Konkretni problemy:
en ?ablona, odstranena ref
Theodore Harold Maiman
(
11. ?ervence
1927
?
5. kv?tna
2007
) byl
americky
fyzik
a in?enyr, pova?ovany za vynalezce prvniho funk?niho
laseru
.
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
Maiman?v laser vedl k vyvoji mnoha dal?ich typ? laser?.
[8]
[9]
Prvni laser byl p?edstaven v ?ervenci
1960
na tiskove konferenci v Manhattanu Maimanem a jeho zam?stnavatelem, firmou
Hughes Aircraft Company
.
[10]
Maiman ziskal na laser patent
[11]
a za sv?j objev ziskal ?adu ocen?ni.
Narodil se v
Los Angeles
, nicmen? brzy se jeho rodina p?est?hovala do
Denveru
. Jeho otec byl elektroin?enyr a Maiman mu ?asto pomahal s experimenty. V mladi si ?asto p?ivyd?laval opravami elektrickych spot?ebi?? a p?istroj?.
[12]
A po skon?eni st?edni ?koly byl i zam?stnan jako in?enyr u radiove spole?nosti.
[13]
Na konci druhe sv?tove valky stravil rok u americkeho namo?nictva.
[14]
Pote nastoupil na
University of Colorado
, kde ziskal bakala?sky titul z fyzikalniho in?enyrstvi. Ve studiu pokra?oval na
Stanfordov? univerzit?
, kde obdr?el v roce
1951
magistersky a roku
1955
doktorsky titul.
Jeho diserta?ni praci vedl vyznamny fyzik
Willis Lamb
a tykala se podrobnych mikrovlnnych m??eni jemne struktury excitovanych
atom?
helia
. Vymyslel take laboratorni vybaveni pro Lambovy experimenty. Spolu s Lambem publikoval dva ?lanky v
Physical Review
, jeden z nich spo?ival na jeho vlastni vyzkumne praci.
[15]
[16]
Jeho experimentalni vysledky byly u?ite?ne p?i vyvoji laseru.
V roce
1956
za?al pracovat pro odd?leni atomove fyziky u Hughes Aircrafc Company, kde vedl novy projekt vyvoje
rubinoveho
maseru
, ktery m?l mit oproti p?edch?dc?m ni??i hmotnost a vy??i vykon.
[5]
:s.88
[17]
Maiman p?esv?d?il vedeni firmy aby mu poskytlo finan?ni prost?edky na projekt vyvoje laseru v roce
1959
. Ziskal 50 tisic
americkych dolar?
a za?al pracovat na laseru na bazi syntetickeho krystalu rubinu.
[18]
[19]
[20]
V kv?tnu 1960 jeho laser emitoval prvni koherentni sv?tlo, ve?kere za?eni m?lo stejnou vlnovou delku a bylo ve fazi. Maiman objev publikoval v
Nature
[13]
[21]
a nasledn? publikoval i dal?i dva odborne ?lanky tykajici se zakladni v?dy a techniky laser?.
[22]
[23]
[24]
[25]
[26]
Je?t? p?edtim ne? se ujal vedeni projektu maseru, m?l u? Maiman koncept
polovodi?oveho
laseru. O projekt laseru se zajimaly take spole?nosti
IBM
,
Westinghouse
, dale
Bellovy laborato?e
nebo
Kolumbijska univerzita
.
V roce
1958
napsali
Arthur Leonard Schawlow
a
Charles Hard Townes
analyzu a navrh plynneho systemu u?ivaciho pary
drasliku
excitovane draslikovou lampou.
[3]
:s.216
[5]
:s.92
[27]
Nicmen? Maiman shledal v jejich navrhu n?kolik nedostat? a p?edstavil vlastni navrh.
[5]
:s.111
:s.226?234
[5]
:s.170?182
[28]
Po vynalezu laseru ode?el Maiman s n?kolika kolegy od firmy Hughes a zalo?il roku
1961
vlastni spole?nost Quantatron, kde vyrab?l rubinove krystaly pro lasery. V roce
1962
zalo?il firmu KORAD Corporation, nasledn? se stal i jejim prezidentem. V roce
1971
zalo?il dal?i firmu Laser Video Corporation. V letech
1976
-
1983
p?sobil jako viceprezident pro pokro?ile technologie u firmy TRW Electronics. Pozd?ji byl poradcem n?kolika laserovych center v USA.
Krom? patentu prvniho laseru, m?l Maiman v oblasti laser?, maser?, laserovych displej?, optickeho skenovani a modulace i ?adu dal?ich patent?.
[29]
Ziskal
Wolfovu cenu za fyziku
pro roky 1983/
1984
. Byl zvolen ?lenem
Narodni akademie v?d Spojenych stat? americkych
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Theodore Harold Maiman
na anglicke Wikipedii.
- ↑
LENGYEL, Bela A.
Lasers: Generation of Light by Simulated Emission
. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1962. S. 22?28.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
BROMBERG, Joan Lisa.
The Laser in America, 1950-1970
. [s.l.]: MIT Press, 1991. S. 86?92.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
a
b
BERTOLOTTI, Mario.
