Alois ?i?ka

Alois ?i?ka
Alois ?i?ka
Narozeni	15. kv?tna 1914 ; Lutopecny
Umrti	9. za?i 2003 (ve v?ku 89 let) ; Praha
Narodnost	?e?i
Vojenska kariera
Hodnost	Generalmajor
Doba slu?by	1937 ? 1950
Slou?il	?eskoslovensko
Slo?ka	?eskoslovenska armada Royal Air Force
Jednotka	311. ?eskoslovenska bombardovaci peru? RAF
Valky	Druha sv?tova valka
Vyznamenani	?ad Bileho lva
	multimedialni obsah na Commons

Generalmajor v. v. Alois ?i?ka ( 15. kv?tna 1914 Lutopecny u Krom??i?e ? 9. za?i 2003 Praha ) byl ?eskoslovensky pilot , ktery ve 2. sv?tove valce letal v 311. ?eskoslovenske bombardovaci peruti RAF. Znamy je p?edev?im pro nouzove p?istani s bombarderem Vickers Wellington KX-B na hladin? Severniho mo?e , na kterem on a zbytek posadky stravili v nafukovacim zachrannem ?lunu 6 dni tem?? bez vody a potravin, ne? byli vyplaveni na nizozemskem pob?e?i, kde byli nasledovn? zajati n?meckou pob?e?ni stra?i a dr?eni v zajeti a? do konce valky.

Alois ?i?ka je nositelem ?ady vyznamenani, mezi ktere pat?i i nejvy??i statni vyznamenani ?eske republiky , ?ad Bileho lva III. t?idy, in memoriam. Mimo jine byl ?lenem tzv. Guinea Pig Clubu , spolku, ktery se zam??oval na le?bu a p?edev?im rehabilitaci a socializaci letc?, kte?i ve valce utrp?li va?na zran?ni s trvalymi nasledky.

P?edvale?ne obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Alois ?i?ka pochazel z Lutopecen u Krom??i?e, z maleho hospoda?stvi . Ji? v utlem d?tstvi byl fascinovan letadly a jeho touha stat se pilotem s v?kem jen rostla. Navzdory tomu se v?ak nejprve vyu?il strojnim zame?nikem a o vstup na vojenske letecke u?ili?t? po?adal a? v osmnacti letech, kde byla jeho ?adost zamitnuta pro vysoky v?k. Dostal se v?ak do Ba?ovy strojnicke ?koly ve Zlin? , kde se vyu?il stroja?em a pozd?ji byl vybran do Ba?ovy Zlinske letecke spole?nosti a.s. v Otrokovicich , ktera se zabyvala vyrobou sportovnich letadel, mimo jine i Zlinu Z-XII . Za zlep?ovaci navrh ve vyrob? byla ?i?kovi nabidnuta odm?na ve vy?i 5000 korun, misto ktere si zvolil pilotni vycvik, kde rovn?? obdr?el pilotni diplom . S rostouci hrozbou v podob? Hitlerova nacistickeho N?mecka byl ze strany ?eskoslovenske armady vytvo?en po?adavek na vycvik 1000 novych vojenskych pilot?, do ktereho byl p?ijat i Alois ?i?ka. Kratce po absolvovani vycviku ve VLU v Prost?jov? byla vyhla?ena v?eobecna mobilizace a dojednana Mnichovska dohoda .

Ut?k z protektoratu [ editovat | editovat zdroj ]

V obdobi protektoratu byl Alois ?i?ka ?lenem ilegalni bu?ky jejim? prost?ednictvim pomahal ut?ku ohro?enych osob do Polska a pozd?ji do Ma?arska . Sam v?ak v protektoratu z?stal a? do vypuknuti valky. V te dob? nar?stala obava, ?e N?mci objevi skryty prototyp letounu Zlin Z-XIII . Aby letoun nepadl do jejich rukou, bylo v ramci ilegalni skupiny rozhodnuto, ?e s prototypem musi odlet?t na Balkan . Pro tento ukol byl vybran Alois ?i?ka. V den akce byl ale gestapem zat?en hangarmistr a z celeho planu se?lo.

