( 29. kv?tna 1859 Merano ? 27. unora 1931 Valkenburg ) byl ?lenem jezuitskeho ?adu a myrmekolog , ktery se zabyval p?edev?im studiem myrmekofil? a socialnimi vztahy mravenc? a termit? . Byl zastancem evolu?ni teorie , kterou v?ak interpretoval ve shod? se svou nabo?enskou virou. ^[1] Znamy je jeho spor s Ernstem Haeckelem , ktery byl zastancem monismu . ^{[1] [2]}

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Erich Wasmann se narodil 29. kv?tna 1859 v Meranu v ji?nim Tyrolsku . Jeho rodi?e byli konvertite z protestantismu na katolickou viru , kte?i byli velmi nabo?ensky zalo?eni. Oba pochazeli z Hamburku a Erich?v otec byl znamy mali? Rudolph Friedrich Wasmann . Erich odmala chytal a pozoroval hmyz, zejmena brouky, proto od spolu?ak? dostal p?ezdivku Carabus. ^[3] Matka cht?la mit z Ericha kn?ze, proto ho dala na studia do jezuitske ?koly Stella Matutina ve Feldkirchu v Rakousku , ale u? v 16 letech p?estoupil do ?koly v Exatenu u m?sta Baexem v Holandsku . Jezuite podporovali Ericha ve studiu p?irodnich v?d. V roce 1888 byl vysv?cen na kn?ze a po cely sv?j ?ivot se sna?il spojovat biologii s virou. Kv?li svemu slabemu zdravi ? trp?l plicni chorobou ? neodcestoval do misie , ale stal se redaktorem jezuitskeho ?asopisu Stimmen aus Maria-Laach , co? mu umo?nilo v?novat se v?decke praci. V roce 1890 studoval v Praze , pote se p?esunul do Vidn? . Roku 1899 se redakce ?asopisu Stimmen aus Maria-Laach p?esunula do Limpertsbergu ve m?st? Lucemburk . V roce 1911 se p?est?hoval do Valkenburgu v provincii Limburg v ji?nim Holandsku, kde ?il a? do sve smrti. Erich Wasmann zem?el 27. unora 1931 zcela vy?erpan svoji praci, ale i spory se svymi oponenty. T?lo bylo poh?beno rano 2. b?ezna 1931 na h?bitov? jezuitskeho kla?tera ve Valkenburgu . ^[3]

V?decke dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Erich Wasmann se v?noval p?edev?im studiu mravenc? a termit?. Jeho va?ni se staly mraven?i hoste tzv. myrmekofilove, da se ?ici, ?e fenomen mraven?ich host? de facto objevil. Mnoho mraven?ich host? sam popsal. Byl take evolucionista a p?isp?l k debat? o psychologii ?ivo?ich?. ^{[1] [3]}

Studium mravenc? a jejich host? [ editovat | editovat zdroj ]

V dob? studii se je?t? zabyval svymi oblibenymi brouky, co? doklada jeho prvni prace Der Trichterwickler pojednavajci o zobonoskovitych , ale po recenzi knihy Lubbockovy knihy Ants, Bees and Wasps se po prostudovani tematu (aby recenze mohla byt fundovana), za?al v?novat studiu socialniho hmyzu. Brouk?m se pak v?noval jen v ramci myrmekofilnich druh?. Prvni prace tykajcich se mravenc? byl popularni ?lanek Aus dem Leben einer Ameise , ktery vy?el v roce 1886 v jeho domovskem ?asopise Stimmen aus Maria-Laach . V letech 1896-1898 se zabyval tem?? vyhradn? mravenci a jejich hosty, p?i?em? popsal cely jev a celkove p?sobeni mraven?ich host? na kolonie mravenc?. ^[1] V teto dob? intenzivn? spolupracuje mimo jine i s Forelem . Proto?e jezuite m?li mnoho misii v r?znych ?astech sv?ta, zasilali mu misiona?i mnoho novych myrmekofilnich druh? hmyzu (zejmena z Barmy , Brazilie , Madagaskaru , Javy ?i z Ji?ni Afriky ), ktere Wasmann popisoval. Celkem popsal 933 novych myrmekofilnich druh? hmyzu. ^[3]

