Ursula von der Leyenova

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ursula von der Leyenova
Ursula von der Leyenová v roce 2019
Ursula von der Leyenova v roce 2019
12.  p?edsedkyn? Evropske komise
U?adujici
Ve funkci od:
1. prosince 2019
Prezident Charles Michel
Mistop?edseda Frans Timmermans
Margrethe Vestagerova
Valdis Dombrovskis
Josep Borrell
Maro? ?ef?ovi?
V?ra Jourova
Dubravka ?uicova
Margaritis Schinas
P?edch?dce Jean-Claude Juncker
17. ministryn? obrany N?mecka
Ve funkci:
17. prosince 2013  ?  17. ?ervence 2019
Kancle?ka Angela Merkelova
P?edch?dce Thomas de Maiziere
Nastupkyn? Annegret Krampova-Karrenbauerova
13. ministryn? prace a socialnich v?ci N?mecka
Ve funkci:
30. listopadu 2009  ?  17. prosince 2013
Kancle?ka Angela Merkelova
P?edch?dce Franz Josef Jung
Nastupkyn? Andrea Nahlesova
15. ministryn? pro rodinu, seniory, ?eny a mlade? N?mecka
Ve funkci:
22. listopadu 2005  ?  30. listopadu 2009
Kancle?ka Angela Merkelova
P?edch?dkyn? Renate Schmidtova
Nastupkyn? Kristina Schroderova
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi K?es?anskodemokraticka unie
Evropska lidova strana
Rodne jmeno Ursula Gertrud Albrecht
Narozeni 8. ?ijna 1958 (65 let)
Ixelles , Belgie Belgie Belgie
Narodnost n?mecka
Cho? Heiko von der Leyen
Rodi?e Ernst Albrecht a Adele Albrechtova
D?ti 7
P?ibuzni Hans-Holger Albrecht (sourozenec)
George Alexander Albrecht ( stryc )
Sidlo Beinhorn
Alma mater Univerzita v Gottingenu
Univerzita v Munsteru
London School of Economics
Medizinische Hochschule Hannover
( Dr. med. , MPH)
Profese leka?ka , politi?ka a jezdkyn?
Nabo?enstvi luteranske
Ocen?ni Cena velkeho bratra (2009)
Sprachpanscher des Jahres (2014)
Cena velkeho bratra (2017)
Sprachpanscher des Jahres (2021)
BBC 100 Women (2022)
… vice na Wikidatech
Podpis Ursula von der Leyenová, podpis
Commons Ursula von der Leyen
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Sarah Reeve Ladsonova ( na obrazku ) pat?ila do charlestonske rodiny velkoplanta?nik?, k p?edk?m Ursuly von der Leyenove, po nich? z bezpe?nostnich d?vod? p?ijala p?ijmeni b?hem studia v Londyn?, kde ?ila jako Rose Ladsonova

Ursula von der Leyenova (rodnym p?ijmenim Albrecht , nep?echylen? von der Leyen , *  8. ?ijna 1958 Ixelles , Bruselsky region ) je n?mecka k?es?anskodemokraticka politi?ka , od prosince 2019 p?edsedkyn? Evropske komise , jako?to prvni ?ena [1] a po Walteru Hallsteinovi druhy n?mecky politik v tomto u?adu. [2] [3] V letech 2005?2019 p?sobila jako nejdele slou?ici ministryn? ve spolkovych vladach Angely Merkelove .

Narodila se a vyrostla v  regionu Bruselu , kde jeji otec Ernst Albrecht pracoval jako u?ednik Evropskych spole?enstvi . Ma n?mecky a britsko-americky p?vod. Vychovana byla v n?mecko - francouzskem bilingvismu . V roce 1971 se p?est?hovala do oblasti Hannoveru , kde otec vstoupil do politiky. O p?t let pozd?ji se stal p?edsedou zemske vlady Dolniho Saska . Na konci 70. let studovala ekonomii na London School of Economics a pou?ivala pseudonym Rose Ladsonova, ktery byl odvozen od p?ijmeni jeji americke prababi?ky z jihokarolinskeho Charlestonu . Roku 1987 slo?ila na Hannoverske leka?ske fakult? statni zkou?ku z leka?stvi a nastoupila jako asistentka univerzitni gynekologicke kliniky. Roku 1986 se vdala za leka?e Heika von der Leyena , pochazejiciho ze ?lechtickeho rodu obchodnik? s hedvabim. Do man?elstvi se narodilo sedm d?ti. ?ast 90. let tak stravila v domacnosti. ?ty?i roky ?ila ve Stanfordu , kde man?el p?sobil na fakult? Stanfordovy univerzity , ne? se v roce 1996 rodina vratila do N?mecka.