K definitivnimu ut?ku z protektoratu jej donutilo a? planovane zat?eni gestapem, o kterem se dozv?d?l s p?edstihem. Spolu s Aloisem Ba?ou uprchli p?es zamrzlou ?eku Moravu na Slovensko , pote se s pomoci ma?arskeho fara?e dostali p?es slovensko-ma?arskou hranici a vlakem dale pokra?ovali a? k hranici s Jugoslavii . Tam byli zat?eni ma?arskou pohrani?ni stra?i a po dobu n?kolika tydn? byli v?zn?ni ve v?znici v Hodmez?vasarhely . Po nezda?ilem ut?ku z tohoto v?zeni byli deportovani do Citadely v Budape?ti . Zde byli v krutych podminkach dr?eni spolu s dal?imi sto dvaceti ?echy a podobnym mno?stvim Polak?. P?ile?itost k ut?ku se ?i?kovi naskytla a? 30. b?ezna 1940, kdy byl odveden na nav?t?vu k doktorovi, kv?li svrabu . V p?ihodne chvili utekl svym stra?im a taxikem se dopravil na francouzsky konzulat . Odtud byl v noci potaji odvezen k hranici s Jugoslavii, kterou tentokrat ji? usp??n? p?ekro?il. Jeho nasledujici kroky, ji? jako ?lena ?s. zahrani?ni armady, sm??ovaly p?es Turecko do Syrie , kde nastoupil spolu s dal?imi p?islu?niky armady na cestu lodi p?es St?edozemni mo?e sm?rem do Francie . 25. dubna p?istal v Marseille , pote kratce slou?il na leti?ti pobli? Bordeaux , do probihajicich boj? o Francii v?ak nestihl zasahnout a ji? 21. ?ervna byl na cest? k anglickemu pob?e?i.

V RAF a zajeti [ editovat | editovat zdroj ]

V Anglii vstoupil do RAF Volunteer Reserve a byl jako pilot v hodnosti ser?anta p?id?len k 311. ?eskoslovenske bombardovaci peruti v East Wrethamu . Alois ?i?ka pat?il k n?kolika malo ?s. letc?m, kte?i se zu?astnili p?eletu Alp s naslednym bombardovanim pr?mysloveho italskeho m?sta Turin . Osudnym se mu v?ak stal jeho 19. opera?ni let.

Dne 28. prosince 1941 za mlhaveho ve?era vystartovala posadka ve slo?eni Alois ?i?ka (prvni pilot), Josef Tomanek (druhy pilot), Josef Mohr (navigator), Josef ??erba (radiotelegrafista), Rudolf Skalicky (zadni st?elec), Pavel Svoboda (p?edni st?elec), s bombarderem Vickers Wellington nesoucim ozna?eni KX-B. Cilem byl relativn? blizky n?mecky p?istav Wilhelmshaven . Cil usp??n? bombardovali, ov?em p?i zpate?ni cest? letadlu za?al ho?et levy motor v d?sledku prora?eneho p?ivodu oleje. P?esto?e po?ar usp??n? uhasili, upadlemu motoru a vrtuli, ktera se zasekla do trupu a po?kodila hydraulicky system, ji? zabranit nedokazali. Letoun se stal tem?? neovladatelnym a ?i?ka byl s takto po?kozenym letadlem nucen nouzov? p?istat v neklidnem Severnim mo?i. P?i tvrdem p?istani p?i?el o ?ivot zadni st?elec, zbytek posadky se dostal do zachranneho nafukovaciho ?lunu Dinghy. Po ?esti strastiplnych dnech byl 2. ledna 1942 pouze s dal?imi dv?ma ?ijicimi ?leny osadky Pavlem Svobodou a Josefem ??erbou zajat n?meckou pob?e?ni stra?i u nizozemskeho pob?e?i pobli? Pettenu.

Utrp?l t??ke omrzliny nohou, dokonce mu hrozila jejich amputace, od ktere ho na opera?nim sale zachranil infarkt a nasledna klinicka smrt. Le?il se v nemocnici v Hohemarku a Obermansfeldu. Jako vlastizradce Velkon?mecke ?i?e ho vyslychalo gestapo na pra?skem Pankraci . Pro?el zajateckymi tabory Stalag Luft 3 v Saganu a Stalag Luft 1 v Barthu . Konec valky p?e?il v Oflagu IVC v Colditzu , kde byla v?zn?na vojenska elita, mezi nimi i beznohy Douglas Bader , stihaci eso RAF. P?esto?e byl odsouzen k trestu smrti, rozsudek nebyl nikdy vykonan.

