한국   대만   중국   일본 
Transpacificke partnerstvi ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Transpacificke partnerstvi

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Transpacificke partnerstvi
Lídři členských států v roce 2010
Lid?i ?lenskych stat? v roce 2010
Typ obchodni smlouva
Data
Vypracovano 20151005a 5. ?ijna 2015
Podepsano 20160204a 4. unora 2016
Misto podepsani Nový Zéland Auckland , Novy Zeland
V platnosti od neni u?inna
Strany
Vyjednava?i Japonsko
Brunej
Malajsie
Vietnam
Singapur
Australie
Novy Zeland
Kanada
Mexiko
Chile
Peru
Obsah
Jazyk angli?tina
?pan?l?tina
francouz?tina

Transpacificke partnerstvi ( anglicky Trans-Pacific Partnership , ve zkratce TPP) je vicestranna regionalni dohoda o volnem obchodu a spolupraci ?lenskych stat?. Jejim cilem ma byt zmen?eni obchodnich barier a stanoveni spole?nych norem, ktere zasahuji do n?kolika obchodnich odv?tvi. [1]

?leny TPP jsou Japonsko , Brunej , Malajsie , Vietnam , Singapur , Australie , Novy Zeland , Kanada , Mexiko , Chile , Peru a do za?atku roku 2017 ?lenem byly i Spojene staty americke, ty v?ak po podpisu vykonneho na?izeni Donalda Trumpa od dohody v roce 2017 odstoupily. Zbylych jedenact ?lenskych stat? se na poslednim setkani dohodlo na pokra?ovani dohody a to i pod novym nazvem Komplexni a progresivni dohoda o trans-pacifickem partnerstvi ( anglicky The Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership, CPTPP).

Vyvoj TPP [ editovat | editovat zdroj ]

Pr?b?h jednani

TPP bylo vysledkem desetileteho jednani, v n?m? se po?et u?astnik? postupn? roz?i?il. Prvnim bodem vyvoje bylo podepsani Trans-tichomo?ske strategicke dohody o hospoda?skem partnerstvi v roce 2005 ze strany Noveho Zelandu, Singapuru, Chile a Bruneje, jejim? obsahem bylo p?edev?im zjednodu?it obchod mezi ?lenskymi staty.

D?le?itym bodem vyvoje TPP bylo zahajeni jednani USA s t?mito ?ty?mi staty v roce 2008, ?im? dohoda dostala mnohem v?t?i geopoliticky rozsah a zvy?ila se i tak jeji atraktivita pro vstup dal?ich stat? v oblasti Ticheho oceanu . Pozd?ji roku 2008 se p?ipojily staty Australie, Peru a Vietnam. To vedlo k zahajeni formalnich jednani, ktera m?la 19 kol. Prvni jednani se konalo v b?eznu roku 2010 v Melbourne. B?hem p?i?tich p?ti let se dale p?ipojily k jednani o TPP Malajsie (2010), Kanada a Mexiko (2012) a nakonec Japonsko (2013). [2]

Po oficialnich jednanich se setkani konala v ramci sch?zi hlavnich vyjednava?? a ministr? ?lenskych stat?. Poslednim takovym jednanim bylo setkani na p?elomu za?i a ?ijna roku 2015 v Atlant?, po kterem strany dosp?ly k zav?re?ne dohod? o trans-pacifickem partnerstvi. Tuto dohodu v?ech 12 stran podepsalo 4. unora 2016 v Aucklandu. [3] [4]

Ratifikace

Dohoda v?ak nyni neni zavazna, jeliko? musi vstoupit v platnost. ?lanek 30.5 Smlouvy o TPP stanovi, ?e dohoda vstoupi v platnost za jedne z nasledujicich podminek:

1) V?ichni ?lenove TPP dokon?i ratifikaci dohody a 60 dni po ratifikaci posledniho ?lena p?ijde v platnost.

