?ernobylska havarie
?tvrty blok ?ernobylske elektrarny po za?atku vystavby sarkofagu
Druh udalosti	Jaderna havarie
Stat	Sov?tsky svaz
Misto	Ukrajinska sov?tska socialisticka republika ; ?ernobylska jaderna elektrarna , Pripja? (m?sto)
Sou?adnice	51°23′22″ s. ?. , 30°5′56″ v. d.
Datum	26. dubna 1986
?as	01:23 ML?
Zem?elych	32 lidi p?imo p?i havarii a dal?i tisice v dal?ich letech, ?i v budoucnu
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?ernobylska havarie byla havarie ?ernobylske jaderne elektrarny na severu Ukrajiny (tehdy ?ast Sov?tskeho svazu ), ke ktere do?lo 26. dubna 1986 . P?i pokusu na 4. reaktoru ^[1] do?lo k jeho p?eh?ati, protaveni ^[2] a vybuchu, p?i kterem se do ovzdu?i uvolnily radioaktivni latky. Do?lo tak ke kontaminaci okolniho prost?edi, v omezene mi?e radioaktivni spad zasahl zna?nou ?ast Evropy. Jedna se o dosud nejzava?n?j?i havarii v historii jaderne energetiky .

V ?asnych rannich hodinach v sobotu 26. dubna do?lo b?hem technicke zkou?ky v ?ernobylske elektrarn? k abnormalnimu vzr?stu vykonu a naslednemu prudkemu zvy?eni tlaku pary v jadernem reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrarny. V 01:23:46 moskevskeho ?asu odhodila mohutna parni expanze viko reaktoru a vyustila v po?ar, serii dal?ich explozi a roztaveni reaktoru . Aktivni zona reaktoru a souvisejici bezpe?nostni systemy byly okam?it? zni?eny nebo t??ce po?kozeny. Okoli reaktoru bylo kontaminovano radioaktivnimi ulomky grafitu a palivovych ty?i.

Do atmosfery se uvolnil radioaktivni mrak, ktery postupoval zapadni ?asti Sov?tskeho svazu , vychodni Evropou a Skandinavii do cele severni polokoule. ^[3] Byly kontaminovany rozsahle oblasti Ukrajiny, B?loruska a Ruska . ?iroke okoli elektrarny, v?etn? blizkeho m?sta Pripja? , bylo evakuovano a zm?n?no v uzav?enou zonu . V obdobi 1986?2000 do?lo k p?esidleni vice ne? 350 000 lidi. ^[4] Budova reaktoru byla je?t? v roce 1986 obestav?na ?elezobetonovym sarkofagem , ktery m?l zamezit dal?i kontaminaci okolniho prost?edi. V letech 2010?2019 byl postaven novy kryt , ktery obklopuje ten p?vodni.

Je obti?ne p?esn? ur?it po?et umrti zp?sobenych udalostmi v ?ernobylu ? odhady se pohybuji od 31 zem?elych (p?imo p?i havarii a do t?i m?sic? po ni) ^[5] a? po bezmala milion ^[6] . Dle Dany Drabove , p?edsedkyn? Statniho u?adu pro jadernou bezpe?nost , se celkovy po?et lidi, kte?i v d?sledku havarie zem?eli nebo v budoucnosti mohou zem?it (z celkov? posti?enych 500 tisic), odhaduje na 4000. ^[7]

P?i?in havarie bylo vice: typ pou?iteho reaktoru RBMK , nevhodn? provedeny pokus a nedostate?na kompetence personalu. K rozsahu nasledk? p?isp?ly nep?ipravenost a nevhodne kroky v krizovem postupu ?e?eni nasledk? havarie . ?ernobylska havarie je jednou ze dvou jadernych havarii ohodnocenych podle Mezinarodni stupnice jadernych udalosti nejvy??im stupn?m sedm (druhou je havarie elektrarny Fuku?ima I v Japonsku v b?eznu 2011).

Elektrarna [ editovat | editovat zdroj ]

?ernobylska jaderna elektrarna byla postavena v 70. letech 20. stoleti 15 km severozapadn? od m?sta ?ernobyl , 10 km od hranic s  B?loruskem a 110 km severn? od Kyjeva . V jeji t?sne blizkosti, t?i kilometry severozapadnim sm?rem, bylo v te dob? vybudovano zcela nove sidli?tni m?sto Pripja? , ktere m?lo slou?it p?edev?im pro pracovniky elektrarny a jejich rodiny. Elektrarna i m?sta Pripja? a ?ernobyl le?i na b?ehu ?eky Pripja? , je? se vleva do Dn?pru . V dob? havarie byly v provozu ?ty?i jaderne bloky, ka?dy o vykonu 950 MW elektricke energie (3,2 GW tepelne energie), ktere dohromady tvo?ily asi 10 % ukrajinske vyroby elektricke energie. Stavba elektrarny za?ala roku 1972, reaktor ?. 1 byl dokon?en v roce 1977, nasledovan ?. 2 (1978), ?. 3 (1981) a ?. 4 (1983). Dva dal?i bloky (?. 5 a ?. 6, ka?dy take o vykonu 950 MW) byly v dob? havarie rozestav?ny. V?echny ?ty?i reaktory byly typu RBMK-1000 , ^[8] tedy chlazene oby?ejnou vodou a moderovane grafitem .

Havarie [ editovat | editovat zdroj ]

Planovany experiment [ editovat | editovat zdroj ]

Na 25. dubna 1986 bylo naplanovano odstaveni reaktoru bloku ?islo 4 pro pravidelnou udr?bu. Bylo rozhodnuto vyu?it teto p?ile?itosti k otestovani funkce regulatoru magnetickeho pole rotoru (p?ede?le zkou?ky v letech 1982, 1984 a 1985 skon?ily neusp??n? ^[9] ). Zkou?ka m?la ov??it, zda v p?ipad? sou?asneho vypadku zdroj? elektricke energie bude turbogenerator p?i svem setrva?nem dob?hu schopen je?t? zhruba 40 sekund napajet hlavni cirkula?ni ?erpadla nezbytna pro chlazeni reaktoru. ^[10] (Elektrarna disponovala zalo?nimi dieselovymi generatory, ale trvalo asi 75 sekund, ne? po spu?t?ni dosahly dostate?neho vykonu.)