Na sklonku 90. let vstoupila do regionalni dolnosaske politiky. V obdobi 2003?2005 vykonavala post ministryn? v zemske vlad?. Pote ji nastupujici kancle?ka Angela Merkelova p?izvala do sveho prvniho kabinetu na pozici ministryn? pro rodinu, seniory, ?eny a mlade? , ne? se v roce 2009 stala ministryni prace a socialnich v?ci v  jeji druhe vlad? . Slu?bu v exekutiv? zakon?ila mezi lety 2013?2019 jako ministryn? obrany v kancle??in? t?etim a  ?tvrtem kabinetu . Stala se tak prvni ?enou v teto funkci. [4] Do odchodu byla jedinym ?lenem vlad Merkelove, s nep?etr?itym p?sobenim od nastupu kancle?ky do u?adu v roce 2005. V obdobi 2010?2019 take zastavala funkci mistop?edsedkyn? CDU . V teto souvislosti byla zmi?ovana jako hlavni kandidatka v nastupnictvi Merkelove, rovn?? tak se stala favoritkou do u?adu generalniho tajemnika NATO .

Evropska rada ji 2. ?ervence 2019 navrhla na p?edsedkyni Evropske komise . Evropsky parlament pak nominaci schvalil 16. ?ervence 2019, kdy obdr?ela 383 ze 747 hlas?. Zvolena tak byla v?t?inou pouhych deviti hlas?. V ?ele Evropske komise od 1. prosince 2019 nahradila Jeana-Claudea Junckera .

Rodinny p?vod a mladi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1958 se narodila jako Ursula Gertrud Albrechtova [5] v belgicke obci Ixelles , sou?asti bruselskeho regionu , kde vyr?stala do t?inacti let. V rodinnem kruhu ziskala p?ezdivku Roschen, zdrobn?linu odvozenou od n?meckeho tvaru jmena R??ena . [6] Otec Ernst Albrecht se po ustaveni Evropske komise v roce 1958 za?adil k prvni generaci u?ednik? Evropskych spole?enstvi . Nejd?ive pracoval na pozici vedouciho u?adu komisa?e pro vnit?ni trh a regionalni politiku Hanse von der Groebena v Hallsteinov? komisi a v letech 1967?1970 jako generalni ?editel Generalniho ?editelstvi pro ochranu hospoda?ske sout??e. V belgickem Uccle dochazela do zakladni ?koly European School, ur?ene pro d?ti u?ednik? a p?edstavitel? Evropskych spole?enstvi, [7] ji? pozd?ji nav?t?voval take Boris Johnson .

V roce 1971 se rodina p?est?hovala do m?sta Lehrte v dolnosaskem zemskem okresu Hannover , kde se otec stal ?editelem potravina?ske firmy Bahlsen a vstoupil do mistni politiky. [8] V obdobi 1976?1990 p?sobil jako p?edseda zemske vlady Dolniho Saska . Do zemskeho parlamentu byl znovuzvolen v letech 1978, 1982 a 1986. [9] V roce 1980 se v K?es?anskodemokraticke unii uchazel o nominaci do u?adu spolkoveho kancle?e , podporovan stranickym p?edsedou Helmutem Kohlem . T?sn? v?ak prohral s Franzem-Josefem Straußem , ktereho ve v?eobecnych volbach porazil u?adujici kancle? Helmut Schmidt . V dolnosaskych volbach 1990 pak utr?il pora?ku od socialniho demokrata Gerharda Schrodera , jen? ho vyst?idal v ?ele zemske vlady a v roce 1998 se stal spolkovym kancle?em.

