Vilem III. a II.
kral Anglie , Skotska a Irska mistokral provincii Holandsko , Zeeland , Utrecht , Gelderland a Overijssel
Vilem III. Oran?sky
Doba vlady	13. unora 1689 ? 8. b?ezna 1702
Korunovace	11. dubna 1689
Narozeni	14. listopadu 1650 Binnehof, Haag
Umrti	8. b?ezna 1702 Kensingtonsky palac , Londyn
Poh?ben	Westminsterske opatstvi , Londyn
P?edch?dce	Jakub II. Stuart
Nastupce	Anna Stuartovna
Man?elka	Marie II. Stuartovna
Potomci	child1 Stuart , child2 Stuart a child3 Stuart
Otec	Vilem II. Oran?sky
Matka	Marie Henrietta Stuartovna , princezna Oran?ska
Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vilem III. Oran?sky ( 14. listopadu 1650 Haag ? 8. b?ezna 1702 Londyn ) byl od roku 1672 mistodr?itelem Spojenych provincii nizozemskych . Byl man?elem anglicke princezny Marie . V roce 1689 se stali spole?n? s man?elkou panovniky Anglie , Skotska (jako Vilem II.) a Irska nasledkem usp??ne invaze do Anglie a vyhnanim p?edchoziho krale a man?el?ina otce Jakuba II.

Mnohymi protestanty byl ozna?ovan jako obrance viry, ktery m?l Anglii ochranit p?ed navratem katolicismu . Jeho vlada je po?atkem p?echodu od osobni vlady Stuartovc? , k vlad? panovnik? Hannoverske dynastie , ktera se vyzna?ovala v?t?im mocenskym vlivem parlamentu .

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 14. listopadu 1650 v Haagu jako oran?sky princ nizozemskeho mistodr?itele Vilema II. a jeho man?elky Marie Henrietty Stuartovny , dcery anglickeho krale Karla I. Osm dni p?ed jeho narozenim jeho otec zem?el, ve v?ku 24 let na ne?tovice . Od roku 1659 stravil sedm let na Univerzit? v Leidenu , kde se mu dostalo formalniho vzd?lani, i kdy? nikdy nebyl jejim studentem. V prosinci 1660 bylo rozhodnuto, ?e se ma p?ipravovat na budouci statni funkci. Po smrti Vilemovy matky, ktera take zem?ela na ne?tovice ve v?ku 29 let, se o jeho vzd?lani za?al starat jeji bratr, anglicky kral Karel II. V roce 1672 se stal v pr?b?hu francouzsko-nizozemske valky mistodr?itelem Nizozemskych provincii. V roce 1677 se o?enil s dcerou Jakuba II. anglickou princeznou Marii. V roce 1685 zem?el anglicky kral Karel II. a na tr?n nastoupil jeho bratr Jakub II. Vyznamni angli?ti ?lechtici a protestanti se obavali vzestupu katolicismu a nesouhlasili z jeho p?evzetim vlady. Vilem byl osloven s nabidkou na p?evzeti anglickeho tr?nu, nejprve vahal a obaval se konfliktu z Francii . V roce 1688 se anglickemu krali Jakubovi II. narodil naslednik tr?nu, co? m?lo za nasledek zm?nu v uva?ovani Vilema, ktery se tak rozhodl pro invazi. Invaze do Anglie se uskute?nila 15. listopadu 1688. Nasledn? se n?kolikrat st?etlo nizozemske vojsko s armadou v?rnou Jakubovi II., usp??n?j?i byl Vilem, ktery koncem roku 1688 umo?nil ut?k dosavadniho krale Jakuba do Francie. ^[1]

Bill of Rights [ editovat | editovat zdroj ]

