Chuck Berry
Chuck Berry v roce 1957
Zakladni informace
Rodne jmeno	Charles Edward Anderson Berry
Narozeni	18. ?ijna 1926 St. Louis , Missouri , USA
Umrti	18. b?ezna 2017 (ve v?ku 90 let) St. Charles
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
?anry	rock and roll , blues , rhythm and blues
Povolani	hudebnik , skladatel
Nastroje	kytara , zp?v
Aktivni roky	1953 ? 2017
Vydavatele	Chess , Mercury , Atco
Vyznamna dila	Johnny B. Goode Maybellene Roll Over Beethoven Rock and Roll Music
Ocen?ni	Cena Grammy za celo?ivotni dilo (1984) Rock and Roll Hall of Fame (1986) Vyznamenani Kennedyho centra (2000) Polar Music Prize (2014) Hv?zda na Hollywoodskem chodniku slavy
Man?el(ka)	Themetta Suggs (1948?2017)
D?ti	Ingrid Berry
Sidla	The Ville Chuck Berry House
Web	www.chuckberry.com
Vyznamny nastroj
Gibson ES-355
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Charles Edward Anderson ?Chuck“ Berry ( 18. ?ijna 1926 , St. Louis , Missouri , USA ? 18. b?ezna 2017 , Wentzville , Missouri , USA ^[1] ) byl americky kytarista , zp?vak a skladatel , jeden z p?ednich pr?kopnik? rock and rollu . S pisn?mi ? Maybellene “ (1955), ? Roll Over Beethoven “ (1956), ? Rock and Roll Music “ (1957) a ? Johnny B. Goode “ (1958) rozvijel z rhythm and blues hlavni prvky rock and rollu s texty zam??enymi na dospivajici lidi, s kytarovymi soly, ktera m?la velky vliv na pozd?j?i rozvoj rockove hudby. ^[2]

Po?atkem roku 1953 se nechal ovlivnit kytarovou technikou bluesoveho kytaristy T-Bone Walkera a ve ve?ernich hodinach hral se skupinou Johnnie Johnson Trio . ^[3] Zlom p?i?el v kv?tnu 1955, kdy Berry odcestoval do Chicaga, kde se setkal s Muddy Watersem . Ten mu za?idil nahravaci smlouvu u Leonarda Chesse z Chess Records . S nim nato?il skladbu ?Maybellene“ ? adaptaci na lidovou pise? ?Ida Red“. Singlu se prodalo vice ne? milion kopii a dostala se na prvni misto v ?eb?i?ku Billboardu v sekci Rhythm and Blues. Do konce padesatych let m?l Berry je?t? n?kolik hit? a objevil se v n?kolika televiznich po?adech. Zalo?il take sv?j vlastni klub nazvany Berry's Club Bandstand. V lednu 1962 nastal dal?i zlom v jeho karie?e. Byl odsouzen k t?em let?m v?zeni za nelegalni p?evoz ?trnactilete divky p?es hranice, udajn? s umyslem ji pohlavn? zneu?it. ^{[3] [4] [5]} Po propu?t?ni roku 1963 nasledoval utlum jeho usp?ch?.

V roce 1985 byl uveden do Blues Hall of Fame a nasledujici rok byl jednim z prvnich hudebnik?, kte?i byli uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame , k Berrymu bylo uvedeno, ?e do rock and rollu p?isp?l nejen zvukem, ale i postojem. ^[6] Berry byl vyhla?en ?asopisem Rolling Stone jako ?esty nejlep?i kytarista v?ech dob v ?eb?i?ku 100 nejlep?ich kytarist? v?ech dob z roku 2003 ^[7] (ve stejnem ?eb?i?ku z roku 2011 se umistil na osme p?i?ce), ^[8] v ?eb?i?ku 100 nejlep?ich zp?vak? v?ech dob se umistil na 41. pozici ^[9] a v ?eb?i?ku Rolling Stone ? 100 nejv?t?ich um?lc? v?ech dob na patem mist?. ^[10] T?i z jeho pisni (?Johnny B. Goode“, ?Maybellene“ a ?Rock and Roll Music“) jsou v ?eb?i?ku 500 Songs that Shaped Rock and Roll (500 pisni, ktere formovaly rock and roll).