2) Pokud do dvou let od data podpisu nebo po uplynuti teto lh?ty, nejmen? ?est p?vodnich signata??, kte?i spole?n? tvo?i alespo? 85% hrubeho domaciho produktu p?vodnich signata?? z roku 2013, dohodu ratifikovali. [5]

P?vodni dohodu prozatim ratifikovali dva ?lenove Japonsko (20. ledna 2017) a Novy Zeland (11. kv?tna 2017). [6]

Pokra?ovani bez USA

Mezi p?edvolebnimi sliby Donalda Trumpa figuroval bod o odstoupeni USA od TPP a po svem zvoleni a uvedeni do funkce prezidenta Spojenych stat? americkych tomuto slibu dostal. Donald Trump podepsal 23. ledna 2017 vykonne na?izeni k odstoupeni od dohody TPP, co? byl jeho prvni administrativni krok v zastavane funkci. Tvrdil, ?e dohoda o TPP podkopava ekonomiku a ?kodi americkym d?lnik?m a vyrob?. Timto krokem se ratifikace dohody ze strany USA stala prakticky nemo?nou. [7]

Odchod USA od dohody byl pro TPP velkym zasahem a musela se obnovit jednani o budoucnosti dohody. V ramci Asijsko-tichomo?ske hospoda?ske spoluprace se v Hanoji 21. kv?tna 2017 setkali minist?i zbylych 11 ?len? TPP, kde se shodli na setrvani u existujici dohody i bez USA. [8]  Posledni spole?ne prohla?eni ?lenskych stat? se uskute?nilo po setkani v Danangu 11. listopadu 2017, kde dosahli dohody ohledn? postupu pokra?ovani bez Spojenych stat? americkych. Dohodli se na pokra?ovani partnerstvi pod novym nazvem se zkratkou CPTPP (Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership, tedy Komplexni a progresivni dohoda pro trans-pacificke partnerstvi).  Zbylych 11 stat? odstranilo p?ibli?n? 20 spornych klauzuli (ktere prosazovaly p?edev?im USA), aby se jim poda?ilo dosahnout kompromisu. [9]

Obsah [ editovat | editovat zdroj ]

Transpacificka obchodni dohoda obsahuje 30 kapitol, ?ita p?es 16 000 stran a p?ed odstoupenim USA pokryvala p?es 40 procent sv?tove ekonomiky. [10] [11] Jednim z d?vod?, pro? TPP vznikla, byla snaha o vyrovnani se ekonomickemu r?stu ?iny a sni?eni jeji ekonomicke dominance zejmena ve vychodni Asii. TPP se zabyva p?edev?im nasledujicimi oblastmi:

1.    Pracovni prava

Tato ?ast stavi na deklaraci prav Mezinarodni organizace prace a jejim u?elem je zlep?it pracovn?-pravni standardy v jednotlivych zemich a take zlep?it pracovni i ?ivotni podminky zam?stnanc?. V?echny zem? se podpisem TPP mimo jine zavazuji k eliminaci v?ech forem nucene prace, v?etn? nucene d?tske prace.

Z globalniho hlediska lze t??ko odhadnout, zda budou umluvy obsa?ene v dohodach tykajicich se pracovnich prav efektivni a funk?ni. Tyto obavy se tykaji p?edev?im Vietnamu, Bruneje a Malajsie, proto?e konkretn? v t?chto zemich dochazi k ?astemu poru?ovani pracovnich i lidskych prav, ktere zahrnuje i obchodovani s lidmi. [12]

2.    Du?evni vlastnictvi

Dohody tykajici se du?evniho vlastnictvi v ramci TPP zp?is?uji podminky v oblasti ochrany autorskych prav, ochrannych znamek a patentovych zakon?, a take p?ina?i nova pravidla pro vyrobu le?iv.

Konkretn? v oblasti vyroby le?iv nove generace do?lo b?hem vyjednavani ke spor?m mezi zastupci jednotlivych zemi kv?li delce vyhradniho prava na vyu?ivani klinickych dat. Zatimco Australie a n?ktere jine staty prosazovaly maximaln? p?tilete obdobi, Spojene staty trvaly a? na osmiletem obdobi, co? by ale u ostatnich stat? mohlo zp?sobit zvy?eni naklad? na statem dotovanou zdravotni pe?i. [12]

3.    P?istup na trh

Dohoda zahrnuje ?irokou ?kalu obchodnich vztah? od finan?nich slu?eb p?es telekomunikace po kontrolu kvality potravin.

