Pomnik Odona Lechnera v Budape?ti
Kostel svate Al?b?ty
v Bratislav?
Odon Lechner
(
27. srpna
1845
,
Pe??
?
10. ?ervna
1914
,
Budape??
) byl
ma?arsky
architekt
, p?edstavitel
ma?arske
secese
. Pat?i mezi nejznam?j?i ma?arske architekty a u?itele cele generace domacich p?edstavitel? architektury (
Sandor Nagy
,
Istvan Medgyaszay
,
Bela Lajta
,
Aladar Arkay
)
Lechner se narodil v rodin? p?vodem z
Bavorska
, ktera se v
17. stoleti
p?ist?hovala do Budape?ti. Studoval na realce, v roce
1865
na technicke ?kole v
Budin?
, v letech
1866
?
1868
potom v
Berlin?
. Za?atky jeho kariery sahaji do
Francie
, kde se v atelieru
C. Parenta
v?noval zejmena
restauratorstvi
a
ochran? pamatek
.
Lechner byl spolumajitelem stavebni kancela?e v
Budape?ti
, v letech
1874
?
1878
pracoval ve
Francii
. Po navratu znovu p?sobil v Budape?ti. Zpo?atku navrhoval ?in?ovni bytove domy, ktere nesou stopy n?meckeho
akademickeho stylu
. Pozd?ji se vypracoval na p?edstavitele
ma?arske secese
. V jejim duchu navrhl n?kolik staveb i na Slovensku.
Ve sve tvorb? vychazel z moderniho dispozi?niho ?e?eni a v architektu?e aplikoval prvky orientalni
indicke architektury
se zlatnickymi st?e?nimi ozdobami a barevnou glazovanou
keramikou
na fasadach budov. Sve vytvarne nazory sdilel a publikoval v ?asopise
Muveszet
.
V ?ir?i ?kale projekt?, vypracovanych Odonem Lechnerem, m??eme zminit pravoslavny
chram
v
Michalovcich
(
1905
-
1910
),
Kostel sv. Al?b?ty
v
Bratislav?
(Modry kostelik) (
1906
?
1908
), dne?ni
Gymnazium na Grosslingov? ulici
v Bratislav? (
1906
?
1908
),
Vychodoslovenske muzeum
v
Ko?icich
(
1899
?
1901
), obytne domy, byvale evangelicke gymnazium v
Ro??av?
(
1910
). Dale publikoval i r?zne teoreticke prace.
Na po?atku 20. stoleti vyrazn? ovlivnil v?t?inu vyznamnych zastupc? ma?arske architektury.
Bela Malnai
a
Bela Lajta
pracovali v Lechnerov? atelieru a vytva?eli architekturu v Lechnerov? neobvyklem novem stylu. Spole?n? vypracovali i projekt
Vily Sipeky
, Budape?? (1905) a obytneho domu na Iranyiho ulici v centru Budape?ti. Neobvykla si?ov? tvarovana zpevn?na fasada imituje vliv vide?ske architektury, kterou se Vago (Lechner?v kolega) pokusil dosahnout. Zvla?tnosti teto stavby je vertikalni ukon?eni budov v??i ukon?enou
atikou
.
V Ma?arsku Lechner orientoval budape??skou architekturu na pozoruhodne prvky, ktere se i p?i vytva?eni formy projevilo na stavb? um?leckeho muzea (1891 ? 1896). To se v sou?asne dob? ?adi mezi Lechnerovy nejznam?j?i budovy. Zam??il se hlavn? na orientalni
lidove um?ni
, ktere m?lo p?inest do architektury novy obraz. Takte? i barevnost v tomto stylu hrala svou roli. Konkretn? tuto stavbu Lechner odli?il od jinych vy?kou, rozmanitou st?echou a
kupolemi
z drahych
ta?ek
a orientoval jej podobn? jako
Do?eci palac
v
Benatkach
, ktery se sm?rem nahoru stale vice zu?oval.
Odon Lechner byl autorem radni?nich budov v
Szegedu
,
Kecskemetu
a
Zrenjaninu
.
Posledni z budov, kterou vyprojektoval, byla vila Gyuly Vermesa v 5. m?stskem obvodu v
Budape?ti
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Odon Lechner
na slovenske Wikipedii.
- Lacika, J.: Bratislava a okolie ? turisticky sprievodca, Priroda 2004, Bratislava,
ISBN
80-07-01237-0
- Moravansky, A.: Die Architektur der Donaumonarchie, Colvia 1988, Berlin
ISBN
3-433-02037-X
- Sz?nyi, E. : Tak rastie Bratislava, Pallas 1978, Bratislava
- Kusy, M.: Architektura na Slovensku 1848?1918, Bradlo 1995, Bratislava