Tad?ikove
(p?ed
20. stoletim
nazyvani
Sartove
[8]
) jsou
persky
mluvici
etnikum
?ijici hlavn? na uzemi
Tad?ikistanu
,
Afghanistanu
a
Uzbekistanu
. Men?i skupiny lze nalezt v
Iranu
,
Kazachstanu
,
Kyrgyzstanu
,
Rusku
,
Turkmenistanu
a na
Ukrajin?
. Celkova populace je odhadovana kolem 20 milion?. Do 20. stoleti se obyvatelstvo d?lilo do dvou skupin podle zp?sobu ?ivota ? ko?ovna a usedla skupina. Rozd?leni
St?edni Asie
do 5
sov?tskych
republik v roce 1920 um?le ozna?ilo regiony, a?koliv obyvatele sami sebe na r?zne narody nerozd?lovali.
[9]
U?ednim jazykem je
tad?i?tina
. Dal?im vyznamnym jazykem je
ru?tina
, ktera je mnohdy pou?ivana pro obchod. Pova?uje se za mezietnicky jazyk. T?etim neoficialnim prvkem jsou jazyky pamirske. Posledni skupinou jsou jazyky jednotlivych etnik, ktera na uzemi ?iji.
Tad?i?tinou dnes hovo?i kolem 4 380 212 lidi
[10]
. Z hlediska klasifikace se tad?i?tina ?adi mezi indoevropske jazyky pod v?tev perske jazyky. D?li se dale do ?ty? skupin dialekt? ? severni (samarkandsko-bucharsky, zapadofergansky, vychodofergansky, uratjubinsky, pend?ikentsky, varzobsko-gissarsky), centralni (mat?insky, falgarsky), ji?ni (vachansko-karateginsky, kuljabsky, kuljabsko-gissarsky, rogsky, badach?ansky) a jihovychodni (darvazsky, van?sky).
Co se ty?e psaneho pisma, tad?ikove pou?ivaji ruskou
azbuku
, ktera je dopln?na o dal?i ?ty?i znaky. P?vodni obyvatele Tad?ikistanu pou?ivali
arabske pismo
, v roce 1930 p?e?li na latinku, kterou azbuka vyst?idala po roce
1940
.
K
islamu
se hlasi a? 90 % obyvatel. V?t?ina tad?ik? jsou sunnit?ti muslimove, ale v odlehlych horskych oblastech jsou
?iite
. Zbylych 10 % se hlasi k ostatnim nabo?enstvim. P?ibli?n? 230 tisic z nich jsou
k?es?ane
? nejv?t?i skupinou je
ruska pravoslavna
. Dale zde jsou
novok?t?nci
,
?im?ti katolici
,
Adventiste sedmeho dne
,
protestanti
,
luterani
a
Sv?dkove Jehovovi
. Dal?i nabo?enske men?iny jsou
Baha'i
,
Zoroastristi
,
Hare Kri?na
, a take
?idovstvi
.
Odivani Tad?ik? je velmi ovlivn?no zp?sobem ?ivota. Mu?i nosi dlouhe vesty bez lime?ku, opasek a za chladneho po?asi kabaty z ov?i k??e. K tradi?nimu oble?eni pat?i take vysoke
klobouky
z jehn??i k??e, ktere jsou lemovane ?ernym
sametem
a ozdobnou vy?ivkou. Klapky mohou byt sta?eny dol?, aby chranily p?ed v?trem a sn?hem. ?eny nosi ?aty, vdane pak zast?ry. Jak mu?i, tak ?eny nosi plst?ne pun?ochy a vysoke boty z ov?i k??e.
[11]
V jednom dom? tradi?n? ?iji t?i generace, p?i?em? mu? je hlavou rodiny. ?eny nemaji pravo d?dit a jsou zcela kontrolovany mu?i. O man?elstvi rozhoduji rodi?e. Po zasnubach chlapcova rodina p?edlo?i dary. Slavnosti trvaji t?i dny, dokud nev?sta neodlo?i sv?j zavoj.
Velkou udalosti je narozeni dit?te. Pokud je to chlapec, po?ada se slavnostni st?elba ? t?i vyst?ely (nebo t?i hlasite vyk?iky). Divce se pod pol?ta? uklada ko?t?, aby byla dobrou hospodyni. P?ichozi hoste s gratulacemi posypou dit? moukou ve znaku p?ani v?eho dobra.
[12]
V
Tad?ikistanu
?ije 7 768 385 obyvatel, z toho 79,9 % jsou Tad?ikove.
[13]
Na rozdil od v?t?iny st?edoasijskych narod? se zde nevyskytuje ?adne d?leni na kmeny, a?koliv se tad?ikove mohou d?lit na 3 skupiny podle
dialektu
? Sogdijskou, Chaltonskou a Gornobadach?anskou. Z tradi?nich uznavanych instituci si dodnes zachoval vyznam ma?varat (sch?ze obecnich sta?e?in?), d?amomad (sch?ze mu??) a avlod (rodova skupina).
[10]
Zakladni jednotkou spole?nosti je ov?em roz?i?ena rodina.