Podle planu experimentu m?l byt reaktor pou?it k rozto?eni turbiny , pote m?la byt turbina od reaktoru odpojena a m?la se dal to?it jen vlastni setrva?nosti. Vystupni vykon reaktoru m?l byt sni?en z normalnich 3,2 GW na 700 MW, aby test probihal p?i bezpe?n?j?im nizkem vykonu.

Sni?ovani vykonu reaktoru [ editovat | editovat zdroj ]

Sni?ovani vykonu bylo zahajeno 25. dubna v 1 hodinu po p?lnoci. Po 12 hodinach ve 13:05 byl ji? vykon reaktoru sni?en na polovinu a do?lo k odstaveni prvniho turbogeneratoru, nato byl odpojen i system havarijniho chlazeni. ^[10]

Kratce pote v?ak dispe?ink energetickych zavod? po?adal o udr?eni stavajiciho vykonu bez dal?iho sni?ovani. Experiment byl tudi? na tem?? 9 hodin pozastaven a mezitim nastoupila nova sm?na operator?, nedostate?n? obeznamena s probihajicim d?nim. ^[10]

Ve 23:10 bylo zahajeno dal?i sni?ovani vykonu reaktoru. Skute?ny vystupni vykon ov?em z neznamych d?vod? (pravd?podobn? chybou operatora) klesl a? k 30 MW. Nasledkem toho se prudce zvy?ila koncentrace neutrony pohlcujiciho produktu ?t?peni ? xenonu 135; tento produkt by se normaln? p?i vy??ich hodnotach vykonu v reaktoru ihned p?em??oval dale. Tomuto jevu spojenemu s p?echodnym poklesem reaktivity se ?ika xenonova otrava reaktoru . ^[11] Po dobu mnoha hodin nedovoli obnovit ?innost reaktoru, dokud nedojde k samovolnemu rozpadu izotopu. V experimentu by nebylo mo?no pokra?ovat a reaktor by musel z?stat n?jakou dobu mimo provoz. Obsluha se proto sna?ila zvy?it vykon a udr?et reaktor v chodu vysunovanim regula?nich ty?i. ^[12] Operato?i p?itom m?li udr?ovat tzv. operativni zasobu reaktivity a tento p?edpis nedodr?eli. ^[13] Nebyli informovani, pro? je to d?le?ite, a technicky nem?li mo?nost aktualni zasobu sledovat b?hem experimentu.

P?esto?e se neda?ilo dostate?n? zvy?it vykon, obsluha se rozhodla nezastavit reaktor a pokra?ovat v experimentu p?i 200 MW namisto planovanych 700 MW. Kv?li p?emi?e neutrony pohlcujiciho xenonu 135 byly regula?ni ty?e vysunuty z reaktoru o n?co dale, ne? by bylo p?i normalnim bezpe?nem ?izeni p?ipustne. Jako sou?ast experimentu byla 26. dubna v 1:05 spu?t?na hlavni cirkula?ni ?erpadla ^[13] pohan?na turbinovym generatorem ( turbogeneratorem ); pr?tok vody takto generovany p?ekro?il meze stanovene bezpe?nostni regulaci. Pr?tok se je?t? zvy?il v 1:19 ^[13] ; a proto?e voda take pohlcuje neutrony, toto dal?i zvy?eni vodniho toku si vynutilo dokonce i odstran?ni manualn? ovladanych regula?nich ty?i ^[13] , co? vytvo?ilo vysoce nestabilni a nebezpe?ne provozni podminky. P?esto ?adny p?edpis nezakazoval, aby v?echna ?erpadla pracovala naplno.

Vlastni experiment [ editovat | editovat zdroj ]

V 1:23:04 za?al experiment. ^[14] Nestabilni stav reaktoru se nijak neprojevil na kontrolnim panelu a nezdalo se, ?e by se kdokoliv z obsluhy reaktoru obaval nebezpe?i. Operato?i odpojili elektricke napajeni ob?hovych ?erpadel, a proto?e je pohan?l turbogenerator jen setrva?nosti, pr?tok se zmen?oval. Turbina byla odpojena od reaktoru a tlak pary v aktivni zon? reaktoru rostl. Jak se chladici voda zah?ivala, v jejim potrubi se za?aly vytva?et kapsy pary. Reaktor typu RBMK se vyzna?uje vysokym kladnym dutinovym koeficientem , co? znamena, ?e p?i p?em?n? vody (ktera pohlcuje neutrony) v paru se vykon reaktoru prudce zvy?uje a reaktor se stava nestabiln?j?im a nebezpe?n?j?im.

V 1:23:40 stiskli operato?i tla?itko ?AZ-5“ (аварийная защита ? havarijni ochrana), ktere zaji??uje rychle odstaveni reaktoru ^[15] ? kompletni zasunuti v?ech regula?nich ty?i, v?etn? manualn? ovladanych ty?i, ktere byly vyta?eny d?ive. Neni jasne, zda ?lo o nouzove opat?eni, ?i zda to byl rutinni krok odstaveni reaktoru po skon?eni experimentu (bylo naplanovano odstaveni reaktoru kv?li pravidelne udr?b?). Obvykle se p?edpoklada, ?e rychle odstaveni bylo spu?t?no jako odpov?? na neo?ekavane prudke zvy?eni vykonu.

