Vy?kov
Pohled na Masarykovo nam?sti
znak vlajka
Lokalita
Status	m?sto
Pov??ena obec	Vy?kov
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Vy?kov ( spravni obvod )
Okres	Vy?kov
Kraj	Jihomoravsky
Historicka zem?	Morava
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	49°16′39″ s. ?. , 16°59′56″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	20 498 (2024) [1]
Rozloha	50,47 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	254 m n. m.
PS?	682 01
Po?et dom?	3 610 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	13
Po?et k. u.	5
Po?et ZSJ	32
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu	Masarykovo nam. 1 682 01 Vy?kov posta @meuvyskov .cz
Starosta	Karel Jurka ( ODS )
Oficialni web: www .vyskov-mesto .cz
Vy?kov
Dal?i udaje
Kod obce	592889
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vy?kov ( hanacky Ve?kov , n?mecky Wischau ; d?ive take Vi?kov ^[4] ) je m?sto le?ici v severni ?asti Jihomoravskeho kraje v okrese Vy?kov na ?ece Hana , 35 km severovychodn? od Brna . Le?i tem?? uprost?ed Moravy na rozhrani Drahanske vrchoviny , Liten?ickych vrch? a ni?iny Hornomoravskeho uvalu v nadmo?ske vy?ce okolo 250 m n. m. Je jednim z hrani?nich m?st regionu Hana . ^{[4] [5]} ?ije zde p?ibli?n? 20 tisic ^[1] obyvatel a je tak patym nejv?t?im m?stem Jihomoravskeho kraje.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Jmeno osady bylo odvozeno od osobniho jmena Vy?ek , co? byla domacka podoba n?ktereho jmena za?inajiciho na Vy?e- (nap?. Vy?ebor , Vy?ehor , Vy?eslav ). Vyznam mistniho jmena byl ?Vy?k?v majetek“. N?mecke jmeno vzniklo hlaskovou upravou ?eskeho. ^[6]

Byval nazyvan ?Moravske Versailles “ ^{[ zdroj?? ]} nebo take ?Hanacke Versailles“. ^{[ zdroj?? ]} Mistni ?elezni?ni stanice se nazyva Vy?kov na Morav? . ^{[p. 1]}

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni pisemna zminka o m?st? pochazi z listiny olomouckeho biskupa Jind?icha Zdika z roku 1141. Za?atkem 13. stoleti na hrad? Vy?kov? sidlil Jakub, u?ednik krale P?emysla Otakara I. Roku 1248 za biskupa Brunona ze Schauenburku byl Vy?kov povy?en na m?sto a o n?co pozd?ji p?ipadl olomouckym biskup?m, jim? pat?il a? do 19. stoleti. Ve 14. stoleti ji? Vy?kov pat?il k p?ednim m?st?m olomouckeho biskupstvi.

Husitska doba [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem husitskych valek Vy?kov zachoval v?rnost biskupovi a asi v roce 1427 byl dobyt a zpusto?en. Za uherskych valek ho vypalil syn krale Ji?iho z Pod?brad , Jind?ich z Pod?brad a Minsterberka . O obnoveni m?sta se nejvice zaslou?il olomoucky biskup Tas ?ernohorsky z Boskovic v pr?b?hu 2. poloviny 15. stoleti. Roku 1569 m?sto postavilo novou radnici. V tomto obdobi si Vy?kov take ?asto nechaval vym?nit m?stskou pe?e? za novou. ^[7] V roce 1609 do radnice uhodil blesk a nasledn? byla po?kozena vybuchem st?elneho prachu ve sklepeni.

Stavovske povstani [ editovat | editovat zdroj ]

V teto dob? se m?sto p?idalo k vzbou?enym stav?m 17. srpna 1619. P?edstavitele m?sta odevzdali kli?e m?sta veliteli stavovske jizdy Ladislavu Velenovi ze ?erotina . Za m?sto mu odp?isahli v?rnost Ji?i ?ermak , Melchior Moudrak a Jan Markovsky .

