Svahove pohyby , n?kdy te? svahove pochody , p?edstavuji soubor pohyb? a pochod? p?sobicich na svahu . D?li se do n?kolika skupin v zavislosti na rychlosti, typu a vedoucim procesu.

Skupiny svahovych pohyb? [ editovat | editovat zdroj ]

Gravita?ni svahove pohyby [ editovat | editovat zdroj ]

Skupina svahovych pohyb?, u nich? je p?vodcem gravitace . Nap?ti ve svahu ovliv?uje vyvoj svahu (zm?na vy?ky ?i sklonu), jeho odleh?eni a re?im podpovrchovych vod. Gravita?ni sily nasledn? u svah? p?sobi smykove nap?ti, ?im? dochazi k deformaci horniny nebo zeminy. V zavislosti na rychlosti se gravita?ni svahove pohyby d?li (od nejpomalej?iho k nejrychlej?imu): ^[1]

1. plou?eni ? velmi pomaly a dlouhodoby pohyb, p?i n?m? dochazi k te?eni zeminove nebo horninove hmoty. Dochazi k deformaci, ktera ale nep?ekra?uje mez pevnosti hmoty. Podle hloubky se plou?eni dale d?li na povrchove a podpovrchove (n?kdy taky hlubinne).
2. Sesouvani (te? sesuv) ? pokud gravita?ni nap?ti p?ekro?i mez pevnosti horniny ?i zeminy, dojde k nahle deformaci svahu ? sesouvani. Jde o rychly, kratkodoby a klouzavy pohyb hmoty po svahu podel smykove plochy. Ta m??e byt jedna, ale m??e jich byt i vic. V zavislosti na typu smykove plochy se sesuvy dale d?li. Na uzemi byvaleho ?eskoslovenska pat?i mezi nejv?t?i p?ipad tohoto typu svahoveho pohybu sesuv v Handlove z p?elomu let 1960/61.
3. ?iceni ? nahly a kratkodoby pohyb horninove hmoty na strmych svazich, ktera se zpravidla volnym padem p?esouva do ni??ich poloh. Ke skalnimu ?iceni do?lo v ?eske republice nap?iklad v H?ensku . ^[2]

Fluvialni svahove pohyby [ editovat | editovat zdroj ]

Skupina svahovych pohyb? podmin?nych vodou . V p?ipad? p?sobeni povrchoveho odtoku vody, a? ji? sra?kove ?i tavne (tj. zp?sobene tanim ), se hovo?i o ronu . P?i n?m dochazi k nesoust?ed?nemu stekani vody po povrchu terenu , ktera sebou odna?i jemne ?astice p?dy nebo zv?tralinoveho pla?t?. Sra?kova ?i tavna voda, ktera se vsakne (infiltruje) do p?dy, na svah dale p?sobi mechanicky a chemicky. Podpovrchova voda pak m??e zp?sobit nasledujici svahove pohyby: ^[1]

1. Sufoze ? mechanicky odnos drobnych p?dnich ?i horninovych ?astic podzemni vodou, ktery vede k sesedani povrchu, vzniku vyduti a sni?enin.
2. Soliflukce (te? p?dotok) ? p?i nasyceni p?dy svahu m??e dojit k plastickemu pohybu materialu. Na zaklad? miry nasyceni se rozli?uje (od nejpomalej?iho): pomala soliflukce, rychla soliflukce, bahenni proudy a blokovobahenni proudy .
3. Te?eni ? za ur?itych podminek m??e dojit ke ztekuceni jiloveho podlo?i. Svahovy pohyb nejprve za?ina jako sesuv, ale zahy se m?ni v te?eni rozb?edlych jil?.
4. Pli?ivy pohyb zv?tralin ? velmi pomaly pohyb hmoty po svahu v d?sledku r?znych p?i?in. Dale se d?li na pli?ivy pohyb p?d a pli?ivy pohyb suti.

