Bianca Cappello
Bianca Cappello
(
1548
,
Benatky
?
17. ?ijna
1587
, Poggio a Caiano,
Prato
) byla rodem benatska ?lechti?na a druhym s?atkem s
toskanskym velkovevodou
Franti?kem I. Medicejskym
toskanska velkovevodkyn?
.
Bianca se narodila jako dcera
Bartolomea Cappello
, ?lena jedne z nejbohat?ich benatskych patricijskych rodin. Matku ztratila ji? v utlem v?ku a d?tstvi s p?isnou macechou bylo t??ke. Divka, proslula svou mimo?adnou krasou, byla zasnoubena se synem
furlanskeho
do?ete
.
Jako patnactileta se zamilovala do Pietra Bonaventuriho, ze zchudle rodiny pochazejiciho mladeho zam?stnance banky Salviati; 28. listopadu roku
1563
spolu uprchli k Pietrov? rodin? do
Florencie
. Romanticke pojeti p?ib?hu p?edstavuje Biancu jako titulni postavu dojemne milostne historie, av?ak dokumenty z te doby dokladaji i men? romanticke skute?nosti: Bianca tajn? sebrala i v?echny cennosti z majetku sveho otce, k nim? se mohla dostat. Za dopadeni unosce sve dcery vypsal Bian?in otec odm?nu 1000 dukat?; ve Florencii pobyvajiciho Pietrova stryce Gianbattistu Bonaventuriho
Benat?ane
uvrhli do v?zeni, kde zem?el. Dekretem senatu z p?ikazu Rady Deseti byli Pietro a Bianca prohla?eni za vyhnance z Benatek a
≪pokud by se zmin?ny Pietro n?kdy objevil v lagun? nebo byl tam nasilim p?ivezen, jeho hlava ma byt sra?ena s jeho ramenou p?ed zraky ve?ejnosti≫
. Slu?ebnou Marii Donati, je? uprchlik?m pomahala, odsoudili rovn??.
Uprchlici se vzali v jedne vesnici u
Bologne
(podle jinych pramen? m?li uzav?it s?atek ve Florencii, v dom? Pietrovy matky). Po p?ichodu k Pietrov? rodin? se ukazalo, ?e p?es jeho p?edchozi uji??ovani se ani zdaleka nevyrovna rodin? Bian?in?. ?ila v chudem dom? typu
tugurio
na ji?ni stran? nam?sti svateho Marka. Benatska patricijka uvykla p?epychu se ocitla v bid?: Pietrova matka byla invalidou p?ipoutanym na l??ko, otec, jemu? p?ibylo n?kolik dal?ich krk?, musel propustit jedineho sluhu, aby sni?il vydaje. Zhy?kana Bianca musela vykonaval dosud ji nezname ?pinave domaci prace. Z man?elstvi se nasledujiciho roku
1564
narodila dcera jmenem Virginia (podle jinych pramen? Pellegrina); provdala se pozd?ji za hrab?te Ulissa Bentivoglio.
Novoman?ele prakticky nevychazeli z domu, aby se vyhnuli uv?zn?ni a vydani do Benatek, nebo? byli p?esv?d?eni, ?e do Florencie byli vyslani specialni agenti, kte?i je m?li najit. Bianca sotva vy?la do nedalekeho kostela. Bian?in man?el, zostudiv?i sve chlebodarce ? slavnou a vlivnou banke?skou florentskou rodinu Salviati, jen t??ko hledal nove zam?stnani, je? mu nakonec poskytl princ naslednik Francesco de Medici, ktery roku 1564 p?ijal regentstvi za sveho otce
Cosima I.
Benatska republika ?adala od Florencie vydani Pietra a Biancy. Aby Pietro ziskal podporu prince Francesca, seznamil ho se svou krasnou ?enou, sjednav jejich sch?zku, na ni? Bianca ochotn? ?la. Podle jine verze se Francesco doslechl o Biance, na jeji? vraceni Benat?ane vypsali tak vysokou odm?nu, a sam cht?l tuto ?enu poznat. Podle romanticke verze se to m?lo udat tak, ?e Francesco prochazel ulici, uvid?l Biancu v okn? a byl zasa?en jeji krasou (zatimco ona se polekala, pova?ujic ho za jednoho z benatskych ≪lovc? lebek≫).
