(Okn??n?ne) hrabstvi tyrolske (Gefurstete) Grafschaft Tirol Contea (principesca) del Tirolo ↓ 1140 ? 1919   →   → vlajka znak
Geografie Tyrolske hrabstvi v ramci Rakouska-Uherska (stav k roku 1914 )
Hlavni m?sto	Merano (do 1848 ) Innsbruck (od 1420 )
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni	Tyrolane , N?mci , Italove
Jazyky	ji?ni  bavor?tina , benat?tina , ladin?tina
Nabo?enstvi	?imskokatolicke
Statni utvar
Statni z?izeni	d?di?na monarchie (okn??n?ne hrabstvi )
Mate?ska zem?	Svata ?i?e ?imska Svata ?i?e ?imska (do 1806 ) Rakouske arcivevodstvi Rakouske arcivevodstvi Habsburska monarchie Habsburska monarchie Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi P?edlitavsko P?edlitavsko
Zanik	1919 ? rozd?lenim mezi Italii a Rakousko
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Bavorske vevodstvi Tridentske kni?eci biskupstvi Brixenske kni?eci biskupstvi An der Etsch Nasledujici N?mecke Rakousko Italske kralovstvi

Tyrolske (okn??n?ne) hrabstvi ( n?mecky Gefurstete Grafschaft Tirol , italsky Contea principesca del Tirolo ) byl v letech 1140 ? 1919 politicky utvar na uzemi Tyrol . Zem? pat?ila v prostoru Alp k vyznamnym stat?m, ktere ovladaly p?istupy z n?meckych oblasti ?i?e do Italie, proto se jej take sna?ili ovladnout Habsburkove ? jejich vedlej?i linie tu pak od 60. let 14. stoleti vladly. Roku 1504 bylo hrabstvi okn??n?no (tj. pozvednuto do vy??iho, kni?eciho stavu), nicmen? vladci dale z?stali na urovni hrabat .

V souboru habsburskych zemi byla b?hem 15. stoleti zem? zahrnovana do tzv. P?ednich Rakous , pozd?ji do ? d?di?nych zemi “, je? po r. 1867 tvo?ily P?edlitavsko . Dnes je toto uzemi rozd?leno p?eva?n? mezi rakouskou spolkovou zemi Tyrolsko a italskou autonomni oblast Tridentsko-Horni Adi?e ( Trentino-Alto Adige ), av?ak men?i okrajova uzemi byla za Mussoliniho vlady za?len?na do Benatska a Lombardie .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?imi znamymi obyvateli Tyrolska byli Ilyrove a Keltove . Na konci 1. stoleti p?. n. l. dobyli uzemi ?imane a za?lenili jej do provincii Raetia , Noricum a Venetia . V  6. ? 7. stoleti pronikli a? do udoli Adige k dne?nimu Salurnu Bavo?i . P?vodni retoromanske obyvatelstvo ( Ladinove ) na?lo tehdy uto?i?t? v  Dolomitech . V 11. stoleti ziskali do spravy od ?imskon?meckych cisa?? rozsahla uzemi kolem obchodni cesty p?es Brennersky pr?smyk tridentsky a brixensky biskup. Ve 12. stoleti za?al zemi pod svou vladu sjednocovat ?lechticky rod Vintschgauer? , ktery se od roku 1130 tituloval ?hrabata z Tirolu“ (podle rodoveho hradu Tirol u  Merana ). Ten si ve 13. stoleti vymohl na tridentskych a brixenskych biskupech rozsahla lena s  fojtskymi a hrab?cimi pravy. Roku 1363 zd?dili Tyrolsko Habsburkove . Tyrolsko se t??ilo v?t?im vysadam ne? ostatni habsburske zem? (nap?. cisa? Maxmilian I. ud?lil obyvatel?m Tyrolska pravo nosit zbra? a pou?it ji na ochranu sve zem?).

Roku 1782 p?ipojil k Tyrolsku cisa? Josef II. uzemi Vorarlberska . Do roku 1801 bylo uzemi Tyrolska tvo?eno v?t?inou uzemi dne?ni spolkove zem? Tyrolsko, dale Vorarlberskem a tem?? celym tzv. Ji?nim Tyrolskem , n?kterymi ?astmi moderni italske autonomni provincie Trento a take obcemi Colle Santa Lucia , Cortina d'Ampezzo , Livinallongo del Col di Lana , Magasa a Valvestino . ^[1] 9. b?ezna 1801 bylo k Tyrolsku p?ipojeno do te doby ze spravniho hlediska nezavisle biskupstvi Brixen a 4. unora 1803 i uzemi biskupstvi Trident , zahrnujici te? obec Pedemonte .

V napoleonskych dobach ( 1805 ? 14 ) bylo tyrolske uzemi (spolu s  Vorarlberskem ) zabrano nov? vzniknuv?im Bavorskym kralovstvim , jemu? ho z v?le Napoleona muselo Rakousko odstoupit v ramci pre?purskeho miru . Bavorsko rozd?lilo Tyrolsko mezi nov? vznikle kraje Innsky, Eisacky a Adi?sky; Tridentsko v?ak bylo po mistnim povstani p?ipojeno 28. unora 1810 k  Italskemu kralovstvi . V roce 1809 vypuklo proti bavorske nadvlad? a drancovani zem? lidove povstani, v ?ele s tyrolskym lidovym hrdinou Andreasem Hoferem (v roce 1810 byl v italske Mantov? popraven). Od vide?skeho kongresu 1815 bylo Tyrolsko op?t spojeno s Tridentskem v jeden celek a znovuza?len?no do Rakouskeho cisa?stvi , p?i?em? k n?mu byly p?ipojeny n?ktere okrajove ?asti byvaleho Salcburskeho kni?eciho arcibiskupstvi ( Brixenske udoli , obec Matrei , udoli Zillertal ). 26. unora 1861 bylo od Tyrolska odd?leno Vorarlbersko, je? se stalo samostatnou rakouskou korunni zemi .