TPP podporuje export sni?enim nebo odstran?nim tarifnich ?i netarifnich p?eka?ek pro usnadn?ni p?istupu na trh se zbo?im a slu?bami, vytva?i nove pracovni a obchodni p?ile?itosti pro podnikatele i spot?ebitele. V oblasti obchodu se TPP dale zabyva rozvojem digitalni ekonomiky nebo roli statem vlastn?nych podnik?. [13]

4.    ?ivotni prost?edi

V umluvach tykajicich se ochrany ?ivotniho prost?eni se mluvi p?edev?im o p?echodu k nizkoemisni politice, vypo?adanim se s invaznimi druhy ?i ochran? ozonove vrstvy. Podle TPP by p?echod k nizkoemisni ekonomice m?l odra?et domaci pom?ry v ka?de zemi. Podle dohody by jednotlive saty m?li take spolupracovat nap?iklad v oblasti energetiky, investic do obnovitelnych zdroj?, ?e?eni odles?ovani ?i monitorovani emisi.

Tato ?ast dohody je ?astym ter?em kritiky od skupin zabyvajicimi se ochranou ?ivotniho prost?edi pro svou nespecifi?nost, nap?iklad se zde nemluvi o klimatickych zm?nach. Do kritiky TPP se pou?ti i Greenpeace z toho d?vodu, ?e dohoda nep?ichazi s ?adnymi novymi opat?enimi vedoucimi k efektivn?j?i ochran? ?ivotniho prost?edi, navic kroky ke zlep?eni ?ivotniho prost?edi jsou pouze dobrovolne. [12]

Geopoliticky rozsah [ editovat | editovat zdroj ]

Jednim z hlavni cil? p?vodni dohody TPP bylo omezeni sily ?iny na asijskem regionalnim trhu a sni?eni zavislosti signata?? dohody na ?inskem obchodu. Obama na adresu dohody pronesl: ?Pokud jde o Asii, ktera je jednim z nejrychleji se rozvijejicich region? na sv?t?, je pro ni kniha pravidel p?ipravena. A pokud tuto dohodu nevytvo?ime - pokud Amerika nebude tyto p?edpisy psat, pak zem? jako ?ina budou a to by ohrozilo americke zam?stnani a pracovniky a podkopalo by to americke vedeni po celem sv?t?.“ [14] Toto prohla?eni potvrzuje, ?e hlavnim iniciatorem, ktery usiloval o omezeni sil ?iny na asijskem trhu, byly prav? Spojene staty.

Ratifikaci dohody by tak do?lo k vyraznemu tlaku na ?inu a jeji hospoda?stvi, jeliko? by ?inska ekonomika byla v asijskem regionu men? konkurenceschopna. D?sledkem toho by ?ina musela liberalizovat sve hospoda?stvi, aby byla atraktivn?j?i pro sve zahrani?ni sousedy. [15] Toto potvrzuji i politologove Todd Allee a Andrew Lugg ve sve studii z roku 2016, ve ktere p?edpokladaji, ?e pokud se stane TPP pravnim textem, bude tak formovat ve?kere budouci obchodni spoluprace a dohody. [2]

Michael J. Green a Matthew P. Goodman ve sve praci ?After TPP: the Geopolitics of Asia and the Pacific“ uvadi, ?e kompetitivni liberalizace obchodu, kterou TPP vytva?i, podn?cuje v?echny ekonomiky stat?, aby sni?ily bariery a za?lenily se do v?t?iho bohatstvi zalo?eneho na spole?nych pravidlech. [16]

Odstoupenim Spojenych stat? americkych od dohody se zna?n? sni?ila jejich sila na asijskem trhu a hegemonem se tak sava ?ina, ktera se naopak sna?i podpo?it partnerstvi na asijskem a tichomo?skem trhu v ramci dohody Regionalni komplexni hospoda?ske partnerstvi. [17]