Vilem podporoval vydani zakona o nabo?enske toleranci z roku 1689, ktery zaji??oval nabo?enskou svobodu pro n?ktere protestantske nonkonformisty. Nicmen? nebyl tak rozsahly, jak si Vilem p?edstavoval a stale omezoval svobodu katolicke cirkve. V prosinci 1689 byl p?ijat jeden z nejd?le?it?j?ich ustavnich zakon? v anglicke historii ? Bill of Rights . Tento zakon vychazel z p?edchozi deklarace prav a omezoval vysady panovnika. Mimo jine uvad?l, ?e panovnik nesmi pozastavit platnost zakona schvaleneho parlamentem, vyhlasit nove dan? bez souhlasu parlamentu, zakazat no?eni zbrani protestant?m, neum?rn? odkladat volby do parlamentu, trestat poslance obou komor za projevy v parlamentnich debatach, po?adovat neum?rnou kauci nebo ukladat nep?im??ene tresty. Vilemovi se takova omezeni nelibila, ale do sporu s parlamentem ne?el. Zakon take ?e?il otazku nastupnictvi. Pokud by zem?el jeden z kralovske dvojice, pokra?oval by druhy z nich jako samostatny panovnik. Dal?im nastupcem byla jmenovana Mariina sestra Anna Stuartovna . Do naslednictvi byly zahrnuty i p?ipadne Vilemovy d?ti. Katolici nebo ti, kdo by s katolikem uzav?eli s?atek, byli z naslednictvi vylou?eni.

Parlament [ editovat | editovat zdroj ]

I kdy? byli Whigove Vilemovymi spojenci, zpo?atku preferoval vyva?eny postoj mezi Whigy a Toryi . Spolupracoval s Georgem Savillem, ktery byl znamy svym vyva?enym politickym p?istupem. Whigove m?li parlamentni v?t?inu, ale Vilem trval na vybalancovanem pom?ru sil ve vlad?. Tato situace vedla k neefektivni praci vlady a tak byl nucen vyhlasit nove volby. Po volbach za?al preferovat spolupraci s Toryi. Ti ale odmitli podporovat jeho snahu pokra?ovat ve valce s Francii. D?sledkem byl Vilem?v odklon k frakci Whig? zvane Junto . Vlada Whig? ustavila Bank of England . Svoleni k vytvo?eni banky vlastn?ne soukromymi banke?i bylo jeho nejd?le?it?j?im ekonomickym rozhodnutim, ktere polo?ilo zaklad ekonomickeho vlivu Anglie v Nizozemsku v 18. stoleti .

Nepokoje ve Skotsku a Irsku [ editovat | editovat zdroj ]

I kdy? m?l podporu jako panovnik v Anglii, musel vzdorovat velkemu odporu ve Skotsku a Irsku. Skot?ti jakobite , kte?i pova?ovali Jakuba II. za legitimniho krale, vyhrali bitvu u Kiliecrankie, ale asi o m?sic pozd?ji byli p?esto pora?eni. Vilemova pov?st utrp?la po masakru v Glencoe, kde bylo zabito 78 Skot?, kte?i odmitli p?isahat v?rnost Vilemovi a Marii. Na natlak ve?ejnosti Vilem viniky tohoto krveproliti odvolal, p?esto z?stali jeho oblibenci. V Irsku pokra?ovaly boje se vzbou?enci podporovanymi Francii mnohem dele, a to i pote, co Jakub II. po pora?ce v bitv? u Boyne unikl ze zem?. Po pora?ce francouzske flotily u La Hogue francouzska podpora Irsku ustala a nepokoje v zemi byly ukon?eny mirovou dohodou.

Pozdni obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti Marie v roce 1694 vladl sam. Jeho popularita klesala, a to i p?esto, ?e konvertoval k anglikanismu . Po uzav?eni mirove dohody s Francii roku 1697 ho Ludvik XIV. uznal jako anglickeho panovnika a p?islibil mu, ?e nepodpo?i Jakuba II. v jeho pokusech nastoupit na anglicky tr?n. Man?elstvi s Marii nep?ineslo ?adne potomky a Vilem nejevil snahu znovu se o?enit. Mariin? sest?e Ann? se narodilo n?kolik d?ti, ale v?echny zem?ely je?t? v d?tstvi a? na jedineho syna, Vilema, vevodu z Gloucesteru. Jeho smrt roku 1700 znamenala, ?e jedinym mo?nym nastupcem podle Bill of Rights z?stala princezna Anna . Obavy z mo?neho navratu potomk? Jakuba II. p?im?lo parlament k vydani zakona Act of Settlement 1701 , kterym byla dal?i nastupkyni ur?ena vzdalena p?ibuzna ?ofie Hannoverska a jeji protestant?ti potomci, pokud by Anna zem?ela bez potomk? a Vilem by se neo?enil.

