Bitva o Zvolen

Bitva u Zvolena
	konflikt : Ma?arsko-?eskoslovenska valka
	Postaveni ?s. vojsk pod vedenim Josefa ?nejdarka p?ed Kalvarii v Banske ?tiavnici v ?ervnu 1919
Trvani	10. ?erven 1919 ? 13. ?erven 1919
Misto	Zvolen , Slovensko
Vysledek	Drtive ?eskoslovenske vit?zstvi
Strany
?eskoslovensko Slovensko ?esko	Ma?arska republika rad
Velitele
	Josef ?nejdarek
	Josef ?nejdarek
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Po vyhla?eni samostatnosti v ?ijnu 1918 obsadily ?eskoslovenske vojenske jednotky postupn? zem? Hornich Uher . Ultimatum dohodovych mocnosti ohledn? uzemnich ztrat dalo v Budape?ti moc do rukou bol?evicke vlady, ktera cht?la obnovit Uhersko a spojit se s tehdej?im bol?evickym Ruskem . Koncem kv?tna 1919 ma?arska vojska dobyla ?ast Slovenska , ov?em v bojich u Zvolena ve dnech 10. ? 13. ?ervna byla odra?ena a ?eskoslovenske jednotky p?e?ly do utoku a zajistily slovenske uzemi.

Situace na p?elomu let 1918?1919 [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atkem listopadu 1918 se vyhla?eni nezavislosti roz?i?ilo po v?t?in? uzemi ?eskych zemi. Pohrani?ni okresy byly do konce roku obsazeny nov? vytvo?enym vojskem a historicke hranice zem? byly v podstat? zabezpe?eny. Velkou otazkou ale z?stavalo Slovensko , ktere nebylo geopoliticky definovano. Bylo jasne, ?e ji?ni hranice dosavadni Horni zem? budou tam, kde ji narysuji bodaky ?eskoslovenskeho vojska. Demarka?ni ?ara mezi ?eskoslovenskem a Ma?arskem byla vale?nou radou Dohody ur?ena 25. listopadu 1918 . V polovin? unora 1919 v?ak byla posunuta na ?eskoslovensky natlak zna?n? k jihu. Tim se k ?eskoslovensku dostala uzemi, ktera byla obydlena Slovaky, kte?i byli ob?ti silne ma?arizace . ^[
zdroj?
] 21. b?ezna 1919 vznikla v Ma?arsku tzv. Ma?arska republika rad , jeji? p?edstavitele vyhlasili diktaturu proletariatu a revolu?ni valku. Ma?arske vojenske veleni se pokou?elo dobyt Horni zemi a p?es Karpaty se spojit se sov?tskymi bol?eviky. 28. dubna byla vydana sm?rnice o postupu ?eskoslovenskych vojsk na obsazeni uzemi, ktere bylo ur?eno na zaklad? rozhodnuti vale?ne rady Dohody. Postup slabych vojenskych jednotek na demarka?ni ?aru se v?ak zm?nil v katastrofu a ma?arske revolu?ni jednotky zahajily v kv?tnu postup dv?ma sm?ry ? na Pre?ov vst?ic Rude armad? a p?es Lu?enec a Zvolen na ?ilinu . 16. ?ervna v Ma?ary obsazenem Pre?ov? vznikla tzv. Slovenska republika rad , ktera nastolila na obsazenem uzemi diktaturu proletariatu. Mezitim do?lo v ?eskoslovenske armad? ke zm?n?. Malo spolehlive italske velitele vyst?idali francouz?ti generalove a d?stojnici. Do ?ela nov? zorganizovane ?eskoslovenske 2. p??i divize se postavil plukovnik francouzskych legii a veteran Cizinecke legie Josef ?nejdarek . Prapory a pluky rozbite v p?edchozich bojich se zformovaly a spolu s novymi jednotkami ustupovaly v hornatem terenu od jedne obranne ?ary k druhe. Necely tyden sta?il ?nejdarkovi, aby zkonsolidoval pod?izena vojska a p?ipravil je k uto?nym akcim.