Vliv TPP na Evropu

A?koliv dohoda TPP nezahrnuje ?adny evropsky stat a p?sobi p?edev?im na asijsky a tichomo?sky trh, m??e mit ur?ity vliv i na Evropu a jeji trh. P?ikladem tomu jsou r?zne pohledy vrchnich evropskych politik?. Samotna slova ?hledime na vychod jako nikdy p?edtim," ktera pronesl William Hague roku 2012 jako ministr zahrani?i Spojeneho kralovstvi ve spojitosti s asijskym trhem, poukazuji na d?le?itost tohoto regionalniho trhu. Jeho nastupce Phillip Hammond o t?i roky pozd?ji, vystoupil v Singapuru, kde prohlasil: ?Trans-tichomo?ske partnerstvi a Regionalni komplexni hospoda?ske partnerstvi (RCEP) jsou potencialn? d?le?ite liberaliza?ni kroky vp?ed.“ Dale uvedl, ?e ve v?ech jejich zajmech je nutne tuto dynamiku liberalizace investic a obchodu udr?et, jeliko? by tato skute?nost, mohla byt p?edch?dcem dohody o volnem obchodu mezi EU a zem?mi v Tichomo?i, jako jsou nap?iklad Singapur, Vietnam, Japonsko, Novy Zeland a dal?i. [18] Z t?chto slov lze soudit, ?e alespo? v o?ich Spojeneho kralovstvi je dohoda TPP, v obdobi jejiho vzniku d?le?ita a m??e mit velkou budoucnost.

Rozdilny nazor v?ak ma Evropske centrum pro mezinarodni politicke ekonomie v dokumentu ?The TPP and the EU policy in East Asia“ (ECIPE), ktery vypracoval Patrick Messerlin roku 2012, p?edpovida dramaticke dopady dohody TPP na evropske hospoda?stvi, jeliko? dohoda se zam??uje pouze na primarni cile ?lenskych stat?, jako je nap?iklad sni?eni ?i odstran?ni cel mezi ?leny. To by mohlo mit za d?sledek nekonkurenceschopnost vyvozu evropskych firem do t?chto stat?, ?im? by zna?n? utrp?lo evropske hospoda?stvi. [19] Dale ECIPE roku 2014 vytvo?ilo dokument ?Trans-pacificke partnerstvi: Zm?ny pro Evropu,“ ve kterem zmi?uje t?i hlavni pili?e hospoda?stvi, ktere dohoda vyrazn? ovlivni. Mezi tyto pili?e pat?i investice, produktivita a konkurenceschopnost. [20]

Reakce v zu?astn?nych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

Spojene staty americke

Ve Spojenych statech, ktere byly hlavnim akterem Trans-pacifickeho partnerstvi, se nazory na TPP vyrazn? rozchazely. Dokonce i u samotnych Demokrat? se zformovala silna opozice proti chystanemu partnerstvi, ktere prosadil demokraticky prezident Barack Obama. P?ikladem m??e byt neusp??ny kandidat v primarkach Demokraticke strany a senator za Vermont Bernie Sanders. [21] Naopak vlivny republikan a byvaly kandidat na prezidenta John McCain partnerstvi podporoval a po pozd?j?im odstoupeni prohlasil tento krok za “va?nou chybu”. Tema TPP se stalo i jednim z hlavnich bod? prezidentske kampan? v roce 2016. Oba kandidati se vyjad?ili proti partnerstvi, a?koliv byla Hillary Clinton nejd?ive pro pakt. [22] Donald Trump dokonce slibil, ?e prvni v?ci v u?adu, pokud bude zvolen, bude prav? vydani dekretu, kterym Spojene staty vystoupi z Trans-pacifickeho partnerstvi. Po zvoleni Donalda Trumpa se tak opravdu stalo a  23. ledna 2017 Spojeni staty odstoupily z TPP. Nazory a reakce ve?ejnosti na dohodu TPP se takte? rozchazely. Kytarista z Rage Against the Machine Tom Morello a hudebnik Talib Kweli dali najevo sv?j nesouhlas s TPP, kdy? uspo?adali turne nap?i? Amerikou s p?ihodnym nazvem Rock Against the TPP. [23] Podobn? jako v jinych zemich i v USA zaznivaly kriticke hlasy na formu jednani o TPP, kdy v?echna jednani byla tajna a ve?ejnosti nedostupna. [24] Kdo naopak souhlasil s Trans-pacifickym partnerstvim, byli farma?i a velke firmy. National Cattlemen’s Beef Association, ktera reprezentuje 230 tisic chovatel? dobytka, uvedla, ?e odstoupenim od TPP p?ijdou chovatele o mo?ne vyd?lky v hodnot? 400 tisic dolar? denn?, jeliko? by se zvy?ila cena jejich produkt? v zamo?i, co? by je mohlo znevyhodnit. Take p?ijdou o mo?nost se prosadit na trzich zu?astn?nych stat?. Velkym zastancem partnerstvi byla p?edev?im firma Nike a jeji vykonny ?editel Mark Parker, jeliko? 40% produkt? firmy se vyrabi ve Vietnamu, ktery je sou?asti TPP. Firma by tak mohla u?et?it na clu a poplatcich. Spole?nost tvrzeni obhajuje tim, ?e by za u?et?ene penize mohla investovat ve Spojenych statech a vytvo?it nova pracovni mista. Celkove u?et?ene naklady na importnich poplatcich by se, podle americke spole?nosti sdru?ujici americke maloobchodniky a distributory obuvi (Footwear Distributors and Retailers of America), pohybovaly okolo 450 milion? dolar? za rok. [25]

