Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: styl a format, doplnit odkazy

Allen Kent ( 24. ?ijna 1921 ? 1. kv?tna 2014 ^[1] ) byl americky odbornik na informatiku.

P?vod [ editovat | editovat zdroj ]

Rodi?e byli pol?ti p?ist?hovalci ?idovskeho p?vodu. Po pracovni sch?zce s prezidentem spole?nosti American Agricultural Chemicals z New Yorku si na jeho popud a po dohod? s rodi?i zm?nil p?ijmeni. Jak se vyjad?il v rozhovoru pro NCJW (National Council of Jewish Women), netu?il, zda zm?na jmena m?la v kone?nem d?sledku vliv na jeho karieru.

Man?elstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Se svou ?enou Rosalin Kossoff se seznamil na pravidelnem setkani ob?an? v ?idovskem centru, kde se setkavali nejen mladi lide ?idovskeho p?vodu. Vzali se 24. ledna 1943 v Rochesteru , statu New York, kam byl Allen Kent b?hem vojenske slu?by p?evelen.

Studium [ editovat | editovat zdroj ]

Jako p?edm?t sveho studia na vysoke ?kole si zvolil chemii, a?koliv jeho velkou laskou v?dy byla matematika. Jak se sam vyjad?il, studium spole?enskych v?d jej p?ili? nezajimalo. Vybral si ?kolu a bez p?ijimacich zkou?ek (v te dob? se p?ijimalo na podle znamek ze st?edni ?koly) nastoupil na universitu. V unoru roku 1938 tedy za?al se svym studiem na statni ?kole City University of New York (CUNY). Roku 1942 sva studia usp??n? zakon?il promoci.

B?hem studia si p?ivyd?laval p?edev?im na u?ebnice, je? si na rozdil od studia musel platit. ?ivil se jako bell boy v Catskillskem Grandhotelu, kde nosil host?m zavazadla, pronajimal pinballove hraci stoly a v roce 1938 vykonaval pozici shelf readera v knihovn? City University of New York, kde studoval. Pracovni naplni shelf readera bylo prochazet regaly s knihami a kontrolovat, zda jsou knihy spravn? ?azeny podle ozna?eni.

Jako spousta jeho vrstevnik? i Allen Kent vyu?ival slu?eb agentury NYA ( National Youth Administration ), je? pomahala najit vzd?lani a p?ile?itostnou praci mladym lidem ve v?ku 16?25 let. Zde m?l 2 prace, prvni z nich byla p?ekladatelska ?innost pro n?meckeho chemika, jemu? p?ekladal knihu z jeho rodneho jazyka do angli?tiny, druhou byla pozice lekarnickeho u?n? ve Flushing Hospital New York. Pozd?ji byl z personalni agentury NYA propu?t?n, kdy? byl p?isti?en p?i ?izeni auta (nep?edpokladalo se toti?, ?e by m?l prost?edky na vlastni v?z).

Kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho prvni praci byla funkce kontrolora objednavek materialu pro US War Department , kde nap?iklad kontroloval stav vyzbroje. Odtud byl povolan do Rochesteru (NY), kde se nasledn? 24. ledna 1943 o?enil.

1945 [ editovat | editovat zdroj ]

Byl povolan do Londyna, kde pro Air Documents Research Office pomahal se zkoumanim material? uko?ist?nych nacist?m v Peenemunde. Tyto dokumenty se tykaly zejmena nacistickeho raketoveho vyzkumu a vyvoje.

V roce 1946 opustil aktivni vojenskou slu?bu. Byla mu nabidnuta funkce chemika v nov? zakladane firm?, jejim? podnikatelskym zam?rem byla vyroba sacharinu . Allen Kent v?ak brzy zjistil, ?e kv?li hledani postupu pro vyrobu sacharinu musi zdlouhav? prochazet abecedn? indexovane spisy, bez toho aby je ?lo efektivn?ji prohledavat.

Pot?ebne znalosti ohledn? indexace a abstrakce ziskal ve svem novem zam?stnani v roce 1949. Ve vydavatelstvi Interscience Publishers, Inc. v New Yorku se seznamil s Jamesem W. Perrym, ktery se zabyval problemem indexovani a t?id?ni. Toho pak nasledoval roku 1951 do Massachusettskeho technologickeho institutu (M.I.T.) ? Center for International Studies . V tomto institutu se Allen Kent a James W. Perry zajimali o ?e?eni problemu t?id?ni informaci, na ktere soudobe vypo?etni systemy nem?ly pot?ebne znalosti. Neum?ly toti? operovat na bazi znak? a slou?ily p?edev?im pro numericke operace. To se zm?nilo s p?ichodem principu d?rnych ?titk? za p?i?in?ni Hanse Petera Luhna. Hans Peter Luhn (pracovnik IBM) vytvo?il za?izeni pro ?teni d?rnych ?titk?, ktere umo??ovalo vkladani dat, nezavisle na pozici ?i zna?icim poli. Pomoci d?rnych karet se pak na principu fotocitlivych bun?k vyhledala odpovidajici karta s informacemi.