Po prvni sv?tove valce bylo Tridentsko 3. listopadu 1918 anektovano Italii , ktera pak 10. za?i 1919 ziskala i p?eva?n? n?meckojazy?ne Ji?ni Tyrolsko . Zbytek Tyrolska se stal spolkovou zemi nov? vznikle Rakouske republiky. Roku 1923 byly od Trentina odd?leny uzemi modernich obci Colle Santa Lucia, Cortina d'Ampezzo a Livinallongo del Col di Lana, ktera byla nov? za?len?na do provincie Belluno ; roku 1929 bylo od Trentina odd?leno uzemi moderni obce Pedemonte, ktere bylo nov? za?len?no do provincie Vicenza ; roku 1934 byla nakonec odd?lena je?t? uzemi modernich obci Magasa a Valvestino, ktera byla nov? za?len?na do provincie Brescia . Roku 2007 se Cortina d'Ampezzo a Colle Santa Lucia vyslovily v referendech pro p?echod k autonomni provincii Bolzano, roku 2008 se v referendu vyslovila obec Pedemonte pro navrat k autonomni provincii Trentino.

Seznam tyrolskych panovnik? [ editovat | editovat zdroj ]

Tyrolska dynastie
Obdobi vlady	Jmeno	Poznamky
	Albert
1028?1140	Albert I.
1140?1165	Albert II.
1165?1180	Berthold
1180?1190	Jind?ich I.
1202?1253	Albert III.
Menhardovci
Obdobi vlady	Jmeno	Poznamky
1253?1258	Menhard I.	goricky a istrijsky hrab?
1257?1295	Menhard II.	korutansky vevoda a jako Menhard IV. gorickym hrab?tem
1295?1310	Ota	jako Ota III. vevodou korutanskym
1310?1335	Jind?ich II.	jako Jind?ich I. kralem ?eskym a vevodou korutanskym
1335?1363	Marketa Pyskata	dcera Jind?icha druheho
Lucemburkove
Obdobi vlady	Jmeno	Poznamky
1335?1341	Jan Jind?ich	moravsky markrab? a man?el Markety Pyskate
Wittelsbachove
Obdobi vlady	Jmeno	Poznamky
1341?1361	Ludvik	jako Ludvik V. hornobavorskym vevodou a man?el Markety Pyskate
1361?1363	Menhard III.	jako Menhard hornobavorskym vevodou
Habsburkove
Obdobi vlady	Jmeno	Poznamky
1363?1365	Rudolf Zakladatel	jako Rudolf II. vevodou korutanskym a jako Rudolf IV. vevodou rakouskym
1365?1386	Leopold I.	korutansky vevoda
1386?1395	Albrecht	korutansky vevoda
1396?1406	Leopold II.
1406?1439	Fridrich S prazdnou kapsou
1439?1490	Zikmund Bohaty	rakousky arcivevoda a regent P?ednich Rakous a Tyrolska
1564?1595	Ferdinand II.	arcivevoda
1602?1618	Maxmilian	tyrolsky regent
1619?1632	Leopold III.	tyrolsky regent a kni?e
1646?1662	Ferdinand Karel	tyrolsky kni?e
1663?1665	Zikmund Franti?ek	biskup
1665?1705	Leopold IV.	jako Leopold I. cisa?em Svate ?i?e ?imske
1705-1711	Josef	cisa? Svate ?i?e ?imske

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Hrad Tirol
• D?jiny Rakouska
• Seznam vladc? Tyrol

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Tyrolske hrabstvi na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

Zem? Rakouskeho cisa?stvi
Kralovstvi	?eske , Uherske , Dalmatske , Chorvatske , Slavonske , Lombardsko-benatske , Hali?sko-vladim??ske , Ilyrske 1
Arcivevodstvi Velkokni?ectvi	Rakouske arcivevodstvi ( Rakousy pod En?i , Rakousy nad En?i ) Sedmihradske velkokni?ectvi
Vevodstvi	Bukovinske vevodstvi , Korutany 2 , Kra?sko 2 , Vevodstvi Horni a Dolni Slezsko , Salcbursko ?tyrsko
Ostatni uzemi	Rakouske p?imo?i ( Gorice a Gradi?ka , Markrabstvi Istrie , Terst ) 2 , Okn??n?ne hrabstvi tyrolske , Moravske markrabstvi , Vorarlbersko 3
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861

Korunni zem? Rakouska-Uherska
P?edlitavsko P?edlitavsko (zem? zastoupene v ?i?ske rad?)	?eske kralovstvi , Dalmatske kralovstvi , Bukovinske vevodstvi , Korutanske vevodstvi , Kra?ske vevodstvi , Hali?sko-vladim??ske kralovstvi , Moravske markrabstvi , Rakouske arcivevodstvi ( Rakousy pod En?i , Rakousy nad En?i ), Vevodstvi Horni a Dolni Slezsko , Salcburske vevodstvi , ?tyrske vevodstvi , Tyrolske okn??n?ne hrabstvi a Vorarlbersko , Rakouske p?imo?i (okn??n?ne hrabstvi Gorice a Gradi?ka , Markrabstvi Istrie , Terst )
Zalitavsko (zem? svato?p?panske uherske koruny)	Uherske apo?tolske kralovstvi ( Sedmihradske velkokni?ectvi 1 a Srbske vojvodsvi a Banat ), Chorvatsko-slavonske kralovstvi 2 , m?sto Rijeka (corpus separatum)
Ostatni	Kondominium Bosna a Hercegovina 3
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908