A? tak ?i tak, pote, co uvid?l Biancu, Francesco nastrojil setkani s ni ji? samotnou v dom? markyzy Mondragone (varianta ? v Casino Mediceo na nam?sti sv. Marka), man?elky jeho ?pan?lskeho vychovatele, je? se na Francesc?v p?ikaz sp?atelila s Bian?inou tchyni a p?es ni Biance p?edest?ela v?echny vyhody princovy za?tity. Okolnosti tohoto setkani popisuje ?ada florentskych spisovatel?. Kdy? Bianca p?i?la k donn? Mondragone, ta ode?la a misto ni se vzap?ti v komnat? objevil Francesco. Bianca padla na kolena p?ed princem a poprosila o jeho ochranu p?ed svymi benatskymi nep?ateli; to ji bylo okam?it? p?islibeno. Podle svych slov Francesco rychle vy?el z komnaty. Pote se vratila pani domu, omluvila se a ?ekla, ?e Francesco ziskal kli? od domu neznamo jak a ona za jeho p?itomnost nenese p?ed Biancou vinu.
Naslednik a fakticky vladce Forencie se skute?n? za?al zabyvat Bian?inou v?ci. Pro za?atek s pomoci florentskeho vyslance v Benatkach a pape?skeho
nuncia
urovnal v?t?inu problem? Biancy a jejiho mu?e s Benatkami a take napomohl tomu, aby ji vydali v?no jeji zesnule matky, je? ji ze zakona nale?elo, ale po jejim ut?ku bylo konfiskovano. Upln? o?istit jeji jmeno a eliminovat v?echny naroky Benatske republiky se mu v?ak nepoda?ilo.
Palazzo di Bianca Capello
Bianca se stala Francescovou milenkou. Jejich vztah trval mnoho let, nic na n?m nezm?nil ani jeho ji? d?ive planovany ? s cilem spojeni s
habsburskou dynastii
? s?atek s rakouskou
arcivevodkyni
Johanou Habsburskou
, dcerou
cisa?e
Ferdinanda I.
, ktery se uskute?nil 18. prosince roku
1565
, zahy pote, co Francesco poznal Biancu.
Jak pi?i historici, ≪Bianca ziskala takovou moc nad slabo?skym princem, ?e prakticky v?e se dalo podle jeji v?le≫. Velkou ?ast sveho ?asu travil Francesco bu? ve sve laborato?i, nebo s Biancou. Jeho man?elka Johana, nudna ?ena povy?ene povahy, byla p?ed tuto skute?nost postavena prakticky ihned po svatb? a byla ji hluboce zasa?ena, co? se zakonit? promitlo velmi negativn? do vztahu man?el?.
Francesco zahrnoval Biancu dary, v?etn? sidel (vill) a sad?. Usadil milenku v dom?, znamem jako
Palazzo di Bianca Cappello
, pobli? sve oficialni rezidence
Palazzo Pitti
. Roku
1566
byla Bianca p?edstavena u dvora.
Bian?in man?el Pietro Bonaventuri ziskal od Francesca vysokou hodnost ve vlad?
a s tim souvisejici velke p?ijmy. Diky svemu postaveni a majetku se dostal mezi mlade bohate Floren?any, mezi nimi? se za?al chovat mimo?adn? vyzyvav?, p?edvad?je naplno svou pychu, temperament a sklony k intrikam (diky kterym ostatn? take sveho ?asu p?im?l Biancu k ut?ku).
