Policejni uniforma
P?R
Uniforma
(z
francouzskeho
uniforme
) ?i
stejnokroj
je
od?v
jednotneho charakteru pro lidi, kte?i pat?i nap?. k organizovane
skupin?
. Diky stejnemu vzhledu umo??uje jednoduche rozpoznavani p?islu?nik? skupiny a ?asto ozna?uje n?jakou
autoritu
?i
kompetenci
sveho nositele (nap?. uniforma armadni, policejni, hasi?ska, zachrana?ska, ?elezni?a?ska atd.) Na druhe stran? pouze na vojaka v uniform? se vztahuji mezinarodni dohody o
vale?nych zajatcich
atd. V n?kterych zemich se u?ivaji i ?kolni uniformy, ktere zd?raz?uji ob?anskou rovnost ?ak? a student? a omezuji mo?nosti bohat?ich, jak na sebe upozornit.
Uniformy jsou p?edev?im svrchnim od?vem a skladaji se zpravidla z t?chto ?asti:
- pokryvka hlavy
(
klobouk
,
brigadyrka
,
solideo
,
mitra
,
?atek
?i
kukla
)
- kabat
(p?ip.
pla?t?nka
,
pelerina
)
- horni ?ast (
sako
,
bunda
,
kabatec
,
ko?ile
,
halenka
,
tri?ko
apod.)
- dolni ?ast (
kalhoty
,
sukn?
)
- p?ipadn? spojene (
kombineza
,
overal
)
- obuv
(
cvi?ky
,
polobotky
apod.)
- dopl?ky (
kravata
,
?atek
,
kolarek
,
bra?na
,
opasek
,
rukavice
, znaky p?islu?nosti a hodnosti apod.)
- politicke
? nap?. oble?eni ?len?
Ku-klux-klanu
,
Hitlerjugend
a pod.
- vojenske
? slou?i k rozeznavani p?islu?nik? vojsk r?znych stat?; v ramci statu k rozpoznavani jednotlivych slo?ek
armady
(
letectvo
, namo?nictvo,
hradni stra?
, ...)
- policejni
? slou?i k identifikaci
policejnich slo?ek
- ?kolni
? ozna?uji
studenty
konkretni
?koly
- pracovni a zam?stnanecke
? identifikuji zam?stnance firem (
bankovni
u?ednici, prodava?i, ochranka, letu?ky, vratni, recep?ni a pod.) nebo ur?uji pracovni za?azeni (nap?. u
zdravotnich sester
,
leka??
,
hasi??
,
?elezni?a??
apod.)
- v?ze?ske
? zjednodu?uji identifikaci
v?z??
v ramci
v?znice
i mimo ni
- zajmove
? nap?.
skaut?
(
skautsky kroj
), ?len?
hudebnich t?les
a dal?ich.
Vzacn?ji se jako uniformy ozna?uji take od?vy
Vojenske oble?eni do 1800
Vojenske uniformy 19. stoleti
Ve starych kmenovych spole?nostech byla u?ast v boji samoz?ejmou povinnosti v?ech mu??, kte?i do boje nastupovali v b??nem oble?eni. Je?t?
?im?ti legiona?i
se obvykle ozna?ovali jen opaskem. My?lenka vice men? jednotneho oble?eni se patrn? nejprve prosadila na starov?kych panovnickych dvorech a u chramovych kn??i, pozd?ji u kralovskych gard a m?stskych stra?i. Kdy? v 15. stoleti nahradily
feudalni vojsko
najemne (
?oldne?ske
) oddily
kondotier?
, kte?i bojovniky naverbovali a oddily pak pronajimali panovnik?m, opat?ovali je i spole?nym vybavenim, zbran?mi a oble?enim. Od 16. stoleti se tak objevuji prvni vojenske uniformy v dne?nim slova smyslu. Jednim z prvnich p?iklad? je vatikanska
?vycarska garda
s barevnou uniformou podle navrhu
Raffaela Santi
.
Se vznikem stalych dani a stalych armad v 18. stoleti nastal velky rozkv?t uniforem, ktere jednak napadn? odli?ovaly r?zne armady, aby se p?ede?lo zam?nam, jednak posilovaly dojem organizovane sily vojska (nap?. vysoke barevne ?epice, vylo?ky atd.) Dal?i zm?nu p?ineslo zavedeni
v?eobecne branne povinnosti
, lidovych a masovych armad od Francouzske revoluce a
Napoleona Bonaparte
(kolem 1800).
Se zdokonalenim
st?elnych zbrani
od poloviny 19. stoleti (zadovka,
automaticka zbra?
,
d?lo
) se zasadn? m?nila vojenska taktika a na uniformu se za?al klast opa?ny narok ? vojaky bylo t?eba chranit v
zakopech
,
maskovat
a sni?ovat jejich viditelnost v poli. V bohat?ich zemich se uniformy za?aly d?lit na bojove ?i polni, pracovni, vychazkove a slavnostni, zejmena pro d?stojniky. Moderni armadni uniformy tak odd?luji funkci praktickeho a pokud mo?no ?neviditelneho“ oble?eni v boji od reprezentace p?i slavnostech a p?ehlidkach.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Uniforma
na slovenske Wikipedii.