T?icetileta valka [ editovat | editovat zdroj ]

V obdobi t?icetilete valky v letech 1618?1648 bylo m?sto dvakrat obsazeno ?vedy a p?i jejich druhem vpadu v roce 1643 zcela vyplen?no. Po tomto najezdu klesl po?et poddanych na pouhych 54 obyvatel. Po skon?eni valky byly n?ktere vesnice na Vy?kovsku z poloviny i vice vylidn?ny. Jak tehdy vypadala Morava, bylo zachyceno v tzv. prvni lanske vizitaci z let 1656?1675 (prvni poddansky soupis p?dy a usedlik?). Vy?kov spolu se Slavkovem a Bu?ovicemi byly posti?eny z Vy?kovska nejvice, nebo? zde byvala zpravidla tabo?i?t? prochazejicich vojsk.

V 80. letech 17. stoleti za?al ve Vy?kov? ?adit mor , ktery trval a? do za?atku stoleti osmnacteho. Proto byl roku 1719 na nam?sti postaven morovy sloup . Tehdy na mor zem?elo tolik obyvatel, ?e se jejich umrti ani nezapisovala do matriky. Na konci 17. stoleti dosahl Vy?kov velkeho rozkv?tu za panovani biskupa Karla II. z Lichten?tejna-Kastelkornu . Tehdy se Vy?kovu ?ikalo Moravske Versailles .

18. a 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atkem 18. stoleti ovladli Vy?kov ital?ti p?ist?hovalci. V roce 1734 se na zamek sjeli hoste kardinala Wolfganga Hannibala ze Schrattenbacha , olomouckeho biskupa a mistokrale neapolskeho. V roce 1753 cele m?sto v?etn? zamku vyho?elo, u?et?eny byly jen dva domy u brn?nske brany. Roku 1834 byly zbo?eny olomoucka i brn?nska brana.

Volby roku 1848 do v?en?meckeho frankfurtskeho parlamentu byly diky mistnimu ?eskemu vlastenci dr. Franti?ku X. ?korpikovi zma?eny ^{[ ujasnit ]} a u? roku 1863 se zde konala prvni ve?ejna ?eska sch?ze. Roku 1882 za?aly vychazet Vy?kovske noviny a politicky tydenik strany lidov? pokrokove. V roce 1899 dosahli ?e?i dohodou volebni v?t?iny a ?eskym mistostarostou se stal Jan Strnad, prvni ?esky starosta Vy?kova pak byl zvolen roku 1903.

?eskoslovensko [ editovat | editovat zdroj ]

Po vzniku prvni republiky se zde odehraly bou?live demonstrace vyvolane politickymi udalostmi v Praze . Roku 1921 byla ve m?st? zalo?ena komunisticka strana . V letech 1923?1925 prob?hla elektrifikace m?sta. V roce 1928 byl arcibiskupsky zamek prodan zemi Moravskoslezske a byla v n?m z?izena Zemska hospody?ska ?kola. V roce 1935 pak byla provedena vystavba vodovodu. Vojenska posadka ve m?st? vznikla v roce 1936 a je sou?asti Vy?kova dodnes.

V pr?b?hu druhe sv?tove valky m?lo byt m?sto Vy?kov centrem n?meckeho jazykoveho ostr?vku kolem n?meckeho vojenskeho cvi?i?t? a st?elnice a m?lo se stat centrem koloniza?niho pasma tahnouciho se nap?i? celou Moravou. Za timto u?elem bylo vydano na?izeni o vyst?hovani 33 obci Drahanske vrchoviny . K roku 1940 Vy?kov take dostal n?meckeho vladniho komisa?e. Dne 30. dubna 1945 byl osvobozen Rudou armadou , ale boje zasahly Vy?kov natolik, ?e pat?il k nejh??e posti?enym m?st?m v zemi. ^[8]

Pohromy [ editovat | editovat zdroj ]

