Taj ol-Moluk Ayromlu
, rozena
Nimtaj Ayromlu
(
17. b?ezna
1896
?
10. b?ezna
1982
) byla iranska kralovna diky s?atku s
Rezou ?ahem
, zakladatelem
dynastie Pahlavi
a cisa?em v letech
1925
?
1941
. Titul, ktery ziskala p?i korunovaci, znamena v arab?tin?
koruna kral?.
Byla upln? prvni iranskou kralovnou, ktera od podman?ni
Persie
muslimy
, vystupovala na ve?ejnosti a hrala hlavni roli p?i vytva?eni zakona
Kashfe hijab
(zakaz zahalovani ?en) v roce 1936.
Byla dcerou brigadniho generala
Teymura Khana Ayromlou
. Jeji man?elstvi bylo nejspi?e domluvene a Reza ?ah diky n?mu ziskal vyhody ve vojenske karie?e. Diky jejimu otci pak byl mnohem vy?e postaveny ve vojenske hierarchii.
Dne
23. unora
1921
Reza ?ah
p?evzal do svych rukou
Teheran
a nastal p?evrat.
15. prosince
1925
se jeji man?el prohlasil za
?ahd?ahana-?aha
(kral kral?) a Tad? ziskala titul
Maleke
(kralovna).
V teto dob? v?ak Tad? se svym man?elem Rezou ne?ila, jeliko? se udajn? vice v?noval svym dal?im man?elkam
Touram Amir Soleimani
a od roku
1923
man?elce
Esmat Dowlatshahi
. Politiky se tedy neu?astnila z vlastni iniciativy. Nicmen? to ona byla b?hem vlady man?ela ur?ena kralovnou, co? znamenalo jeji vyznam politiky v??i ?enam. Byla prvni kralovnou
Iranu
, ktera vystupovala na ve?ejnosti.
Jeji role kralovny pak byla vyznamnou za?titou noveho zakona pro ?eny, kdy? jeji man?el zakazal iranskym ?enam zahalovani, ?im? cht?l dosahnout modernizace statu podle zapadniho modelu, kde se inspiroval
Ataturkovym
Tureckem
. Sama na ve?ejnosti chodila nezahalena a oble?ena stejn? jako zapadni ?eny. Odhalovani ?en pak zasahlo do nabo?enskeho zalo?eni statu a proto Reza zavad?l pravidlo neno?eni
hid?abu
a zavoj? postupn?, aby v zemi nevypukly nepokoje ? zatimco u?itelky ve ?kolach nesm?ly byt zahalene od roku
1933
, ?a?ky a studentky ?kol tento zakaz dostaly a? v roce
1935
. Oficialni zakaz pro v?echny ?eny pak nastal v lednu
1936
, kde hraly nejv?t?i roli prav? kralovna Tad? a dal?i man?elky a dcery Rezy. V den uvedeni tohoto zakona v platnost se
Reza ?ah
zu?astnil maturitniho ceremonialu na univerzit? v Teheranu, kde prav? jeho man?elky spolu s dcerami byly nezahalene a oble?ene podle tehdej?i zapadni mody. Kralovna p?edavala student?m diplomy, zatimco
Reza ?ah
m?l proslov a rozd?lovani spole?nosti podle pohlavi a ?enam sd?lil, ?e budoucnost je nyni v jejich rukou. V tento den se tedy poprve iranska kralovna Tad? objevila na ve?ejnosti. Pote, co
Reza ?ah
nechal zve?ejnit fotografie sve man?elky a dcer, po celem
Iranu
se za?aly ?eny oblekat bez zahalovani.
Tad? ol-Molouk, iranska kralovna v letech 1926?1941
16. za?i
1941
byl jeji man?el z tr?nu sesazen a vyhnan do exilu. Sveho man?ela Tad? do ji?ni
Afriky
nenasledovala. Misto toho z?stala se svym synem na cisa?skem dvo?e v
Iranu
.
B?hem vlady sveho syna m?la stale velky vliv a vladla i jeho palaci. Konflikt mezi ni a jeji snachou
Fawzii
upoutal pozornost ve?ejnosti a udajn? m?l za nasledek rozvedeni man?elstvi v roce
1945
. S princeznou
?ahnaz
pak m?la velmi blizky vztah.
V roce
1950
zorganizovala s?atek sveho syna se
Soraya Esfandiari-Bakhtiari
. B?hem funk?niho obdobi ministra
Mosaddekka
opustila Iran a zp?t se vratila a? po padu jeho vlady v roce
1953
.
B?hem vlady syna ji? ve?ejn? nevystupovala a nereprezentovala dynastii; v teto dob? ji reprezentovaly synovy man?elky a dcery. Vice se zam??ila na charitu. V ?ijnu
1967
se ani neu?astnila korunovace ?aha, pouze se objevila na ve?irku, ktery po korunovaci nasledoval. Ve svem palaci se pak u?astnila pouze dvou ve?irk? ? poprve p?i p?ile?itosti oslav narozenin jejiho nejstar?iho vnuka, pote p?i oslavach padu vlady
Mosaddekka
. Kdy? se v roce
1971
za?alo ?ahovo zdravi zhor?ovat, dr?ela se tato informace v tajnosti, aby to nijak nezasahlo starnouci Tad?.
P?ed iranskou islamskou revoluci v roce
1979
stihla na p?ani Muhammada Rezy odjet do domu princezny ?ams v
Beverly Hills
. Do
Los Angeles
dorazila v prosinci
1978
kralovskym Air Force Boeingem 747. Kratce po jejim p?ijezdu,
2. ledna
1979
, iran?ti studenti napadli jeji d?m a spalili jej. Pote z?stala ona spolu s dcerou ?ams v
Palm Springs
, na americke ambasad?
Spojeneho kralovstvi
.
Tad? zem?ela v
Acapulcu
v
Mexicu
v b?eznu
1982
po kratkem boji s leukemii. Bylo to pouhych sedm dni p?ed jejimi 86. narozeninami.
Kralovna Tad? -ol-Molouk m?la celkem 4 d?ti:
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Tadj ol-Molouk
na anglicke Wikipedii.