한국   대만   중국   일본 
Vaclav Mencl (historik architektury) ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Vaclav Mencl (historik architektury)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Vaclav Mencl
Narozeni 16. ledna 1905
Plze?
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 28. ?ervence 1978 (ve v?ku 73 let) nebo 27. ?ervence 1978 (ve v?ku 73 let)
Su?ice
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Alma mater ?eske vysoke u?eni technicke v Praze
Povolani historik
Zam?stnavatele Statni pamatkovy ustav
?tatny referat pre ochranu pamiatok
Ministerstvo ?kolstvi
Titul Doc. , PhDr. , Ing. , arch. , DrSc.
Cho? Dobroslava Menclova
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Chybi svobodny obrazek .

Vaclav Mencl , k?t?ny Vaclav Vojt?ch ( 16. ledna 1905 , Plze? [1] ? 27. ?ervence 1978 , Su?ice ) byl ?esky historik architektury , ?editel Statniho pamatkoveho ustavu, vysoko?kolsky pedagog Filozoficke fakulty Univerzity Komenskeho v Bratislav?, Filozoficke fakulty Univerzity Karlovy , FAMU , DAMU . Man?el Dobroslavy Menclove .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Vystudoval ?VUT u prof. Antonina Engela . Nav?t?voval zde p?edna?ky d?jin um?ni prof. Zde?ka Wirtha . Wirth se s Menclem sp?atelil a ovlivnil jeho profesni zam??eni sm?rem k historii architektury. Mencl byl rovn?? poslucha?em d?jin um?ni na Filozoficke fakult? Karlov?, kde p?edna?eli Vojt?ch Birnbaum a Josef Cibulka . U? jako student byl aktivnim ?lenem Klubu Za starou Prahu .

Po absolvovani studia se od roku 1925 na ?adost Zde?ka Wirtha zabyval spolu s docentem Vide?ske univerzity W. R. Zalozieckym studiem d?ev?nych kostel? na vychod? Slovenska a na Ukrajin? .

Roku 1930 p?ijal zam?stnani ve ?tatnom referatu pre ochranu pamiatok v Bratislav? , kde p?sobil do roku 1939. [2] Dne 6. dubna 1930 se o?enil v B?evnov? s Dobroslavou Vavrou?kovou . [3] Na Slovensko ode?el se svou man?elkou, ktera s nim spolupracovala na ?ad? v?deckych vyzkum?. [4]

Ve spolupraci s Vaclavem Wagnerem projektoval restauratorske prace a polo?il zaklady pamatkove pe?e na Slovensku. Na bratislavske technice obhajil doktorat na tema St?edov?ka m?sta Slovenska a roku 1938 se habilitoval a p?edna?el d?jiny um?ni na Filozoficke fakult? Univerzity Komenskeho v Bratislav?.

B?hem valky byl zam?stnan na Ministerstvu ?kolstvi a soub??n? p?edna?el v Semina?i d?jin um?ni Antonina Mat?j?ka .

Od roku 1945 p?edna?el d?jiny um?ni na Filozoficke fakult? UK, ale po ostre kritice jeho knihy o architektu?e doby Lucemburk? (1948) [5] musel odejit z Prahy a pozd?ji i z UK v Bratislav? (1953). V?noval se terennim vyzkum?m, ale na deset let ztratil mo?nost p?edna?et student?m. Do Prahy se vratil roku 1958 a p?sobil na FAMU (zobrazovani architektury ve filmu) a spolu s F. Trosterem na DAMU (vytva?eni scenickeho prostoru). Od roku 1958 byl pracovnikem a pozd?ji ?editelem Statniho ustavu pamatkove pe?e a ochrany p?irody (SUPPOP) a redaktorem ?asopisu Zpravy pamatkove pe?e .