Naproti tomu Anatolij St?panovi? ?atlov , provozni zastupce hlavniho in?enyra, napsal ve sve knize ?ernobyl. Jak to bylo : ?P?ed 01:23:40 centralni ?idici system nezaregistroval ?adne zm?ny parametr?, ktere mohly ospravedlnit rychle odstaveni. Komise nashroma?dila a analyzovala velke mno?stvi material?, a jak se vyslovila ve sve zprav?, nemohla najit d?vod, pro? bylo rychle odstaveni spu?t?no. Neni t?eba hledat d?vod. Reaktor byl po skon?eni experimentu jednodu?e odstaven.“ ^[16]

Exploze [ editovat | editovat zdroj ]

Kv?li pomalemu mechanismu spou?t?ni regula?nich ty?i (18?20 sekund do ukon?eni operace ^[15] ), jejich specificke konstrukci ^{[pozn. 1]} a do?asnemu odpojeni chladiciho okruhu do?lo ke zvy?eni rychlosti reakce. Zvy?ena produkce tepla zp?sobila deformaci ?achet regula?nich ty?i. Po zasunuti asi do jedne t?etiny se ty?e zasekly a nebyly proto schopne zastavit reakci. V 1:23:47 vzrostl tepelny vykon reaktoru na asi 30 GW, tedy desetinasobek normalniho provozniho stavu.

Prudce zvy?eny tlak pary zp?sobil velkou parni expanzi, ktera odhodila viko reaktoru o hmotnosti 1 000 t (n?ktere zdroje udavaji 2 000 t) a potrhala chladici potrubi. Po n?kolika sekundach nasledovala druha, siln?j?i exploze. Pravd?podobn? vybuchl vodik a oxid uhelnaty , vznikajici v p?eh?atem reaktoru reakci uhliku s vodni parou. Sila druhe exploze se odhaduje na ekvivalent 10 tun TNT . Do?lo ke zni?eni hornich pater a st?echy cele haly. ^[18]

St?echa elektrarny byla pokryta ho?lavym asfaltem . Ten se vznitil od ?havych trosek vyletujicich z reaktoru. Hrozilo, ?e se po?ar roz?i?i i na 3. blok. Toto nebezpe?i bylo odvraceno za cenu toho, ?e mnozi z hasi?? dostali vysokou davku radiace. Po?ar ov?em p?isp?l k rozptyleni radioaktivniho materialu a celkove kontaminaci vn?j?ich oblasti.

Existuji spory ohledn? p?esneho po?adi udalosti po 1:22:30 kv?li nesrovnalostem mezi zpravami o?itych sv?dk? a zaznamy z elektrarny. Nejp?ijiman?j?i verze byla ji? popsana vy?e. Podle teto teorie nastala prvni exploze asi v 1:23:47, sedm sekund pote, co operato?i spustili ?rychle odstaveni“. N?kdy se prohla?uje, ?e exploze se stala d?ive, nebo ?e nasledovala okam?it? po aktivaci havarijni ochrany (to byla pracovni verze sov?tske komise studujici havarii). Rozdil je d?le?ity, proto?e pokud by se reaktor dostal do kritickeho stavu n?kolik sekund po spu?t?ni rychleho odstaveni, jeho selhani by ?lo na vrub ?patne konstrukce regula?nich ty?i, naproti tomu exploze v okam?iku spu?t?ni rychleho odstaveni by spi?e ukazovala na chybu operator?. V ?ase 1:23:39 byla v oblasti ?ernobylu zaznamenana slaba seismicka udalost, podobna zem?t?eseni o magnitudu 2,5. Tato udalost mohla byt zp?sobena explozi nebo mohlo jit jen o nahodnou shodu okolnosti. Situaci komplikuje fakt, ?e tla?itko AZ-5 (spu?t?ni mechanizmu rychle odstavky reaktoru) bylo stisknuto vice ne? jednou a Alexandr Akimov , vedouci sm?ny, ktery tla?itko AZ-5 stiskl (zem?el o dva tydny pozd?ji), ?ekl t?sn? p?ed smrti: ?Nevim, jak se to mohlo stat. Ud?lal jsem v?e, jak jsem m?l.“

Okam?ite ?izeni krize [ editovat | editovat zdroj ]

Dopady havarie byly je?t? zhor?eny nekompetentnosti mistniho vedeni a nedostatkem nale?iteho vybaveni. V?echny dozimetry v budov? ?tvrteho reaktoru krom? dvou m?ly limit 1  mR /s, tj. 3,6 R/h. Zbyvajici dva m?ly limit 1 000 R/s, ale p?istup k jednomu z nich byl zablokovan explozi a druhy selhal ihned po zapnuti. V n?kterych ?astech ?idici mistnosti se radioaktivita pohybovala okolo 800mR/s, v jinych ?astech byl ale p?ekro?en rozsah radiometru . Proto pracovnici sm?ny p?edpokladali intenzitu kolem 5R/h, co? by jim p?i legislativnim limitu 25R dalo n?kolik hodin na praci. ^[19] Skute?na urove? byla v n?kterych oblastech vice ne? 20 000 R/h; davka smrtelna v 50% p?ipad? je asi 500 rentgen?). Nizke nam??ene urovn? radioaktivity umo?nily na?elniku sm?ny Alexandru Akimovovi p?edpokladat, ?e reaktor z?stal nedot?en. D?kazy opaku, jako nap?iklad kousky grafitu a paliva reaktoru le?ici kolem budov, byly ignorovany a udaje jineho dozimetru p?ineseneho ve 4:30 byly odmitnuty s tim, ?e p?istroj musi byt vadny. Akimov z?stal se sm?nou v budov? reaktoru a? do rana a pokou?el se do reaktoru ?erpat vodu. Nikdo nenosil ochranny oblek. V?t?ina z nich, v?etn? Akimova samotneho, zem?ela na nemoc z oza?eni b?hem t?i tydn? nasledujicich po havarii.

Brzy po havarii p?ijeli hasi?i uhasit po?ar. Nikdo jim ne?ekl, ?e sutiny a kou? jsou nebezpe?n? radioaktivni. Ohn? mimo reaktor byly uha?eny v 5 hodin, mnoho hasi?? v?ak utrp?lo oza?eni vysokymi davkami radiace. Vladni komisa? ur?eny k vy?et?eni havarie p?ijel do ?ernobylu rano 26. dubna. V te chvili byli ji? dva lide mrtvi a 52 bylo hospitalizovano. V noci z 26. na 27. dubna ? vice ne? 24 hodin po explozi ? komisa?, konfrontovany s dostate?nymi d?kazy o vysoke urovni radiace a s mno?stvim p?ipad? oza?eni, p?iznal zni?eni reaktoru a p?ikazal evakuaci blizkeho m?sta Pripja? .