Roku 1702 zem?el na zapal plic , komplikaci po jeho padu z kon? b?hem lovu. Byl poh?ben ve Westminsterskem opatstvi vedle sve man?elky.

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku William III of England na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KOVA?, Martin. Z anglickych d?jin 17. stoleti. Anglie za vlady Vilema III. Oran?skeho. Historicky obzor , 1996, 7 (3/4), s. 56?63.
• KOVA?, Martin. Z anglickych d?jin 17. stoleti. Anglie za vlady Vilema III. Oran?skeho. Historicky obzor , 1996, 7 (7/8), s. 157?161.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Vilem III. Oran?sky na Wikimedia Commons
• William III Henry of Orange, King of Great Britain. thepeerage.com [online]. Thepeerage [cit. 2018-03-29]. Dostupne online . (anglicky)  
• MAIR, Robert H. Debrett's Peerage, Baronetage, Knightage and Companionage . [s.l.]: Dean and Son, 1887. 1608 s. Dostupne online .  

P?edch?dce: Vilem II. Oran?sky

Oran?sky kni?e 1650 ? 1702

Nastupce: Jan Vilem Friso Fridrich I. Prusky

P?edch?dce: Marie II.

Anglicky kral Vilem III. 1689 ? 1702

Nastupce: Anna Stuartovna

P?edch?dce: Marie II.

Skotsky kral Vilem II. 1689 ? 1702

Nastupce: Anna Stuartovna

P?edch?dce: Marie II.

Irsky kral Vilem III. 1689 ? 1702

Nastupce: Anna Stuartovna

Angli?ti panovnici
Alfred Veliky ? Eduard I. Star?i ? Æthelstan ? Edmund I. ? Eadred ? Edwy ? Edgar ? Eduard II. Mu?ednik ? Æthelred II. ? Sven Vidli vous ? Edmund II. ? Knut I. Veliky ? Harold I. ? Hardiknut ? Eduard III. Vyznava? ? Harold II. Godwinson ? Vilem I. Dobyvatel ? Vilem II. Ry?avy ? Jind?ich I. ? ?t?pan III. z Blois ? Jind?ich II. Plantagenet ? Richard I. Lvi srdce ? Jan Bezzemek ? Jind?ich III. Plantagenet ? Eduard I. ? Eduard II. ? Eduard III. ? Richard II. ? Jind?ich IV. ? Jind?ich V. ? Jind?ich VI. ? Eduard IV. ? Jind?ich VI. ? Eduard IV. ? Eduard V. ? Richard III. ? Jind?ich VII. ? Jind?ich VIII. ? Eduard VI. ? Marie I. Tudorovna ? Al?b?ta I. ? Jakub I. Stuart ? Karel I. Stuart ? Oliver Cromwell , lord protektor ? Richard Cromwell , lord protektor ? Karel II. Stuart ? Jakub II. Stuart ? Marie II. Stuartovna a Vilem III. Oran?sky ? Anna Stuartovna

Skot?ti panovnici
Kenneth I. ? Donald I. ? Konstantin I. ? Aedh ? Giric ? Donald II. ? Konstantin II. ? Malcolm I. ? Indulf ? Dubh ? Cuilen ? Kenneth II. ? Amlaib ? Kenneth II. ? Konstantin III. ? Kenneth III. ? Malcolm II. ? Duncan I. ? Macbeth I. ? Lulach ? Malcolm III. ? Donald III. ? Duncan II. ? Edgar ? Alexandr I. ? David I. ? Malcolm IV. ? Vilem I. ? Alexandr II. ? Alexandr III. ? Marketa I. ? Jan ? Robert I. ? David II. ? Robert II. ? Robert III. ? Jakub I. ? Jakub II. ? Jakub III. ? Jakub IV. ? Jakub V. ? Marie I. ? Jakub VI. 1 ? Karel I. Stuart 1 ? Oliver Cromwell , lord protektor ? Richard Cromwell , lord protektor ? Karel II. Stuart 1 ? Jakub VII. 1 ? Marie II. Stuartovna 1 a Vilem III. Oran?sky 1 ? Anna Stuartovna 1
1 Rovn?? vladce Anglie a Irska