Vaclav Mencl zem?el 28. ?ervence 1978 p?i dopravni nehod? mezi Nemilkovem a Su?ici. [3]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Pamiatkovy urad Slovenskej republiky ud?lil dne 2015-04-25 Vaclavu Menclovi "cenu Pamiatkoveho uradu SR za celo?ivotne dielo a mimoriadny prinos v oblasti ochrany pamiatkoveho fondu Slovenskej republiky ? Cena Al?bety Guntherovej-Mayerovej 2015" in memoriam, a to p?i p?ile?itosti Mezinarodniho dne pamatek a historickych sidel 2015. [6]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Sve prvni prace, ve kterych se zabyval typologii d?ev?ne karpatske architektury a analyzou podilu byzantskych a zapadoevropskych gotickych prvk?, publikoval v letech 1927-29 v Narodopisnem v?stniku ?eskoslovenskem . Zarove? se v?noval d?ev?nym kostel?m v ?echach [7]

V nasledujicich letech provad?l terenni vyzkumy slovenskych m?st zalo?enych ve st?edov?ku spolu s K. ?ourkem a fotografy Franti?kem Illkem a Alexandrem Paulem . V?noval se systematicky slovenske st?edov?ke architektu?e, ale vy?el pouze prvni dil jeho souborne prace o romanske architektu?e (1937). Vydani druheho dilu o architektu?e goticke znemo?nila valka a vznik Slovenskeho ?tatu .

Spolu s Janem Eisnerem provad?l vyzkum ?imskych stanic na D?vin? , ve Stupav? a Komarn? a po valce o nich p?edna?el na FF UK (1945).

Spolu se svou ?enou p?ipravil roku 1946 v letohradku Belveder vystavu Pra?sky hrad ve st?edov?ku, ktera podala nazorny vyklad jeho stavebniho vyvoje. [8] Menclovo zpracovani historie Pra?skeho hradu , obsahujici p?dorysy, plany a rekonstrukce stavebnich fazi pak vy?lo a? roku 1978 v souborne publikaci Pozdn? goticke um?ni v ?echach . V roce 1947 m?l mo?nost poznat jihofrancouzskou gotiku v Provence (ve vztahu k prvnimu staviteli svatovitske katedraly Matya?ovi z Arrasu , ktery p?edtim p?sobil v Avignonu ) a po kongresu v Budape?ti (1965) a pracovni cest? ji?ni a zapadni Evropou roku 1969 pak publikoval srovnavaci studie o goticke architektu?e [9] [10]

Jako ?editel Statniho ustavu pamatkove pe?e a ochrany p?irody p?ipravoval program z?izeni m?stskych pamatkovych rezervaci a skanzen? lidove architektury. Spolupracoval s ateliery architekt?, ktere pozd?ji daly zaklad Statnimu ustavu pro rekonstrukci pamatkovych m?st a objekt? (SURPMO). Studiem m?stskych st?edov?kych dom? se zabyval u? od 40. let 20. stoleti [11] [12] .

Detailn? se zabyval vyvojem n?kterych stavebnich prvk?, jako byly st?edov?ke hlavice podpirajici klenby, [13] klenebni ?ebra, portaly, okna i samotnym vyvojem um?lecke klenby od Petra Parle?e [14] a Benedikta Rejta a? po klenby ?eskeho vrcholneho baroka [15] .

V roce 1973 se spolu s Jaroslavem Fri?em a jim zalo?enym tymem SCARS [16] zu?astnil cesty do Iranu a Male Asie , kde si oz?ejmil podil vychodnich vliv? a cisa?skeho ?ima na ran? k?es?anskou architekturu. Jeho posledni studie se tykala tektoniky prostoru a kupolovych kleneb v byzantske architektu?e [17] .

Posmrtn? byla vydana jeho prace o lidove architektu?e ?eskoslovenska. Rukopis souborneho dila Vyvoj sv?tove architektury , ktery dokon?il roku 1977, dosud nebyl vydan tiskem.