• 7. srpna 1609 ? Velky vybuch v radnici, kdy po p?lnoci p?i velke bou?i uhodil blesk do radni?ni v??e. Tehdy byly ve sklepeni ulo?eny 2 tuny st?elneho prachu, jejich? vybuch rozmetal v?? i dva p?ilehle domy.
• 3. unora 1638 ? Velka vich?ice zp?sobila ve m?st? mnoho ?kod, zejmena pobo?ila zameckou kapli.
• 1753 ? Obrovsky po?ar, kteremu podlehl cely Vy?kov a? na dva domy. Jako ?ha?ka byla tehdy upalena 17leta Viktorie Vesela, zamilovana do tesa?skeho tovary?e, jemu? pali?stvim opat?ovala praci. ^[9]
• 30. srpna 1814 ? Velka povode?, kdy 8 dni bez ustani trval silny lijak. Velka voda tehdy vzala 8 dom? a 80 poni?ila. ^[10]
• 21. kv?tna 1917 ? Katastrofalni po?ar m?sta Vy?kova vypukl ve 13:30 v dom? Meixnerov? na nam?sti. Ohe? byl zdolan a? ve st?edu 23. kv?tna 1917. V d?sledku tohoto po?aru byla zni?ena t?etina m?sta a byl zaznamenan ubytek obyvatelstva o 730 osob. ^{[11] [12]}
• 22. b?ezna 1931 ? P?i velke povodni ?eka Hana dosahovala a? 4,5 metr? (kulminovala kolem p?lnoci). Tuto povode? zp?sobila pr?tr? mra?en doprovazena blesky a krupobitim. ^[13]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Struktura [ editovat | editovat zdroj ]

V obci k po?atku roku 2016 ?ilo celkem 21 250 obyvatel. Z nich bylo 10 324 mu?? a 10 926 ?en. Pr?m?rny v?k obyvatel obce dosahoval 42,4 let. Dle S?itani lidu, dom? a byt? provedenem v roce 2011, kdy v obci ?ilo 21 391 lidi. Nejvice z nich bylo (16,4 %) obyvatel ve v?ku od 30 do 39  let. D?ti do 14 let v?ku tvo?ily 13,1 % obyvatel a senio?i nad 70 let uhrnem 6,4 %. Z celkem 18 595 ob?an? obce star?ich 15 let m?lo vzd?lani 29,8 % uplne st?edni (s maturitou). Po?et vysoko?kolak? dosahoval 16 % a bez vzd?lani bylo naopak 0,2 % obyvatel. Z cenzu dale vyplyva, ?e ve m?st? ?ilo 10 968 ekonomicky aktivnich ob?an?. Celkem 91,2 % z nich se ?adilo mezi zam?stnane, z nich? 73,2 % pat?ilo mezi zam?stnance, 2,6 % k zam?stnavatel?m a zbytek pracoval na vlastni u?et. Oproti tomu celych 44,4 % ob?an? nebylo ekonomicky aktivni (to jsou nap?iklad nepracujici d?chodci ?i ?aci, studenti nebo u?ni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvest necht?l. ^[14] Uhrnem 10 629 obyvatel obce (co? je 49,7 %), se hlasilo k  ?eske narodnosti. Dale 4 266 obyvatel bylo Moravan? a 364  Slovak? . Celych 8 605 obyvatel obce v?ak svou narodnost neuvedlo. ^[14]

Vyvoj po?tu obyvatel za celou obec uvadi tabulka ni?e, ve ktere se odra?i take p?islu?nost jednotlivych ?asti k obci v danou dobu ?i nasledne odtr?eni. ^{[15] [16]} (Sou?asti m?sta byly d?ive i dnes samostatne obce Ho?tice-Heroltice , Lysovice , Rost?nice-Zvonovice a Topolany . ^[17] V letech 1960?2016 byla ?asti m?sta take osada Zouvalka , ktera v?ak le?ela na katastru sousednich Prus a tvo?ila tak exklavu . ^[18] )

• 
  V?kova struktura obyvatel obce Vy?kov roku 2011
• 
  Rodinny stav obyvatel obce Vy?kov roku 2011
• 
  Vzd?lani obyvatel obce Vy?kov roku 2011

?idovska men?ina [ editovat | editovat zdroj ]

?idy ve Vy?kov? poprve zaznamenala listina z roku 1322, a? do roku 1848 v?ak ?idovske osidleni Vy?kova tvo?ily ojedin?le ?idovske rodiny. Teprve v d?sledku emancipace ?idovskeho obyvatelstva v Rakouskem cisa?stvi do?lo k rozvoji vy?kovskeho ?idovskeho osidleni (maxima dosa?eno roku 1890, kdy ve Vy?kov? p?ebyvalo 263 ?id?) i ?idovskych nabo?enskych instituci (1885 z?izena synagoga , 1888 h?bitov , 1891 modlitebni spolek povy?en na ?idovskou nabo?enskou obec ). Od po?atku 20. stoleti ov?em probihal proces migrace do velkych m?st, tak?e za prvni ?eskoslovenske republiky z?stalo ve Vy?kov? jen n?kolik desitek ?id?, ktere pak naciste deportovali do Terezina a z nich? velkou ?ast nedlouho pote zavra?dili ve vyhlazovacich taborech . ^[19]