Malajsie

Tyden p?ed schvalenim TPP v parlamentu vy?lo do ulic odhadem 4000 lidi, kte?i proti smlouv? protestovali. Jejich nespokojenost pramenila z obavy p?ed zvy?ovanim cen lek?. Partnerstvim se toti? otevira prostor pro velke americke farmaceuticke firmy, ktere mohou ziskat v?t?i ?ast trhu, co? dle protestujicich m??e mit za nasledek navy?eni cen. [26]

Japonsko

V Japonsku se vlna nevole proti chystanemu Trans-pacifickemu partnerstvi zvedla p?edev?im z ?ad lokalnich zem?d?lc?. U nich zavladla obava z importu levn?j?ich potravin, ktere by mohli siln? zasahnout do obchodu s potravinami a p?ivest jejich byznys k zaniku. [27] Cilem demonstraci bylo dosahnuti ochrany lokalnich zem?d?lc? na trhu p?ed zahrani?nim importem p?edev?im ze Spojenych stat?. [28] Dal?i obava ve spole?nosti spojena s Trans-pacifickym partnerstvim vychazela z p?ichodu americkych zdravotnich poji??oven na japonsky trh. Americky system se dle protestujicich Japonc? velmi li?i od jejich systemu a p?ichozi americke poji??ovny by se s vidinou zisku zam??ily na bohat?i ?ast spole?nosti, z ?eho? by pote tratila chud?i vrstva japonskeho obyvatelstva. [29]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Bariery obchodu v Tichomo?i skon?i. Dohoda TPP ma v?ech 12 podpis?. ?T24 . Dostupne online [cit. 2018-01-24].  
  2. ↑ a b ALLEE, Todd; LUGG, Andrew. Who wrote the rules for the Trans-Pacific Partnership?. Research and Politics . Ro?. 2016, ?is. 3, s. 3. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. ISSN 2053-1680 . DOI 10.1177/2053168016658919 .  
  3. ↑ Trans-Pacific free trade deal agreed. BBC News . 2015-10-06. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. (anglicky)  
  4. ↑ Pacific nations sign TPP trade deal. BBC News . 2016-02-04. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. (anglicky)  
  5. ↑ [Press Releases] Notification of Completion of Domestic Procedures for the Trans-Pacific Partnership (TPP) Agreemen... Ministry of Foreign Affairs of Japan [online]. January 20, 2017 [cit. 2018-01-24]. Dostupne online . (japonsky)  
  6. ↑ SMALLS, Vernon. Government ratifies TPP as Bill English heads to Japan for trade talks. Stuff [online]. May 11 2017 [cit. 2018-01-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  7. ↑ CNN, Jeremy Diamond and Dana Bash,. Trump signs order withdrawing from TPP. CNN Politics . January 24, 2017. Dostupne online [cit. 2018-01-24].  
  8. ↑ SHAFFER, Sri Jegarajah, Craig Dale, Leslie. TPP nations agree to pursue trade deal without US. CNBC . 2017-05-21. Dostupne online [cit. 2018-01-24].  
  9. ↑ Minist?i se dohodli na pokra?ovani Transpacifickeho partnerstvi bez u?asti Spojenych stat? - E15.cz. Zpravy E15.cz . Dostupne online [cit. 2018-01-24].  
  10. ↑ GRANVILLE, Kevin. The Trans-Pacific Partnership Trade Deal Explained. The New York Times . 2015-05-11. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)  
  11. ↑ HOWARD, Rebecca. Trans-Pacific Partnership trade deal signed, but years of negotiations. Reuters . Thu Feb 04 07:49:43 UTC 2016. Dostupne online [cit. 2018-01-24].  
  12. ↑ a b c MURPHY, Katharine. Trans-Pacific Partnership: four key issues to watch out for. the Guardian [online]. 2015-11-06 [cit. 2018-01-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  13. ↑ AMADEO, Kimberly. What Does Trump's Executive Order to Withdraw from the TPP Mean?. The Balance . November 22, 2017. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. (anglicky)  