Rychlost svahovych pohyb? [ editovat | editovat zdroj ]

Na zaklad? rychlosti se svahove pohyby d?li do t?i skupin: ^[1]

• pomale dlouhodobe svahove pohyby (mm/rok a? mm/den)
• rychle svahove pohyby (mm/h a? m/h)
• katastroficky rychle svahove pohyby (m/h, km/h a? 100 km/h)

Sesuvy sope?nych utvar? [ editovat | editovat zdroj ]

Sesuvy jsou na sope?nych t?lesech b??ne, nebo? je tvo?i nezpevn?ne a st?idav? ukladane vrstvy lavy a pyroklastiky . Mohou vykazovat ?irokou ?kalu nestability (hydrotermalnimi zm?nami, magmatickou intruzi nebo celkovou strukturalni nestabilitou). Nezale?i na tom, zda je vulkan aktivni, spici, vyhasly nebo se nachazi na sou?i ?i pod vodni hladinou. Sesuv m??e iniciovat magmaticka intruze (vystup noveho magmatu bli?e k povrchu), sope?na erupce , silne zem?t?eseni nebo intenzivni sra?ky . K nestabilit? svah? p?ispiva i zvy?eni obsahu vody v zemin?, suti nebo horninach. Voda vypl?uje spary a m?ni pevnou vazbu mezi zrny a zarove? na plochach tvo?icich rozhrani vrstev m??e p?sobit jako mazadlo a usnad?ovat klouzani. Soudr?nost hornin je mimo jine poru?ovana i zv?travanim . ^[3] Je-li sesuv dostate?n? masivni, obsahujic velke mno?stvi vody a jemnozrnneho materialu, m??e se transformovat v lahar a pokra?ovat v pohybu ?i?nim korytem, co? se stalo nap?iklad na svazich vulkanu Casita v Nikaragui , kdy? ji v roce 1998 postihl hurikan Mitch . ^{[4] [5]}

Velikost sesuvu je r?zna. Objem t?ch malych se pohybuje v n?kolika tisic m³. Naopak u t?ch v?t?ich to m??e byt vice ne? 1 km³ (miliarda m³), vyjime?n? vice ne? 100 km³. Masa hornin je schopna dosahnout takove rychlosti a hybnosti , ?e ji umo??uji p?ekonat topograficky vyrazne terenni p?eka?ky. P?ikladem m??e byt slavna sope?na erupce americke sopky Mount St. Helens 18. kv?tna 1980 . Objem enormniho sesuvu celeho jejiho severniho ubo?i ?inil 2,9 km³. Masa hornin nabrala rychlost 180?288 km/h a jeji ?ast p?ekonala 400 m vysoky protilehly h?eben, le?ici ve vzdalenosti 5 km. Navic vytla?ila vodu z p?ilehleho jezera Spirit do megatsunami vysoke 180?260 m. ^{[6] [7]} Zhruba 15 tisic lidi zem?elo pote, co v roce 1792 prob?hl ?aste?ny kolaps sopky Unzen , jen? v zatoce Tachibana vyvolal 100 metrove megatsunami. Masivni sesuvy mohou odstranit dostatek hmoty, aby se odhalila p?ivodni draha magmatu, co? vede k erup?ni aktivit?. To bylo pozorovano roku 2018 p?i sesuvu ku?elu ostrovni sopky Krakatoa . Do jejich utrob m?la p?istup mo?ska voda, co? se m?lo za nasledek velmi bou?livou freatomagmatickou erupci , trvajici nep?etr?it? 6 dni. ^[4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Fluvialni svahove pochody
• Quiraing
• Turbiditni proud

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu sesuv p?dy na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo sesuv ve Wikislovniku
• Vysokeho u?eni technicke v Brn? ? Svahove pohyby, sesuvy
• Masarykova univerzita ? Svahove pohyby
  • Charakteristika jednotlivych svahovych pohyb?