Po?atky (1926?1954) [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v St. Louis ve stat? Missouri ^[11] jako ?tvrte z ?esti d?ti. Vyr?stal v severni ?asti St. Louis, ?asto p?ezdivane ?The Ville“, kde ?ilo mnoho lidi ze st?edni vrstvy te doby. Jeho otec Henry pracoval pro blizkou baptistickou cirkev. Jeho matka Martha byla ?editelkou ?koly. Skute?nost, ?e ?il v rodin? st?edni vrstvy, mu umo?nila v?novat se svemu zajmu, hudb?, ji? od utleho v?ku. Jeho prvni ve?ejne vystoupeni prob?hlo je?t? kdy? studoval na st?edni ?kole Sumner . ^[12] Jen o t?i roky pozd?ji, v roce 1944, kdy stale je?t? chodil na Sumner, byl zat?en a odsouzen za ozbrojene loupe?e. Vyloupil t?i obchody v Kansas City a s p?ateli odcizil auto. ^{[13] [14]} Ve sve autobiografii ?ekl, ?e se jeho auto rozbilo a on byl pote donucen si ukrast jine. Zastavil proji?d?jici auto a zami?il na jeho ?idi?e nefunk?ni pistoli. ^{[15] [16]} Byl poslan do Intermediate Reformatory for Young Men v Algoa pobli? Jefferson City (Missouri). ^[11] Byl zde ?lenem p?veckeho sboru. ^[13]

V den svych 21. narozenin v roce 1947 byl propu?t?n z v?zeni. 28. ?ijna 1948 se o?enil s Themettou Suggs. Dne 3. ?ijna 1950 se jim narodila dcera Darlin Ingrid Berry. ^[17] Berry v te dob? pracoval jako d?lnik ve dvou automobilovych tovarnach a jako spravce domu, kde s rodinou bydlel. Vyd?laval dostate?ne mno?stvi pen?z, aby si v roce 1950 koupil maly t?ipokojovy domek s vanou na Whittier Street. ^[18] D?m je v sou?asne dob? zapsan Narodnim registru historickych budov jako Chuck Berry House . ^[19]

Po?atkem padesatych let za?al spolupracovat s lokalnimi skupinami v mistnich barech, co? byl dal?i zdroj p?ijm? pro jeho rodinu. ^[18] Ji? od utleho v?ku hral blues a pou?ival kytarove riffy a r?zne netradi?ni pohyby inspirovane T-Bone Walkerem . ^[20] Dostal n?kolik kytarovych lekci od Ira Harrise, ktery polo?il zaklad pro jeho kytarovy styl. ^[21] Po?atkem roku 1953 Berry za?al hrat s triem klaviristy Johnnie Johnsona , s tim spolupracoval i v pozd?j?i dob?. ^[22] Skupina hrala pomale pisn? a blues, nejpopularn?j?i ?anr mezi b?lochy bylo country .

Prvni usp?chy (1955?1962) [ editovat | editovat zdroj ]

V kv?tnu 1955 Berry odcestoval do Chicaga, kde se setkal s Muddy Watersem . Ten mu za?idil setkani s Leonardem Chessem z Chess Records , aby spolu projednali nahravaci smlouvu. Berry Chessovi p?edstavil sv?j bluesovy material v domn?ni, ?e ho tim oslovi. Jeho pozornost v?ak p?ijal a? svou adaptaci na country pise? ?Ida Red“. Berry svou pise? nazval Maybellene a nahral ji dne 21. kv?tna 1955. P?vodni sestava p?i nahravani byla: Johnnie Johnson na klavir, Jerome Green (ze skupiny Bo Diddleyho ) na rumba koule , Jasper Thomas na bici a Willie Dixon na kontrabas. Pisn? ?Maybellene“ se prodalo vice ne? milion kopii a stala se hitem ?islo jedna v rhythm and bluesovem ?eb?i?ku Billboardu . ^{[11] [23]}

Koncem ?ervna 1956 se jeho pise? ? Roll Over Beethoven “ dostala na 29. p?i?ku Billboard Top 100 a Berry se stal jednim z ?Top Acts of '56“.

V?zeni a utlum (po roce 1962) [ editovat | editovat zdroj ]

V lednu 1962 nastal druhy zlom v jeho karie?e. Byl odsouzen k t?em let?m v?zeni za nelegalni p?evoz ?trnactilete divky p?es hranice, udajn? s umyslem ji pohlavn? zneu?it. ^{[3] [4] [5]}

Po propu?t?ni v roce 1963 m?l n?kolik dal?ich hit?, v?etn? skladeb ?No Particular Place to Go“, ?You Never Can Tell“ a ?Nadine“, ale ?adna z pisni nedosahla takoveho usp?chu, jaky m?ly jeho pisn? z padesatych let. V sedmdesatych letech hral pov?t?inou stare pisn? a byl vyhledavan jako nostalgicky um?lec, hrajici sve hity se skupinami r?znych kvalit. ^[3] V roce 1979 stravil n?kolik m?sic? ve v?zeni a byl donucen vykonavat ve?ejne prace kv?li da?ovym unik?m.

