Volne dilo
je takove
autorske dilo
, jeho?
majetkova
autorska prava
nejsou chran?na. Nej?ast?j?im p?ipadem volneho dila je takove autorske dilo, u ktereho ji? doba ochrany vypr?ela (tzn. nap?. uplynulo vice ne? 70 let od smrti posledniho autora). Krom? takovych volnych d?l existuji i dal?i druhy d?l, ktera jsou vyjmuta z autorskopravni ochrany ji? od jejich vzniku. S pojmem volneho dila souvisi take
volna u?iti
, kdy i jinak chran?ne dilo lze za jistych podminek vyu?ivat i bez souhlasu autora.
Volne autorske dilo m??e ka?dy voln? vyu?ivat, pouze musi byt dodr?eny podminky, ?e si nikdo nesmi osobovat autorstvi dila, vyu?itim se nesmi sni?ovat hodnota dila a musi byt uveden autor (je-li znam a je-li to obvykle).
[1]
Majetkova prava trvaji:
- Obecn? po dobu ?ivota autora a 70 let po jeho smrti.
- U dila spoluautor? se doba trvani po?ita od smrti posledniho ?ijiciho autora.
- U d?l
anonymnich
a
pseudonymnich
, p?ipadn? u dila kolektivniho, kde nejsou auto?i ozna?eni, trvaji prava 70 let od opravn?neho zve?ejn?ni. Pokud je v?ak prave jmeno autora znamo (resp. u dila kolektivniho jsou auto?i ozna?eni), postupuje se podle bod? 1 a 2.
- Doba trvani majetkovych prav k audiovizualnimu dilu se po?itaji od smrti posledni ?ijici osoby z nasledujicich:
re?iser
,
scenarista
, autor dialog?,
skladatel
p?vodni hudby.
- U dila zve?ej?ovaneho ve svazcich ?i dilech se okam?ik zve?ejn?ni uva?uje pro ka?dy dil nezavisle.
- Pokud n?kdo zve?ejni dosud nezve?ejn?ne dilo, ke kteremu doba ochrany vypr?ela, ziskava majetkova prava ve stejnem rozsahu, v jakem by je ziskal autor, av?ak v trvani 25 let od zve?ejn?ni.
Doba se v?dy po?ita od prvniho dne roku nasledujiciho po roce, ve kterem do?lo k rozhodne udalosti.
Z autorskopravni ochrany jsou ve ve?ejnem zajmu u? od vzniku vyjmuty n?ktere druhy autorskych d?l. Takova dila v?bec nejsou autorskym pravem chran?na. Mezi takove vyjimky pat?i:
V teto souvislosti je vhodne podotknout, ?e nap?.
my?lenka
, postup, princip, matematicky
vzorec
apod. se samy o sob? v?bec nepova?uji za autorske dilo, tudi? ?adne autorskopravni ochran? nepodlehaji.
Za n?kterych podminek lze chran?ne autorske dilo u?it i bez souhlasu autora, nebo? se z hlediska zakona nejedna o
u?iti dila
. Sem pat?i nap?iklad:
- U?iti pro osobni pot?ebu (neplati pro rozmno?ovani po?ita?oveho programu, elektronicke
databaze
, stavbu dle architektonickeho dila a po?izeni zaznamu audiovizualniho dila p?i jeho provozovani ze zaznamu nebo jeho p?enosu).
- Do?asne vyrobeni kopie autorskeho dila p?i p?edvad?ni
televizoru
,
po?ita?e
,
kopirky
apod. zakaznikovi p?i prodeji.
- Kopirovani tiskoveho dila (s vyjimkou
partitury
hudebniho dila) v copycentru apod.
Zakon take umo??uje n?ktera specificka vyu?iti dila, ktera nejsou pova?ovana za zasahovani do cizich prav. Sem pat?i nap?.:
- Citace ? ka?dy m??e ve svem dile v od?vodn?ne mi?e citovat vy?atky z cizich zve?ejn?nych d?l, pokud uvede zdroj (jmeno, nazev dila a pramen).
- U?iti dila trvale umist?neho na ve?ejnem prostranstvi ? je nap?. dovoleno fotografovat ve?ejn? umist?nou sochu ?i stavbu a tuto fotografii dale ?i?it.
- U?edni a zpravodajska licence ? dilo je mo?ne vyu?it p?i zpravodajstvi o aktualni udalosti apod.
- U?iti p?i ob?anskem a nabo?enskem ob?adu ?i ?kolnim p?edstaveni ? dilo je v t?chto p?ipadech dovoleno vyu?ivat pro nevyd?le?ne u?ely.
- Knihovny, archivy apod. ? mohou vyrab?t pro svoje u?ely rozmno?eniny a dila p?j?ovat a pronajimat, jsou v?ak povinny platit stanovene poplatky.
Zvla?t? v oblasti
software
se n?ktera dila ozna?uji
anglickym
terminem
public domain
. Tento pojem znamena, ?e autor dila se rozhodl, ?e dovoli svoje dilo voln? u?ivat, bez naroku na dal?i ochranu dila. V ?eskem pravnim systemu se nikdo nem??e vzdat svych (autorskych) prav, je pouze mo?ne nabidnout ve?ejnosti bezuplatnou licenci na libovolne u?iti dila a nad ramec toho p?edpokladat, ?e autor, ktery svoje dilo takto ozna?il, se svych dal?ich prav nebude domahat. (
Kde neni ?alobce, neni soudce.
)
- ↑
KOPPEL, Petr.
Ve?ejne licence a public domain jako alternativy copyrightu
. Praha, 2012 [cit. 2020-12-25]. 135 s. Diplomova prace. Univerzita Karlova, Filozoficka fakulta, Ustav informa?nich studii - studia novych medii. Vedouci prace Vit ?isler. s. 11.
Dostupne online.