V?t?ina p?edk? pochazela z Hannoverskeho kralovstvi a Svobodneho m?sta Brem , ktere le?i na severozapad? N?mecka. Jedna z americkych prababi?ek m?la p?eva?n? britsky p?vod, se vzdalen?j?imi francouzskymi a italskymi ko?eny. ?ast p?ibuzenstva odvozovala sv?j p?vod z  Pobalti , tehdej?i sou?asti Ruskeho imperia . Albrechtova rodina pat?ila do t?eti nejvy??i spole?enske t?idy Brun?vicko-luneburskeho kurfi?tstvi a Hannoverskeho kralovstvi, do tzv. Hubsche (?dvo?an?“). V teto linii byli od 17. stoleti jejimi p?edky leka?i, pravnici a u?ednici ve statni slu?b?. Praprad?d George Alexander Albrecht se v 19. stoleti p?est?hoval do Brem, kde se vypracoval na majetneho obchodnika s bavlnou. V roce 1895 byl jmenovan rakousko-uherskym konzulem . O?enil se s Louisou Knoopovou, dcerou barona Ludwiga von Knoop , jednoho z nejbohat?ich podnikatel? Ruskeho imperia 19. stoleti. [10]

Prarodi?i otce byli obchodnik s bavlnou Carl Albrecht (1875?1952) a Ameri?anka Mary Ladsonova Robertsonova (1883?1960), pat?ici k privilegovane planta?nicke rodin? z  Charlestonu v  Ji?ni Karolin? . P?edci teto prababi?ky m?li vyznamny podil na britske kolonizaci Severni Ameriky. Pat?ili k prvnim anglickym novousedlik?m v  Provincii Karolina , ve Virginii , Pensylvanii a na ostrov? Barbados v?etn? guverner? kolonialni ery. Mezi p?edky pat?ili karolin?ti guverne?i John Yeamans , James Moore , Robert Gibbes , Thomas Smith a Joseph Blake , zastupce pensylvanskeho guvernera Samuel Carpenter i americky revoluciona? a zastupce jihokarolinskeho guvernera James Ladson . [11] [12] [13] Rodina Ladson? vlastnila rozsahle planta?e. James H. Ladson , jen? m?l do zru?eni otroctvi vice ne? 200 otrok?, byl bratrem Sarah Reeve Ladsonove a d?dem Mary Ladsonove Robertsonove, [11] prababi?ky Ursuly von der Leyenove. Ameri?ti p?edci p?edstavovali od 18. stoleti nejmajetn?j?i vrstvu Britske Severni Ameriky , v?etn? Josepha Wragga , britskeho velkoobchodnika na trhu s otroky.

Do man?elstvi Carla a Mary Albrechtovych se narodil prad?d sou?asne p?edsedkyn? Evropske komise , psycholog a leka? Carl Albrecht , ktery vyvinul metodu meditace zalo?ene na autogennim treninku , s vyu?itim pro vyzkum mystiky v?domi . [14] M?l dva syny, politika Ernsta Albrechta a  dirigenta George Alexandera Albrechta . Syn dirigenta Albrechta, bratranec politi?ky Marc Albrecht , se v roce 2011 stal ?efdirigentem Nizozemske narodni opery . [15]

Erb rodu von der Leyen?

V roce 1986 se vdala za leka?e Heika von der Leyena , pochazejiciho z rodu von der Leyen, ktery zbohatl na obchodu s hedvabim. Do ?lechtickeho stavu byl rod povy?en ji? roku 1786. Heiko von der Leyen se v roce 2002 stal profesorem vnit?niho leka?stvi a experimentalni kardiologie na leka?ske fakult? v Hannoveru. Rovn?? p?sobil jako generalni ?editel spole?nosti v oblasti leka?ske techniky. Par se poznal v gottingenskem univerzitnim p?veckem sboru. [16] Do man?elstvi se mezi lety 1987?1999 narodilo sedm d?ti. [17] Rodina von der Leyenovych se ?adi k ?len?m luteranske Evangelicke cirkve v N?mecku . [18]

Ursula von der Leyenova je rodilou mluv?i n?meckeho a francouzskeho jazyka, plynn? hovo?i anglicky, kdy? celkem p?t let stravila ve Spojenych statech a Velke Britanii. [19] V minulosti zavodila v jezdectvi . [20] Rodina ?ije na statku u  Hannoveru .

Vzd?lani [ editovat | editovat zdroj ]

Vystudovala ekonomii na univerzitach v Gottingenu ( Univerzita Georga Augusta v Gottingenu ), Munsteru ( Westfalische Wilhelms-Universitat ) a  Londyn? ( London School of Economics ) a nasledn? medicinu v  Hannoveru ( Medizinische Hochschule Hannover ). V letech 1992 a? 1996 ?ila ve Stanfordu ve Spojenych statech , kde jeji man?el (rovn?? leka?) pracoval na Stanfordov? univerzit? .