P?inos popularni hudb? [ editovat | editovat zdroj ]

Vliv Chucka Berryho na vyvoj rock and rollu je velmi vyznamny. Jeho novatorstvi je i ve zp?sobu hry na kytaru. Kratke, rychle, po sob? nasledujici kytarove riffy, ktere p?i h?e pou?ival, zm?nily do te doby platne zakonitosti hudebni rytmiky . Berry je hudebn? velmi kompetentni zp?vak, ktery diky srozumitelnemu p?ednesu dokazal prost?ednictvim text? maximaln? ovlivnit na poslucha?e. Mnohe z jeho skladeb se staly ve sve dob? hymnami mladych. Jako prvni ve svych textech oslovil nactilete a co bylo hlavni, oslovil je jazykem, ktery pou?ivali a zpival o jejich problemech. Do text? zavedl takova slova jako auto, divka, ?kola, ?arlivost apod.

John Lennon to vyjad?il velmi jednodu?e: ?Kdy? chcete definovat rock and roll jednim jmenem, bude to nejpravd?podobn?ji ? Chuck Berry“. Z pohledu vyvoje moderni popularni hudby ho m??eme pova?ovat za pili? jakymi jsou Bob Dylan a Beatles . Velka v?t?ina vyznamnych hudebnik?, kte?i p?i?li po n?m, se od n?j u?ili a pokou?eli se ho napodobit.

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• V roce 1977 byla nahravka "Johnny B. Goode" umist?na na Zlatou desku k vesmirne sond? Voyager 1 , jako poselstvi cizim civilizacim.
• Na zvla?tni ?adost prezidenta Jimmyho Cartera Berry 7. ?ervna 1979 vystoupil v Bilem dom? .
• 26. unora 1985 byla Berrymu ud?lena cena Grammy Za celo?ivotni dilo .
• 23. ledna 1986 byli Chuck Berry, Elvis Presley a Fats Domino jako prvni um?lci uvedeni do rock'n'rollove sin? slavy . Od tohoto data se ka?doro?n? v polovin? ledna, rock'n'rollova si? slavy rozr?sta o dal?i hudebni legendy.
• Skladba Maybellene byla 2. b?ezna 1988 p?i 30. ro?niku ud?lovani cen Grammy uvedeny do dvorany slavy Narodni akademie hudebniho um?ni a v?d .
• V listopadu 1988 spole?nost MCA vydala antologii historickych nahravek Berryho, ktere p?ipravil v letech 1955 ? 1973 pro zna?ku Chess.
• Berry se v ?ervnu 1988 dostal do prvni desitky um?lc? zv??n?nych na Chodniku slavy v St. Louis.
• P?i p?ile?itosti 32. ro?niku ud?lovani cen Grammy byla 21. unora 1990 skladba Roll Over Beethoven za?azena do Dvorany slavy NARAS . Album Chuck Berry ? The Chess Box v produkci Andyho McKaiea bylo vyhodnoceno jako nejlep?i historicke album.
• V roce 2003 vyznamny hudebni ?asopis Rolling Stone vyhlasil 100 nejlep?ich kytarist? v?ech dob. Berry se umistil na ?estem mist?.
• Jeho vyb?rove album The Great Twenty-Eight obsadilo 21. misto v seznamu 500 nejlep?ich alb v?ech dob .
• V roce 2004 ?asopis Rolling Stone vyhlasil 500 nejlep?ich skladeb v?ech dob . Do uvedeneho seznamu se dostalo ?est Berryho skladeb a to na nasledujicich mistech: ?Johnny B. Goode“ (# 7), ?Maybellene“ (# 18), ?Roll Over Beethoven“ (# 97), ?Rock and Roll Music“ (# 128), ?Sweet Little Sixteen“ (# 272) a ?Brown Eyed Handsome Man“ (# 374).
• Take v roce 2004 hudebni odbornici p?id?lili Berrymu 5. misto v ?eb?i?ku 100 nejv?t?ich um?lc? v?ech dob .

Diskografie [ editovat | editovat zdroj ]

Studiova alba [ editovat | editovat zdroj ]

• Rock, Rock, Rock (1956) ? s The Moonglows a The Flamingos
• After School Session (1957)
• One Dozen Berrys (1958)
• Chuck Berry Is on Top (1959)
• Rockin' at the Hops (1960)
• New Juke Box Hits (1961)
• Two Great Guitars (1964) ? s Bo Diddleyem
• St. Louis to Liverpool (1964)
• Chuck Berry in London (1965)
• Fresh Berry's (1965)
• Chuck Berry's Golden Hits (1967)
• Chuck Berry in Memphis (1967)
• From St. Louie to Frisco (1968)
• Concerto in B. Goode (1969)
• Back Home (1970)
• San Francisco Dues (1971)
• The London Chuck Berry Sessions (1972)
• Bio (1973)
• Chuck Berry (1975)
• Rock It (1979)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Chuck Berry na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Osoba Chuck Berry ve Wikicitatech
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Chuck Berry na Wikimedia Commons
• Oficialni web