Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Eduard Tubin
(
18. ?erven
1905
,
Kallaste
?
17. listopadu
1982
,
Stockholm
) byl
estonsko
-
?vedsky
hudebni skladatel
a
dirigent
.
Na hudebni akademii v
Tartu
byl ?akem
Heino Ellera
. Roku 1938 se setkal s ma?arskym skladatelem a etnomuzikologem
Zoltanem Kodalym
, ktery ho p?im?l zabyvat se estonskym
folklorem
. Za tim u?elem Tubin roku 1938 uskute?nil vypravu na estonsky ostrov
Hiiumaa
, kde za?al sbirat lidove pisn? a pop?vky. Od te chvile ?asto vyu?ival motiv? estonskeho folkloru ve sve tvorb?, zejmena nap?iklad ve svem baletu
Kratt
(jej? vytvo?il v letech 1938?1940, kdy jeho folklorni va?e? kulminovala). Po okupaci Estonska
Sov?tskym svazem
roku 1944 uprchl do ?vedska, kde se usadil. ?vedske ob?anstvi ziskal roku 1961. V druhe ?asti sve hudebni kariery, zejmena po emigraci, se jeho hudba vice internacionalizovala. Velmi ho v tom ovlivnila prace pro
Drottningholms slottsteater
(operni d?m ve Stockholmu), kde se ?ivil tim, ?e restauroval stare opery. Za?al take experimentovat s modernistickymi postupy, zejmena v 7. symfonii dosp?l dokonce a? k
dodekafonii
, av?ak neopustil pevninu tonalni hudby.
Napsal mimo jine opery
Barbara von Tisenhusen
(premiera 1969) a
Fara? z Reigi
(premiera 1979), provedene v Estonsku.
Dlouho nemohl dojit uznani, zejmena prosadit se ve ?vedsku pro n?j bylo obti?ne a nemohl se ?ivit jen skladanim. Uznani, i mezinarodniho, se mu dostalo a? v zav?ru ?ivota. Velkou roli v tom sehral jeho krajan, dirigent
Neeme Jarvi
, ktery se stal propagatorem jeho dila na sv?tovych scenach. V Estonsku byl po rozpadu SSSR docen?n jako jeden z nejvyznamn?j?ich estonskych um?lc?, v Tartu mu byla vzty?ena socha, na zamku v
Alatskivi
je dnes jeho muzeum.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Eduard Tubin
na anglicke Wikipedii.