  14. ↑ CALMES, Jackie. Trans-Pacific Partnership Text Released, Waving Green Flag for Debate. The New York Times . 2015-11-05. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)  
  15. ↑ NAUGHTON, WEBSTER, DE JONQUIERES A KROEBER, What Will the TPP Mean for China?. Foreign Policy [online]. October 7, 2015 [cit. 2018-01-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ GREEN, M.J., M.J.; GOODMAN; SIMON. After TPP: The geopolitics of Asia and the pacific.. Washington Quarterly . Ro?. 2015, ?is. 38(4), s. 19?34. Dostupne online [cit. 2018-01-20]. ISSN 1530-9177 . DOI 10.1080/0163660X.2015.1125827 .  
  17. ↑ MAGNUSSON, Earl Anthony Wayne, Oliver. The Death of TPP: The Best Thing That Ever Happened to China. The National Interest . January 29, 2017. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. (anglicky)  
  18. ↑ Foreign Secretary's speech on the UK in Asia Pacific - GOV.UK. www.gov.uk [online]. 30 January 2015 [cit. 2018-01-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ MESSERLIN, Patrick. The TPP and the EU policy in East Asia. [online]. Ecipe, May 2012 [cit. 2018-01-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-06-13.  
  20. ↑ BAUER, FERRACANE A LEE-MAKIYAMA, . TRANS-PACIFIC PARTNERSHIP: A challenge to Europe.. Ecipe. . 2014, ro?. 2014, ?is. 9, s. 1?13. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-15. ISSN 1653-8994 .   Archivovano 15. 3. 2016 na Wayback Machine .
  21. ↑ SMITH, Allan. Reaction to Trump's withdrawal from TPP doesn't fit cleanly along party lines. Business Insider . Jan. 23, 2017. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. (anglicky)  
  22. ↑ ABADI, Mark. Where Hillary Clinton stands on Obama's legacy trade deal. Business Insider . Oct. 9, 2016. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. (anglicky)  
  23. ↑ SIDAHMED, Mazin. Tom Morello and Talib Kweli protest against TPP as fellow stars stay quiet. the Guardian [online]. 2016-08-01 [cit. 2018-01-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  24. ↑ GREER, Evan; MORELLO, Tom; LILLY, Evangeline. The TPP wasn't killed by Donald Trump ? our protests worked. the Guardian [online]. 2016-11-28 [cit. 2018-01-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  25. ↑ GREEN, Evan, Tom MORELLO a Evangeline LILLY. Trump Revamps U.S. Trade Focus by Pulling Out of Pacific Deal. Bloomberg.com . 2017-01-23. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. (anglicky)  
  26. ↑ PALANSAMY, Yiswaree a Mayuri MEI LIN. Thousands rally against TPP. Malay Mail . 2016-01-23. Dostupne online [cit. 2018-01-24].  
  27. ↑ Rally staged in Tokyo to protest Japan’s entry into TPP talks. The Japan Times Online . 2013-03-13. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. ISSN 0447-5763 . (anglicky)  
  28. ↑ KUHN, Anthony. Japan's Rice Farmers See Trade Deal As Threat To Tradition. NPR.org . September 17, 2013. Dostupne online [cit. 2018-01-24]. (anglicky)  
  29. ↑ PENNN, Michael. Japanese Movement Against TPP Growing. The Real News Network . 2015-11-12. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-01-25. (anglicky)   Archivovano 25. 1. 2018 na Wayback Machine .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Transpacificke_partnerstvi&oldid=23163236 “