Christo Botev
Christo Botev kolem roku 1875
Rodne jmeno	Christo Bo?ov Petkov
Narozeni	6. ledna 1848 Kalofer Osmanska ?i?e Osmanska ?i?e
Umrti	1. ?ervna 1876 (ve v?ku 28 let) Stara planina Osmanska ?i?e Osmanska ?i?e
P?i?ina umrti	zabity v boji
Povolani	basnik , spisovatel , novina? , revoluciona?, u?itel a p?ekladatel
Narodnost	bulharska
Vyznamna dila	Ob??eni Vasila Levskeho
Man?el(ka)	Veneta Boteva
D?ti	Ivanka Boteva
Rodi?e	Botyo Petkov a Ivanka Boteva
P?ibuzni	Kiril Botev , Boyan Botev a Stefan Botev (sourozenci)
Vlivy	Alexandr Sergejevi? Pu?kin Alexandr Ivanovi? Gercen Nikolaj Gavrilovi? ?erny?evskij Pierre-Joseph Proudhon
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Christo Botev , bulharsky Христо Ботев ( 6. ledna 1848 Kalofer ? 1. ?ervna 1876 Stara Planina , vrch Okol?ica) byl bulharsky basnik , novina? a revoluciona? . Pro Bulhary je narodnim hrdinou a symbolem boje za bulharskou nezavislost. V boji proti turecke nadvlad? take padl.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Christo Botev, se narodil jako Christo Bo?ov Petkov (lze nalezt i p?episy Botjov, Botyov) v u?itelske rodin? jako nejstar?i z deviti d?ti. Otec m?l ?iroke vzd?lani, dopisoval do bulharskych novin, usiloval o zvy?eni narodniho uv?dom?ni Bulhar?. Matka znala stovky lidovych pisni a na sveho syna p?enesla lasku k lidovemu um?ni. ^[1] Po dokon?eni zakladni ?koly v rodnem Kaloferu v roce 1863 ode?el studovat do Od?sy , kde ziskal stipendium na gymnaziu. Po dvou letech byl pro nedostatek zajmu o vyuku ze ?koly vylou?en. Z?stal v Od?se, v?noval se soukromemu studiu a pracoval jako domaci u?itel v rodin? polskych emigrant?. Koncem ?ijna 1866 odejel do vesnice Zadunajevka v Besarabii , kde p?ijal misto u?itele. V roce 1867 se vratil dom? do Kaloferu a suploval ve ?kole za sveho nemocneho otce. Z te doby se dochovaly jeho prvni literarni pokusy. Jeho prvni base? Majce si (Sve matce) byla uve?ejn?na v ?asopise Gajda (Dudy). ^{[1] [2]} Aktivn? se zapojil do ve?ejneho ?ivota, vyzyval k boji za osvobozeni Bulharska. Proto?e na zav?re?ne ?kolni slavnosti pronesl ost?e protiturecky projev, musel emigrovat. Cht?l odejet zp?t do Ruska , ale z finan?nich d?vod? z?stal v Rumunsku , kde se podilel na p?iprav? ozbrojeneho oddilu, ktery m?l byt vyslan do Bulharska. V roce 1869 se v Bukure?ti seznamil s Vasilem Levskym , vyznamnou postavou osvobozeneckeho boje. ?il ve velmi skrovnych pom?rech, onemocn?l, ale p?esto p?ipravoval svou prvni kni?ku. Sbirka basni a prozaickych praci pro nedostatek financi vydana nebyla. Pomahal vydavat ?asopis Tapan (Buben). ^[1] V roce 1869 se vratil do Besarabie, kde po dva roky u?il a zarove? udr?oval uzke spojeni s bulharskymi emigranty. V roce 1871 odejel zp?t do Rumunska a zde za?al teho? roku pod pseudonymem D.?avdar vydavat noviny Duma na bulgarskite emigranti ( Slovo bulharskych emigrant? ) , p?ispival do ?asopisu Karles (Kli?t?), spolupracoval na ?asopise Svoboda. ^[1] V novinach publikoval i svoje basn?, z ru?tiny p?elo?il u?ebnici aritmetiky. Rovn?? se stal ?lenem bulharskeho revolu?niho ust?edniho vyboru . Pro svoji politickou ?innost byl v Rumunsku n?kolikrat zat?en. V roce 1873 pracoval pro ?asopis Nezavisimost (Nezavislost) a vydaval satiricky ?asopis Budilnik (Budi?ek).

