Alexandr Paul
Alexandr Paul, foto: Prokop Paul, 1961
Narozeni	30. ?ijna 1907 Rakovnik Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	1. prosince 1981 (ve v?ku 74 let) Praha ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Povolani	fotograf
P?ibuzni	Petr Paul (syn) Pavel Paul (syn) Prokop Paul (*1939) (syn) Alexandr Paul mlad?i (syn)
Vliv na	Prokop Paul (syn) Alexandr Paul mlad?i (syn)
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Alexandr Paul (nebo Alexander Paul ) ( 30. ?ijna 1907 , Rakovnik ^[1] ? 1. prosince 1981 , Praha ) byl ?eskoslovensky reporta?ni , dokumentarni , a reklamni fotograf.

?ivot a dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Alexandr Paul se narodil v Rakovniku v po?adi ?tvrty ze ?esti d?ti Karlu Paulovi a Ann?, rozene Wenzelove. Otec Karel, skladnik u Bu?t?hradske drahy, se s rodinou p?est?hoval kolem roku 1913 do Prahy. Alexandr Paul za?al zakladni studium v obecne ?kole na Smichov?, v m???anske ?kole pokra?oval (1918-1921) a ?upln? ji dochodil, dostalo se mu tedy vzd?lani dle § 17 Zakona o ?kolach obecnych. P?esahuje u?ebni cil ?koly obecne a tudi? propou?ti se ze ?koly“. Snem ?trnactileteho chlapce bylo vyu?it se leteckym mechanikem, v Hlavnich leteckych dilnach leti?t? ve Kbelich ale zjistil, ?e by musel byt ji? vyu?enym automechanikem, aby mohl pomy?let na leteckou specializaci. Zklaman, odpov?d?l na prvni pracovni inzerat, ten hledal sluhu do zavedeneho fotografickeho atelieru FotoIDEAL Zelenka v Karlin?. Fotograf Jind?ich Zelenka u? po m?sici navrhl Karlu Paulovi, aby se jeho syn u n?ho vyu?il fotografem. Po slo?eni u??ovske a posleze tovary?ske zkou?ky Alexandr Paul kratce pracoval ve firm? Centropress, kde se seznamil se svymi budoucimi spole?niky, vedoucim odd?leni dr. Pavlem Altschulem a vedoucim fotoatelieru Franti?kem Illkem . S nimi v roce 1931 uskute?nil zajimavy a zda?ily experiment, vytvo?ili fotografickou agenturu Press Photo Service, fotografove Illek a Paul ; roku 1934 se Pavel Altschul osamostatnil a vydaval ilustrovany ?asopis Sv?tozor (1933-1939). Firma PPS v Jungmannov? ulici ?. 37 pat?ila ve 30. letech 20. stoleti k nejvyznamn?j?im ?eskym studiim, udavajicim do zna?ne miry ton v u?ite a reklamni fotografii a ve snimcich pamatek. ^[2] Fotografove Alexandr Paul a Franti?ek Illek dokazali, ?e je mo?ne tvo?it “na zakazku” nekonformnim prosazovanim kvality snimk?, vybo?ujici z tehdej?iho konfek?niho st?ihu podobnych atelier?. Alexandr Paul vedl patrn? nejmodern?j?i atelier sve doby. Na po?atku sve kariery pracovali v teto agentu?e n?kte?i vyznamni fotografove - Vilem Heckel , Jind?ich Brok , Fred Kramer, Dagmar Hochova .