V ned?li 27. dubna v 01:13 a 02:13 byly vypnuty bloky 1 a 2. V pond?li 28. dubna Sov?tsky svaz o havarii poprve informoval v moskevskem rozhlasu a p?es zpravodajskou agenturu TASS . ^{[20] [21]} Je?t? 2. kv?tna ministr energetiky SSSR A. Majorec uvedl: ?P?es nastalou havarii splni stavitele sv?j zavazek a uvedou do chodu 5. blok.“ ^[22]

Z vrtulnik? bylo na reaktor celkem svr?eno 40 tun karbidu boru (karbidu ?ty?boru B ₄ C), 800 tun dolomitu, 2400 tun olova a 1800 tun pisku a jilu. ^[23] Unik?m radioaktivniho materialu do ovzdu?i se poda?ilo zamezit a? po deviti dnech od havarie. Aby byl zape?et?n reaktor a jeho obsah, byl kolem n?j od ?ervna do listopadu 1986 postaven velky ?elezobetonovy kryt, p?ezdivany ?sarkofag“. Sov?tska vlada vyslala na misto pracovniky, aby je vy?istili, posbirali radioaktivni trosky vyvr?ene z reaktoru a umistili je dovnit? budov. Mnoho t?chto likvidator? (?len? armady a jinych pracovnik?) pracovalo bez dostate?nych ochrannych pom?cek. 2. ?ijna p?i stavebnich a ?isticich pracich zavadil vrtulnik Mi-8 o lano je?abu a z?itil se t?sn? vedle 4. bloku; zahynula cela ?ty??lenna posadka. ^[24]

Vy?et?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Analyza Mezinarodni agentury pro atomovou energii z roku 1986 , INSAG-1, ozna?ila za hlavni p?i?inu havarie akce operator?. V lednu 1993 ale vydala MAAE revidovanou analyzu (INSAG-7, vro?eno 1992), v ni? vinu p?isoudila jak konstrukci reaktoru, tak chybam operator?. INSAG-7 take retrahuje n?ktera tvrzeni z INSAG-1, ktera byla zalo?ena na nepravdivych informacich ze sov?tske strany. ^[25]

Dle revidovane analyzy INSAG-7 p?isp?ly k nehod? nasledujici faktory:

• ?Za?izeni, ktere nespl?ovalo bezpe?nostni normy platne v dob?, kdy bylo navr?eno, a dokonce obsahovalo nebezpe?ne funkce;
• Nedostate?na bezpe?nostni analyza;
• Nedostate?na pozornost v?novana nezavislemu bezpe?nostnimu dohledu;
• Provozni postupy nejsou uspokojiv? zalo?eny na bezpe?nostni analyze;
• Nedostate?na a neu?inna vym?na d?le?itych bezpe?nostnich informaci jak mezi operatory, tak mezi operatory a projektanty;
• Nedostate?ne porozum?ni bezpe?nostnim aspekt?m za?izeni ze strany operator?;
• Nedostate?ne dodr?ovani formalnich po?adavk? provoznich a zku?ebnich postup? ze strany operator?;
• Nedostate?n? u?inny regula?ni re?im, ktery nedokazal ?elit tlak?m na vyrobu;
• Obecny nedostatek bezpe?nostni kultury v jadernych zale?itostech, a to jak na narodni, tak na mistni urovni.“ ^[26]

Soud s pracovniky elektrarny prob?hl v ?ervenci 1987. ?editel ?ernobylske jaderne elektrarny Brjuchanov, hlavni in?enyr Fomin a provozni zastupce hlavniho in?enyra ?atlov byli odsouzeni na 10 let pracovniho tabora. Na?elnik sm?ny Rogo?kin dostal 5 let, na?elnik reaktoroveho cechu Kovalenko 3 roky, inspektor Gosatomnadzoru Lau?kin 2 roky. ^[27] V?ichni byli propu?t?ni po odpykani poloviny trestu ^[28] krom? Lau?kina, ktery zem?el ve v?zeni ^[29] .

Bezprost?edni nasledky [ editovat | editovat zdroj ]

Dva pracovnici elektrarny (Valerij Chod?m?uk a Vladimir ?a?enok) zem?eli v den havarie. 237 lidi bylo ihned po havarii hospitalizovano a u 134 z nich byl diagnostikovan akutni radia?ni syndrom , do 3 m?sic? zem?elo 28 z nich. V nasledujicich 10 letech zem?elo dal?ich 14 (ne nutn? v d?sledku radiace) z p?vodnich 237. ^[30] Mnozi z ob?ti byli hasi?i a zachrana?i sna?ici se dostat havarii pod kontrolu, kte?i nebyli pln? informovani, jak nebezpe?ne je oza?eni.

?ernobylsky 4. reaktor obsahoval asi 190 tun oxidu urani?iteho a produkt? ?t?peni. Odhady podilu unikleho materialu se pohybuji mezi 13 a 30 procenty. Kontaminovany material se pohyboval atmosferou v zavislosti na po?asi. Podle zprav sov?tskych a zapadnich v?dc? dopadlo z kontaminace, ktera postihla uzemi d?iv?j?iho Sov?tskeho svazu, 60 % na B?lorusko . Rovn?? byla kontaminovana rozsahla oblast Ruske federace ji?n? od Brjansku a ?asti severozapadni Ukrajiny.

