Teheranska konference
Zleva Stalin , Roosevelt a Churchill v Teheranu.
Zakladni informace
Datum	28. listopadu a? 1. prosince 1943
Stat	Persie
Misto	Sov?tska ambasada v Teheranu
Vysledek	Dohoda o otev?eni druhe fronty proti N?mecku do 1. ?ervna 1944
U?astnici	SSSR : Josif Stalin VB : Winston Churchill USA : Franklin D. Roosevelt

Teheranska konference (s krycim nazvem Eureka ) byla jednou z vrcholnych spojeneckych konferenci druhe sv?tove valky . ?lo o v?bec prvni spole?ne osobni setkani hlavnich p?edstavitel? SSSR , USA a Velke Britanie v tomto obdobi. Jednani sov?tskeho v?dce J. V. Stalina , americkeho prezidenta F. D. Roosevelta a britskeho premiera W. Churchilla (tzv. Velke trojky ) se konalo od 28. listopadu do 1. prosince 1943 v iranske metropoli Teheranu . Byla zde projednavana p?edev?im dal?i taktika v boji proti mocnostem Osy , a rovn?? bylo nastin?no povale?ne uspo?adani Evropy, zejmena otazka Polska . Hlavnim vysledkem konference byl zavazek zapadnich spojenc? otev?it ve Francii druhou frontu proti nacistickemu N?mecku . V d?sledku tak u? byl polo?en zaklad budouciho rozd?leni sfer vlivu v Evrop?, ktere bylo na nasledujicich setkanich Velke trojky u? jen potvrzeno. Nap?. historik Laurence Rees proto pova?uje Teheran za rozhodujici konferenci cele valky. ^[1]

Teheranske konferenci p?edchazela t?eti Moskevska konference ministr? zahrani?i SSSR , USA a Velke Britanie , ktera se konala od 18. ?ijna do 1. listopadu 1943 , a bezprost?edn? konference v Kahi?e ve dnech 22. ? 26. listopadu 1943 mezi Rooseveltem , Churchillem a ?inskym generalissimem ?ankaj?kem . Z Teheranu se pak Churchill a Roosevelt op?t vratili do Kahiry , kde ve dnech 4.?6. prosince 1943 jednali s  tureckym prezidentem ?smetem ?nonu ( Druha kahirska konference ).

Velka trojka ve slo?eni Stalin?Roosevelt?Churchill se b?hem valky znovu setkala u? jen jednou, v unoru 1945 na konferenci na Jalt? . Nedlouho pote Roosevelt zem?el a na nasledujici konferenci v Postupimi v let? 1945 u? USA zastupoval Harry Truman . Churchill do Postupimi jel v o?ekavani vysledk? domacich voleb, ktere p?ekvapiv? prohral, tak?e na zav?r konference u? ho nahradil nov? jmenovany premier Clement Attlee .

?ty?denni setkani za?alo Stalinovym uskokem. Aby omezil samostatna jednani Roosevelta s Winstonem Churchillem a usnadnil si odposlouchavani obou statnik?, p?esv?d?il americkeho prezidenta, ?e je v ohro?eni ?ivota kv?li chystanemu atentatu.

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Po vypuknuti n?mecko-sov?tske valky v ?ervnu 1941 nabidl Churchill pomoc Sov?t?m a dne 12. ?ervence 1941 byla podepsana dohoda v tomto smyslu. Churchill v?ak v domacim rozhlasovem projevu oznamujicim spojenectvi s SSSR poslucha??m zd?raznil, ?e nezm?ni sv?j zaporny postoj v??i komunismu . Diplomaticke i vojenske delegace cestovaly mezi Londynem a Moskvou , aby zajistily provad?ni smluvene podpory, a kdy? se Spojene staty v prosinci 1941 k valce p?ipojily, delegace se setkaly take ve Washingtonu . Byl vytvo?en Kombinovany vybor na?elnik? ?tab? (Combined Chiefs of Staff ? CCS) za u?elem koordinace britskych a americkych operaci a jejich podpory Sov?tskemu svazu.

Dopady celosv?tove valky, neexistence sjednocene spojenecke strategie a slo?itost alokace zdroj? mezi Evropou a Asii nebyly v?ak uspokojiv? vy?e?eny a brzy vzbudily vzajemne podez?ivani mezi zapadnimi spojenci a Sov?tskym svazem. Byla zde pal?iva otazka otev?eni druhe fronty za u?elem zmirn?ni n?meckeho tlaku na vychodni front?, otazka vzajemne pomoci (kde Britanie i Sov?tsky svaz ziskavali uv?ry a vojensky material ze Spojenych stat?). Existovalo i jiste nap?ti mezi Spojenymi staty a Britanii, proto?e Washington nem?l velky zajem podporovat Londyn v jeho snaze udr?et vladu nad rozkli?ujicim se imperiem . Dale ani USA, ani Britanie nebyly p?ipraveny poskytnout Stalinovi volnou ruku ve vychodni Evrop? , a kone?n? nebyla dohodnuta ?adna spole?na politika, jak jednat s N?meckem po Hitlerov? pora?ce.