Pozd?ji se ustavil tym na M.I.T., jeho? ?leny byli Allen Kent, James W. Perry a Madeline M. Berry . Tento tym se za?al zabyvat mo?nostmi kontrolovaneho slovniku, ktery by slou?il pro vyhledavani jednotlivych parametr? dat. Odpov?di m?l byt projekt semantickeho kodoveho slovniku. Toto vedlo k analyze v?deckych a technickych termin?, jejim? d?sledkem byl tesaurovy kodovaci system, ktery umo??oval vyhledavani skrze dodate?ne smyslove fazety (tj. bli??i udani kategorii vyhledavane informace).

Pote tym ode?el na Battelle Memorial Institute , kde se sna?il o vyvoj mechanizovaneho vyhledavaciho systemu. M?li pom?rn? volne pole p?sobnosti, proto?e v te dob? byl obor zabyvajici se vyhledavanim informaci v plenkach. Zabyvali se p?edev?im tim, jak spravn? naindexovat terminy, ktere by u?ivatele dovedly k po?adovane informaci. Tedy zasadnim ukolem, jak charakterizovat ulo?ena data (informace) tak, aby byla u?ivatelem snadno nalezitelna. ?e?enim by mohl byt jednotny dotazovaci jazyk, je? by vylou?il necht?ne ?i neu?ite?ne (irelevantni) informace. Zabyvali se proto zkoumanim slov, frazi a jednotlivych syntaxi a jejich vlivem na dokument.

1955 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1955 Allen Kent a James W. Perry zalo?ili na Western Reserve University nove Centrum pro dokumentaci a komunika?ni vyzkum (Center for Documentation and Communication Research). Pote za?ali vytva?et zku?ebni program u?itnosti mechanickeho vyhledavani pro obor metalurgie. To vedlo v roce 195 ^{[ kdy? ]} k sestrojeni vyhledavaciho a t?idiciho stroje (Western Reserve University searching Selector) pracujiciho na principu vkladani po?adavk? pomoci d?rnych ?titk?. Tento stroj byl schopen vyhledavat a? 10 dotaz? b?hem jednoho vyhledavani ve sve databazi pasek. Reserve University searching Selector byl pak komercializovan spole?nosti General Electric Co. pod nazvy GE-250 a GE-225 .

Zajimavost: Vyvoj t?idiciho a vyhledavaciho stroje byl natolik zasadni zale?itosti, ?e byl Allen Kent pozvan na interview, ze ktereho vznikl ?lanek v ?asopise Harper's Bazaar ? A Machine That Does Research (roku 1952). V roce 1958, tedy po t?ech letech monitorovani zku?ebniho projektu informa?nich slu?eb v metalurgii a samoz?ejm? za p?isp?ni stroje WRU, se ukazalo, ?e je pou?itelny i v praxi.

U?itim toho stroje pro komer?ni u?ely vznikly v polovin? 60. let 2 slu?by, poskytovane firmou General Electric . U?ivatele si formou korespondence ?adali o zaslani dokument? tykajicich se r?znych v?dnich obor?. Jednalo se o slu?by:

1. retrospektivni slu?ba ? vyhledavani star?ich informaci ulo?enych v archivech.
2. sou?asne novinky ? klienti slu?by se zam??enim na sou?asne d?ni si dopisovali o ?lanky ur?iteho tematu a byly jim servirovany aktualni ?lanky o sta?i ne del?im ne? 2 tydny.

V nabidce byly dokonce i cele p?edp?ipravene baliky vztahujici se k ur?enemu tematu a samoz?ejm? i bibliograficke zaznamy.

1958 [ editovat | editovat zdroj ]

Za podpory senatora Huberta H. Humphreyho dal Allen Kent podn?t k vybudovani narodniho centra pro ?izeni v?deckych a technickych informaci.