Po poprav? Levskeho v Sofii v roce 1873 se Botev stal v?dcem radikalni frakce a prosazoval ideu okam?iteho ozbrojeneho povstani. Nasledujiciho roku se stal u?itelem na bulharske ?kole v Bukure?ti . Po zru?eni ?asopisu Nezavislost zalo?il tydenik Zname (Prapor), v n?m? prezentoval svoje politicke, filozoficke i um?lecke ideje. ^[1] V ?ervenci 1875 se o?enil s Venetou Min?evovou-Vezlerovou, ktera sdilela jeho politicke nazory a podpo?ila jej i finan?n?. M?li spolu dceru Ivanku, ale jejich rodinny ?ivot trval jen kratce. ^[2]

Po vypuknuti hercegovskeho povstani v roce 1875 odejel do Ruska s ukolem ziskat finan?ni podporu pro povstani v Bulharsku. Toto povstani v?ak selhalo, proto?e vypuklo p?ed?asn?. V d?sledku teto pora?ky Botev abdikoval na funkce ve vyboru, nicmen? pokra?oval ve sve politicke ?innosti. Krom? toho se v?noval literarni praci. Vydal Kalenda?e pro roky 1875 a 1876 s ?lanky a basn?mi v?novanymi osobnostem bulharskeho narodniho hnuti a s p?itelem Stefanem Stambolovem knihu Pesni i stichotvotrenija ot Bo?ova i Stambolova. ^[1] Pote, co v roce 1876 vypuklo dubnove povstani , usoudili radikalove, ?e je ?as na ozbrojeny boj. Rozhodli se vytvo?it ozbrojenou dru?inu a vniknout do vlasti; pro politicke neshody se nakonec veleni ujal Botev, a?koli nem?l ?adne vojenske zku?enosti. V kv?tnu se v p?evle?eni za cestujici zmocnili parniku Radecky a vylodili se pobli? Kozloduje . Dvouset?lenna jednotka se okam?it? stala ter?em tureckych vojsk. Sice se ji poda?ilo probit do hor , ale zde 1. ?ervna (podle stareho kalenda?e 20. kv?tna) byla mezi vrchy Kamara, Kupena a Okol?ica (Vola) obkli?ena a podlehla p?esile; padl zde i Botev. Traduje se, ?e na vrchu Vola mu byla useknuta hlava a spolu s ostatnimi bojovniky vystavena na nam?sti ve m?st? Vraca . ^[1] Mezi lidem vznikla legenda, ?e nezem?el a dal bojuje proti Turk?m. ^[2]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Z dila Christo Boteva z?stalo zachovano 20 basni, ktere byly otiskovany v novinach a v roce 1875 vydany kni?n?. Cely se?it Botevovych basni sho?el v roce 1877 p?i po?aru ve Stare Zago?e b?hem rusko-turecke valky . Psal take ?lanky do novin, humoristicke a satiricke fejetony i literarni kritiku a recenze. P?ipravil p?eklady alespo? 5 ruskych knih, ale z finan?nich d?vod? byly vydany jen U?ebnice aritmetiky a kniha D. I. Ilovajskeho o slovanskem p?vodu dunajskych Bulhar?. ^[1]

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Nese po n?m jmeno nejvy??i hora poho?i Stara planina Botev (2376 m), m?sto Botevgrad , mnoho bulharskych fotbalovych klub? (mezi nimi? nejznam?j?i je PFK Botev Plovdiv ), jeden z kanal? bulharskeho ve?ejnopravniho rozhlasu ?i nejvyznamn?j?i bulharska literarni cena ( Me?dunarodna botevska nagrada ).

V roce 1972 byla zalo?ena statni cena Christo Boteva , ktera byla ud?lovana jednou za p?t let vynikajicim literat?m ? um?lc?m, kte?i se aktivn? zapojili svou praci za upevn?ni miru a pokroku. Od roku 1972 do roku 1991 bylo ud?leno celkem dvanact titul? Laureat? teto mezinarodni ceny. ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Христо Ботев na bulharske Wikipedii a Hristo Botev na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Christo Botev na Wikimedia Commons
• Stranky v?novane Christo Botevovi
• Dila Christo Boteva v Projektu Gutenberg

[[Kategorie:Spisovatele pi?ici bulharsky] ]