Po n?jakem ?ase (25. prosince 1570 nebo 1572) byl Pietro zavra?d?n na rohu Via Maggio, v ni? stal d?m darovany jeho ?en?. Za jeho vra?dou stala rodina Ricci, ji? urazil ≪nevhodnou pozornosti≫ divce z teto rodiny jmenem Kassandra Bongiane (ji? u?inil svou milenkou). Ura?eni Ricciove se domahali spravedlnosti u Francesca, ten jim v?ak necht?l vydat man?ela sve milenky, naopak Pietra p?ed nimi varoval, pokou?el se ho zachranit a radil mu, aby uprchl do Francie, Pietro v?ak jeho varovani nedbal. Bianca se rovn?? pokou?ela vysv?tlit man?elovi nezbytnost uteci nebo dat Ricci?m zadostiu?in?ni a omluvu. Pietro ji v?ak nevysly?el a zlostn? ode?el z domu. Vevoda zastihl milenku v slzach a kdy? si vyslechl, co se stalo, poznamenal:
≪Nechce-li va? mu? poslechnout dob?e min?ne rady, musime ho ponechat jeho osudu.≫
Pietro pak, vyjda na ulici, potkal jednoho z Ricci? a op?t ho urazil tim, ?e mu p?ilo?il pistoli k hrudi. Ricciove znovu ?adali vevodu o spravedlnost. Francesco odvedl Roberta Ricciho do zahrady, kde s nim dlouze hovo?il a na rozlou?enou ?ekl:
≪Konejte, jak chcete, nebudeme si va?eho chovani v?imat.≫
, ?im? fakticky vra?du man?ela sve milenky schvalil. (N?kolik let pote se k tomu p?iznal svemu kaplanovi Gian Battistovi Confetti.) Po tomto rozhovoru vevoda odjel z m?sta. 21. prosince, kdy? se Pietro vracel od Kassandry, jej na most? napadlo dvacet bandit?, Pietrovi se v?ak poda?ilo uteci. Dostal se tem?? a? dom?, na rohu ulice v?ak na n?j ?ekali dal?i vrahove, jim? tentokrat ji? neunikl a byl zabit. Sou?asn? byla ve sve vlastni posteli zavra?d?na i Pietrova milenka Kassandra, je? s nim rodinu zostudila. Vevoda, ktery se vratil do Florencie za dva dny, na?idil vy?et?eni p?ipadu, vinik?m v?ak dali mo?nost uprchnout do Francie.
Francesco I. de Medici
Don Antonio Medici ve zralem v?ku
Francesco a Bianca se ji? nijak nesna?ili sv?j vztah skryvat. Vevodova zakonita man?elka Johanna si bezvysledn? st??ovala v dopisech svemu bratrovi,
cisa?i
Maxmilianovi II.
, na milenku sveho man?ela. Vypravi se p?ihoda, ?e se ob? ?eny potkaly na
most? Santa Trinita
a pouze zasah hrab?t? Heliodora Costeliho zabranil Johann? dat rozkaz sluh?m, aby Biancu svrhli do ?eky
Arno
. Johanninym ne?t?stim bylo (krom jejich osobnich vlastnosti a neatraktivniho vzhledu), ?e svemu man?elovi stale nedala naslednika a d?dice ? do roku 1575 porodila pouze ?est dcer.
Av?ak ani Bianca, a? z man?elstvi s Pietrem porodila dceru, znovu neot?hotn?la. Kladla si otazku, nakolik by se zm?nilo jeji postaveni, kdyby dala vevodovi syna, by? z leveho boku. Jak pravi historicke prameny, v te dob? hledala pomoc u ka?deho leka?e, ale i u ka?de v??tkyn? ?i ?arod?je v Italii. Nakonec 9. srpna roku
1576
oznamila Bianca narozeni chlapce, jeho? Francesco, v te dob? ji? vevoda (Cosimo I. zem?el roku
1574
) uznal za sveho
bastarda
, p?ijal do rodiny jako
Antonia di Medici
(
1576
?
1621
) a zakoupil pro n?j za 200 000 dukat? vladu v
Neapolskem kralovstvi
.
Av?ak, jak se ukazalo po n?kolika letech, t?hotenstvi a porod Biancy byly p?edstirane: v jejim dom? tajn? ?ily t?i t?hotne ?eny a za spolupachatelstvi porodni baby byl novorozeny syn jedne z nich vydavan za Bian?ino dit?. Kratce pote zem?ely ob? dal?i ?eny i porodni baba. (Pomoc p?i realizaci tohoto planu Biance poskytla jeji slu?ebna Giovanna Santo.) Leka?, ktery se v?noval ≪porodiv?i≫ Biance, pozoroval absenci n?kterych symptom? a pova?oval ji za simulantku. Franti?ek o podvodu samoz?ejm? nem?l tu?eni. Existence dit?te byla leta tajena.
