V?eobecne volby ve
Spojenem kralovstvi
1918
se konaly
14. prosince
1918
. Byly to prvni volby po
prvni sv?tove valce
a zarove? prvni volby v Britanii, kterych se mohla u?astnit cela dosp?la populace.
[1]
Ve volbach take poprve kandidovaly ?eny; zvolena byla
Constance Markievicz
za
Sinn Fein
, ta ov?em spolu s ostatnimi poslanci teto strany nezasedla v
parlamentu
.
Do voleb ?la stavajici vale?na koalice zahrnujici
konzervativce
, liberaly
Lloyda George
a men?i uskupeni. Kandidati koalice si mezi sebou rozdali ?kupony“, z nich? v?t?inu obdr?eli konzervativci. V konzervativnich kruzich vzbuzoval premier
David Lloyd George
ned?v?ru jako?to radikalni liberal, v roce
1910
inicioval serii da?ovych reforem limitujicich aristokracii, byl nicmen? respektovan jako vit?z valky, proto ho Konzervativni strana dal podporovala v k?esle ministerskeho p?edsedy.
[2]
Vlastni
Liberalni strana
, nepodporujici vladu s konzervativci, kandidovala samostatn? pod vedenim byvaleho premiera
H. H. Asquitha
.
Volby koalice jednozna?n? vyhrala s 53 procenty hlas? a 520 mandaty, ?im? dostala vlada zelenou na dal?i volebni obdobi. Z koalice ziskali 379 k?esel konzervativci, ?im? ziskali jasnou p?evahu nad koali?nimi liberaly se 127, Lloyd George si ale funkci premiera podr?el. A? dopadla asquithovska liberalni strana na hlasy o n?co lepe ne? jeji koali?ni prot?j?ek, u mandat? zaznamenala drtivy propad- o 236 na 36.
Labouristicka strana
si vyrazn? polep?ila o 15% hlas?, obsadila ale pouze 57 k?esel.
V druhem funk?nim obdobi nebyl Lloyd George men? aktivni. Vystav?l byty pro vale?ne veterany a zreformoval poji?t?ni proti ztrat? zam?stnani, rozpory uvnit? koalice se ale postupn? prohlubovaly. Neshody vyvrcholily kolem skandal? ohledn? korupce p?i ud?lovani ?lechticky titul? a
?adu Britskeho imperia
v roce
1922
, kdy konzervativci vystoupili z koalice a konaly se
v?eobecne volby
, po kterych nastoupila konzervativni vlada.
[3]
Po
p?edchozich volbach
stala liberalni
Asquithova
vlada na podpo?e umirn?ne
Irske parlamentni strany
, ktera si kladla za cil irskou autonomii (?Home Rule“) a se 74 poslanci byla v Irsku dominantni. Kv?li odporu
Ulsteru
ale otazka autonomie za?ala vaznout a parlamenta?i pod vedenim
Johna Redmonda
se ocitli pod palbou kritiky z nacionalistickych kruh?. Otev?enemu povstani zabranilo vypuknuti
sv?tove valky
, nap?ti v zemi ale sililo.
[4]
Po velikono?nim povstani v roce
1916
se nalada obyvatel definitivn? p?iklonila k radikal?m ze
Sinn Fein
. Ti naprosto p?ebrali voli?e parlamentni strany a obsadili v?echny k?esla v ji?nim Irsku (celkem 73). Nov? zvoleni poslanci odmitli nastoupit do
Westminsteru
, ustavili se jako
Dail Eireann
- Irsky sn?m a zavazali se podporovat nezavislou
Irskou republiku
. Do ?ela Dailu se postavil
Eamon de Valera
a
Michael Collins
vedl ozbrojeny odpor proti Brit?m.
Irska valka za nezavislost
za?ala roku
1919
a trvala do ?ervence
1921
, kdy byla vyjednana mirova smlouva, kde Irsko bylo ustaveno jako britske
dominium
a de facto nezavisly stat.