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Von der Leyenova, francouzsky prezident Emmanuel Macron a ?insky prezident Si ?in-pching v Pekingu v dubnu 2023
Von der Leyenova a turecky Recep Tayyip Erdo?an na summitu NATO ve Vilniusu v ?ervenci 2023
Von der Leyenova a egyptsky prezident Abd al-Fattah as-Sisi v Kahi?e v listopadu 2023

?lenkou CDU je od roku 1990, ale a? v roce 1999 za?ala byt skute?n? politicky aktivni. V roce 2003 byla zvolena do parlamentu ( Landtag ) Dolniho Saska. Do N?meckeho spolkoveho sn?mu byla zvolena na podzim 2009. Po rezignaci Horsta Kohlera byla v mediich zmi?ovana jako mo?na kandidatka na funkci n?meckeho prezidenta . [21]

Po volbach do N?meckeho spolkoveho sn?mu 22. za?i 2013 se ob?irn? diskutovalo o otazce, ktery u?ad ziska Ursula von der Leyenova ve spolkove vlad?, a? bude tato nov? ustanovena. Podle zprav byla jednou ze dvou kandidat? na post ministra zahrani?nich v?ci spolu s Wolfgangem Schaublem , a to pro p?ipad koalice CDU/CSU se socialn?-demokratickou stranou SPD , ktera udajn? po?adovala pro sebe k?eslo ministra financi, je? doposud zaujimal prav? Schauble. [22] Ten v?ak ministrem financi z?stal, zatimco ministrem zahrani?nich v?ci se po n?kolika letech op?t stal politik SPD Frank-Walter Steinmeier . Dne 17. prosince 2013 byla jmenovana spolkovou ministryni obrany a stala se tak historicky prvni ?enou v tomto u?ad?. [23]

Jako ministryn? obrany prosazovala rozhodnuti n?mecke vlady prodavat zbran? do Saudske Arabie a do Turecka . [24] [25] Podporovala uzkou bezpe?nostni spolupraci mezi N?meckem a Saudskou Arabii. [26] Spolupraci Bundeswehru se Saudskou Arabii kritizovaly n?mecke opozi?ni strany, ktere poukazovaly na masivni poru?ovani lidskych prav v Saudske Arabii a na pachani vale?nych zlo?in? b?hem saudske vojenske intervence v Jemenu . [27] [28] Postavila se proti sta?eni n?meckych vojak? z Afghanistanu . [29]

B?hem evropske migra?ni krize v roce 2015 ve?ejn? odsoudila ma?arskeho premiera Viktora Orbana za jeho pokus nasiln? zastavit proud uprchlik? na srbsko-ma?arske hranici . [30]

Evropska komise v ?ele s von der Leyenovou, ktera zaji??ovala spole?ny nakup vakcin proti covidu-19 pro ?lenske staty Evropske unie, [31] byla kritizovana za pomaly postup p?i jejich ziskavani. [32]

Evropska komise pod vedenim von der Leyenove vydala 14. ?ervence 2021 bali?ek opat?eni ? Fit for 55 “, ktery obsahuje nove i revidovane legislativni navrhy v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, a po?ita nap?iklad s roz?i?enim systemu emisnich povolenek na domaci vytap?ni a na dal?i oblasti [33] nebo s povinnosti prodeje bezemisnich automobil? od roku 2035, co? bude znamenat zakaz prodeje novych benzinovych a dieselovych aut. [34] Naopak podpo?en bude prodej elektromobil? a voz? na vodik. [35] Bali?ek ?Fit for 55“ tvo?i zaklad Zelene dohody pro Evropu . [36]

Na konferenci OSN o zm?nach klimatu COP 26 vyzvala k podpo?e ekologickych zp?sob? dopravy. [37]

