Digital Subscriber Line

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
DSL technologie
Technologie ITU -standard
ADSL ANSI T1.413 Issue 2
ITU G.992.1 (G.DMT)
ITU G.992.2 (G.Lite)
ADSL2 ITU G.992.3/4
ITU G.992.3 Annex J
ITU G.992.3 Annex L
ADSL2+ ITU G.992.5
ITU G.992.5 Annex L
ITU G.992.5 Annex M
HDSL ITU G.991.1
HDSL2  
IDSL  
MSDSL  
PDSL  
RADSL  
SDSL  
SHDSL ITU G.991.2
UDSL  
VDSL ITU G.993.1
VDSL2 ITU G.993.2

DSL ( anglicky Digital Subscriber Line ) je technologie, ktera umo??uje vyu?it stavajici u?astnicke telefonni vedeni pro vysokorychlostni p?enos dat . Vyu?iva telefonni rozvody kroucenou dvojlinkou nebo plochym nekroucenym kabelem. Jednotlive typy DSL se li?i v pou?ivanem frekven?nim pasmu, maximalni rychlosti a dosahu. Obecn? plati, ?e ?im v?t?i vzdalenost od ust?edny nebo men? kvalitni vedeni, tim ni??i maximalni dosa?itelna rychlost. Soubor v?ech r?znych typ? se ozna?uje xDSL .

Varianty DSL [ editovat | editovat zdroj ]

Pro b??ne domaci nasazeni se obvykle vyu?iva asymetricka varianta ( ADSL ), kde je vy??i p?enosova rychlost ve sm?ru k zakaznikovi ( anglicky download ) a ni??i rychlost sm?rem od zakaznika ( anglicky upload ). Ve firemnim prost?edi se pou?ivaji symetricke varianty, kde jsou ob? rychlosti stejne.

Rozd?leni slu?eb DSL:

V ?R se pou?ivaji:

  • ADSL - asymetricka linka, vyu?ivajici m?d?ne kroucene dvojlinky , sdileni s telefonni linkou, a? 8/1 Mbit/s (teoretickych) praxi spi?e a? 6 mbit/512 kbit
  • ADSL2 - se v praxi ji? nepou?iva (i tak bylo roz?i?eni velmi male)
  • ADSL2+ - vylep?ena verze ADSL2, a? 24/1,4 Mbit/s (teoretickych) v praxi se ve sv?t? pou?iva a? 20 Mbit/768 kbit (v ?R a? 16 Mbit/768 kbit)
  • SHDSL - symetricka linka, max. 4,5 Mbit/s p?i pou?iti 2 par? kroucene dvojlinky
  • SHDSL.bis - vylep?ena verze SHDSL, max. 5696 kbit/s na jednom paru, podpora a? 4 par?
  • VDSL2 - symetricka linka, max. 100 Mbit/s

Dal?i varianty:

U?astnicka p?ipojka m??e byt sou?asn? pou?ita pro DSL i ISDN (podle Annex-B).

P?esto?e existovaly firmy, ktere nabizely ?DSL po rozvodech kabelove televize“, nap?iklad pod nazvem CableDSL, o technologii DSL se nejednalo. Datove p?enosy po kabelovych rozvodech se nazyvaji DOCSIS .

DSL v ?eske republice [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eske republice provozuje nejv?t?i si? xDSL linek spole?nost CETIN (nastupce O2 Czech Republic ). [1] Tyto linky vyu?ivaji standardu VDSL2 17a, p?i?em? od roku 2018 CETIN postupn? zavadi na svych sitich take technologii VDSL2 35b, ktera je nejnov?j?i aktualizaci VDSL2 dle standardu ITU-T G.993.2 o frekven?nim planu do 35 MHz, co? umo?ni v pevne siti na kratkych p?ipojkach dosahovat rychlosti p?ipojeni a? 350 Mbit/s. Tento frekven?ni plan zarove? dovoluje bezproblemovou koexistenci s ji? pou?ivanymi VDSL2 17a plany v p?istupove siti spole?nosti. [2] [3]

Si? CETIN je v ?R neustale zrychlovana prost?ednictvim technologii vectoringu a bondingu .