Na po?atku byl ?ernobyl utajovanou katastrofou. Prvni d?kazy, ?e se stala velka jaderna havarie, nep?inesly sov?tske zdroje, ale pochazeji ze ?vedska . ^[31] 27. dubna pracovnici Forsmarkske jaderne elektrarny (p?ibli?n? 1 100 km od ?ernobylu) nalezli radioaktivni ?astice na svem oble?eni. Patrani prokazalo, ?e problem neni ve ?vedskych elektrarnach, co? ukazalo na va?ny jaderny problem v zapadni ?asti Sov?tskeho svazu. Je?t? 1. kv?tna se v Kyjev? konaly obvykle prvomajove manifestace, nebo? obyvatelstvo nebylo o katastrof? informovano. Cyklisticky Zavod miru (Var?ava?Berlin?Praha) byl dokonce v t?chto dnech p?emist?n z ?SSR na n?kolik etap do Kyjeva, v?etn? ?eskoslovenskych reprezentant? ( Regec ^[32] a spol.), letecky.

Oficialn? nebylo informovano o zamo?eni ani obyvatelstvo tehdej?iho ?eskoslovenska, p?esto?e zvy?enou radioaktivitu zaznamenali pracovnici elektrarny Dukovany ji? v pond?li 28. dubna 1986. V noci z 29. na 30. dubna 1986 zachytili stopy kontaminace ovzdu?i v ramci b??n? provad?nych m??eni, co? nasledn? potvrdila data z Krajskych hygienickych stanic. ^[10] Nejv?t?i radioaktivni spad byl diky hustemu de?ti na Jesenicku a na uzemi Novohradskych a Orlickych hor. ^[33] Odhadovane davky oza?eni obyvatelstvu v?ak byly pom?rn? nizke, tak?e nebyla zahajena ?adna zvla?tni protiopat?eni. ^{[ zdroj? ]} Od 1. kv?tna 1986 ov?em za?al byt pravideln? kontrolovan obsah radionuklid? v mlece a mle?nych vyrobcich, pozd?ji i v pitne vod?, zelenin?, obilninach, mase, ale i v krmivu pro dobytek, v houbach a lesnich plodech. ^[10]

Pracovnici a likvidato?i [ editovat | editovat zdroj ]

Pracovniky u?astnici se obnovy a vy?i?t?ni po havarii zasahly vysoke davky radiace. Ve v?t?in? p?ipad? nebyli vybaveni osobnimi dozimetry m??icimi mno?stvi obdr?ene radiace, tak?e velikost t?chto davek mohli odbornici jen odhadovat. I tam, kde se dozimetry pou?ivaly, se dozimetricke procedury li?ily. O n?kterych pracovnicich se p?edpoklada, ?e odhady davek radiace v jejich p?ipad? jsou mnohem p?esn?j?i ne? u jinych. Podle sov?tskych odhad? se 300 000 a? 600 000 lidi u?astnilo vy?i?t?ni 30 km evakua?ni zony kolem reaktoru, ale mnoho z nich vstoupilo do zony a? 2 roky po havarii. (Odhady mno?stvi likvidator? ? pracovnik? p?ivezenych do oblasti na ?izeni krize a prace na obnov? ? se li?i; Sv?tova zdravotnicka organizace nap?iklad uvadi sumu 800 000, a take Rusko po?ita mezi likvidatory n?ktere lidi, kte?i ve skute?nosti v kontaminovanych oblastech nepracovali). V prvnim roce po havarii se mno?stvi lidi pracujicich na vy?i?t?ni zony odhadovalo na 211 000 a tito pracovnici obdr?eli odhadovanou pr?m?rnou davku 165  mSv (16,5  Rem ).

Civiliste [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere d?ti byly v kontaminovanych oblastech vystaveny vysokym davkam a? 50  Gy , co? zvy?ilo vyskyt rakoviny ?titne ?lazy , proto?e p?ijimaly radioaktivni jod , izotop s kratkym polo?asem rozpadu, z mistniho kontaminovaneho mleka. N?kolik studii potvrzuje, ?e vyskyt rakoviny ?titne ?lazy mezi d?tmi v B?lorusku, Ukrajin? a Rusku prudce vzrostl. MAAE poznamenava, ?e ?1 800 dokumentovanych p?ipad? rakoviny ?titne ?lazy u d?ti, kterym bylo 14 a men? let ve chvili, kdy se stala havarie, je mnohem vy??i hodnota ne? normaln?,“ ale neuvadi o?ekavanou b??nou urove?. Vyskytujici se typy d?tske rakoviny ?titne ?lazy jsou velke a agresivni, ale poda?i-li se je v?as rozpoznat, lze je vyle?it. Le?ba spo?iva v operaci nasledovane aplikaci radioaktivniho jodu 131 na potla?eni metastaz . Tato le?ba se dosud jevi usp??nou u v?ech diagnostikovanych p?ipad?.

Na konci roku 1995 spojila Sv?tova zdravotnicka organizace tem?? 700 p?ipad? rakoviny ?titne ?lazy u d?ti a adolescent? s ?ernobylskou havarii a mezi nimi asi 10 umrti p?ipsala radiaci. Na druhou stranu, ze zaznamenaneho vyrazneho nar?stu rakoviny ?titne ?lazy vyplyva, ?e je alespo? ?aste?n? d?sledkem rentgenovani. Typicka ?ekaci doba radiaci vyvolane rakoviny ?titne ?lazy je asi 10 let; ale zvy?eni d?tske rakoviny ?titne ?lazy v n?kterych regionech je pozorovano ji? od roku 1987. Pravd?podobn? se toto zvy?eni bu?to nevztahuje k havarii, nebo jsme dosud mechanismu stojicimu za nim spravn? neporozum?li.

Dosud nelze rozpoznat ?adne zvy?eni leukemie, o?ekava se v?ak, ?e bude jasn? zaznamenano v nasledujicich n?kolika letech spole?n? s nar?stem vyskytu jinych rakovin, i kdy? pravd?podobn? statisticky nerozpoznatelnym. ?adne zvy?eni p?ipsatelne ?ernobylu se nepoda?ilo prokazat u vrozenych vad, nep?iznivych vysledk? t?hotenstvi, ani u jinych nemoci zp?sobenych radiaci u obecne populace, a? u? v kontaminovanych oblastech, nebo je?t? dale.