Bibliografie (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

Bibliografie praci Vaclava Mencla (sestavil Patrik Guldan) academia.edu

Vyb?r scan? publikovanych stati, dle mo?nosti dopl?ovany https://independent.academia.edu/VaclavMencl

  • Die Holzkirche vom konstruktiven Gesichtspunkt. In: Zaloziecky, W. R.: Die gotische und barocke Holzkirchen in den Karpathenlandern. Wien 1926, 129 s.
  • Vaclav MENCL: D?ev?ne kostelni stavby v zemich ?eskych, Jan ?tenc, Praha, 1927 https://www.academia.edu/21968105/
  • Vaclav MENCL: Lidove um?ni vytvarne, in: Narodopisny V?stnik ?eskoslovansky, 22, s. 112-142. https://www.academia.edu/28457993/
  • Mencl V., Stavebni vyvoj Bratislavy. (s Dobroslavou Menclovou) In: ?asopis SMaVO, Zpravy ustavu pro stavbu m?st p?i Masarykov? Akademii prace, Pa, ro?. V., se?it 1.-6., srpen 1931, s. 1-14. https://www.academia.edu/21929677/
  • Mencl V., Rekonstrukce kla?terniho kostela bl. Ane?ky v Praze a jeji vyznam pro d?jiny ?eske ranni gotiky, in: Pamatky archaeologicke, skupina historicka, Nove ?ady ro?nik 3 (Dil 39), Praha 1933, s. 46-54. [18]
  • Mencl V., P?ehled vyvoje st?edov?ke architektury na Slovensku, Bratislava, VII, 1933, se?it 4-5
  • Eisner J., Mencl V., ?imska stanice na D?vin?, Bratislava IX, 1935, ?. 4
  • Mencl V., Stredoveka architektura na Slovensku. /Kniha prva, Stavebne umenie na Slovensku od najstar?ich ?ias a? do konca doby romanskej./ Nakladom ?eskoslovenskej grafickej unie, u?astinnej spolo?nosti, 478 s.,123 obr. Pa-Pre?ov 1937 [19]
  • Vaclav MENCL: St?edov?ka m?sta na Slovensku, Bratislava 1938 (Prace U?ene spole?nosti ?afa?ikovy v Bratislav?, svazek 26) [20]
  • Vaclav MENCL: O methodice st?edov?kych vykop?, in: Zpravy pamatkove pe?e, 6, 1942, ?. 2, s. 6-8; ?. 3, s. 17-23; ?. 3, s. 33-37. [21]
  • Vaclav MENCL: ?eska architektura doby lucemburske , Praha 1949 [22]
  • Vaclav CHALOUPECKY, Jan KV?T, Vaclav MENCL: Praha romanska. Praha, stavebni a um?lecky vyvoj m?sta. Osmera knih dil druhy, Pra?ske nakladateslstvi Vaclava Pola?ka, Praha 1948 [23]
  • Mencl V., Vytvarny vyvoj ?eskych m?st, Zpravy pamatkove pe?e, VIII, 1948
  • Mencl V., Troji sloh Petra Parle?e, in: Um?ni XVII, 1949
  • Mencl V., Romanska a goticka hlavice jako prost?edek k datovani architektury, Zpravy pamatkove pe?e, XVIII, 1950
  • Vaclav MENCL: Tvary klenebnich ?eber v ?eske goticke architektu?e, in: Zpravy pamatkove pe?e, ro?. 11-12, 1951-1952, ?. 9-10, s. 268-281 Archivovano 17. 5. 2013 na Wayback Machine .
  • Vaclav MENCL: Panske tribuny v na?i romanske architektu?e, in: Um?ni 13, Praha 1965, ?. 1, s. 29-62
  • Mencl V. a kol., Vytvarny vyvoj st?edov?kych omitek, Praha 1969
  • Vaclav MENCL: Podunajska reforma goticke katedraly, in: Um?ni, 19, 1969, ?. 4 [24]
  • Mencl V., M?sta, hrady, zamky, Odeon, Praha 1970
  • Mencl V., Smysl ?eske barokni architektury, Um?ni XXI, 1973
  • Vaclav MENCL: ?eske st?edov?ke klenby, Orbis, Praha 1974 [25]
  • Mencl V., O p?vodu byzantske architektury, Um?ni XXIII, 1975 [26]