P?i pobytu v Exatenu za?al zkoumat kolonie mravenc? druhu Formica sanguinea , ve kterych nachazel myrmekofilni brouky Lomechusa strumosa . V koloniich uvedeneho druhu mravenc?, ve kterem objevoval Lomechusy, se nachazeli tzv. pseudogynni jedinci , neplodni a nepracujici jedinci, p?echodne formy mezi d?lnici a kralovnou. Wasmann si myslel, ?e brouci druhu Lomechusa jsou pro mraven?i d?lnice natolik atraktivni, ?e za?nou zanedbavat sva vlastni vaji?ka a nasledn? vznikne pseudogyn . ^[3] P?i pobytu v Lucembursku se pote v?noval otroka?skym mravenc?m ve vy??ich nadmo?skych vy?kach. ^[1] Wasmann zavedl d?leni myrmekofilniho hmyzu na t?i kategorie. Symfilove jsou takovy hoste, ke kterym se mravenci chovaji jako ke ?len?m kolonie, jsou p?ena?eni, krmeni a ochra?ovani, ?asto se ?ivi larvmi mravenc?. Synekenti jsou v hnizd? nebo okoli hnizda ignorovani, jsou to mali rychli nebo naopak pomali a neohrabani mrcho?routi s neutralnim zapachem. Synecht?i , kte?i jsou vyhan?ni a napadani, jsou naopak spi?e rychli lovci p?ipadn? kleptoparaziti . V posledni dob? se od tohoto d?leni kv?li v?t?i rozmanitosti vztah? k hostitelskemu druhu ?aste?n? ustupuje. ^[4]

Erich Wasmann celkov? publikoval 435 entomologickych publikaci. ^[5]

Studium psychlogie ?ivo?ich? a evolucionismu [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1884, kdy Wasmann vydal svou praci Trichterwickler, byl je?t? odp?rcem Darwina . Av?ak mezi vydanim teto knihy a za?atkem jeho hlub?iho vyzkumu mravenc? sv?j postoj pomalu zm?nil. Stalo se tak v pr?b?hu jeho studia v Praze, p?edev?im diky jeho badani o broucich druhu Dinarda . Tito brouci ?iji jako mraven?i hoste a vykazuji zna?nou geografickou rozr?zn?nost, co? Wasmann pova?oval za adaptivni p?izp?sobni pochazejci od spole?neho p?edka. Wasmann se dale zabyval p?edev?im studiem brouk? rodu Lomechusa , kte?i ?iji v hnizdech mravenc? rodu Formica a Myrmica . Mravenci p?ijimaji tyto brouky do hnizda a staraji se o jejich larvy jako o vlastni. Lomechusa je v?ak maso?ravec a ?ivi se larvami mravenc?. Na zaklad? teto socialni intrakce Wasmann zalo?il svou evolu?ni teorii. Tuto teorii nazval v roce 1901 jako ?p?atelsky vyb?r“. Tvrdil, ?e p?edkove t?chto brouk? byli p?ile?itostnymi lovci mravenc?, mravence lakali na zvla?tni vypotky, proto mravenci nebyli v??i t?mto brouk?m nep?atel?ti a dovolili jim pohybovat se v hnizd?, dokonce si vybirali brouky s nejlep?im vypotkem, tak jako to d?la ?lov?k se zvi?aty a rostlinami. Tuto svou teorii postavil proti p?irodnimu vyb?ru a tvrdil, ?e p?irodni vyb?r nem??e vysv?tlit toto chovani mravenc?. P?irodni vyb?r by tyto brouky eliminoval a nenechal by mravence starat se o n? (brouci p?i velkem vyskytu v mraveni?ti omezuji rozvoj mraven?i kolonie). Wasmann tvrdil, ?e p?irodni vyb?r hraje v evoluci jen pod?adnou roli. P?irodni vyb?r jen eliminuje neschopne jedince, ale nem??e p?inest ?adnou inovaci. ^[2]

Zarove? se zabyval i psychologii ?ivo?ich?, kterou op?t studoval na mravencich a myrmekofilnim hmyzu. Tvrdil, ?e spole?enstvi mravenc? je spi?e souborem instinkt? ne? materialnim vytvorem. V ramci svych instinkt? jsou schopni si mravenci vybirat spole?niky, co? je podstatou jejich spole?enstvi. ^[2] O mravencich neuva?oval jako o inteligentnich tvorech, zarove? je nepova?oval ani za mechanicke stroje, spi?e je pova?oval za reflexni stroje, jak dokazuji jeho pokusy o ocho?eni mravenc?. ^[1] Jeho nazory vyvolavaly velke emoce mezi darwinisty, znamy je jeho spor s ?elnym p?edstavitelem monismu Ernstem Haeckelem. ^{[1] [2]}