Profesionalni draha [ editovat | editovat zdroj ]

Alexandr Paul prosazoval sm?r moderni ?urnalistiky v obdobi 1930-1940 spolu s Pavlem Altschulem, Franti?kem Illkem , Karlem Hajkem , Vaclavem Jir? nebo Janem Lukasem . ^[3] Byl ?lenem film?fotoskupiny Leve fronty , tzv. Fi-Fo (vznikla 1931), ktera v roce 1933 uskute?nila v Praze vystavu Mezinarodni vystava socialni fotografie . Od 30. let byl ?lenem Um?lecke besedy , v um?leckem prost?edi vytvarnik?, atelier?, architekt?, i v dal?ich um?leckych oborech. Diky besednimu domu byl Alexandr Paul take spojen s po?atky Osvobozeneho divadla . ^[4] Vznikla jedine?na fotograficka dokumentace v?ech inscenaci Osvobozeneho divadla Ji?iho Voskovce a Jana Wericha z let 1931 - 1938 . ^[5] Beseda v mezivale?nem obdobi po?adala vyznamne vystavy, ktere nakonec vyvrcholily ve dvou p?elomovych akcich mezinarodniho dosahu - Stare um?ni na Slovensku (1937) a monumentalni vystava Um?ni v ?echach 17. a 18. stoleti spolu se slavnosti Pra?ske baroko (1938).

P?edvale?ne vystavy m?ly velky usp?ch a vedly k my?lence je?t? vic p?ibli?it vytvarne um?ni ?irokemu okruhu ve?ejnosti. Pod za?titou Um?lecke Besedy, z iniciativy Karla ?ourka, prof. ?e?ka Chyskeho a Alexandra Paula vznikala od roku 1940 edice, ktera by prezentovala vytvarne um?ni fotografickou technikou. Ve firm?, prav? p?ejmenovane na Fotografove Illek a Paul se za?al uskute??ovat progresivni projekt: edice Documenta Bohemiae Artis Phototypica , soubory ?ernobilych snimk? vyznamnych pamatek, zhotovene p?imo fotografickou cestou. Jednalo se o ojedin?ly komplet nejen v tvorb? Alexandra Paula, ale v cele ?eskoslovenske fotografii; za?aly byt systematicky mapovany kulturni a um?lecke poklady ?ech. Vznikly konvoluty Goticka plastika XIV. stoleti v dom? sv. Vita v Praze (I. P?emyslovske nahrobky a poprsi svatych patron? ?eskych, budovatel? a stavitel? chram?), soubor 117 fotografii, t?i soubory iluminovanych st?edov?kych rukopis? kla?tera v Rajhrad? ze 14. stoleti, sou?asn? take kolekce Denary ze sbirek Narodniho muzea . Dale nap?. Boskovicka bible, Doksany u Roudnice ? romanska krypta kostela Narozeni Panny Marie, P?edkla?te?i u Ti?nova, Kostel Matky Bo?i p?ed Tynem , Emauzsky kla?ter , r?zne lokality v?etn? Prahy. Nejrozsahlej?i komplet m?l byt v?novan hradu Karl?tejn , 300 a? 400 snimk?, s d?razem na Mistra Theodorika v kapli sv. K?i?e. Zpracovani probihalo mezi lety 1944 a? 1945, povale?ne udalosti v?ak neumo?nily dokon?eni dila. Rok 1948 ukon?il ?innost firmy Illek a Paul a tim i edici Documenta Bohemiae Artis Phototypica . ^[6] Zakazka na podobne mapovani pamatek Anglie ji? nemohla byt realizovana. B?hem ?innosti edice byly vyexpedovany desitky tisic fotografii v konvolutech i samostatn?, k dne?nimu dni se dochovalo n?kolik set original? samostatnych fotografii. Fotografove Franti?ek Illek a Alexandr Paul se stali zakladajicimi ?leny Svazu vytvarneho um?ni, tak?e mohli dal v atelieru pracovat jako fotografove ? vytvarnici.

Alexandr Paul pobyval se svou rodinou od konce t?icatych let take v ?imelicich . K nim se vztahuje konvolut svitk? fotografii, nalezenych p?i vyst?hovani z palace Adria , na nich? jedine?nym zp?sobem zdokumentoval konec valky ? setkani n?meckych, ruskych a americkych vojsk. Na sv?tove vystav? Expo 58 v Bruselu ziskal Alexandr Paul Diplome d'honneur a medaili za soubor velkoplo?nych barevnych fotografii ?eskoslovenskych pamatek (3x1m). Ve 2. polovin? 20. stoleti se Alexandr Paul podilel svymi ?ernobilymi i barevnymi snimky um?leckohistorickych pamatek, p?edstavujicimi jeho povale?nou tvorbu, na ?ad? publikaci o ?eskem vytvarnem um?ni. Spolupracoval nap?iklad s historiky um?ni Viktorem Kotrbou , Josefem Krasou , Dobroslavou Menclovou , Jaromirem Neumannem , Emanuelem Poche a dal?imi.