Na uzemi
Uzbekistanu
tvo?i Tad?ikove kolem 4 % obyvatel teto republiky. ?iji hlavn? v udolich ?ek Zerav?anu, ?irabad-Darji, Soch, Suchran-Darji a Ka?ka-Darja.
Tad?ik? je na uzemi
Afghanistanu
asi 3,5 milionu, ?im? tvo?i druhou nejpo?etn?j?i etnickou skupinu v zemi. ?iji p?eva?n? v Heratskem udoli, na sever od
Kabulu
a v provincii
Badach?an
.
Kolem 76 000 p?islu?nik? ?ije na uzemi
Iranu
, v provincii
Chorasan
. Jedna se o p?vodni obyvatelstvo.
Ve vychodni ?asti
Pamiru
v oblasti
Sin-?iang
(Xinjiang) se nachazi autonomni oblast Ta?ikurgan (Taxkorgan), ktera je od roku
1950
domovem pro p?ibli?n? 41 tisic Tad?ik?. V?t?ina ?ije prav? v Ta?ikurganu, ale zbytek je rozptylen p?es oblasti v ji?nim Sin-?iangu, v?etn? ?a-?che, Ce-pchu, Jie-?cheng a Pchi-?an.
[11]
Tad?ikove jsou zem?d?lci ? p?stuji hlavn? plodiny nenaro?ne na teplo (
je?men
,
hrach
, ale i
p?enici
). ?ivi se take chovem dobytka. Vedou poloko?ovny ?ivot ? p?es jaro a leto vy?enou stada do hor, na zimu se vraceji do udoli.
- ↑
Richard Foltz
. The Tajiks of Uzbekistan.
Central Asian Survey
. 1996, s. 213?216.
DOI
10.1080/02634939608400946
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite journal
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Karl Cordell, "Ethnicity and Democratisation in the New Europe", Routledge, 1998. p. 201: "Consequently, the number of citizens who regard themselves as Tajiks is difficult to determine. Tajikis within and outside of the republic, Samarkand State University (SamGU) academic and international commentators suggest that there may be between six and seven million Tajiks in Uzbekistan, constituting 30% of the republic's 22 million population, rather than the official figure of 4.7%(Foltz 1996;213; Carlisle 1995:88).
- ↑
Lena Jonson (1976) "Tajikistan in the New Central Asia", I.B.Tauris, p. 108: "According to official Uzbek statistics there are slightly over 1 million Tajiks in Uzbekistan or about 3% of the population. The unofficial figure is over 6 million Tajiks. They are concentrated in the Sukhandarya, Samarqand and Bukhara regions."
- ↑
United Nations High Commissioner for Refugees.
Long-time Tajik refugees return home from Pakistan
[online]. UNHCR, 2002-10-01 [cit. 2012-06-11].
Dostupne online
.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
This figure only includes Tajiks from Afghanistan. The population of people from Afghanistan the United States is estimated as 80,414 (2005).
United States Census Bureau.
US demographic census
[online]. [cit. 2008-01-23].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2009-01-16.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
Of this number, approximately 65% are Tajiks according to a group of American researchers (Barbara Robson, Juliene Lipson,
Farid Younos
, Mariam Mehdi).
Robson, Barbara and Lipson, Juliene (2002) "Chapter 5(B)- The People: The Tajiks and Other Dari-Speaking Groups"
Archivovano
27. 1. 2010 na
Wayback Machine
.
The Afghans ? their history and culture
Cultural Orientation Resource Center, Center for Applied Linguistics, Washington, D.C.,
OCLC 56081073
.
- ↑
Ethnic composition of the population in Kyrgyzstan 1999?2007
[online]. [cit. 2012-06-11].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2013-11-13.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
The Tajik ethnic minority 塔吉克族-56?民族-????
[online]. Artwork-cn.com [cit. 2012-06-11].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2012-03-21.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite web
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
Tajik. In: Encyklopedia Britannica. [cit.18.5.2014]. Dostupne z:
http://www.britannica.com/EBchecked/topic/581024/Tajik
- ↑
Background Notes on Countries of the World: Tajikistan. In: PEOPLE. October 2006, p2-2-2
- ↑
a
b
KOKAISL, Petr; PARGA?, Jan. a kol.
Lide z hor a lide z pou?ti ? Tad?ikistan a Turkmenistan
. Praha: Filozoficka fakulta Univerzity Karlovy, 2007.
Dostupne online
.
ISBN
978-80-7308-167-6
.
DOI
10.13140/RG.2.1.4037.5125
.
OCLC
314349871
- ↑
a
b
The Tajik etnic minority. In: China.org.cn. Dostupni z:
http://www.china.org.cn/e-groups/shaoshu/shao-2-tajik.htm
- ↑
The Tajik etnic minority. In: China.org.cn. Dostupni z:
http://www.china.org.cn/e-groups/shaoshu/shao-2-tajik.html
[
nedostupny zdroj
]
- ↑
Tad?ikistan. In: Ministerstvo zahrani?nich v?ci ?eske republiky. Dostupne z:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/tadzikistan/zakladni_informace_o_teritoriu.html?notify=1