  • Vaclav MENCL: Der Parlerstil gmundener Meister, in: Um?ni, 25, 1977, ?. 6 [27]
  • Homolka J a kol. Pozdn? goticke um?ni v ?echach 1471-1526, Odeon, Praha 1978
  • Mencl V, Lidova architektura v ?eskoslovensku. Praha, Academia 1980. 630 s.
  • Vaclav MENCL: 5 m?stskych reservaci Jihomoravskeho kraje ? Znojmo, Jihlava, Tel?, Mikulov, Krom??i?. Komentovane vydani. Edito?i: Ale? Flidr, Zde?ka Michalova, Zden?k Vacha. Vyd.: Narodni pamatkovy ustav, uzemni odborne pracovi?t? v Brn?, 2016. ISBN   978-80-87967-06-5 .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu farnosti Plze?
  2. ↑ Externi odkaz, Pamiatkovy urad Slovenskej republiky: Vaclav Mencl
  3. ↑ a b SLAVIK, Ji?i. Dobroslava Menclova ? 40. vyro?i umrti. Hlaska . ?ijen 2018, ro?. XXIX, ?is. 4, s. 58, 60. Dostupne online [cit. 2020-03-31]. ISSN 1212-4974 .   [ nedostupny zdroj ]
  4. ↑ Mencl V, O u?asti Slovenska na vzniku pozdn? goticke architektury, Um?ni XII, 1938
  5. ↑ Mencl V., ?eska architektura doby lucemburske, Sfinx, Praha 1948
  6. ↑ Cena Al?bety Guntherovej-Mayerovej 2015
  7. ↑ Mencl V, D?ev?ne kostelni stavby v zemich ?eskych. Jan ?tenc Praha 1927, 111 s.
  8. ↑ Mencl V, Menclova D, Pra?sky hrad v romanskem a gotickem st?edov?ku, vystavni katalog, Belveder 1946
  9. ↑ Mencl V, Podunajska reforma goticke katedraly, Um?ni XVII, 1969
  10. ↑ Mencl V, Poklasicka gotika ji?ni Francie a ?vabska a jeji vztah ke gotice ?eske, Um?ni XIX, 1971
  11. ↑ Mencl V, Vytvarny vyvoj ?eskych m?st, Zpravy pamatkove pe?e VIII, 1948
  12. ↑ Mencl V, M???ansky d?m ?eskeho st?edov?ku, Zpravy pamatkove pe?e XII, 1953
  13. ↑ Mencl V, Romanska a goticka hlavice jako prost?edek k datovani architektury, Zpravy pamatkove pe?e, 1950/10, ?.1
  14. ↑ Mencl V, Troji sloh Petra Parle?e, Um?ni XVII, 1949
  15. ↑ Mencl V, Smysl ?eske barokni architektury, Um?ni XXI, 1973
  16. ↑ Daniela Kramerova, My prodavame sny, PDF
  17. ↑ Mencl V, O p?vodu byzantske architektury, Um?ni XXIII, 1975
  18. ↑ https://www.academia.edu/18192089/
  19. ↑ https://www.academia.edu/21930235/
  20. ↑ https://www.academia.edu/28348920/
  21. ↑ https://www.academia.edu/28880797/
  22. ↑ https://www.academia.edu/21958995/
  23. ↑ https://www.academia.edu/22013565/
  24. ↑ https://www.academia.edu/22399685/
  25. ↑ https://www.academia.edu/22153049/
  26. ↑ https://www.academia.edu/22402403/
  27. ↑ https://www.academia.edu/22450203/

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Lubomir Slavi?ek (ed.), Slovnik historik? um?ni, vytvarnych kritik?, teoretik? a publicist? v ?eskych zemich a jejich spolupracovnik? z p?ibuznych obor? (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 907-909, Academia Praha 2016, ISBN   978-80-200-2094-9
  • Dvo?akova V, Kapitoly z ?eskeho d?jepisu um?ni II, s. 317-325, Odeon Praha 1987
  • Patrik Guldan: ?ivot a dielo Vaclava Mencla na Slovensku. https://www.academia.edu/20757907/

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vaclav_Mencl_(historik_architektury)&oldid=23664094 “