O n?kolik let pozd?ji se Bianca sama p?iznala svemu milenci k podvodu. Kardinal
Ferdinand
, Francesc?v mlad?i bratr a Bian?in davny nep?itel, rovn?? o teto afe?e v?d?l: zpravila ho o ni slu?ebna Giavanna Santi, ji? Bianca po p?edstiranem porodu poslala do
Bologne
a je? se jen tak tak zachranila p?ed vrahy, o nich? si myslela, ?e je najala Bianca. (Kardinal v?ak dal p?ednost tomu utajit tuto informaci a zve?ejnil ji teprve po Bian?in? smrti.) Prava ≪kuka??iho mlad?te≫ Antonia, p?esto?e jej Francesco uznal za sveho syna, byla pozd?ji ostatnimi ?leny rodu ignorovana. Na druhe stran? nelze spustit ze z?etele druhou verzi, toti? ?e historka o tom, ?e t?hotenstvi bylo p?edstirane a dit? podvr?ene, byla zve?ejn?na a? po smrti obou rodi?? a pochazi od kardinala Ferdinanda, pro ktereho byla mimo?adn? prosp??na, nebo? vy?adila Antonia z linie naslednictvi tr?nu, na ktery nakonec usedl sam Ferdinand.
V tomte? roce, po narozeni Antonia, Biancu nakonec nav?tivil s odpu?t?nim jeji otec, jeho? s poctami p?ijal i vevoda Francesco. Bianca otci koupila jako dar d?m v Benatkach.
Johana Habsburska
, prvni man?elka vevody Francesca
Sou?asn? s p?ichodem na sv?t Antonia, jeho? v?ichni v te dob? pokladali za skute?neho Medici, se p?iost?ily vztahy Florencie s Habsburky, kte?i nakonec vysly?eli Johaniny na?ky a sti?nosti polekav?e se, ?e vevodstvi by mohl zd?dit bastard. Situace se pon?kud uklidnila po smrti cisa?e Maxmiliana II. Novy cisa?
Rudolf II.
vysly?el ob? strany: ?aloby jeho tety Johany mu byly znamy, jeji mu? ji zase obvi?oval z tvrdosti a rozhazova?nosti. Rudolf doporu?il vevodovi, aby se k man?elce choval s v?t?i uctou a aby ob?toval svou milenku, co? Francesco samoz?ejm? neakceptoval. Naopak, jeho nenavist a ?patne chovani k Johann? je?t? zesilily. Zajimave je, ?e p?es tyto pom?ry cisa? nejen?e potvrdil Francescovi vevodsky titul, ale zm?nil jeho panstvi na velkovevodstvi, nad nim? nem?l ?imsky pape? moci.
Nasledujiciho roku
1577
zakonita Francescova man?elka Johanna porodila chlapce, pok?t?neho jmenem Filip. Po narozeni maleho prince, vytou?eneho naslednika tr?nu, pova?ovala Bianca za vhodne na n?jaky ?as opustit Florencii, ale vevoda bez ni nemohl ?it a kdy? euforie z narozeni d?dice opadla, povolal ji zp?t, zahrnuv ji i Antonia dary. Z Benatek Bianca pozvala sveho bratra Vittoria Cappello, ktery se stal vevodovym favoritem a na dlouhy ?as i jedinym radcem. (Za n?jaky ?as v?ak vevoda Vittoria vyhnal pro krade? ze statni pokladny.)
Montaigne
, uvid?v Biancu ve Florencii, napsal o ni:
≪...krasna ? podle italskeho vkusu, s veselou a buclatou tva?i, s vymluvnym vyrazem…≫
.
Triumf Johanny jako matky naslednika tr?nu nem?l dlouheho trvani. Zem?ela p?i p?ed?asnem porodu dal?iho, osmeho dit?te, rovn?? syna: 10. dubna 1578 v pokro?ilem stupni t?hotenstvi spadla se schod? velkovevodskeho palace ve Florencii a n?kolik hodin pote p?ed?asn? porodila sveho druheho syna, ktery vzhledem k tomu, ?e byl siln? nedono?eny, vzap?ti zem?el. Johana sama skonala nasledujiciho dne.