The History of the Laser
. [s.l.]: Institute of Physics Publishing, 2005. S. 226?234.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
TOWNES, Charles H.
The First Laser
[online]. Redakce Laura Garwin and Tim Lincoln. University of Chicago Press, 2003. S. 107?12.
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
a
b
c
d
e
HECHT, Jeff.
Beam: The Race to Make the Laser
. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. S. 106?15, 169?82.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
JOHNSON, John Jr.
Theodore H. Maiman, at age 32; scientist created the first LASER
[online].
Los Angeles Times
, May 11, 2008.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Maiman Builds First Working Laser
[online]. APS News 19, May 2010.
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
The First Ruby Laser
[online]. LaserFest [cit. 2013-12-31].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Voila. That was it! The Laser was born! Celebrating 50 Years of Laser Technology, 1960-2010
[online]. HRL Laboratories LLC [cit. 2013-12-31].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Speech by Dr. Theodore H. Maiman, Hughes Aircraft Company, at a Press Conference at the Hotel Delmonico
[online]. New York: July 7, 1960 [cit. 2013-12-31].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Spojene staty americke. Patentovy spis 3353115.
- ↑
Theodore Maiman.
www.telegraph.co.uk
. The Telegraph, May 11, 2007.
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite news
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
a
b
Laser Inventor, Biography of Theodore Maiman from laserinventor.com
[online]. [cit. 2013-12-31].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
WATERS, Rod.
Maiman's Invention of the Laser: How Science Fiction Became Reality
. [s.l.]: CreateSpace Independent Publishing, 2013.
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2017-09-11.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
Archivovana kopie.
www.maimanbook.com
[online]. [cit. 2019-04-06].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2017-09-11.
- ↑
MAIMAN, T.H.; LAMB, JR., W.E. Triplet Fine Structure of Helium.
Physical Review
. May 1955, s. 1194.
DOI
10.1103/PhysRev.98.1144
.
Bibcode
1955PhRv...98.1144.
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
LAMB, JR., W.E.; MAIMAN, T.H. Measurement of the Fine Structure Separation 3
3
3P
1
? 3
3
P
2
for the Helium Atom.
Physical Review
. January 15, 1957, s. 573?79.
DOI
10.1103/physrev.105.573
.
Bibcode
1957PhRv..105..573L
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
BROMBERG, Joan.
Oral History Transcript? Dr. Irnee D'Haenens - Interview
[online]. American Institute of Physics, Niels Bohr Library & Archives, February 5, 1985 [cit. 2013-12-31].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
SMITH, George F. The Early Laser Years at Hughes Aircraft Company. Excerpted as "Maiman’s Work" HRL Laboratories.
IEEE Journal of Quantum Electronics QE-20
. June 1984, s. 577?84.
Dostupne online
[cit. December 2, 2015].
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Theodore H. Maiman.
The First Laser
[online]. High Tech Publications, 1985. S. 85?99.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Oakes, Elizabeth H.
A to Z of STS Scientists
. [s.l.]: [s.n.], 2009.
Dostupne online
.
ISBN
9781438109251
. Kapitola Theodore Maiman, s. 189.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Maiman, Theodore. Stimulated Optical Radiation in Ruby.
Nature
. August 6, 1960, s. 493?94.
DOI
10.1038/187493a0
.
Bibcode
1960Natur.187..493M
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
MAIMAN, T.H. Optical and Microwave-Optical Experiments in Ruby.
Physical Review Letters
. June 1, 1960, s. 564?66.
DOI
10.1103/physrevlett.4.564
.
Bibcode
1960PhRvL...4..564M
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
MAIMAN, T.H. Optical Maser Action in Ruby.
British Communications & Electronics
. September 1960, s. 674?76.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
MAIMAN, T.H. TC1 Stimulated Optical Emission in Ruby.
Journal of the Optical Society of America
. November 1960, s. 1134.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
MAIMAN, T.H. Stimulated Optical Emission in Fluorescent Solids I: Theoretical Considerations.
Physical Review
. August 15, 1961, s. 1145?50.
DOI
10.1103/physrev.123.1145
.
Bibcode
1961PhRv..123.1145M
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
T.H. Maiman; R.H. HOSKINS; I.J. D'HAENENS; C.K. ASAWA; V. EVTUHOV. Stimulated Optical Emission in Fluorescent Solids II: Spectroscopy and Stimulated Emission in Ruby.
Physical Review
. August 15, 1961, s. 1151?57.
DOI
10.1103/physrev.123.1151
.
Bibcode
1961PhRv..123.1151M
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
SCHAWLOW, A.L.; TOWNES, C.H. Infrared and Optical Masers.
Physical Review
. December 1958, s. 1940?1949.
DOI
10.1103/physrev.112.1940
.
Bibcode
1958PhRv..112.1940S
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
LENGYEL, Bela A.
Introduction to Laser Physics
. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1966. S. 90?101.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite book
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Laser Pioneer Ted Maiman Dies at 79
[online]. LaserFocusWorld, May 15, 2007 [cit. 2013-12-31].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2018-12-15.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.