Dlouhodobe dopady [ editovat | editovat zdroj ]

Brzy po havarii byl nejv?t?im zdravotnim rizikem radioaktivni jod ¹³¹ I s  polo?asem rozpadu 8 dn?. Dnes budi nejv?t?i obavy kontaminace p?dy izotopy stroncia ⁹⁰ Sr a cesia ¹³⁷ Cs , ktere maji polo?as rozpadu kolem 30 let. Nejvy??i koncentrace ¹³⁷ Cs byly nalezeny v povrchovych vrstvach p?dy, kde jsou absorbovany rostlinami, hmyzem a houbami a dostavaji se tak do mistniho potravniho ?et?zce. D?iv?j?i testy (kolem roku 1997 ) ukazaly, ?e v kontaminovanych oblastech mno?stvi ¹³⁷ Cs ve stromech stale vzr?sta. Existuji d?kazy, ?e se kontaminace p?esouva do podzemnich zvodni a uzav?enych vodnich rezervoar?, jako jsou jezera a rybniky ( 2001 , Germenchuk). P?edpoklada se, ?e hlavnim zp?sobem odstran?ni kontaminace bude p?irozeny rozpad ¹³⁷ Cs na stabilni izotop barya ¹³⁷ Ba, nebo? vymyvani de?t?m a povrchovou vodou se ukazalo jako zanedbatelne.

Globalni dopad [ editovat | editovat zdroj ]

Jak dokladaji poznamky MAAE, p?esto?e ?ernobylska havarie uvolnila tolik radioaktivni kontaminace jako 400 bomb z  Hiro?imy , byl jeji celkovy dopad asi 100× a? 1 000× men?i ne? kontaminace zp?sobena atmosferickymi testy jadernych zbrani v polovin? 20. stoleti. Lze proto tvrdit, ?e a?koliv byla ?ernobylska havarie obrovskou lokalni katastrofou, nep?erostla v katastrofu globalni.

Dopad na p?irodu [ editovat | editovat zdroj ]

Podle zprav sov?tskych v?dc? na prvni mezinarodni konferenci o biologickych a radiologickych aspektech ?ernobylske havarie (konane v za?i 1990) dosahla urove? spadu v 10 km zon? kolem elektrarny a? 4,81 G Bq /m². Takzvany ? Rudy les “ z borovic, zni?eny silnym radioaktivnim spadem, le?i v teto 10 km zon? a za?ina hned za komplexem reaktoru. Nazev lesa pochazi z dn? po havarii, kdy se stromy jevily temn? rude, jak hynuly na nasledky oza?eni. B?hem vy?i??ovacich operaci po havarii byla v?t?ina z 4 km² lesa srovnana se zemi a spalena. Uzemi Rudeho lesa z?stalo jednou z nejvice kontaminovanych oblasti na sv?t?. Na druhou stranu se ukazuje, ?e jde o lokalitu bohatou na vyskyt mnoha ohro?enych druh?, proto?e neni osidlena ?lov?kem. ^{[34] [35]} Ale i p?da a lesy ze ?irokeho okoli byly zasa?eny radioaktivnim spadem. Proto i v sou?asnosti trva hrozba lesniho po?aru, ktery by do ovzdu?i nad Evropu roz?i?il radioaktivni prvky. ^[36]

Evakuace obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

Sov?t?ti ?initele zahajili evakuaci obyvatel z oblasti ?ernobylu 36 hodin po havarii. V kv?tnu 1986, o m?sic pozd?ji, u? byli p?emist?ni v?ichni, kdo ?ili v okruhu 30 km kolem elektrarny (asi 116 000 lidi). Celkem bylo na uzemi B?loruska, Ruska a Ukrajiny evakuovano nebo p?esidleno v obdobi 1986?1990 118 400 lidi, v obdobi 1991?2000 dal?ich 232 000 lidi, celkem tedy 350 400 lidi. ^[4]

Ministerstvo zdravotnictvi p?edpoklada po nasledujicich 70 let 2% zvy?eni urovn? rakoviny u v?t?iny obyvatelstva, ktera byla zasa?ena (informa?ni zdroje se li?i) 5?12  E Bq (tj. 5?12×10 ¹⁸  Bq) radioaktivni kontaminace uvoln?ne z reaktoru.

Podle zprav sov?tskych v?dc? bylo 28 000 km² kontaminovano ¹³⁷ Cs o urovni vy??i ne? 185 kBq/m². V teto oblasti ?ilo p?ibli?n? 830 000 lidi. Asi 10 500 km² bylo kontaminovano ¹³⁷ Cs o urovni vy??i ne? 555 kBq/m². Z teto plochy zhruba 7 000 km² le?i v B?lorusku, 2 000 km² v Ruske federaci a 1 500 km² na Ukrajin?. V teto oblasti ?ije asi 250 000 lidi. Jejich zpravy potvrdil International Chernobyl Project Mezinarodni agentury pro atomovou energii.

Dnes je d?ive zcela evakuovana oblast kolem elektrarny rozd?lena na dv? zony. V te prvni ?ije asi 600 star?ich lidi, kte?i se do oblasti dobrovoln? vratili a dostavaji pen??ni p?isp?vek od statu, ktery zaji??uje take dovoz jidla a vody z nezamo?enych oblasti. Do druhe, tzv. mrtve zony maji p?istup jen v?dci, pracovnici elektrarny a exkurze.

Dlouhodobe vlivy na civilisty [ editovat | editovat zdroj ]

Vysledky studii, hlavn? udavane po?ty posti?enych, se velmi li?i podle toho, ktera organizace je vypracovala. Na nejoptimisti?t?j?im kraji spektra se nachazeji zpravy vydavane MAAE . S mirnym odstupem nasleduje WHO , a dale UNSCEAR (komise OSN pro studium efekt? radiace), ktere uvad?ji v?t?i po?ty posti?enych, ale z?stavaji ?adov? stejne. ?adov? vy??i po?ty posti?enych uvad?ji studie postsov?tskych vyzkumnik?, studie n?mecke sekce organizace leka?? pro zamezeni jaderne valce (IPPNW) a n?mecke spole?nosti pro radia?ni ochranu (GfS) ^[37] , a studie vypracovane pro stranu Zelenych, ?i Greenpeace.