Obecni sprava a politika [ editovat | editovat zdroj ]

Do konce 19. stoleti si dr?eli vedeni na radnici vy?kov?ti N?mci . V druhe polovin? 19. stoleti byl veden o po?e?t?ni radnice tvrdy boj. V prvnich letech ?eske spravy m?la vedouci ulohu strana lidov? pokrokova. Po prvni sv?tove valce se zm?nila na narodn? demokratickou. Udr?ela si vedeni a? do 30. let 20. stoleti. Spolek Svornost zal. 1876, Vzd?lavaci spolek Jaroslav (socialn? demokraticky) zal. 1883, Rovnost zal. 1891, vzd?lavaci beseda Havli?ek zal. 1896, D?lnicka t?locvi?na jednota Lassalle zal. 1908, ?SSD vybudovala v roce 1908 D?lnicky d?m, Svaz zednik?, tesa??, obuvnik? zal. 1907, svaz textilnich d?lnik? 1910 a svaz kovod?lnik? 1922.

P?edstavitele m?sta 2010?2014 [ editovat | editovat zdroj ]

• Starosta: Ji?i Pi?os (?SSD) ? do 29. ledna 2012, Ing. Karel Goldemund (?SSD) ? od 30. ledna 2012 ^[20]
• Mistostarostove: Karel Jurka , B?etislav Usnul , Ivo Barek
• Tajemnik: Ivo Klenk

P?edstavitele m?sta 2018?2022 [ editovat | editovat zdroj ]

• Starosta: Karel Jurka ( ODS )
• Mistostarostove: Karin ?ulcova , Roman Cely , Josef Kachlik

?len?ni m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Vy?kov se ?leni na 13 ?asti , ktere le?i na p?ti katastralnich uzemich :

• k. u. Vy?kov ? ?asti Vy?kov-M?sto , Vy?kov-P?edm?sti , Br?any , K?e?kovice , Nosalovice a Nouzka
• k. u. D?dice u Vy?kova ? ?asti D?dice , Hamiltony a Pazderna
• k. u. Lhota ? ?asti Lhota a Pa?ezovice
• k. u. Opatovice u Vy?kova ? ?ast Opatovice
• k. u. Rychta?ov ? ?ast Rychta?ov

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Slu?by [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1900 bylo ve Vy?kov? 6 leka??, 2 zv?roleka?i a 1 lekarna. Roku 1912 zde byla mala infek?ni nemocnice. V roce 1928 zde p?sobilo 7 leka?? a 2 lekarny. V budov? realneho gymnazia byla v roce 1943 z?izena nemocnice, ktera se v roce 1950 p?est?hovala do novych pavilon? jako Okresni ustav narodniho zdravi. Nyni zde funguje Nemocnice Vy?kov . V byvalem d?tskem domov? vybudovanem Okresni pe?i o mlade? v roce 1928, bylo z?izeno zdravotnicke st?edisko a druhe v budov? byvale Nemocenske poji??ovny bylo upraveno na polikliniku.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemim m?sta prochazi dalnice D1 s exitem 226 Vy?kov a z ni zde odbo?uje dalnice D46 na Olomouc s exitem 1, ze ktereho odbo?uje silnice I/47 ve sm?ru na Krom??i? .

V roce 1869 byla postavena ?elezni?ni tra? Brno?P?erov , vedouci p?es Vy?kov. Na p?elomu 19. a 20. stoleti za?aly p?ipravy na vystavbu p?ime ?elezni?ni trat? do Blanska , av?ak z tohoto projektu se?lo. ^[21] V roce 1922 byla zahajena pravidelna autobusova linka z Vy?kova do Jedovnic . Do ostatnich obci obstaravali autodopravu soukromi dopravci. Teprve po z?izeni dopravniho zavodu ?SAD v roce 1951 byly postupn? zavedeny autobusove spoje do v?ech obci v okrese . V roce 1962 bylo vybudovano nove autobusove nadra?i. Sou?asnou m?stskou hromadnou dopravu ve m?st? zaji??uji ?ty?i autobusove linky, ktere jsou sou?asti Integrovaneho dopravniho systemu Jihomoravskeho kraje .

