Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Desire Charnay:
Lintel 24
, struktura 23,
Yaxchilan
; socha znazor?uje posvatny ritual krveproliti, ktere se konalo 28. ?ijna 709; kral Itzamnaaj B'alam II. chran?ny jaguarem dr?i pochode?, zatimco jeho man?elka K'ab'al Xook protahuje lano svym propichnutym jazykem, (109,7x77,3 cm)
Claude-Joseph Desire Charnay
(
2. kv?tna
1828
Fleurie
?
24. ?ijna
1915
) byl
francouzsky
cestovatel,
archeolog
a
fotograf
, ktery prozkoumal chramy v
Mexiku
a
St?edni Ameriku
. Byl pr?kopnikem u?ite
fotografie
.
Narodil se
2. kv?tna
1828
ve m?st?
Fleurie
, studoval na
Lycee Charlemagne
. V roce 1850 se stal u?itelem v
New Orleans
,
Louisiana
, kde se seznamil s knihami dobrodruha
Johna Lloyda Stephense
o jeho cest? do
Yucatanu
. Na zaklad? pov??eni od francouzskeho ministerstva ?kolstvi procestoval v obdobi 1857-1861 Mexiko, v roce 1863
Madagaskar
, v
Ji?ni Americe
zejmena
Chile
a
Argentinu
v roce 1875, dale ostrov
Java
a take
Australii
v roce 1878. V letech 1880-1883 znovu nav?tivil zni?ena m?sta v Mexiku.
Pierre Lorillard IV
z
New Yorku
p?isp?l na uhradu naklad? teto expedice a Charnay pojmenoval na jeho po?est velke zni?ene m?sto pobli?
guatemalske
hranice "Ville Lorillard"; misto je v?ak vice zname jako
Yaxchilan
. Charnay cestoval do Yucatanu v roce 1886.
Fotografii vyu?ival k dokumentaci svych objev?. V Mexiku fotografoval starobyle chramy se sugestivnim u?inkem. Z po?izenych fotografii sestavil dv? velkoformatova alba.
[1]
Jeho d?le?itou publikaci je
Le Mexique, souvenirs et impressions de voyage
(1863), obsahujici jeho osobni zpravu o expedici z let 1857-1861, oficialni verze je v knize
Cites et ruines americaines:
Mitla
,
Palenque
,
Izamal
,
Chichen-Itza
,
Uxmal
Violleta-le-Duca
, (1863), vol. 19 z
Recueil des voyages et des documents
;
Les Anciennes villes du Nouveau Monde
(1885; anglicky p?eklad
The Ancient Cities of the New World
, 1887, Mmes. Gonino a Conant); dobrodru?ny roman
Une Princesse indienne avant la conquete
(1888);
A travers les fonts vierges
(1890); a
Manuscrit Ramirez: Histoire de l'origine des Indiens qui habitent la Nouvelle Espagne selon leurs traditions
(1903).
-
Jumbe-Souli, kralovna Ostrov? Comorian Moheli, p?ijima francouzskou delegaci, 1863
-
Facade principale du palais des Nonnes
, 1859-1860
-
-
Campechana
- ↑
TAUSK, Petr
.
D?jiny fotografie
. Praha: Akademie muzickych um?ni v Praze, Fakulta filmova a televizni, SPN Praha, 1980. 17-332-79. S. 36.