Bitva [ editovat | editovat zdroj ]

Rano 10. ?ervna zahajila 2. p??i brigada demonstra?ni utok na Zvolen . Jeji leve k?idlo se p?ekvapiv? objevilo v boku ma?arskych vojsk, prave k?idlo vstoupilo do Banske ?tiavnice. V?echny ma?arske utoky nasledujiciho dne byly odra?eny a 2. divize pokra?ovala v utoku. ?nejdarek zm?nil sm?r uderu a 13. ?ervna na?idil obchvatny utok na Zvolen. Po ?ty?ech hodinach boje obsadily jeho jednotky dominantni koty a za?al utok na kli?ove pozice ma?arske obrany. Kolem poledne dosahly prvni jednotky Zvolena a fronta byla prora?ena do hloubky 10 kilometr?. Do ?eskoslovenskych rukou se tak dostal cely st?edni tok Hronu a ma?arske veleni ji? nem?lo zalohy, jimi? by mohlo pr?lom zacelit.

Nasledujici udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

Dobyti Zvolena znamenalo bojovy obrat. ?eskoslovenska armada se ujala iniciativy a zauto?ila na Ma?ary ve dvou sm?rech ? na Levice a na Lu?enec . Rozpoutaly se tydenni boje, ve kterych byly vy?erpany ve?kere ma?arske zalohy. Ma?arske armadni veleni souhlasilo s p?im??im a stahlo se za demarka?ni ?aru. Zajimave bylo pou?iti vojenske lsti se Senegalci .

Dezinformace o Senegalcich [ editovat | editovat zdroj ]

?nejdarek minil uto?it na Ma?ary ve sm?ru Levice od severu. Francouzsky general Schuler, Alsasan, m?l uto?it ze zapadu. Bela Kun pravd?podobn? velel bol?evik?m . Jeliko? ?nejdarek nem?l tem?? ?adne zalohy, rozhodl se pro lest. Zavolal si jednoho z d?stojnik? a dal mu p?ikaz, aby vyrazil sm?rem ke Ko?icim a vzal s sebou asi stovku vojak? v plat?nych uniformach. Tito vojaci si museli na?ernit tva?e a ruce a na hlavu si uvazat ne zcela bile ?atky jako turbany . Na ka?de ?elezni?ni stanici pak museli vystoupit, chodit po peron? a hovo?it nahlas ?senegalsky“. D?stojnik oponoval, ?e nema ani jednoho vojaka, ktery umi senegalsky. ?nejdarek jej ubezpe?il, ?e sta?i, kdy? budou n?co nesrozumiteln? drmolit, ale srozumitelne musi byt slovo Senegal . Po?ital s tim, ?e nejeden ma?arsky ?pion se tohoto slovi?ka chyti a udaje trochu p?e?ene, aby dostal vy??i odm?nu. ?Senegalci“ vystoupili pouze v ?ilin? a v Ko?icich, p?esto za 48 hodin v Pe?ti ?v?d?li”, ?e Franchet d'Esperey , vrchni velitel spojenecke armady na Balkan? , poslal ?nejdarkovi p?es Rumunsko jako zalohu dva pluky Senegalc? (asi 6000 vojak?). Z Pe?ti se pote dezinformace dostala na frontu, kde ?ada ma?arskych vojak? necht?la padnout do zajeti a vrhala se do ?eky ze strachu p?ed lido?routy . Senegalce tvo?ili mladi vojaci z Vr?ovic v Praze. ^[1]

Citat [ editovat | editovat zdroj ]

?	To? ta zem, ktera dnes chce, abyste s ni s?ali pouto, okem slzavym p?ihli?i k ?ech?m a vola: Poj?te, poj?te pomoci! Jsme otroci, ale mame te? hou?evnatost otrok?. P?ij?te k nam, a my p?isahame, ?e s vami vytrvame v boji!	“
? Slovensky politik a mistop?edseda poslanecke sn?movny Metod Matej Bella , 15. listopadu 1918