Spole?nost [ editovat | editovat zdroj ]

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni ?koly

• Z? Vy?kov, Letni pole
• Z? Vy?kov, Moravkova 40
• Z? Vy?kov, Na Vyhlidce 12
• Z? Vy?kov, Nadra?ni 5
• Z? Vy?kov, Purky?ova 39
• Z? Vy?kov, Tyr?ova 4
• ZU? Vy?kov, Nadra?ni 124/4

St?edni ?koly a odborna u?ili?t?

• Gymnazium a St?edni odborna ?kola zdravotnicka a ekonomicka Vy?kov
• St?edni ?kola podnikani a cestovniho ruchu
• St?edni odborna ?kola a st?edni odborne u?ili?t?

Vysoke a vy??i odborne ?koly

• Ve?ejn? spravni akademie ? vy??i odborna ?kola , s.r.o. Brno

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asne kulturni instituce [ editovat | editovat zdroj ]

• M?stske kulturni st?edisko sidli v Besednim dom?. Tato organizace po?ada pro ve?ejnost b?hem celeho roku ?adu kulturnich akci (koncerty, divadelni p?edstaveni apod.)
• Kino Sokolsky d?m ma kapacitu salu 234 mist a promita v pr?m?ru 35krat za m?sic
• Knihovna Karla Dvo?a?ka ? kni?ni fond knihovny ?ita asi 100 000 titul?
• Majak - st?edisko volneho ?asu Vy?kov (byvaly DDM naproti Prioru)
• Galerie TIC
• Galerie V rohu
• Zoopark Vy?kov ? zrenovovany park v blizkost centra m?sta
• DinoPark Vy?kov ? unikatni park v marchanickem hajku
• Muzeum Vy?kovska
• Muzeum letecke a pozemni techniky
• Male ?elezni?ni muzeum ? v byvale vodarn? z roku 1869 u ?elezni?ni stanice, p?istupnost neznama
• Hv?zdarna v Marchanicich

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Stadiony a sportovi?t? [ editovat | editovat zdroj ]

V centru Smetanovych sad? v M?stskem sportovnim arealu se nachazi vy?kovsky zimni stadion , poprve otev?eny v roce 1973, rekonstruovany 2017. Tato hala pojme 3000 divak?, je ur?ena pro ledni hokej a ve?ejne brusleni, ?koly hokejove turnaje a krasobrusleni. Vedle zimniho stadionu je zrekonstruovany (2006) atleticky a fotbalovy stadion. Stadion ma 400m oval a je pokryt um?lym povrchem Conipur SW. Fotbalove h?i?t? je standardnich rozm?r? 105 m × 68 m.

Dale se v arealu nachazi sportovni hala, p?etlakova tenisova hala, volejbalove kurty, h?i?t? na pla?ovy volejbal, tenisove kurty. Ve Smetanovych sadech je te? plocha pro petanque, stezky pro cyklisty a in-line brusla?e a h?i?t? pro discgolf s 18 ko?i. V blizkosti Smetanovych sad? je Aquapark Vy?kov s vnit?nim a venkovnim bazenem. Pod spravou majetku m?sta Vy?kova jsou take viceu?elove h?i?t? Lipova, tenisovy a volejbalovy kurt v ulici ?tvrtni?kova a Aquapark Vy?kov. ^[22] Pobli? vodni plochy Jandovka se nachazi bikrosova draha. Delka trati vybavene startovacim za?izenim je asi 330 m a ?i?ka a? 8 m. Povrch drahy tvo?i prosivka a ?t?rkodr?. ^[23]

Sportovni kluby [ editovat | editovat zdroj ]