Povale?ne obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k zanedbavane le?b? omrzlin v dob? zajeti byl ?i?ka po skon?eni valky poslan na le?eni a rehabilitace do East Grinsteadu v Anglii, kde byl a? do roku 1947. Po ukon?eni le?by se vratil zp?t do rodne vlasti, aby zde n?jaky ?as slou?il u LNP 1 ve Vysokem Myt? jako pilot letadel C-106 . V te dob? se jej pokusila naverbovat KS? , poka?de v?ak jejich nabidky odmitl.

Po unoru 1948 byl p?elo?en do Letecke vojenske akademie v Hradci Kralove , kde p?sobil jako velitel a instruktor ?NV, velitel sekce cvi?nych pilotnich kabin a profesor zasad letani. V ?ervenci na le?ebnem pobytu v Tren?ianskych Teplicich , kde se seznamil i se svou budouci man?elkou Vlastou, byl zat?en a deportovan do Prahy. Po kratkem vyslechu byl v?ak op?t propu?t?n a u armady z?stal a? do roku 1950. Po propu?t?ni mimo vojenskou ?innost byl vyst?hovan mimo Prahu do Du?nik? nad Vltavou , kde se ?ivil p?edev?im jako oprava? televizor?. V roce 1963 spole?n? s dal?imi letci Vilemem Bufkou a Gustavem Kopalem sv?d?il ve vychodnim Berlin? v procesu s Hansem Globkem . ^[1]

V roce 1968 byl op?tovn? povolan do vojenske slu?by, ktera v?ak nem?la dlouheho trvani, nebo? v roce 1970 byl op?t propu?t?n. V nasledujicich letech se ?ivil nap?iklad jako tlumo?nik pro egyptske piloty, av?ak pozd?ji se projevila jeho zran?ni a utrapy z vale?nych let a ve?kerou fyzickou ?innost proto musel vyrazn? omezit. ?aste?ne rehabilitace a povy?eni do hodnosti podplukovnika v zaloze se do?kal ji? v roce 1964, uplne rehabilitace a? po navratu do Prahy v roce 1989.

Po sametove revoluci se stal ?lenem Sdru?eni ?eskoslovenskych zahrani?nich letc? 1939?1945, kde zastaval funkci mistop?edsedy. Dostalo se mu ?ady poct, v roce 1991 mu byl prop?j?en ?ad M. R. ?tefanika III. t?idy a 3. kv?tna 1995 byl jmenovan do hodnosti generalmajora . V listopadu 2002 se v Praze setkal s britskym premierem Tony Blairem .

Byl u?astnikem mnoha besed pro ve?ejnost, ?aky i studenty. Byl pravidelnym p?edna?ejicim na setkani student? a pracovnik? ?VUT s letci RAF organizovanych po listopadu 1989 Masarykovou akademii prace, strojni spole?nosti na ?VUT v Praze a Evropskym hnutim v ?R ve velke poslucharn? 256 v Dejvicich.

Alois ?i?ka zem?el 9. za?i 2003 ve v?ku 89 let. Jeho nekrolog otiskl Daily Telegraph . ^[2] Dne 28. za?i 2003 mu prezident republiky prop?j?il in memoriam nejvy??i ?eske vyznamenani, ?ad Bileho lva III. t?idy. Od listopadu 2008 pak 222. vycvikova letka bitevnich stroj? L-159 nesla ?estny nazev ??i?kova“ a? do sveho rozpu?t?ni v listopadu 2013. Letka byla p?emist?na na jinou zakladnu a pod novym ?islem 213 stale nese ?estny nazev ??i?kova“. V roce 2012 byl v Nizozemsku pobli? mista, kde byl ?lun s ?i?kovou osadkou p?ed sedmdesati lety vyplaven, odhalen pamatnik. ^[3] V roce 2023 byla po n?m v Krom??i?i pojmenovana nov? vznikla ulice. ^[4]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

?I?KA, Alois. KX-B neodpovida . 1. vyd. Praha: Vydavatelstvi ?asopis? MNO, 1966.
?I?KA, Alois. KX-B neodpoveda . 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1967. 204 s. 735-22-8.5. (slovensky)
?I?KA, Alois. KX-B neodpovida . 1. uplne vyd. vyd. Praha: Ostrov, 2000. 173 s. ISBN 80-86289-10-9 .