Okolnosti Johaniny smrti vyvolaly mnoho dohad? a vyrojily se dokonce zv?sti, ?e na ni m?l mit sv?j dil jeji man?el a jeho milenka, kte?i ji udajn? hodlali otravit ?i m?li stat za jeji nehodou. Moderni analyzy Johaninych ostatk? otravu vylou?ily a potvrdily, ?e jeji umrti bylo v bezprost?edni souvislosti s porodem ? Johana utrp?la
rupturu
d?lohy
. Krom? toho trp?la t??kou formou
skoliozy
a jeji
pate?
a
panev
byly siln? deformovane. Je zjevne, ?e i jeji p?edchozi porody musely byt velmi t??ke a je s podivem, ?e je v?bec p?e?ila.
Floren?ane byli roztrp?eni neuctou, s jako se choval novope?eny vdovec k zesnule. I Bianca projevila malo ohled?: kdy? poh?ebni pr?vod prochazel kolem jejiho palace, vyklonila se z okna a vevoda, proji?d?jici kolem, ji salutoval. ≪Bian?in triumf byl ubohy, nep?istojny a odsouzenihodny≫.
Za t?i m?sice, 5. ?ervence teho? roku, se vdovec Francesco tajn? s Biancou o?enil (jak se ukazalo, milenci si je?t? za Pietrova ?ivota vzajemn? zavazn? p?isahali p?ed obrazem Madonny, ?e se vezmou, a? budou oba volni). Vevoda odmitl v?echny nabizene nabidky ?enitby s vyznamnymi ?enami Evropy, v?etn? rozumnych navrh? sveho bratra kardinala, ktere by p?inesly vevodstvi prosp?ch.
Nasledujici m?sice ?ila Bianca p?imo ve vevodskem palaci, p?i?em? ze slu?nosti bylo oznameno, ?e ji vzali jako vychovatelku mladym princeznam.
17. ?ervence teho? roku Benatky na prosbu Francesca ud?lily Biance, v te dob? stale je?t? oficialn? stihane pro okradeni otce, ?estny titul
≪
Dcera svateho Marka
≫
[1]
, co? ji postavilo na stejnou urove? s italskymi princeznami a dovolilo Francescovi de iure vyhnout se
mesalianci
a pozdvihnout ji na stupe? velkovevodkyn? toskanske (jeho otec Cosimo, ktery se p?i druhem s?atku rovn?? o?enil nerovn?, podobny titul pro svou ?enu v souladu se zakonem neziskal). Otec a bratr Capello dostali titul ryti?? Zlate hv?zdy
(Stela d’Oro).
12. ?ijna, jak jen to dovolilo uplynuti p?edepsaneho obdobi smutku, se ve Florencii konaly slavnostni oficialni svatebni ceremonie a
korunovace
, na n?? byly vynalo?eny obrovske prost?edky. Sou?asn? s korunovaci se konaly i zasnuby Bian?iny dcery Pellegriny s hrab?tem Bentivoglio. Bianca byla prohla?ena velkovevodkyni toskanskou a korunovanou dcerou Benatske republiky. Po?ehnani panovnickemu paru ud?lil Bian?in stryc patriarcha akvilejsky. Spojenectvi s Benatkami bylo jedinym politickym ziskem tohoto man?elstvi, nebo? Habsburkove jim byli navysost ura?eni; zasnoubeni vevodovy dcery se synem
mantovskeho vevody
bylo zru?eno а velkovevoda byl ve?ejn? vysmivan v cele Italii.
Rubens
. Portret vevody Francesca ve zralem v?ku
Alessandro Allori
.
Portret Biancy Capello ve zralem v?ku
(fragment)
Bianca si vyslou?ila nenavist poddanych sveho man?ela a take p?ezdivku
≪?arod?jka≫
. Таk nap?iklad smrt maleho Filipa, syna Francesca a Johany, ktery zem?el roku
1582
, p?ipisovali jejimu jedu, nemluv? u? o smrti Johany samotne.
Jak pi?i badatele, tato nenavist souvisela s tim, ?e Bianca byla rodem z Benatek ? davneho protivnika Florencie; krom toho krajn? nepopularni vevoda Francesco neustale demonstroval sv?j vztah s ni (ten trval 24 let a vevoda krom Biancy nem?l jinych milenek) a v?echno, co tyran Francesco miloval, bylo poznamenano negativnim vztahem ob?an? k n?mu. Krom toho Francesc?v bratr kardinal Ferdinand, na rozdil od sveho star?iho bratra u lidu velmi popularni, Biancu hluboce nenavid?l a vyu?ival sv?j vliv, aby o?ernil jakekoli jeji konani. P?edpoklada se take, ?e Bian?ina pov?st ?arod?jnice m??e byt spojena s tim, ?e se zajimala o chemicke vyzkumy a p?istroje a dob?e se v nich vyznala, co? v o?ich nevzd?lanych lidi mohlo byt na ujmu jeji pov?sti.
N?kte?i badatele (okouzleni romantickym obrazem Biancy) jsou min?ni, ?e p?es svou ?patnou reputaci m?la skv?ly charakter, neusilovala o pocty, nem?la u?ast na ?adnych umrtich a nezneu?ivala sveho vlivu na milence, usilujic toliko o to, aby mu zajistila ??astny ?ivot; jeji ohavna pov?st pak ?e je pouze plodem usilovne propagandy nenavistneho kardinala Ferdinanda. Prokazatelne je, ?e Bianca usilovala o zachovani p?atelskych vztah? mezi v?emi ?leny rodiny Medici a vynakladala mnoho usili, aby se Francesco smi?il se svymi bratry, co? se ji ?asem da?ilo a za co? ji osobn? vyjad?il chvalu ?imsky pape?
Sixtus V.
Po smrti sveho jedineho syna Filipa v roce
1582
vevoda upadl do t??ke melancholie a uzav?el se ve sve
ville Pratolino
. Bian?ino rozpolo?eni bylo ov?em mnohem p?ijemn?j?i, nebo? v?echny jeji ambice byly uspokojeny. Vevodkyni bude je?t? p?t let (celkem dev?t); tim, ?e se stala panovnici, hrala nejvyznamn?j?i roli v politickem ?ivot? Florencie. P?esto v?ak nedokazala zabezpe?it svemu ≪synovi≫ Аntoniovi, ktery byl roku
1583
legitimizovan, prava naslednika tr?nu, ani porodit dal?i dit?, je? by bylo i podle prava naslednikem, nehled? na pov?sti o jejim t?hotenstvi
[2]
, ktere vevodovi brat?i v?etn? kardinala pova?ovali za dal?i podvod a doporu?ovali jeden druhemu d?kladn? ji sledovat, p?ipamatovavajice si jeji p?ede?lou aferu (korespondence se dochovala do dne?nich dni).
Villa Medici v
Poggio a Caiano
Francesco a Bianca, posledni dva roky sveho ?ivota trpici
vodnatelnosti
, zem?eli tem?? sou?asn? nedlouho po slavnostnim ob?d?, konanem 8. ?ijna roku
1587
na po?est smi?eni s bratrem kardinalem Ferdinandem (ktery se stal naslednikem vevodstvi po smrti Francescova syna Filipa) v dom? u Poggio a Caiano. Tohoto posledniho ob?da se u?astnil take florentsky arcibiskup. Sou?asnici nazna?ovali
otravu
, a? leka?i ur?ili jako p?i?inu smrti
malarii
. Francesco zem?el 19. ?ijna, Bianca pak nasledujiciho rana.
Na tr?n toskanskeho velkovevodstvi usedl Francesc?v bratr ? kardinal Ferdinand, ktery o dva roky pozd?ji opustil duchovni stav a o?enil se. Pod jmenem
Ferdinand I. Medicejsky
vstoupil do historie jako jeden z nejusp??n?j?ich panovnik? toskanskeho statu, zvla?t? pak v porovnani se svym p?edch?dcem, star?im bratrem Francescem.
Ostatky Francesca byly s pompou ulo?eny do rodinne hrobky v bazilice
San Lorenzo
ve Florencii. Misto posledniho odpo?inku Biancy neni znamo. Man?ele pochovali odd?len?: pro nenavist, kterou k ni choval po dobu dlouhych let, nedovolil kardinal Ferdinand poh?bit Biancu spolu s man?elem. Kdy? se architekt Buontalenti zeptal, kde Biancu pochovat, odv?til kardinal: ≪Kde chcete, ona nebude le?et mezi
nami
≫. Podle legendy ji uzav?eli do lacineho ruba?e a zakopali do chudinskeho hrobu. Jeji t?lo ov?em bylo n?jakou dobu vystaveno v bazilice San Lorenzo, ale bez vevodske koruny, nebo? kardinal ?ekl, ?e ≪nosila korunu u? dost≫. (P?edpoklada se, ?e ?enske ostatky nedavno objevene v krypt? baziliky mohou nale?et Biance
[3]
).