Ve Vy?kov? sidli n?kolik sportovnich klub? a oddil?. Hokejovym klubem je MBK Vy?kov . Rugbyovy klub JIMI RC Vy?kov byl zalo?en v roce 1952 profesorem Miroslavem Rinaglem. B?hem sve existence mu?i vybojovali 13. mistrovskych titul? ?R. ^[24] Dal?im oddilem je Atleticky klub AHA Vy?kov , ktery byl zalo?en v roce 1991 a mezi svymi ?leny ma n?kolik mistr? ?R. ^[25] Mezi dal?i kluby se ?adi SK Trasko Vy?kov , Volejbal Vy?kov, M?stsky fotbalovy klub Vy?kov , Sportovni spolek D?dice , HC ?raloci Vy?kov (dnes M?stsky Brusla?sky Klub Vy?kov), MBK Vy?kov , Klub plaveckych sport? Vy?kov, DSP Kometa Vy?kov, VEUS Vy?kov, Neptun Vy?kov, Ku?elka?sky Klub ROVEL Vy?kov, Hanacky rally klub v A?R, Kalimero Vy?kov, Orel jednota Vy?kov, Tenisovy klub Vy?kov, Klub biatlonu Vy?kov a dal?i. ^[26]

Cyklotrasy vedouci skrze Vy?kov
5071	Vy?kov ? Rousinov
5029	Snovidky ? Usobrno
5222	D?dice ? Podivice

Cyklostezky a turisticke trasy [ editovat | editovat zdroj ]

Vy?kovem prochazi n?kolik turistickych tras a cyklostezek, ktere se navzajem ?aste?n? p?ekryvaji.

• Nau?na poznavaci cykloturisticka stezka pojmenovana ? Stezka srdcem ji?ni Moravy “ byla vytvo?ena v roce 2005. Pod timto nazvem bylo sjednoceno zna?eni ji? existujicich turistickych cest a byly p?idany informa?ni tabule. Ve stejnem roce byla vyzna?ena nova trasa, o jeji? za?azeni tehdy po?adal mikroregion Melicko , do n?ho? pat?i obce, p?es ktere tato cyklostezka vede. ^[27]
• Dal?i trasa ma ?islo 5071 a vede z Vy?kova do Rousinova, je dlouha 32,4 km a celkove p?evy?eni dosahuje 1633 m. Je to naro?na trasa pro vyznava?e horskych kol. ^[28]
• Vy?kovem dale prochazi dalkova cyklotrasa ?. 5029 Snovidky-Usborno, ktera je dlouha 82,5 km a spojuje Ch?iby a Liten?ickou pahorkatinu . ^[29]
• Cyklotrasa ?. 5222 za?ina v D?dicich a kon?i v Podivicich. Je dlouha 13,9 km a prochazi lesy Vojenskeho ujezdu B?ezina . ^[30]

Turisticke zna?eni z Vy?kova vede t?emi sm?ry:

• po zelene ?. 4518 (19 km) p?es Drnovice , Je?kovice na Kuchlov ;
• po modre ?. 2060 (19,5 km) p?es Topolany , Orlovice do Kozlan ;
• po ?ervene ?. 0508 (18 km) p?es Rychta?ov , Hradek na Roviny (rozc.). ^[31]

Zanikla sportovi?t? [ editovat | editovat zdroj ]

• Velodrom Vy?kov ? cyklisticka draha s atletickou drahou a fotbalovym h?i?t?m postavena roku 1925 u ?elezni?ni stanice mezi ulicemi Purky?ova a Na Hrani?kach.

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Renesan?ni radnice byla postavena v roce 1569. Dne?ni podoba radnice vznikla a? po druhe sv?tove valce .
• Zamek byl p?vodn? gotickym hradem z 15. stoleti, ale za biskupa Karla z Lichten?tejna byl p?estav?n dle projektu Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665?1682. V zamku je v sou?asnosti ^{[ kdy? ]} umist?no Muzeum Vy?kovska.
• Zamecka zahrada je kulturni pamatkou zapsanou v ust?ednim seznamu kulturnich pamatek. V dubnu 2007 prob?hlo slavnostni otev?eni kompletn? rekonstruovane zahrady.
• Morovy sloup na Masarykov? nam?sti je dilem socha?e Christiana Probstla z roku 1719. Po stranach stoji sochy sv. Floriana a sv. Jana Nepomuckeho. Byl postaven v souvislosti s morovou epidemii, ktera ve Vy?kov? trvala padesat let.
• Barokni ka?na z 18. stoleti s motivem Ganymeda na orlu.
• Kostel Nanebevzeti Panny Marie byl postaven v letech 1464?1466. P?vodn? pozdn? goticky kostel byl v roce 1773 barokn? p?estav?n.
• Studna na Masarykov? nam?sti byla vyhloubena roku 1839, v roce 1950 na ni byl vytesan znak Vy?kova. Vodni hladina saha asi dva metry pod urove? nam?sti.
• Zbytky hradeb se nachazeji v ulici Pivovarska a za kostelem Nanebevzeti Panny Marie. Vy?ka hradeb dosahuje 3, n?kdy i 6 metr?, sila zdiva je zhruba 155 cm.
• H?bitovni kostel Panny Marie ? Kapucinsky kostel zalo?il kardinal Franti?ek Ditrich?tejn v roce 1617. Za cisa?e Josefa II . byl kla?ter zru?en. Na zdi kostela je zobrazena freska s postavou mnicha kapucinskeho ?adu .
• Pivovar byl zalo?en v roce 1680 z na?izeni biskupa Karla II. z Lichten?tejna a a? do roku 1855 vedlo pivovar olomoucke biskupstvi . Pivovar nevyrabi pivo od jara 2017 a je uzav?en.
• Kaple svate Anny je renesan?ni stavba ze 16. stoleti. Kaple je spojena s budovou byvaleho m?stskeho ?pitalu s kamennym portalem.