Prvni studie: nejmen? 30 000 zem?e [ editovat | editovat zdroj ]

Zprava SSSR (Legasov, 1986) ^[38] vypracovana pro Vide?skou mezinarodni konferenci v srpnu 1986 odhaduje po?et lidi, kte?i zem?ou rakovinou zp?sobenou izotopy radiocesia na 30 000 a? 40 000. MAAE ozna?ila p?edpov?? za extremn? nadhodnocenou a stanovila max. po?et na 25 000, pak na 10 000 a 5 100. Autor studie, profesor Valerij Legasov , na 2. vyro?i katastrofy (26. dubna. 1988) byl nalezen ob??eny.

11 let pote: chronicke ukladani Cs-137 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1997 tym profesora Juryje Banda?euskeho , patologa a ?editele zdravotniho centra v b?loruskem kraji Homel, studoval aktivitu radiocesia v t?lech zem?elych osob, a jejich potrav? z teto zem?d?lske oblasti. Hlavni poznatky ze studie jsou ^[39] :

• Koncentrace radiocesia v mistni zelenin?, mleku, a zejmena lesnich plodech roste, a jejich konzumenti jsou t??ce zamo?eni.
• D?ti do 6 m?sic? jsou nejposti?en?j?i, aktivita radiocesia je a? 11 000 Bq/kg ve slinivce, 6 250 Bq/kg ve ?titne ?laze, v srdci 5 333 Bq/kg. U?innym transportnim prost?edkem pro radiocesium je mate?ske mleko. D?ti zem?ely na: sepsi, degeneraci mozku, hnisave krvaceni, poruchu srdce, tedy nikoliv na rakovinu.
• V t?lech 51 d?ti do 10 let v?ku nalezli 2 a? 3krat v?t?i koncentrace radiocesia ne? u dosp?lych. Nejvy??i urovn? byly ve ?titne ?laze (2 054 Bq/kg), nadledvinach (1 576 Bq/kg), slinivce (1 359 Bq/kg).

Vzorky byly m??eny ukrajinskymi a n?meckymi p?istroji, pro kontrolu byly vzorky dvakrat p?em??eny ve Francii.

Studie konstatovala, ?e d?ive byly ?kolni d?ti posilany jednou ro?n? na m?si?ni ozdravny pobyt ze zasa?ene zony, a ve ?kolni jideln? dostavaly zdarma nekontaminovane jidlo. Z uspornych d?vod? byl pobyt v sanatoriu zkracen a n?ktere kontaminovane oblasti prohla?eny za ??iste“, co? ukon?ilo dodavku dekontaminovane ?kolni stravy. Studie po?adovala pokra?ovani, jeliko? kontaminovana zem?d?lska p?da za?ala byt obd?lavana, ?im? se radiocesium dostalo do ob?hu.

Studie byla publikovana v roce 2003, v dob?, kdy byl profesor Banda?evsky ve vykonu osmileteho trestu za udajne p?ijeti uplatku. Po ?ty?ech letech mezinarodnich protest? a petic byl propu?t?n.

20 let pote: dal?i studie [ editovat | editovat zdroj ]

Podle zpravy ?ernobylskeho fora, sdru?ujiciho osm agentur OSN v?etn? Sv?tove zdravotnicke organizace (WHO), s vyjimkou 4000 p?ipad? rakoviny ?titne ?lazy u d?ti, ktere se poda?ilo ve v?t?in? p?ipad? usp??n? vyle?it, neexistuje v?decky d?kaz, ?e by v zasa?enych oblastech Ukrajiny, B?loruska a Ruska do?lo v d?sledku havarie v ?ernobylu ke zvy?enemu vyskytu rakoviny , leukemie nebo vrozenych vad. ^[40] Podle BBC zvy?eny vyskyt rakoviny ?titne ?lazy u d?ti souvisi s distribuci kontaminovaneho mleka v dob? havarie. ^[41]

V roce 2005 bylo v studii MAAE mno?stvi lidi, kte?i zem?ou na rakovinu zp?sobenou katastrofou, odhadovano na 9 000 a? 10 000. ^[42]

?Jina zprava o ?ernobylu“ (Fairlie, Sumner, 2006) ^[43] odhaduje mno?stvi lidi, kte?i v budoucnu zem?ou na rakovinu zp?sobenou katastrofou, na 30 000 a? 60 000. MAAE se zabyva pouze populaci t?i stat? (B?lorusko, Ukrajina, Rusko), zatimco dle teto zpravy vice ne? polovina radioaktivniho spadu skon?ila na nesov?tskych uzemich Evropy. Av?ak podle jinych zprav p?ibli?n? 60 % radioaktivniho spadu skon?ilo v B?lorusku.

Elektrarna po havarii [ editovat | editovat zdroj ]

Problemy samotne elektrarny katastrofou ve 4. reaktoru neskon?ily. Ukrajinska vlada ponechala kv?li nedostatku elekt?iny v zemi t?i zbyvajici reaktory v provozu. V roce 1991 po?kodil po?ar kabelove vedeni reaktoru ?islo 2 a odpov?dni ?initele prohlasili, ?e je neopraviteln? po?kozene; reaktor byl pote odstaven. Reaktor ?islo 1 byl odstaven v listopadu 1996 jako ?ast dohody mezi ukrajinskou vladou a mezinarodnimi organizacemi jako je MAAE o ukon?eni ?innosti elektrarny. 15. prosince 2000 ukrajinsky prezident Leonid Ku?ma p?es ?ive vysilani sledoval odstaveni 3. bloku a na?idil oto?it p?epina? nouzoveho odstaveni reaktoru AZ-5. Tim nechal definitivn? odstavit celou elektrarnu. ?ernobylskou elektrarnu nahradily reaktory Zaporo?i-6 v roce 1996, Rovno-4 a Chmelnycky-2 v roce 2004.

