Teologie

Teologie (z ?eckeho θεολογ?α theologia < θ?ο? theos b?h + λ?γο? logos slovo; take bohoslovi ) je nauka o Bohu , o bozich a souvisejicich tematech (zazraky, du?e, posmrtny ?ivot apod.). V ?eskem kulturnim kontextu se teologii obvykle rozumi teologie k?es?anska , v ?ir?im vyznamu je v?ak mo?ne hovo?it i o teologii ostatnich nabo?enstvi .

K?es?anska teologie se chape jako v?decky rozbor pramen? viry ( biblicka teologie a historicka teologie ), jejich systematicka analyza a pokus o verbalizaci ( systematicka teologie a fundamentalni teologie ) a praxe teto viry ( prakticka teologie ). V ?eske republice vychazi ?ada odbornych teologickych ?asopis? .

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Teologie vychazi z p?edpokladu, ?e B?h existuje, zatimco religionistika se sna?i v?decky zkoumat a porovnavat r?zna nabo?enstvi , p?i?em? existence ?i neexistence boha pro ni z tohoto hlediska (z hlediska viry) neni podstatna.

Historicky vyvoj pojmu [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem teologie nepochazi z k?es?anskeho nabo?enstvi, ale ze starov?ke ?ecke kultury . Nejstar?i u?iti slova nachazime v Platonov? Ustav? (379a). Platon se zde kriticky stavi k mytologickym vyprav?nim o bozich a hleda pravdu o jednom, dobrem a nem?nnem. Aristoteles u?iva te? pojmu teologie, ozna?uje ji za nejvy??i z teoretickych v?d , ktera ma za sv?j p?edm?t prvni p?i?inu ( Metafyzika 1064a/b).

Od 2. stoleti za?inaji u?ivat pojmu k?es?an?ti auto?i, tzv. apologeti , kte?i teologii stavi do kontrastu k mytologii pohanskeho nabo?enstvi . Eusebeios z Kaisareie u?iva pojmu ve smyslu ?k?es?anskeho chapani Boha“. U ?adneho z cirkevnich Otc? neozna?uje pojem celek k?es?anske viry, ale pouze tu jeho ?ast, ktera je vzta?ena k Bohu; to, co se tyka bo?iho spasneho jednani v??i ?lov?ku, ozna?ovali Otcove pojmem oikonomia (ekonomie spasy).

Zatimco mezi teology ve starov?ku pat?ili v?t?inou biskupove , ve st?edov?ku hraji v teologii prim ?eholnici . V ramci univerzit vznikaji teologicke fakulty , na nich? je studovana k?es?anska nauka systematicky. U Petra Abelarda a sv. Bonaventury z Bagnoreggia ziskava kone?n? pojem teologie rozsah posvatneho v?d?ni, ktery zahrnuje celou k?es?anskou nauku. Na teologii se nyni pohli?i v tomto smyslu jako na spekulativni a teoretickou v?du, jejim? vrcholnym dilem je Teologicka suma sv. Toma?e Akvinskeho .

S protestantskou reformaci je op?t posilen aspekt praktickeho rozm?ru teologie. Martin Luther se timto chapanim stavi do monasticke teologicke tradice , kterou ve st?edov?ku zastupuje nap?. sv. Anselm z Canterbury ?i sv. Bernard z Clairvaux . Praktickou v?dou je teologie v tom smyslu, ?e se cela zabyva spasou ?lov?ka v Bohu, ktera zahrnuje i prakticke po?inani v??iciho. Luter?ti teologove proto pova?ovali teologii za scientia practica , praktickou v?du. K dal?imu posilovani praktickych aspekt? teologie na ukor teorie a spekulace p?ichazi v dob? osvicenstvi ( Johann Salomo Semler a Friedrich Schleiermacher ).