Roku 1956 si po vzajemne dohod? rozd?lili s Franti?kem Illkem atelier a archiv; Alexandr Paul si z archivu ponechal negativy architektury, u?iteho a lidoveho um?ni, rovn?? negativy praci svych p?atel, kte?i p?ichazeli do palace Adria. V atelieru ji? postupn? pracovala jeho man?elka, R??ena Paulova, jako retu?erka, synove, fotografove Petr, Pavel, Prokop a Alexander Paul mlad?i. Posledni vystavou v jeho ?ivot? byla vystava Um?ni doby poslednich P?emyslovc? , kterou p?ipravil se svym synem Prokopem. V den otev?eni vystavy, 1. prosince 1981, zem?el.

Misto v ?eske kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

P?atele Alexandra Paula se p?eva?n? rekrutovali z okruhu ?len? Um?lecke besedy. Na dobovych fotografiich z proslulych ma?karnich bal?, z ve?irk? a besed poznavame Emila Fillu, Adolfa Hoffmeistera, Zde?ka Seydla, Toyen, Vaclava Rabase, Jana Baucha, Karla Pokorneho, re?isera Ji?iho Lehovce, Jana Wericha, redaktora Karla ?ourka. S t?mito um?lci jej spojovaly jak pracovni p?ile?itosti, nav?t?vy v atelieru v palaci Adria, tak i odpo?inkove chvile na vyletech, nebo take na automobilovych zavodech. Snimky ze zavod? 1000 mil ?eskoslovenskych , z Masarykova okruhu , zavodu Zbraslav ? Jilovi?t? a dal?ich, p?edstavuji dal?i profesni zajem brilantniho reporta?niho fotografa. ^[7] Mezinarodniho v?hlasu dosahl mj. svym souborem fotografii barokni architektury. Fotografie velke vystavy ?esky barok z roku 1969 (100 fotografii, Starom?stska radnice v Praze) byly v roce 2011 zachran?ny a restaurovany jeho synem, Prokopem Paulem, ktery uspo?adal z tohoto souboru v roce 2012 vystavu fotografii v Topi?ov? salonu v Praze pod nazvem Alexandr Paul ? fotograf . V roce 2013 tvo?il tento reprezentativni celek ?ast retrospektivni vystavy Alexandr Paul ? Legenda ?eske fotografie , p?edstavene v Muzeu fotografie a modernich obrazovych medii v Jind?ichov? Hradci.

Fotoarchiv a atelier p?evzali Alexandrovi synove a d?dici. ^[8]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Vystavy [ editovat | editovat zdroj ]

• 1933 Mezinarodni vystava socialni fotografie , Skupina Fi-Fo, Praha
• 1937 Fotografie odbornik? , Manes, Praha
• 1937 Stare um?ni na Slovensku , Um?lecka beseda, Praha
• 1938 Um?ni v ?echach 17. a 18. stoleti , Um?lecka beseda, Praha
• 1939 Sto let ?eske fotografie , Um?leckopr?myslove museum, Praha
• 1957 L'art ancien et Tchecoslovaquie , Pa?i?
• 1957 ?eske barokni um?ni , Mexiko
• 1958 Sv?tova vystava v Bruselu
• 1967 Sv?tova vystava v Montrealu
• 1969 ?esky barok ve fotografii Alexandra Paula , Starom?stska radnice, Praha
• 1976 Barokni architektura , k?i?ova chodba Starom?stske radnice, Praha
• 1981 Um?ni doby poslednich P?emyslovc? , St?edo?eske muzeum v Roztokach
• 2005 Osvobozene divadlo ve fotografiich Alexandra Paula , Akademie v?d ?R,Praha
• 2005 ?eska fotografie 20. stoleti / Czech photography of the 20th century , Praha
• 2008 Bruselsky sen - ?eskoslovenska u?ast na sv?tove vystav? Expo 58 v Bruselu a ?ivotni styl 1. poloviny 60. let , Brusel, GHMM M?stska knihovna v Praze, Moravska galerie v Brn?
• 2012 Alexandr Paul - fotograf , Topi??v salon, Praha
• 2013 Alexandr Paul ? legenda ?eske fotografie , Muzeum fotografie a modernich obrazovych medii, Jind?ich?v Hradec