Vectoring byl v siti CETIN spu?t?n v roce 2018 a tato technologie slou?i k potla?eni ?umu zp?sobeneho p?eslechem na vzdalenem konci vedeni (FEXT ? Far End Crosstalk) mezi jednotlivymi pary v kabelu. Ka?da linka v kabelu se chova tak, jako by byla v kabelu sama, a diky tomu tedy funguje s maximalni rychlosti. [4]

V roce 2020 CETIN nasadil do sve sit? rovn?? technologii bonding . [5] Jde o logicke sp?a?eni dvou metalickych DSL linek vyu?ivajici VDSL2 17a technologii. Vysledkem je a? dvojnasobne zrychleni stavajiciho p?ipojeni nejen p?i downloadu , ale take p?i uploadu . [6]

Pro zavedeni technologie bondingu je zapot?ebi mit vhodny DSL modem. Z tohoto d?vodu poskytuje CETIN svym zakaznik?m koncove za?izeni s nazvem Terminator. Terminator umo??uje spojeni dvou linek DSL a tim zdvojnasobeni p?enosove rychlosti. [7] Dostupnost bondingu na jednotlivych adresach lze zjistit z mapy pokryti, ktera je voln? dostupna na webu zrychlujemecesko.cz . [8]

B?hem roku 2021 CETIN roz?i?il nabidku bondingu a k p?vodnim rychlostnim profil?m z 20 Mb/s a? na 50 Mb/s a z 50 Mb/s a? na 100 Mb/s p?ipojil take rychlostni profil z 100 Mb/s na a? 250 Mb/s. [9] Krom? roz?i?eni nabidky CETIN rovn?? navy?il rychlosti uploadu u VDSL2 linek s rychlosti 20/2 Mb/s, ktere byly upgradovany na 20/5 Mb/s a VDSL2 linky 50/5 Mb/s, ktere nyni dosahuji rychlosti uploadu 50/10 Mb/s. [10] Od b?ezna roku 2022 CETIN zp?istupni t?i nove symetricke tarify: 250/250 Mb/s, 500/500 Mb/s a 1000/500 Mb/s pro opticke p?ipojky, diky kterym dojde k vyraznemu navy?eni rychlosti uploadu. [11]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Si? CETIN - CETIN. www.cetin.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  2. Technologie VDSL3 v siti CETIN nabidne vy??i rychlosti internetoveho p?ipojeni - Tiskove zpravy - CETIN. www.cetin.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  3. Stabilni rychly internet pro hra?e - technologie VDSL3 v siti CETIN s rychlosti 250 Mbit/s - Tiskove zpravy - CETIN. www.cetin.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-08-05.  
  4. KURUC, Ji?i. Jak z DSL vyma?knout rychlej?i internet: Do hry vstupuje vektoring a bonding. ?iv?.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  5. SEDLAK, Jan. O2 v ?esku zrychli DSL internet, od prosince za?ne nabizet bonding. Lupa.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  6. MLEJNEK, Autor: Ing Petr. Co je VDSL bonding a Terminator - rychlej?i internet! [online]. 2021-03-28 [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  7. ZAJIC, Radek. Terminator od CETIN: VDSL bonding a rychlosti ?a? 250 Mbit/s“. Root.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  8. DIGITAL, Apploud. Zrychlujeme ?esko | Rychly internet v pevne siti CETIN. Zrychlujeme ?esko [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  9. SEDLAK, Jan. CETIN roz?i?uje bonding a 250Mb rychlost dostal do dvou milion? domacnosti. Lupa.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  10. SLI?EK, David. CETIN od kv?tna navy?i upload xDSL, u 100Mbit linek se zvy?i z 10 na 20 Mbit/s. Lupa.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  
  11. SLI?EK, David. CETIN od b?ezna zavede pro optiku nove symetricke tarify s vy??im uploadem. Lupa.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]