Koncem roku 2023 vyjad?ila b?hem valky Izraele s Hamasem podporu Izraeli a obvinila Iran z podpory Hamasu . [38]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ursula von der Leyen na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ BARIGAZZI, Jacopo; HERSZENHORN, David M.; BAYER, Lili. EU leaders pick Germany's von der Leyen to lead Commission. POLITICO europe . 2-7-2019. Dostupne online [cit. 2-7-2019].  
  2. ↑ Merkelova ma zalusk na Evropskou komisi. Juncker u? post p?edsedy EK obhajovat nebude. Byznys noviny [online]. 26. srpna 2018. Dostupne online .  
  3. ↑ DONAHUE, Patrick; BODONI, Stephanie. EU Leaders Tap Germany's Von Der Leyen as Commission Chief [online]. Bloomberg, 2-7-2018 [cit. 2019-07-08]. Dostupne online .  
  4. ↑ Arne Delfs (22. ledna 2014), "Merkel Succession Beckons After Von der Leyen’s Defence Posting" , Businessweek . 2014-01-22.
  5. ↑ Who is Germany's Ursula von der Leyen, the surprise candidate set to take the EU's top job?. www.thelocal.de [online]. 2019-07-03 [cit. 2019-07-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. ↑ Ursula von der Leyen: eine Karriere [online]. www.ndr.de. Dostupne online .  
  7. ↑ BARKER, Alex; PEEL, Michael; JONES, Claire; MOUNT, Ian; ROBERTS, Hannah. Christine Lagarde and Ursula von der Leyen: meet the EU's next leaders. Financial Times . 02-07-2019. Dostupne online [cit. 02-07-2019].   [ nedostupny zdroj ]
  8. ↑ Ursula von der Leyen - Biografie WHO'S WHO [online]. www.whoswho.de. Dostupne online .  
  9. ↑ Ursula von der Leyen: Is this the next woman to become Chancellor of [online]. The Independent, 15-12-2013. Dostupne online .  
  10. ↑ Der denkmalgeschutzte Bau drohte zu verfallen: Altes Knoop-Mausoleum fur 90 000 Euro restauriert. Bild . Dostupne online [cit. 01-12-2011]. (n?mecky)  
  11. ↑ a b Register of the National Society of the Colonial Dames of America in the State of South Carolina, [1] , s. 35, The Society, 1945 (anglicky).
  12. ↑ ?Albrecht“, in Deutsches Geschlechterbuch , Vol. 17, Gorlitz ( Zho?elec ) 1910.
  13. ↑ Arthur Meredyth Burke: The Prominent Families of the United States of America , [2] , s. 458.
  14. ↑ FISCHER, Frauke. Ehrengast mit Bremer Wurzeln [online]. WESER-KURIER. Dostupne online .  
  15. ↑ Chi e Ursula von der Leyen, che sera la nuova presidente della Commissione Europea [online]. Il Post, 02-07-2019. Dostupne online . (italsky)  
  16. ↑ Erik Kirschbaum, Feisty German minister stands up to Merkel, Dostupne online Archivovano 28. 9. 2015 na Wayback Machine ., Reuters . 2013-04-22.
  17. ↑ Ursula von der Leyen [online]. Wirtschaftswoche [cit. 2016-01-03]. Dostupne v archivu po?izenem dne 19-08-2016. (n?mecky)  
  18. ↑ BERLIN, Derek Scally in. Ursula von der Leyen profile: Who is proposed new EU Commission president? [online]. The Irish Times. Dostupne online .  
  19. ↑ Alice von Bota. Small Talk auf hochster Ebene. Tagesspiegel . 29-12-2006. Dostupne online [cit. 1-12-2011]. (n?mecky)  
  20. ↑ ONLINE, RP. Reit-EM: Von der Leyen macht im Sattel eine gute Figur [online]. RP ONLINE. Dostupne online .  
  21. ↑ V N?mecku zvoli noveho prezidenta 30. ?ervna, velke ?ance ma ?ena. lidovky.cz [online]. 2010-6-1 [cit. 2010-6-2]. Dostupne online .  
  22. ↑ Severin Weiland: Westerwelle-Nachfolge: Amt sucht Minister (Westerwelleho naslednictvi: U?ad hleda ministra), [3]
  23. ↑ LAVI?KA, Vaclav. Merkelova jako Adenauer a Kohl. V jeji vlad? nejvic p?ekvapuje prvni ministryn? obrany. iHNed.cz [online]. 2013-12-17 [cit. 2013-12-17]. Dostupne online .  
  24. ↑ Surge in German arms sales to Saudi Arabia and Turkey. Deutsche Welle . 10. ledna 2019. Dostupne online .  
  25. ↑ Germany's Angela Merkel makes arms export pact with France. Deutsche Welle . 18. unora 2019. Dostupne online .  
  26. ↑ German Bundeswehr to train Saudi army officers. Deutsche Welle . 8. prosince 2016. Dostupne online .  
  27. ↑ Opposition parties condemn German defence plan with Saudi Arabia . The Local . 8. prosince 2016.
  28. ↑ Germany to train Saudi soldiers despite Yemen war concerns. Deutsche Welle . 29. dubna 2019. Dostupne online .  
  29. ↑ German defense minister tells troops in Afghanistan to prepare for long haul. Deutsche Welle . 25. b?ezna 2018. Dostupne online .  
  30. ↑ Laurens Cerulus (16. za?i 2015), Germany says Hungary’s use of tear gas is ‘not acceptable’ Politico Europe
  31. ↑ Evropskou komisi kritizuji za o?kovani. M??e za to Merkelova, tvrdi Bild. iDNES.cz [online]. Ro?. 4. ledna 2021. Dostupne online .  
  32. ↑ Evropska komise vydava debakl s vakcinami za rafinovane vyjednavani, kritizuje Focus. Novinky.cz [online]. Borgis, 12. ledna 2021. Dostupne online .  
  33. ↑ ?e?ti zakonodarci maji posledni ?anci ohradit se v??i klimatickemu bali?ku. E15 [online]. 25. ?ijna 2021. Dostupne online .  
  34. ↑ Politici mohli dat ?lutou kartu ob?imu zdra?ovani. Misto toho ?e?i ?drobne“. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz , 4. ?ijna 2021. Dostupne online .  
  35. ↑ Evropska komise ma plan boje s emisemi: spalovaci motory skon?i v roce 2035. iDNES.cz [online]. 14. ?ervence 2021. Dostupne online .  
  36. ↑ Green Deal nas o?ebra?i, boji se ?ast senator?. Radi by za?adili zpate?ku. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz , 5. listopadu 2021. Dostupne online .  
  37. ↑ ?efka EK Leyenova let?la tryska?em i 50 kilometr?. Vyzyva p?itom k ekologii. iDNES.cz [online]. 5. listopadu 2021. Dostupne online .  
  38. ↑ Von der Leyen doubles down on pro-Israel stance, lashes out at Iran. Politico . 22 October 2023. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Evropska rada
Charles Michel ( p?edseda rady ) ? Ursula von der Leyenova ( p?edsedkyn? komise )

