Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Napisy v Pompejich
Vulgarni latina
nebo
lidova latina
(
latinsky
sermo vulgaris
tedy lidovy jazyk) je v?eobecne ozna?eni pro mluvene na?e?i
latiny
v
?imske ?i?i
(hlavn? v zapadnich provinciich) zhruba a? do obdobi
9. stoleti
, kdy se z jednotlivych na?e?i vyvinuly
romanske jazyky
. Na toto obdobi navazuje a ?aste?n? se s nim p?ekryva dal?i faze vyvoje latiny, ktera existuje paraleln? dal, viz
st?edov?ka latina
.
I kdy? pojem neni omezeny jen na pozdn? latinske obdobi, mnohe rysy a pravd?podobn? i na?e?i se objevily a? v tomto obdobi, a proto se o lidove latin? hovo?i hlavn? od tohoto obdobi.
P?i bli??im pohledu ma lidova latina vice definici:
- Za prve je to mluvena latina ?imske ?i?e. P?i psani se naopak pou?ivala pozd?j?i latina odvozena od (pom?rn? um?le) klasicke latiny.
- Za druhe je to podle n?kterych nazor? hypoteticky p?edch?dce romanskych jazyk?. Tento jazyk mo?no rekonstruovat jen na zaklad? ojedin?lych napis? (nap?. v
Pompejich
) a pozd?j?ich romanskych jazyk?:
- a) v?ech romanskych jazyk?
- b) jen zapadoromanskych jazyk?: na?e?i na sever a zapad od ?ary
La Spezia-Rimini
,
Francie
a
pyrenejskeho poloostrova
, jako i slab? dolo?ena romanska ?e? severozapadni Afriky. Podle teto koncepce se tedy jihovychodni
ital?tina
,
rumun?tina
a
dalmat?tina
vyvinuly odd?len? od ostatnich romanskych jazyk?.
- Za t?eti je to podle n?kterych nazor? ozna?eni gramatickych inovaci v mnohych pozdn?latinskych textech, jako nap?iklad
Peregrinatio Aetheriae
ze
4. stoleti
nebo texty
Gregoria z Toursu
. Tyto texty jsou velmi cenne, proto?e ?chyby“, ktere se v nich vyskytuji, dokladaji tehdej?i hovorovy jazyk.
Romanske jazyky se vyvinuly z lidove latiny pozdn?latinskeho obdobi, nazyvane
sermo romana rustica
, a ne tedy z psane latiny. ?asto p?itom byly misto neutralnich latinskych slov p?ebrany expresivn?j?i: nap?. ?caput“ (hlava) byl nahrazeno slovem ?testa“ (misa, hlin?ny hrnec), z toho ve
fr.
tete (hlava); nebo ?equus“ (k??) byl nahrazen slovem ?caballus“ (pracovni k??, stary k??), z toho ve
fr.
cheval /
it.
cavallo /
?p.
caballo /
port.
cavalo (prost? k??).
Nejbli??im sou?asnym jazykem k vulgarni latin? je
sardin?tina
.
| Vulgarni latina
|
?esky
|
| unus, una/o
|
jeden
|
| duo(s), dvi
|
dva
|
| tres
|
t?i
|
| quattor/tro
|
?ty?i
|
| cinque
|
p?t
|
| ses
|
?est
|
| septe
|
sedm
|
| octo
|
osm
|
| nove
|
dev?t
|
| dece
|
deset
|
V?eobecna deklarace lidskych prav
vulgarni latina
|
Omnes omines nascunt liberi ed equales in dignitate ed derectos. Sunt dotati de ratione ed anima ed debent agire inter se como fratres.
|
p?eklad
|
V?echna znameni se rodi svobodna a rovna v d?stojnosti a vzd?lani.
Jsou nadani rozumem a du?i a m?li by se mezi sebou chovat jako brat?i
|
?esky
|
V?ichni lide se rodi svobodni a sob? rovni co do d?stojnosti a prav. Jsou nadani rozumem a sv?domim a maji spolu jednat v duchu bratrstvi.
|