Komunikace tykajici se t?chto zale?itosti mezi Churchillem, Rooseveltem a Stalinem probihala telegramy a prost?ednictvim vyslanc? ? ale bylo z?ejme, ?e jsou nutna p?ima jednani. To nara?elo na poti? zejmena se Stalinem, ktery se zdrahal opustit Moskvu a tim men? byl ochoten vyjet do zahrani?i, a necht?l ani riskovat cestovani letadlem. Take pro Roosevelta bylo vzhledem k jeho fyzickemu posti?eni cestovani obti?ne. I proto se Stalin a Roosevelt do te doby nesetkali v?bec, zatimco Churchill s Rooseveltem u? mnohokrat, a Stalina dvakrat nav?tivil v Moskv?.

Aby se nalehav? pot?ebne setkani zajistilo, Roosevelt se pokusil Stalina p?esv?d?it, aby koncem listopadu 1943 p?icestoval do Kahiry , kde se m?l on a Churchill setkat s ?ankaj?kem . Stalin se v?ak necht?l u?astnit jednani s p?edstavitelem ?iny, aby tim nepopudil Japonsko . Navrhl misto toho setkani v Bagdadu nebo Bas?e , a nakonec souhlasil, ?e p?ijede do Teheranu , ktery byl ostatn? je?t? bli?e hranic SSSR. Zde se konference uskute?nila na sov?tske ambasad?, tak?e byl Stalin vlastn? v pozici hostitele.

U?astnici [ editovat | editovat zdroj ]

Sov?tskou delegaci vedle Stalina tvo?ili zejmena ministr zahrani?i Vja?eslav Molotov a mar?al Kliment Voro?ilov . Roosevelta doprovazeli jeho poradce Harry Hopkins a velvyslanec USA v SSSR W. A. Harriman . S Churchillem dorazil jeho hlavni vojensky poradce Hastings Ismay a ministr zahrani?i Anthony Eden .

Jednani [ editovat | editovat zdroj ]

P?edm?tem jednani byla p?edev?im spole?na spojenecka strategie na evropskych boji?tich, konkretn? pak otev?eni zapadni fronty. Churchill navrhoval roz?i?it p?sobnost Spojenc? v oblasti St?edomo?i , tradi?ni britske zajmove sfe?e, a p?ipravit si tak podminky pro vylod?ni na Balkan? . Tento navrh nevylu?oval mo?nost sou?asneho spojeneckeho vylod?ni na zapad? Evropy, ale navic by omezoval sov?tsky vliv ve st?edni a jihovychodni Evrop?. Pro Stalina , ktery v te dob? ji? planoval prav? v tomto prostoru vytvo?it pasmo satelitnich komunistickych zemi, byl ov?em tento navrh neakceptovatelny, a misto toho prosazoval vylod?ni v severni Francii na ja?e roku 1944 za podpory dal?ich operaci na jihu Francie. Roosevelt, na ktereho Stalin osobn? zap?sobil velmi pozitivn?, se p?iklonil na jeho stranu, ?im? bylo rozhodnuto.

Dal?im d?le?itym bodem jednani se stala polska otazka , kde Stalin bezpodmine?n? po?adoval vychodni ?ast Polska (tzv. Kresy ), v podstat? v tom rozsahu, ktery ziskal podle paktu s nacistickym N?meckem v roce 1939 . Roosevelt i Churchill mu vyhov?li a bylo dohodnuto, ?e Polsko jako kompenzaci ziska na zapad? uzemi N?mecka a? po linii Odra?Nisa . Podle sv?dectvi byl tento ?posun Polska na zapad“ napadem Churchilla, ktery pova?oval zisk zna?n? men?iho, ale hospoda?sky vysp?leho n?meckeho uzemi za uspokojivou nahradu za rozsahle, ale zaostale a ba?inate oblasti na vychod?. ^[1] Ji? podruhe (a tentokrat definitivn?) tak velmoci stanovily polskou vychodni hranici na tzv. Curzonov? linii , poprve navrhovane u? po prvni sv?tove valce .

Spojenci se dale zavazali v co nejv?t?i mi?e podporovat Titovy partyzany v Jugoslavii zasobami a vyzbroji a Sov?tsky svaz m?l po ukon?eni valky v Evrop? vstoupit do valky s Japonskem .

Konference se take zabyvala vztahy Velke trojky s Tureckem a Iranem . Samostatny protokol podepsany na konferenci zavazal Velkou trojku k uznani iranske nezavislosti a take to, ?e po ukon?eni valky dodr?i ?estim?si?ni lh?tu, stanovenou ke sta?eni svych vojsk z Iranu .

Zarove? bylo konstatovano, ?e by bylo ?adouci, aby Turecko za?alo valku na stran? spojenc? do konce roku.

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Teheranska konference na Wikimedia Commons

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Nadeau, R. 1990: Stalin, Churchill and Roosevelt Divide Europe, New York, 1990.
• Sainsbury, K. 1987: The Turning Point: Roosevelt, Stalin, Churchill and Chang-Kai-Shek. The Moskow, Cairo and Teheran Conferences. Oxford U.P.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Tehran Conference na anglicke Wikipedii, Тегеранская конференция na ruske Wikipedii a Teheran-Konferenz na n?mecke Wikipedii.