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

• P?imo vy?kovskym nam?stim prochazi 17. polednik . Od roku 2008 je vyzna?en kovovou deskou, vsazenou s centimetrovou p?esnosti do dla?by nam?sti.
• N?kolik kilometr? severozapadn? od Vy?kova ve vojenskem ujezdu B?ezina (s re?imem omezeneho vstupu) se nachazi geometricky st?ed byvale ?SSR, zam??eny v roce 1985.
• Podle vyjad?eni n?meckeho historika Wolfganga Wanna a diky patrani nad?enc? v terenu a Moravskem zemskem archivu existuje mo?nost, ?e legendarni ? Krysa? “ ze 13. stoleti byl st?edov?ky lokator , ktery zprost?edkoval p?esun n?meckych kolonist? v?etn? malych d?ti do zanikle st?edov?ke vsi Hamlikov na Vy?kovsku (podrobnosti v samostatnem ?lanku o vsi).
• Samosprava m?sta pravideln? od roku 2010 vyv??uje 5. ?ervence moravskou vlajku . ^[32]

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Rodaky a vyznamnymi obyvateli m?sta jsou nap?iklad sportovci ( Lada Kozlikova , Svatopluk Kudli?ka ), um?lci ( Jan ?oupal , Karel Kachy?a ), politici ( Ond?ej Zelinka , Josef Jan Travni?ek , Otto Planetta ) a dal?i.

Mnohym z t?chto osob, ale i dal?im z celeho ?eska, bylo ud?leno ?estne ob?anstvi m?sta. Ud?lovano je vyznamnym osobam, ktere se zaslou?ily o Vy?kov nebo o ?eske zem?. Kontroverznimi osobami v seznamu jsou prezidenti z dob p?ed Sametovou revoluci . Proto n?ktera jmena, jako ?eskoslovensky komunisticky politik Klement Gottwald , byla z tohoto seznamu odstran?na. ^[33] I p?esto je podle rejst?iku ulic a nam?sti ^[34] ve Vy?kov? ulice, pojmenovana po naslednikovi Klementa Gottwalda a druhem komunistickem prezidentovi, Antoninu Zapotockem .

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Michalovce , Slovensko (1970)
• Dobeln , N?mecko (1992)
• Jarosław , Polsko (2000)
• Virovitica , Chorvatsko (2001)
• Cognac , Francie (2016)

