한국   대만   중국   일본 
Strana demokraticke akce ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Strana demokraticke akce

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Mo?na hledate: maltskou stranu demokraticke akce .
Strana demokraticke akce
Stranka demokratske akcije
Zkratka SDA
Datum zalo?eni 26. kv?tna 1990
Generalni tajemnik Halid Genjac
Prezident Bakir Izetbegovi?
Zakladatel Alija Izetbegovi?
Ideologie
Politicka pozice St?edopravice [21] a? pravice [22]
Slogan "Snaga naroda!"
"Sila lidu!"
Barvy zelena
Oficialni web www.sda.ba
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Strana demokraticke akce ( bosensky Stranka demokratske akcije ; zkr. SDA ) je bos?acka nacionalisticka, konzervativni politicka strana v Bosn? a Hercegovin? . [23]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Strana demokraticke akce (SDA) vznikla 26. kv?tna 1990 v Sarajevu jako ?strana muslimskeho kulturn?-historickeho okruhu“. Byla to realizace my?lenky Aliji Izetbegovi?e o islamske nabo?enske a narodni stran? v Bosn? a Hercegovin?. Na zalo?eni strany se podilelo mnoho ?len? Islamskeho spole?enstvi Bosny a Hercegoviny , v?etn? imam? . Alija Izetbegovi?, ktery byl zvolen jejim p?edsedou, se sna?il vy?e?it spory mezi muslimskymi nacionalistickymi islamisty vedenymi Omerem Behmenem a levicovymi muslimy vedenymi Adilem Zulfikarpa?i?em . Strana ma sve ko?eny ve stare jugoslavske muslimske organizaci , konzervativni muslimske stran? v Kralovstvi Jugoslavie . Jugoslavska muslimska organizace byla nastupcem Muslimske narodni organizace ( Muslimanska Narodna Organizacija ), konzervativni muslimske strany zalo?ene v roce 1906 za Rakouska-Uherska . Muslimska narodni organizace byla sama nastupcem konzervativniho muslimskeho ?Hnuti za waqf a vzd?lavaci autonomii“ ( Pokret za vakufsko-mearifsku autonomiju ), ktere saha a? do roku 1887.

SDA dosahla zna?neho usp?chu ve volbach po rozpadu Jugoslavie na po?atku 90. let. Zalo?ila platek Ljiljan . Strana z?stava nejsiln?j?i politickou stranou mezi bosenskym obyvatelstvem v Bosn? a Hercegovin?.

V listopadu 2000 byla strana pora?ena Socialn? demokratickou stranou a dal?imi stranami shroma?d?nymi do ?Aliance pro zm?nu“ a poprve od sveho vzniku se ocitla v opozici. [24] Po v?eobecnych volbach v roce 2022 SDA se op?t stala nejsiln?j?i stranou v Bosn? a Hercegovin?.

Strana ma pobo?ky ve Slovinsku , Kosovu , Severni Makedonii , Chorvatsku a v srbskem regionu Sand?ak . Jednim z cil? strany mimo Bosnu a Hercegovinu je zastupovat a hajit zajmy Bos?ak? a dal?ich muslimskych Jihoslovan? v celem balkanskem regionu. V ?erne Ho?e se SDA slou?ila s men?imi bosenskymi a slovanskymi muslimskymi stranami a vytvo?ila Bos?ackou stranu.

Strana je pozorovatelskym ?lenem Evropske lidove strany (EPP).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Party of Democratic Action na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ ?edo 2013 , s. 31.
  2. ↑ a b NORDSIECK, Wolfram. Bosnia-Herzegovina [online]. 2018 [cit. 2018-10-10]. Dostupne online .  
  3. ↑ Eralp 2012 , s. 28.
  4. ↑ Babi? 2014 , s. 128.
  5. ↑ Farmer 2010 , s. 126.
  6. ↑ Krieger 2012 , s. 102.
  7. ↑ Tottoli 2014 , s. 81.
  8. ↑ Filipovi? 28 July 2000 .
  9. ↑ [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]
  10. ↑ Perica 2004 , s. 87.
  11. ↑ Babi? 2014, p. 128.
  12. ↑ Farmer 2010, p. 126.
  13. ↑ Krieger 2012, p. 102.
  14. ↑ Tottoli 2014, p. 81.
  15. ↑ Filipovi? 28 July 2000
  16. ↑ [10] [11] [12] [13] [14] [15]
  17. ↑ Stav SDA o novoj metodologiji pro?irenja Evropske unije [online]. N1, 7 February 2020. Dostupne online . (Bosnian)  
  18. ↑ GALLAGHER, Tom. The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy . [s.l.]: Routledge, 2 September 2003. Dostupne online . ISBN   9781134472406 .  
  19. ↑ "Party Politics in the Western Balkans" edited by Vera Stojarova, Peter Emerson
  20. ↑ DYKER, David; VEJVODA, Ivan. Yugoslavia and After: A Study in Fragmentation, Despair and Rebirth . [s.l.]: Routledge, 19 September 2014. Dostupne online . ISBN   9781317891352 .  
  21. ↑ NARDELLI, Alberto; DZIDIC, Denis; JUKIC, Elvira. Bosnia and Herzegovina: the world's most complicated system of government?. The Guardian . 8 October 2014. Dostupne online .  
  22. ↑ ARNAUTOVI?, Suad. The Presidentialisation of Political Parties in the Western Balkans . Redakce Passarelli Gianluca. [s.l.]: Palgrave Macmillan , 2018. ISBN   978-3-319-97352-4 . Kapitola The Presidentialisation of Political Parties in Bosnia and Herzegovina: A Mitigated Presidentialism, s.  87 .  
  23. ↑ JAMES, Ron. Frontiers and ghettos: State Violence in Serbia and Israel. . [s.l.]: University of California Press, 2003. Dostupne online . ISBN   9780520236578 . S. 218.  
  24. ↑ AL-AZMEH, Aziz. Islam in Europe: Diversity, Identity, and Influence . [s.l.]: Cambridge University Press , 2007. Dostupne online . ISBN   9780521860116 . S. 118.  
Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Strana_demokraticke_akce&oldid=23855251 “