William Walker
(
8. kv?tna
1824
?
12. za?i
1860
) byl
americky
flibustyr
, dobrodruh a
?oldne?
, ktery se pokusil dobyt n?kolik zemi
Latinske Ameriky
v polovin?
19. stoleti
. Byl
prezidentem
Nikaraguy
v letech
1856
a?
1857
a byl popraven v
Hondurasu
roku
1860
.
Byl
skotskeho
p?vodu a narodil se v
Nashville
, stat
Tennessee
. Byl
vnukem
poru?ika Lipscomba Norvella, ktery bojoval v
americke valce za nezavislost
a synovcem jednoho z prvnich senator? za stat
Michigan
a zakladatele The Philadelphia Inquirer Johna Norvella.
Na univerzit? v Nashville promoval s vyznamenanim u? jako ?trnactilety. Procestoval
Evropu
a studoval
medicinu
na univerzitach v
Edinburghu
a
Heidelbergu
. Jako devatenactilety se stal
leka?em
. Kratce p?sobil ve
Filadelfii
a potom ode?el studovat
pravo
do
New Orleans
.
Po dokon?eni ?koly se stal vydavatelem. Roku
1849
se p?est?hoval do
San Francisca
, kde pracoval jako
novina?
. Vybojoval zde t?i souboje, p?i?em? ve dvou z nich byl ran?ny. V te dob? se za?al zabyvat my?lenkou dobyti rozsahlych uzemi v Latinske Americe. Tyto snahy byly zname jako filibustering.
William Walker
15. ?ijna
1853
se vypravil se 45 mu?i na svou prvni vypravu: dobyti
mexickych
uzemi na poloostrov?
Baja California
a v
mexickem stat?
Sonora
. V ?idce osidlene
Baja California
dobyl jeji spravni st?edisko
La Paz
, kde vyhlasil
Republiku Dolni Kalifornie
a sebe za jejiho prezidenta. Ne?ekan? silny odpor organizovany mexickou vladou a nedostatek zasob ho v?ak donutil ustoupit a vratit se do
Kalifornie
. Zde byl postaveny p?ed
soud
za vedeni nezakonne valky. V obdobi doktriny
Zjevneho osudu
byly v?ak akce flibustyr? popularni zejmena na jihozapad?
USA
a tak porot? trvalo osm minut, aby ho osvobodila.
Vlajka Nikaraguy v dob? Walkerovy nadvlady
Kdy? v
Nikaragui
zu?ila
ob?anska valka
, vzbou?enci si najali Walkera jako
?oldne?e
. I kdy? m?ly americke u?ady p?ikaz zabranit mu odejit, vyplul ze San Francisca
4. kv?tna
1855
s 57 mu?i. V cili se k n?mu p?idalo p?ibli?n? 170 mistnich a 100 Ameri?an?, i se znamym vyzkumnikem a novina?em Charlesem Wilkinsem Webberem.
1. za?i
Walker porazil nikaragujskou armadu u La Virgen a o m?sic pozd?ji dobyl
Granadu
. Walkerovi agenti najimali Ameri?any a
Evropany
, aby se pokusil dobyt dal?i st?edoamericke staty:
Guatemalu
,
Salvador
,
Honduras
a
Kostariku
. Tato armada m?la vice ne? tisic mu??.
V te dob? hlavni obchodni cesta mezi
New Yorkem
a
San Franciscem
vedla skrz ji?ni Nikaraguu. Lod? z New Yorku proplouvaly z
Karibskeho mo?e
p?es ?eku
San Juan
a jezero
Nikaragua
na jeho zapadni b?eh. Zde se lide a vyrobky nalo?ili na dostavniky, aby projeli okolo m?sta Rivas k tichomo?skemu pob?e?i a op?t se nalodili na
lo?
, ktera pokra?ovala do San Francisca.
1. kv?ten
1857
se Walker vzdal americkemu namo?nictvu a byl odvezen zp?t do
USA
. Po p?ichodu do
New Yorku
byl p?ivitan jako hrdina.
V roce 1860 se Walker vylodil na ostrovech
Islas de la Bahia
, aby podpo?il snahy mistniho
anglicky
hovo?iciho obyvatelstva o odtr?eni od
Hondurasu
. Britska vlada vid?la v jeho p?itomnosti ohro?eni svych zajm?, proto vyslala namo?niho d?stojnika
Nowella Salmona
, aby ho zatkl a p?edal honduraskym u?ad?m, ktere ho nechaly popravit.
Hodnoceni osobnosti a jeho vliv na sou?asnost
[
editovat
|
editovat zdroj
]
William Walker je znam?j?i ve
St?edni Americe
ne? v
USA
, i kdy? tam se za sveho ?ivota t??il zna?ne popularit?, a to zejmena na otroka?skem Jihu. Naopak,
Yankeeove
ze Severu ho vnimali spi? jako pirata. I kdy? byl mimo?adn? inteligentni, ?asto se nechal una?et vlastnimi vizemi a ?patn? odhadoval realitu.
V St?edni Americe se usp??ne ta?eni proti n?mu stalo zdrojem narodni hrdosti, a to zejmena v Kostarice a Hondurasu. St?edoamericke zem?, na rozdil od v?t?iny jihoamerickych, nikdy nemusely vybojovat valku o nezavislost a nemaji tak ?adne hrdiny a vzory z tohoto obdobi. Proto nap?iklad v Kostarice je statnim svatkem
11. kv?ten
, na ten p?ipada vyro?i Walkerovy pora?ky v bitv? u Rivas. Jeji protagonista Juan Santamaria je narodnim hrdinou zem? a mimo jine je po n?m pojmenovane jeji nejv?t?i leti?t?. Je z?ejme, ?e kdyby se m?ly pojmenovat historicke zdroje
antiamerikanismu
v St?edni Americe, tak konani a postoje Williama Walkera m??eme pova?ovat za jeden z nich.
[
zdroj?
]
Objektivnost takoveho pohledu je v?ak mo?ne pom?rn? lehko zpochybnit, proto?e st?edoamericke staty byly usp??ne ve svych ta?enich proti Walkerovi prav? diky pomoci z USA.
[
zdroj?
]
Walkerovy aktivity, i kdy? byly popularni mezi oby?ejnymi Ameri?any, nem?ly oficialni podporu vlady USA.
Naopak, v jeho rodnem Nashville si ho dodnes p?ipominaji jako sveho doposud jedineho rodaka, ktery byl hlavou statu.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
William Walker
na slovenske Wikipedii.