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Masarykovo nam?sti s ka?nou a morovym sloupem
• 
  Radni?ni ulice s v??i radnice
• 
  Masarykovo nam?sti, severovychodni ?ast
• 
  H?bitovni kostel Panny Marie
• 
  Socha T. G. Masaryka
• 
  Gymnazium v Komenskeho ulici
• 
  Kostel Nanebevzeti Panny Marie
• 
  Byvala synagoga na Masarykov? nam?sti
• 
  Hroby podnikatelske rodiny Skutetzkych na h?bitov?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KU?A, Karel . M?sta a m?ste?ka v ?echach, na Morav? a ve Slezsku / 8. dil V-? . Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN   978-80-7277-410-4 .  
• JUNGLING, Augustin. 10 let nabo?enske obce cirkve ?eskoslovenske ve Vy?kov? . [s.l.]: Vy?kov na Morav?, 1935.  
• ZBO?IL, Bohumil. 100 let dobrovolne po?arni ochrany ve Vy?kov? : 1868?1968 . Fotografie : B. Zbo?il, M. Nev?ala, J. Kope?ek. [s.l.]: Vy?kov : Mist. jednota ?s. svazu po?arni ochrany., 1968.  
• JORDAN, Franti?ek. 100 let muzejni prace na Vy?kovsku 1893?1993 . Vy?kov : Muzeum Vy?kovska: Brno : Muzejni a vlastiv?dna spole?nost, 1993. ISBN   80-85048-38-8 .  
• BARTO?, Josef. Historicky mistopis Moravy a Slezska v letech 1848?1960 . Ostrava: Profil, 1986.  
• MU?IKOVA, Olga. Objevte Vy?kovsko . Znojmo: Agentura Bravissimo, 2005. ISBN   80-239-7447-5 .  
• HEP, Jind?ich. Sedmdesat let vy?kovskeho gymnasia 1899?1969 . [s.l.]: Vy?kov na Morav?, 1969.  
• ZLAMAL, Vladislav. Vy?kov, m?sto a okres . Praha, Brno, Bratislava: Narodohospoda?ska propagace ?eskoslovenska, 1936.  
• VL?EK, Vilem. Vy?kov ?ved?m zrazen . Vy?kov: Kusak, 1916.  
• KOTULAN, Vladimir. Vy?kovska zastaveni . [s.l.]: M?sto Vy?kov, 2003. ISBN   80-239-3257-8 .  
• PROCHAZKA, Vojt?ch. Z minulosti vy?kovskeho zamku . [s.l.]: Vy?kov na Morav?, 1928.  
• SOKOLI?EK, Zden?k. Zookoutek ve Vy?kov? . Vy?kov: M?stske kulturni st?edisko, 1985.  
• NEKUDA, Vladimir. Vlastiv?da moravska Vy?kovsko . Brno: Muzejni spolek Brno, 1965.  
• MIK?, Josef; STRYJOVA, Dagmar. Ztracene domy -Germaniza?ni plany okupant? . Brno: okresni vybor ?SPB, 1989. S. 156.  
• DOLE?EK, Jan. Jihomoravsky kraj : m?sta a obce Jihomoravskeho kraje : tradice, historie, pamatky, turistika, sou?asnost . Ro?nov pod Radho?t?m: Proxima Bohemia, 2008.  
• kolektiv autor?. Vy?kov. D?jiny m?sta . Redakce Karel Mlate?ek. Vy?kov: M?sto Vy?kov, 2016. ISBN   978-80-906656-0-6 . S. 944.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Okres Vy?kov
• D?kanat Vy?kov

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie Vy?kov na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vy?kov na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Vy?kov ve Wikislovniku
• Encyklopedicke heslo Vy?kov v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Kategorie Vy?kov ve Wikizpravach
• Vy?kov v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)
• Oficialni stranky
• Regionalni portal Vy?kovska
• Aquapark Vy?kov [online]. Sprava majetku m?sta Vy?kov [cit. 2015-03-05]. Dostupne online .  
• Oficialni turisticke stranky vy?kovskeho regionu [online]. Sprava majetku m?sta Vy?kov [cit. 2015-03-05]. Dostupne online .  

	Boskovice	Prost?jov	P?erov
	Blansko		Krom??i?
		Vy?kov
	Brno	Bu?ovice	Uherske Hradi?t?

Jihomoravsky kraj
Okresy	Blansko ? Brno-m?sto ? Brno-venkov ? B?eclav ? Hodonin ? Vy?kov ? Znojmo
Spravni obvody ORP	Blansko ? Boskovice ? Brno ? B?eclav ? Bu?ovice ? Hodonin ? Hustope?e ? Ivan?ice ? Ku?im ? Kyjov ? Mikulov ? Moravsky Krumlov ? Poho?elice ? Rosice ? Slavkov u Brna ? ?lapanice ? Ti?nov ? Veseli nad Moravou ? Vy?kov ? Znojmo ? ?idlochovice
Nejv?t?i m?sta	Brno ? Znojmo ? B?eclav ? Hodonin ? Vy?kov ? Blansko ? Boskovice ? Ku?im ? Kyjov ? Veseli nad Moravou