Alexander De Croo (Belgie) ? Dimitar Glav?ev (Bulharsko) ? Petr Fiala (?esko) ? Mette Frederiksenova (Dansko) ? Kaja Kallasova (Estonsko) ? Petteri Orpo (Finsko) ? Emmanuel Macron (Francie) ? Andrej Plenkovi? (Chorvatsko) ? Simon Harris (Irsko) ? Giorgia Meloniova (Italie) ? Nikos Christodulides (Kypr) ? Gitanas Naus?da (Litva) ? Evika Sili?ova (Loty?sko) ? Luc Frieden (Lucembursko) ? Viktor Orban (Ma?arsko) ? Robert Abela (Malta) ? Olaf Scholz (N?mecko) ? Mark Rutte (Nizozemsko) ? Donald Tusk (Polsko) ? Luis Montenegro (Portugalsko) ? Karl Nehammer (Rakousko) ? Klaus Iohannis (Rumunsko) ? Kyriakos Mitsotakis (?ecko) ? Robert Fico (Slovensko) ? Robert Golob (Slovinsko) ? Pedro Sanchez (?pan?lsko) ? Ulf Kristersson (?vedsko)

Znak Evropské rady
Znak Evropske rady
P?edseda Evropske komise
Walter Hallstein (1958?1967) ? Jean Rey (1967?1970) ? Franco-Maria Malfatti (1970?1972) ? Sicco Mansholt (1972?1973) ? Francois-Xavier Ortoli (1973?1976) ? Roy Jenkins (1976?1981) ? Gaston Thorn (1981?1985) ? Jacques Delors (1985?1995) ? Jacques Santer (1995?1999) ? Manuel Marin (1999) ? Romano Prodi (1999?2004) ? Jose Manuel Barroso (2004?2014) ? Jean-Claude Juncker (2014?2019) ? Ursula von der Leyenova (od 2019)
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ursula_von_der_Leyenova&oldid=23780504 “