Wasmann byl cely ?ivot zastancem evoluce, ale sna?il se ji skloubit se svoji virou. Darwiniste mu vy?itali, ?e svou naukou chce odvest lidi od prave evoluce, zarove? byl napadan i n?kterymi p?edstaviteli cirkve. ^{[2] [1]}

Pocty a zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Wasmann b?hem ?ivota ziskal mnoho poct a titul?. V roce 1921 ziskal doktorat z univerzity ve Freiburgu (fil. nat. honoris causa). Byl ?lenem mnoha entomologickych spole?nosti v Anglii , Belgii , ?pan?lsku , N?mecku ?i v Brazilii. ^[6] Jsou po n?m pojmenovany tzv. Wasmannovy mimikry , co? je p?izp?sobeni t?la ?ivo?icha napodobujici tvar t?la socialniho hmyzu, u ktereho doty?ny ?ivo?ich ?ije. ^[7] Po Wasmannovi jsou take pojmenovany tzv. Wasmannovske ?lazy, co? jsou ?lazy u brouka Claviger testaceus , ktery vylu?uje mrtvolne latky napodobujici ko?ist mravenc?. ^[8]

Historie Wasmannovy sbirky [ editovat | editovat zdroj ]

Wasmann vytvo?il sbirku, ktera obsahuje asi 2000 termit? a 1000 mravenc?. Sbirka dale obsahuje na 2000 host? mravenc? a termit?. Jsou mezi nimi hlavn? brouci , ale obsahuje i rozto?e ?i motyli . Po Wasmannov? smrti sbirka z?stala v jezuitskem kla?te?e ve Valkenburgu , stala se sou?asti tzv. ?Museum Wasmannianum“. V roce 1941 byla sbirka zap?j?ena do P?irodov?dneho muzea v Maastrichtu . V roce 1942 byl kla?ter ve Valkenburgu zru?en a byla zde zalo?ena ?kola SS-Reichsschule (vychovavala holandske chlapce pro slu?by v ramci Velke germanske ?i?e ). Kdy? se Reichsfuhrer Heinrich Himmler dozv?d?l o sbirce, nechal ji p?evest do Berlina , kde byla ulo?ena v bunkru Entomologickeho ustavu. V roce 1944 byl Masstricht dobyt 9. americkou armadou, ve ktere slou?il i major John Wendell Bailey, v civilu profesor na univerzit? v Richmondu . Bailey se cht?l na sbirku podivat, a kdy? zjistil ?e ji N?mci odvezli do Berlina, cht?l ji ziskat zpatky. Entomologicky ustav v Berlin? v?ak spadal pod spravu Rude armady, traduje se, ?e p?i vyjednavani o vraceni sbirky zp?t do Masstrichtu musel Bailey Rusy p?esv?d?ovat alkoholem. Sbirka se vratila do Maastrichtu 29. za?i 1945. Roku 1964 byla sbirka zakoupena m?stem Maastricht a je stale ulo?ena v P?irodov?deckem muzeu v Maastrichtu. ^[9]

Wasmann v ?echach [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1890 Wasmann studoval t?i semestry na pra?ske n?mecke univerzit?. ^[1] I v Praze se zajimal o mravence a jejich hosty. Zname jsou jeho nav?t?vy lokality Zvolska homole , kde spolu s pra?skymi entomology sbiral myrmekofilni drab?iky Zyras plicatus a Zyras confragrosus . Traduje se, ?e p?i nalezu uvedenych vzacnych drab?ik? Wasmann poklekl a za?al se modlit pod mohutnym smrkem. ^[10] Tento vice ne? 200 let stary smrk byl v roce 1983 vyhla?en jako pamatny v roce 2003 ho v?ak vyvratila vich?ice. ^[11] B?hem pobytu na n?mecke univerzit? v Praze nav?t?voval i jine lokality, nap?iklad v kv?tnu roku 1891 nav?tivil Bohosudov , kde objevil kolonii mravenc? druhu Polyergus rufescens , a nebo dne 16. srpna 1890 v 15 hodin spolu s Ottokarem Nickerlem mlad?im na?el u Velke ?ernoci mravence druhu Polyergus rufescens na loupe?ive vyprav?. ^[12]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Erich Wasmann na Wikimedia Commons