Adolf Ben?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
prof. Adolf Ben?
Narozeni 18. kv?tna 1894
Pardubice
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Umrti 8. b?ezna 1982 (ve v?ku 87 let)
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Narodnost ?eska
Vzd?lani ?VUT v Praze , Akademie vytvarnych um?ni v Praze
Alma mater ?eske vysoke u?eni technicke v Praze
Povolani architekt , pedagog
D?ti V?ra Ben?ova-Matya?ova
Hnuti funkcionalismus
Vyznamna dila Budova Elektrickych podnik?
Ovlivn?ny Jan Kot?ra , Josef Go?ar
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Chybi svobodny obrazek .

Adolf Ben? , k?t?ny Adolf Bohumil ( 18. kv?tna 1894 Pardubice [1] ? 8. b?ezna 1982 Praha ) byl ?esky funkcionalisticky architekt, urbanista a pedagog. Svym dilem se za?adil mezi vyznamne p?edstavitele ?eske i evropske moderni architektury ovlivn?ne francouzskou mezivale?nou tvorbou, zejmena dilem Le Corbusiera . K jeho nejznam?j?im projekt?m v ?echach pat?i Budova Elektrickych podnik? v Praze 7 a odbavovaci hala mezinarodniho leti?t? Vaclava Havla v pra?ske Ruzyni . Na Slovensku bylo podle jeho navrhu postaveno nap?iklad Moyzesovo statni realne gymnazium v Ru?omberoku nebo vila Ing. Novotneho v Bratislav? . [2]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 18. kv?tna 1894 v Pardubicich v rodin? profesora realky Adolfa Ben?e a jeho man?elky R??eny, rozene Chr?ove. V roce 1913 slo?il maturitu na realce v Mlade Boleslavi. Teho? roku se zapsal ke studiu pozemniho stavitelstvi na c. a k. ?eske vysoke ?kole technicke v Praze . V roce 1914 byl ale odveden do armady a p?sobil u d?lost?electva a u zvukom??i?skeho odd?leni na ruske a na italske front?. B?hem dovolene 1917?1918 se v?noval op?t studiu. Od 1. za?i 1920 byl op?t ?adnym studentem ?VUT. V roce 1921 slo?il prvni statni zkou?ku a sou?asn? byl p?ijat na mistrovskou ?kolu architektury profesora Jana Kot?ry na Akademii vytvarnych um?ni . V roce 1923 slo?il druhou statni zkou?ku na ?VUT. Po smrti profesora Kot?ry pokra?oval ve studiu u Otakara Novotneho a pozd?ji u Josefa Go?ara . Po ukon?eni studia v roce 1924 pracoval v atelieru Josefa Go?ara, jeho? stavbu ?eskoslovenskeho pavilonu na Mezinarodni vystav? moderni um?leckopr?myslove vyroby v Pa?i?i v roce 1925 dozoroval. [3] V tem?e roce take zalo?il vlastni atelier, ktery fungoval do roku 1940. V letech 1940?43 pracoval v Planovaci komisi hl. m. Prahy, v letech 1943?45 op?t ve vlastnim atelieru. Po valce p?sobil jako profesor na Vysoke ?kole um?leckopr?myslove v Praze (do roku 1965), v letech 1947?48 jako jeji rektor.

Byl ?inny v redakcich ?asopis? Stavitel, ?eskoslovensky architekt a Architektura a v SVU Manes , pozd?ji ve Spolku p?atel vytvarneho um?ni ?FVU. [4]

V roce 1931 obdr?el titul Chevalier de l’Ordre de la Couronne v Belgii, 1955 byl jmenovan dopisujicim ?lenem Akademie architektury v Pa?i?i. Zem?el 8. b?ezna 1982 v Praze.

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1925 se b?hem pobytu v Pa?i?i seznamil s tehdej?i u?ednici ?eskoslovenskeho velvyslanectvi Olgou Pivkovou, kterou si 27. b?ezna 1928 v Bratislav? vzal za man?elku. M?li spolu ?ty?i d?ti:

  • V?ra (24. ?ervence 1929 ? 10. ?ervna 2007) ? here?ka, man?el: herec Svatopluk Matya? ;
  • Zora (narozena 13. kv?tna 1931),
  • Pavel (narozen 15. b?ezna 1936),
  • Ji?i (narozen 21. kv?tna 1937) ? oba synove a mlad?i dcera se rovn?? stali architekty. [5]

Dilo (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1929?30 Vila Ing. Novotneho, Bratislava
  • 1930 Divi?ova vila , Praha?Troja
  • 1930 ?eskoslovensky pavilon pro pr?myslovou vystavu v Lutychu, Belgie
  • 1935 Budova Elektrickych podnik? , Praha?Hole?ovice
  • 1935 architektonicky navrh silni?niho mostu v Lokti (okres Sokolov)
  • 1937 Odbavovaci hala mezinarodniho leti?t?, Praha?Ruzyn?
  • 1937?38 Vlastni vila Praha 6?Dejvice (v blizkosti Osady Baba )
  • 1938?40 Moyzesovo statni realne gymnazium, Ru?omberok

Vystavy (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

spole?ne
  • 1971 Um?ni a doba ? ?eske um?ni dvacatych let, Vald?tejnska jizdarna , Praha
  • 1987 S.V.U. Manes: Vystava k 100. vyro?i zalo?eni, Manes , Praha
  • 1993 Um?ni pro v?echny smysly: Mezivale?na avantgarda v ?eskoslovensku, Vald?tejnska jizdarna, Praha
  • 1997 Prague 1900?1938, Musee des Beaux-Arts, Dijon
samostatna
  • 1994 Adolf Ben? ? architektonicke dilo, Galerie Jaroslava Fragnera, vystava ke 100 let?m od narozeni
  • 2015?16 Adolf Ben? ? architektonicke dilo, Narodni technicka knihovna , Praha

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Adolf Ben? na slovenske Wikipedii.

  1. SOA Zamrsk, Matrika narozenych 1891-1897 Pardubice - Zelene P?edm?sti, sign.4469, ukn 7228, str. 96. Dostupne online.
  2. Architekt sv?toveho jmena ? Adolf Ben? (?eska beseda)
  3. POT??EK, Jakub. Adolf Ben?: Mezinarodni vystava dekorativniho a pr?mysloveho moderniho um?ni v Pa?i?i 1925 [online]. archiweb.cz, 2007-01-10 [cit. 2016-04-25]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-05-12.  
  4. POSLU?NA, Iva. Vladimir ?lapeta: ?ADOLF BEN? 1894-1982 , architektonicke dilo“ [online]. Brno: fa.vutbr.cz, 2014-08-26 [cit. 2016-04-25]. Dostupne online .  
  5. AB - Atelier Ben? [online]. Atelier Ben? [cit. 2017-04-28]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Lubomir Slavi?ek (ed.), Slovnik historik? um?ni, vytvarnych kritik?, teoretik? a publicist? v ?eskych zemich a jejich spolupracovnik? z p?ibuznych obor? (asi 1800?2008), Sv. 1, s. 93, Academia Praha 2016, ISBN   978-80-200-2094-9
  • ?VACHA, Rostislav . Od moderny k funkcionalismu: Prom?ny pra?ske architektury 1. poloviny 20. stoleti . Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydani). ISBN   80-85605-84-8 .  
  • ?LAPETA, Vladimir . Adolf Ben? 1894?1982, architektonicke dilo . Praha: Nadace Charty 77, 2014. 288 s. ISBN   978-80-260-5727-7 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]