V za?i a ?ijnu roku 1958 odjel slu?ebn? do byvaleho SSSR, aby se informoval o novych trendech v ?i?eni v?decke dokumentace. ?lo o porovnani vysledk? prace informa?niho vyhledavani dvou zemi (USA a SSSR). P?esto?e panovala rivalita mezi USA a SSSR, b?hem jeho pracovniho pobytu mu byl umo?n?n p?istup k v?decke dokumentaci a mohl tak porovnat urove? ?i?eni v?deckeho materialu obou stat?. Byl dob?e p?ijat zejmena proto, ?e sov?t?ti kolegove znali jeho publikace, ktere v SSSR vychazely. P?i rozhovoru pro NCJW (National Council of Jewish Women), se jej moderatorka zeptala, jaky byl rozdil mezi americkou a sov?tskou dokumentaci. Odpov?d?l tehdy: “Byly jako noc a den“. Sve za?itky ze zahrani?ni slu?ebni cesty popsal v ?lanku Soviet documentation. B?hem slu?ebni cesty nav?tivil i centralni instituci pro v?deckou dokumentaci Institute of Scientific Information of the Academy of Science of the U.S.S.R. v Moskv?. Tato centrala sbirala obrovska kvanta v?deckeho materialu, ktery uchovavala ve form? mikrofi?i a mikrofilm? a dale jej ?i?ila mezi v?deckou obec. Jednalo se o tisice v?deckych publikaci.

Po navratu do USA za?al Allen Kent pilotnim programem za?tit?nym Centrem pro dokumentaci a vyzkum komunikace (center for Documentation and Communication Research, WRU), jen? m?l slou?it pro detailni analyzu a ?i?eni vzd?lavaciho materialu, jeho? poptavka byla zalo?ena na po?adavcich a zajmech u?ivatel?. Primarnim cilem bylo vyzkou?et prvni velky mechanizovany vyhledavaci system v oblasti, ktera neni tak naro?na, jako sfera v?deckeho vyzkumu a vyvoje. Proto se tedy program soust?edil na system vzd?lavaci.

1962 Allen Kent publikoval svou prvni u?ebnici informa?niho vyhledavani (je? byla p?elo?ena do n?kolika jazyk?).

1963 [ editovat | editovat zdroj ]

Kent ode?el na University of Pittsburgh, aby vybudoval Centrum system? pro dostupnost v?domosti (Knowledge Availability Systems Center). Pote se seznamil s dr. Staffordem Warrenem, asistentem prezident? (J. F. Kennedyho a Lyndona Johnsona), ktery jej p?esv?d?il ke spolupraci na tvorb? Narodniho knihovnickeho systemu.

V roce 1964 se konala prvni z narodnich konferenci o informa?nich technologiich, knihovnicke automatizaci a sdileni zdroj?. Tematem zahajeni se staly na popud tehdej?iho kancle?e Edwarda H. Lichtfielda ?Systemy k dosa?eni v?domosti“ (Knowledge avilibility systems). ?estnymi doktoraty byli vyznamenani informa?ni v?dci: Claude Elwood Shannon , Warren Weaver , Shiyali Ramamrita Ranganathan , Sir Charles Snow a Quincy Mumford .

O rok pozd?ji byl uveden prvni dil Encyklopedie knihovnictvi a informa?ni v?dy. P?vodn? m?la mit 9 dil?, postupem ?asu se v?ak rozrostla na 35 svazk? (dilo obsahuje vice ne? 20 000 stran a ma vice ne? 1300 p?isp?vatel? celosv?tov?).

Mezi lety 1967 a 1970 byl p?edsedou Narodni poradenske komise pro informa?ni systemy v Narodnim institutu neurologickych chorob.

Od roku 1969 byl jmenovan jako ?editel kancela?e komunika?nich program? (zodpovidali se mu Director of Libraries a take Director of Academic Computer Center). Byl te? p?edsedou Vykonne komise po?ita?oveho centra a Universitnich knihoven. Pote od roku 1976 p?sobil jako profesor.

V letech 1971?1974 byl p?edsedou spravni rady EDUCOM ? v te dob? byl prezidentem Henry Chauncey .

V letech 1975?1981 koeditoval s Jackem Balzerem a Albertem Holzmanem 16. dil Encyklopedie po?ita?ove v?dy a technologie.

Roku 1985 vyvijel vyukovy program v telekomunikacich.

Roku 1986 byl iniciatorem Encyklopedie mikropo?ita??.

V roce 2012 Allen Kent zastaval funkci Distinguished Service Proffesor Emeritus (vyzna?ny emeritni profesor) v programu GIST (Graduate Information Science and Technology) na University of Pittsburgh.