Vnit?nosti man?el?, vybrane z t?l p?i
balzamovani
, byly poh?beny odd?len? v kostele m?sta
Bonistallo
nedaleko od villy, kde je zastihla smrt.
Po n?jake dob? byly v?echny emblemy Biancy s?aty z ve?ejnych budov a nahrazeny emblemy Johany. Jeji titul v oficialnich dokumentech byl nahrazen slovy ≪la pessima Bianca≫ (?patna Bianca). Kardinal vyplnil v?echny pen??ni p?ikazy, u?in?ne Biancou v jejim
testamentu
ve vztahu k jejimu synovi Antoniovi, k dce?i hrab?nce Bentivoglio i k jinym osobam. Zvla?tnim dekretem v?ak byl Antonio, bez ohledu na v?li zesnuleho ≪оtce≫, prohla?en za nelegitimniho (av?ak vratili mu pravo nosit jmeno Medici) a Ferdinand zve?ejnil informaci o jeho podvr?eni. Krom toho byl Antonio p?inucen vstoupit do
Maltezskeho ?adu
, z ?eho? plynul zavazek z?stat svobodnym.
Forenzni a
toxikologicka
expertiza ostatk? vevodskeho paru, provedena odborniky z
Florentske univerzity
a publikovana roku 2006 v
British Medical Journal
roz?e?ily zahadu smrti velkovevodskeho paru a prokazaly, ?e oba man?ele byli ? ve shod? s podez?enim sou?asnik? ? otraveni
arsenikem
,
[4]
[5]
p?i?em? hlavnim podez?elym je p?edev?im kardinal Ferdinand, jen? m?l ze smrti sveho bratra nejv?t?i prosp?ch. Reputace Biancy byla ov?em takova, ?e podle legendy m?la jed p?ipravit ona sama, aby otravila tohoto sveho ?vagra, ale omylem ho m?l po?it jeji man?el, na?e? se ona v hr?ze otravila rovn??. Tato verze zlidov?la a vyu?il ji nap?.
Stendhal
ve svych
Italskych kronikach
.
- Svatba Francesca a Biancy i jejich smrt byly popsany v tragedii
Thomase Middletona
≪Women Beware Women≫
(≪?eny, st?ezte se ?en≫) (1657)
- Rauquil-Lieutaud, August Gottlieb Meissner.
Bianca Capello: roman dramatique.
(1790)
- Stendhal
,
≪Italske kroniky≫
(1837 ? 1839)
- Laughton Osborn.
Bianca Capello: A Tragedy
(1868)
- Meissner,
Bianca Capello
- Sanseverino.
Storia della Vita, e tragica morte de Bianca Capello.
- Baroness Rosina Bulwer Lytton Lytton.
Bianca Cappello: An Historical Romance.
(1843)
- Juliette Benzoni
. ≪Klenoty Medici≫ ? o historii rubin?, nale?ejicich Biance.
- Ilaria Hoppe: Der Aufstieg einer Matresse. Die Hochzeit von Gro?herzog Francesco I. de’ Medici und der Signora Bianca Cappello von 1579.
- Vgl. Saltini, Della morte di Francesco de' Medici e di Bianca Capello . (Florence, 1863).
- J.P. Siebenkees (нем. яз.). Пер. на англ. яз.: C. Ludger.
The life of Bianca Capello, wife of Francesco de' Medici'. 1789
- Romanin. Samuele,
Lezioni di storia Veneta
, vol. ii. (Florence, 1875)
- Saltini, G. E.
Tragedie Medicee domestiche
(Florence, 1898)
- Stedman, Elizabeth Clementine
Bianca Capello, A Tragedy
(1873)
- Steegman,
Bianca Cappello
(Baltimore, 1913)
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Каппелло, Бьянка
na ruske Wikipedii.