Prvni sarkofag [ editovat | editovat zdroj ]

Sarkofag je ocelobetonova konstrukce, ktera zakryva budovu reaktoru ?. 4. Navrhovani sarkofagu za?alo 20. kv?tna 1986, vystavba trvala od ?ervna do konce listopadu teho? roku. Sarkofag ale nedoka?e trvale u?inn? uzav?it zni?eny ?tvrty reaktor. Jeho chvatna konstrukce, v mnoha p?ipadech provad?na na dalku pr?myslovymi roboty , ma za nasledek jeho rychle starnuti a pokud by se zhroutil, mohl by se uvolnit dal?i mrak radioaktivniho prachu.

Pod sarkofagem z?stalo po havarii asi 95 % paliva reaktoru, co? p?edstavuje radioaktivitu asi 18  MCi = 0,67  EBq . Radioaktivni material se sklada ze zbytk? aktivni zony reaktoru, prachu a lav? podobnych ?palivo obsahujicich material?“ ( FCM ), ktere ztuhly do keramicke formy. V reaktoru byl popsan i novy nerost ? ?ernobylit . ^[44] Podle st?izlivych odhad? se pod ?elezobetonovym obalem nachazi take nejmen? 4 tuny radioaktivniho prachu.

Do sarkofagu prosakuje voda, kterou je nutno od?erpavat a ukladat jako radioaktivni odpad. ^[45] Vysoka vlhkost uvnit? krytu p?ispiva ke korozi jeho ocelove konstrukce a naslednemu uniku radioaktivity. ^{[ zdroj?? ]}

Novy kryt [ editovat | editovat zdroj ]

Novy kryt je navr?en tak, aby zabranil uniku radioaktivnich latek do okoli, chranil reaktor p?ed pov?trnostnimi vlivy a umo?nil bezpe?ne rozebrani p?vodniho sarkofagu a poz?statk? reaktoru. Je to obloukova konstrukce profilu obracene ?et?zovky vysoka 108 m, dlouha 162 m a ?iroka 257 m. Vystavba krytu probihala od za?i 2010, kryt byl dokon?en a zprovozn?n na p?elomu let 2018 a 2019.

Odraz v kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Havarii, jejim dopad?m, ?i prost?edi ?ernobylske elektrarny a opu?t?nych okolnich m?st se v?nuje ?ada dokumentarnich film?. Nato?eny byly take celove?erni dramaticke snimky inspirovane skute?nou udalosti, i filmy zcela fik?ni (sci-fi, horor). Roku 2013 byl odvysilan ukrajinsky serial Metelyky , ktery se odehrava v Pripjati v dob? nehody. V roce 2019 vznikl dramaticky britsko-americky serial ?ernobyl zachycujici pr?b?h havarie a jeji ?e?eni. ^[46]

V roce 2019 nazpivala metalova skupiny Dymytry pise? ?Chernobyl“ (z alba Revolter). ^[47]

I serie her od Ukrajinskeho studia GSC Game World se odehrava v oblasti zasa?ene havariii.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MOULD, R. F. Chernobyl Record . Bristol, Philadelphia: Institute of Physics Publishing, 2000. 420 s. Google Books . ISBN   0-7503-0670-X . (anglicky)  
• PLOKHY, Serhii. ?ernobyl: historie jaderne katastrofy . P?elo?il Petr KOVA?IK. Brno: Jota, 2019. ISBN   978-80-7565-462-5 . (?esky)

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam jadernych havarii
• Seznam ekologickych katastrof
• Havarie elektrarny Fuku?ima I
• Havarie elektrarny Three Mile Island

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Tento seznam externich odkaz? pot?ebuje upravit.

M??ete pomoci Wikipedii tim, ?e doplnite relevantni vn?j?i odkazy, rozepi?ete stavajici, p?ipadn? odstranite nevyhovujici. Inspiraci k vylep?eni m??e p?inest stranka Wikipedie:Externi odkazy .

---

Konkretni problemy: Zpracovat informace z v?t?iny externich odkaz? a mit je tak jako b??ne reference.

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?ernobylska havarie na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky elektrarny (anglicky) (rusky) (ukrajinsky)
• Popis havarie v JE ?ernobyl Archivovano 7. 3. 2021 na Wayback Machine . Ing. Toma? Kostka
• Otazka dne: Do?lo v ?ernobylu k jadernemu vybuchu? ?lanek portalu iDNES.cz z 23. kv?tna 2016
• M?l byt chloubou. Stal se v?ak smrticim monstrem ? ?ernobyl 1986 ?lanek portalu iDNES.cz z 26. dubna 2006
• Serie ?lank? napsana u p?ile?itosti 20. vyro?i tragedie fotogalerie, tehdej?i tisk, nazory, videa, interaktivni mapa postupu radioaktivity na portalu Aktualn?.cz
• Vy?atek z knihy ?ernobylska t?tra?
• ChernobylZone.cz historie a sou?asnost ?ernobylu a ?ernobylske zony
• ?ernobyl patnact let pote Archivovano 9. 4. 2020 na Wayback Machine . reporta? magazinu Koktejl
• Nic se ned?je, ?ikali Sov?ti po havarii v ?ernobylu. Po?ad ?eskeho rozhlasu Plus v?novany ?ernobylske havarii, obsahuje unikatni archivni zaznamy vysilani ?eskoslovenskeho rozhlasu a Radia Svobodna Evropa
• Rozhovor s Danou Drabovou, p?edsedkyni ?eskeho Statniho u?adu pro jadernou bezpe?nost
• The International Chernobyl Research and Information Network (n?mecky) (anglicky) (rusky) (ukrajinsky)
• www.pripyat.com (anglicky) (rusky)
• ?ernobylska jaderna havarie na strankach ukrajinskych knih

Fotografie a videa:

• Animace ?i?eni postupneho zamo?eni Evropy
• Galerie fotografii
• Video zevnit? sarkofagu (2002)
• Atomova elektrarna ?ernobyl videa tykajici se havarie