P?inos pro informa?ni v?du [ editovat | editovat zdroj ]

• Zasluhou Allena Kenta vznikla na University of Pittsburgh Department of Information Science , ktera vzd?lava stale nove generace informa?nich pracovnik?.
• Veliky vyznam m?la mimo jine i spoluprace A. Kenta s J. W. Perrym na vyvoji vyhledavacich a t?idicich za?izeni, pracujicich na principu vkladani dat prost?ednictvim d?rnych ?titk? (o t?chto strojich napsal take u?ebnici Textbook on mechanized information retrieval). Allen Kent take pomohl J. W. Perrymu sestrojit informa?ni vyhledavaci stroj na principu spinajicich se rele.
• Na School of Information Science na University of Pittsburgh vznikla cena The Allen Kent Award, kterou universita vyznamenava sve absolventy, za vynikajici p?isp?ni do programu GIST (Graduate Information Science and Technology). Allen Kent na Pittsburske universit? p?sobil jako vyzna?ny emeritni profesor.

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

1. Vlasy A. Kentovi udajn? podle jeho slov vypadaly po le?b? v obdobi jeho vojenskeho vycviku (na pozici leteckeho navigatora). Bylo to v obdobi druhe sv?tove valky a penicilin byl nedostatkovym zbo?im. Proto byl le?en sirnymi medikamenty.
2. Spou?t?cim mechanismem umyslu z?idit centrum pro sb?r a ?i?eni v?deckych material? bylo roku 1957 vypu?t?ni sov?tske sondy Sputnik . To dokazovalo jisty pokrok, ?i spi?e naskok, ktery m?l byvaly Sov?tsky svaz, co se ty?e v?decke komunikace a ?i?eni material? vyvoje a vyzkumu.
3. Sve p?vodni jmeno si na A. Kent zm?nil po dohod? s rodi?i, po rozhovoru s budoucim zam?stnavatelem (prezidentem Americal Agricultural Chemicals NY) .Ten mu ?ikal, ?e v jejich pobo?ce pracuje ji? n?kolik Polak? s podobnym jmenem. Kent se rozhodl zm?nit jmeno, netu?il ani v nejmen?im, jestli to nakonec m?lo vliv na jeho karieru.
4. Jeho ?ena nedod?lala vysokou ?kolu, proto?e od mladi jej nasledovala na jeho slu?ebnich cestach.
5. K zajmu o t?id?ni a vyhledavani informaci ho p?ivedla mimo jine zku?enost, kdy mu byla nabidnuta pozice chemika ve firm?, je? se cht?la zabyvat vyrobou sacharinu. Kent zjistil, ?e zjistit informace pot?ebne pro produkci sacharinu je velice slo?ite.
6. Na M.I.T. pracoval na projektech pro CIA (tato americka zpravodajska agentura si vybrala M.I.T pro sve vyzkumne u?ely).
7. Po zakladnim vycviku na navigatora nakonec nebyl nasazen do boje, co? mu nejspi? zachranilo ?ivot, proto?e z jeho vycvikove skupiny se vratilo z misi jen velmi malo lidi.

Bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

• The russians have a machine for it, a review ? ?lanek napsal s Jamesem W. Perrym, v tomto ?lanku srovnava sou?asnou situaci technologie vyhledavacich stroj? na bazi mikrofilm?, je? jsou ovladany vlo?enim d?rovanych ?titk?. Tvrdi, ?e stroje americke jsou vysp?lej?i ne? ruske, ale je to podle n?j jen relativni zale?itost. Ob? zem?, jak USA, tak tehdej?i Sov?tsky svaz se potykaly zejmena s problemem vyvoje vyhledavaciho jazyka, ktery by spojil ulo?eny obsah s p?edpokladanymi po?adavky u?ivatele.
• Soviet documentation ? je to vlastn? Kentova reporta? ze slu?ebni cesty do byvaleho SSSR na podzim roku 1958. A. Kent se tu jako odbornik na informa?ni systemy a systemy t?id?ni a vyhledavani informaci seznamil s pokroky a trendy na poli informa?ni v?dy a v?deckeho ?i?eni informaci. Sou?asti nav?t?vy byla prohlidka centralniho institutu pro v?deckou dokumentaci.
• The online revolution in libraries (1969) ? souhrn vyvoje za cela desetileti, p?edstavuje ucelenou a radikalni zm?nu, s novou mo?nosti vyzev. ^[2]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• School of Information Science - Hall of Fame (anglicky)
• Encyclopedia Of Library And Information Science Archivovano 23. 5. 2013 na Wayback Machine . (anglicky)
• Pittsburgh and Beyond> The Experience of the Jewish Community, Oral history project (anglicky)
• Soviet Documentation (anglicky)
• Student Awards (anglicky)