[5]
↓
379
|
127
|
73
|
57
|
36
|
35
|
Konzervativci
|
koal. Lib
|
SF
|
Lab
|
Lib
|
O
|
Strana
|
Lidr
|
Mandaty
|
Hlasy
|
Po?et
|
v %
|
+/-
|
Po?et
|
v %
|
Koali?ni vlada
|
|
Konzervativni strana
|
Andrew Bonar Law
|
379
|
53,6%
|
▲
108
|
4 003 848
|
38,4%
|
|
koali?ni liberalove
|
David Lloyd George
|
127
|
18,0%
|
▲
127
|
1 318 844
|
12,6%
|
|
koali?ni narodni demokrate
|
George Barnes
|
9
|
1,3%
|
▲
9
|
156 834
|
1,5%
|
|
koali?ni labouriste
|
-
|
4
|
0,5%
|
▲
4
|
40 641
|
0,4%
|
|
koali?ni nezavisly
|
-
|
1
|
0,1%
|
▲
1
|
9 274
|
0,1%
|
Koali?ni vlada celkem
|
David Lloyd George
|
520
|
73,6%
|
▲
249
|
5 529 441
|
53,0%
|
Strany mimo koalici
|
|
Labouristicka strana
|
William Adamson
|
57
|
8,1%
|
▲
15
|
2 171 230
|
20,8%
|
|
Liberalni strana
|
Herbert Henry Asquith
|
36
|
5,1%
|
▼
236
|
1 355 398
|
13,0%
|
|
Sinn Fein
|
Eamon de Valera
|
73
|
10,3%
|
▲
73
|
476 458
|
4,6%
|
|
Irska parlamentni strana
|
John Dillon
|
7
|
1,0%
|
▼
67
|
226 498
|
2,2%
|
|
nezavisli labouriste
|
-
|
2
|
0,3%
|
▲
2
|
116 322
|
1,1%
|
|
nezavisli
|
-
|
2
|
0,1%
|
▲
2
|
105 261
|
1,0%
|
|
Narodni strana
|
Henri Page Croft
|
2
|
0,3%
|
▲
2
|
94 389
|
0,9%
|
|
nezavisli za NFDSS
|
James Hogge
|
0
|
0,0%
|
?
0
|
58 164
|
0,6%
|
|
Co-operative Party
|
William Henry Watkins
|
1
|
0,1%
|
▲
1
|
57 785
|
0,6%
|
|
nezavisli konzervativci
|
-
|
1
|
0,1%
|
?
0
|
44 637
|
0,4%
|
|
Labouristi?ti unioniste
|
Edward Carson
|
3
|
0,4%
|
▲
3
|
30 304
|
0,3%
|
|
nezavisli liberalove
|
-
|
1
|
0,1%
|
▲
1
|
24 985
|
0,2%
|
ostatni
|
|
2
|
0,3%
|
|
143 828
|
1,4%
|
Hlasy
|
|
|
|
|
|
Konzervativci
|
|
38,4 %
|
Labouriste
|
|
20,8 %
|
Liberalove
|
|
13,0 %
|
koal. liberalove
|
|
12,6 %
|
Sinn Fein
|
|
4,6 %
|
nezavisli
|
|
2,5 %
|
ostatni
|
|
5,9 %
|
|
Mandaty
|
|
|
|
|
|
Konzervativci
|
|
53,6 %
|
koal. liberalove
|
|
18,0 %
|
Sinn Fein
|
|
10,3 %
|
Labouriste
|
|
8,1 %
|
Liberalove
|
|
5,1 %
|
Narodni dem.
|
|
1,3 %
|
ostatni
|
|
3,7 %
|
|
- ↑
JOHNSON, Paul:
D?jiny anglickeho naroda
. Weidenfield and Nicolson, 1985. (str. 374)
- ↑
WASSON, Ellis:
D?jiny moderni Britanie od roku 1714 po dne?ek
. Blackwell Publishing Ltd., 2010. (str. 291)
- ↑
Wasson, str. 292.
- ↑
MOODY, Theodore W.; MARTIN, Francis X. a kol.:
D?jiny Irska
. Mercier Press Ltd., Cork, 1994. (str. 237)
- ↑
D?jiny Irska
, str. 239.