Publikace [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ourek, Karel, Um?ni na Slovensku , Melantrich (1938), 1326 reprodukci
• Folk art in Pictures , Artia (1953), 300 reprodukci
• Slovenske lidove um?ni , Tatran (1954), 1000 reprodukci
• Mencl, Vaclav, Poche, Emanuel, Vzpominky na Prahu , Orbis (1954)
• Malerei auf volksmajolika , Artia (1956)
• Architektura na Slovensku , Tatran (1956)
• Folk Painting on Glass , Artia (1958)
• Klasicistni architektura na Slovensku , Tatran (1958)
• Santar, Jind?ich, Sv?tova vystava v Bruselu ? EXPO 58 (1958)
• Dvo?akova, Vlasta, Menclova, Dobroslava, Karl?tejn , SNKLU (1965), 224 reprodukci
• Homo Faber , Akademia (1967), 262 reprodukci
• Dvo?akova, Vlasta, Mistr Theodorik , Odeon (1967), 37 reprodukci
• Berger Vlastimil a kol., Petr Brandl 1668 - 1735, (1968), katalog, 203 reprodukci
• ?erny, Franti?ek a kol., D?jiny ?eskeho divadla , 4 dily, Academia (1968)
• Gothic Art , Artia (1974)
• Kotrba, Viktor, ?eska barokni gotika , Akademia (1976), 80 reprodukci
• Dekan, Jan, Velka Morava , Tatran (1976)
• Pludek, Alexej, ?esky kral Karel , Panorama (1978)
• Prag , (1978), 250 reprodukci
• Stejskal, Karel a kol., St?edov?ka nast?nna malba na Slovensku , Odeon ? Tatran (1978)
• Dekan, Jan, Velka Morava , Tatran (1980), cizojazy?ne
• Pelc, Jaromir, Mezivale?na avantgarda a Osvobozene divadlo , Ustav pro kulturn? vychovnou ?innost, Praha (1981)
• Pelc, Jaromir, Zprava o Osvobozenem divadle , Prace, Praha (1982)
• Jana?ek, Josef, kol., Um?ni doby poslednich P?emyslovc? , St?edo?eske muzeum v Roztokach (1982)
• Skybova, Anna, ?eske kralovske korunova?ni klenoty , Panorama (1982)
• Bene?ova, Marie, ?eska architektura v prom?nach dvou stoleti 1780 - 1980 , SPN (1984)
• Pelc, Jaromir, Osvobozene divadlo , Mlada fronta, Praha (1990)
• Kramerova, Daniela, Skalova, Vanda a kol, Bruselsky sen - ?eskoslovenska u?ast na sv?tove vystav? Expo 58 v Bruselu a ?ivotni styl 1. poloviny 60. let , Arbor Vitae, (2008)
• Kramerova, Daniela, cizojazy?ny pr?vodce vystavou Bruselsky sen - ?eskoslovenska u?ast na sv?tove vystav? Expo 58 v Bruselu a ?ivotni styl 1. poloviny 60. let , Arbor Vitae (2008)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Osvobozene divadlo
• Osvobozene divadlo nezname

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Alexandr Paul na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Alexandr Paul
• Alexandr Paul v informa?nim systemu abART
• ?T 24, 22.7.2012
• Topi??v salon 2012 ^{[ nedostupny zdroj ]}

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.