Na katolicke stran? se dnes chape rozd?leni na teologickou teorii a praxi jako svym zp?sobem fatalni, nebo? na zaklad? samotnych teologickych princip? nelze prakticky rozli?ovat lidske poznani o Bohu a jeho postoj v??i Bohu a sv?tu. V tomto chapani nem??e byt v ?ivot? teologa rozd?leno, co o Bohu vypovida a jak p?ed Bohem ?ije.

Rozd?leni teologie [ editovat | editovat zdroj ]

Teologii m??eme rozd?lit na mnoho obor? podle r?znych m??itek. Toto rozd?leni se v?nuje akademickym odv?tvim teologie v k?es?anstvi :

biblicka teologie ? se zam??uje na vyzkum a interpretaci Bible (biblicka textova kritika , biblicka exegeze , …),
d?jiny teologie ? se v?nuji vyzkumu rozvoje nabo?enskeho nebo teologickeho my?leni,
- patristicka teologie ? te? patrologie ?i patristika , zkouma obdobi cirkevnich Otc? (do cca roku 800),
- monasticka teologie ? navazuje na patristiku, brani teologii p?ed p?ili?nou filosofizaci, hlavnim pramenem je studium Bible ,
- scholasticka teologie ? obdobi st?edov?ke ??kolske“ teologie a jeji druhe vlny v 16. stoleti,
- cirkevni d?jiny ? n?kdy te? d?jiny cirkve , pojimaji cirkev v jejich historickych souvislostech,
systematicka teologie , dogmaticka teologie ?i dogmatika ? se sna?i roz?lenit a systematizovat jednotlive teologicke koncepty,
moralni teologie ? zkouma teologicke d?vody, pro? by m?l ?lov?k konat dobro a nekonat zlo ,
spiritualni teologie ? se v?nuje teologickemu zkoumani dila r?znych duchovnich autor? a nabo?enskych skupin ?i hnuti, modlitba ,
srovnavaci teologie ? se v?nuje srovnani jednotlivych temat mezi r?znymi nabo?enstvimi,
prakticka teologie ? ma za cil zkoumat prakticke uplatn?ni teologickych my?lenek, pat?i do ni nap?.:

Podle sveho p?edm?tu ( locus ) m??eme teologii d?lit takto:

teologie v uzkem slova smyslu ? B?h , jeho vlastnosti, vztah ke sv?tu,
teodicea ? sna?i se ospravedlnit existenci zla a utrpeni ve sv?t? ve srovnani s Bo?i moci,
trinitarni teologie ? zkouma Boha jako spole?enstvi t?i osob: Trojice ,
christologie (pouze v k?es?anstvi) ? Je?i? Kristus , jeho p?irozenost , vztah mezi bo?skym a lidskym v Kristu,
pneumatologie ? Duch svaty ,
teologicka antropologie ? ?lov?k , stvo?eni ,
- nauka o milosti ,
- hamartologie ? h?ich , vykoupeni ,
soteriologie ? spasa, vykoupeni,
biblistika ? Bible , biblicka textova kritika , interpretace Bible , exegeze ,
ekleziologie ? cirkev ,
- misiologie ? misie , evangelizace
sakramentalni teologie ? teologie svatosti ( k?est , …),
eschatologie ? ?posledni v?ci“: smrt , v??ny ?ivot , posledni soud ,
angelologie ? and?le , neviditelny sv?t,
demonologie ? Satan , demoni , zli duchove .

Podle sve povahy lze d?lit teologii na:

p?irozena teologie ? diskuse o t?ch aspektech, ktere lze zkoumat bez pomoci konceptu zjeveni , Bible nebo tradice ,
pozitivni teologie ?i katafaticka teologie ? prot?j?ek p?irozene teologie; zkouma s pomoci zjeveni, bible a tradice,
negativni teologie ?i apofaticka teologie ? diskuse o tom, co B?h neni.

Podle p?islu?nosti teologa k jednotlivemu nabo?enstvi nebo skupin? cirkvi lze d?lit teologii na: