Starov?ke vojenstvi se vyvijelo od po?atku civilizace a? do padu Zapado?imske ?i?e roku 476 . Vojenstvi te doby se skladalo ze ?ty? d?le?itych ?asti, p?choty , kavalerie ( vozatajstva ), oblehacich technik a vale?neho namo?nictva . Ka?da tato ?ast vojenstvi byla na po?atku starov?ku velice primitivni.

Jednou z nejd?le?it?j?ich ?asti armady byla p?chota. Jako prvni za?ali p?chotu vyu?ivat Sumerove . P??ak te doby m?l nekvalitni brn?ni a zbran?, p?i?em? to bylo zavin?no nedostatkem d?le?itych kov?. Postupem ?asu se n?ktere ?asti p?choty za?aly specializovat vyhradn? na lukost?elbu a a? do p?ichodu Asy?an? tvo?ily p?chotu velke kontingenty lu?i?tnik? a male skupiny obrn?nych p??ak? (egyptska p?chota, babylonska p?chota). Asy?ane (spole?n? s Chetity ) za?ali vyu?ivat ?elezo a jejich p?chota byla velmi obavana. Po Asy?anech p?i?li Per?ane , ale ti se nijak vyznamn? nesna?ili o rozvijeni jejich p??iho vojska. Mezitim se v ?ecku objevil typ vojak? zvanych hoplite , kte?i bojovali ve falangach. Hoplite nosili t??ke brn?ni a co bylo vic, dokazali pora?et velka vojska Per?an?. Po reformach Filipa Makedonskeho se stala falanga je?t? u?inn?j?i a smrteln?j?i. Na konci ?tvrteho stoleti p?. n. l. se v Italii objevil zcela novy typ vale?nictvi tzv. manipulove vale?nictvi. Tim vznikly i ?imske legie (armadni uskupeni) a ty sklizely vav?iny vit?zstvi kam jen vpadly. Samoz?ejm? ?e ?imska p?chota utr?ila i n?kolik tvrdych pora?ek, ale v?dy se s nimi dokazala vyrovnat. V Gali , Iberii a Germanii se p?chota ne?idila ?adnymi postupy a boje byly divoke a neuspo?adane.

Z po?atku neexistovala v ?adnem vojsku kavalerie, nybr? vozatajstvo (vale?ne vozy). Vale?ny v?z dominoval starov?kemu vale?nictvi a? do konce druheho tisicileti p?. n. l. Velkymi staviteli voz? byli p?edev?im Egyp?ane a Chetite, kte?i v te dob? vlastnili nejv?t?i mno?stvi vale?nych voz?. Po domestikaci vhodnych koni k jizd? se na starov?kem boji?ti objevila prvni kavalerie. Svou kavalerii prosluli hlavn? Skytove , Per?ane a Parthove , ale i v ?ecku, Italii, Galii, Iberii a Germanii byla kavalerie velice cen?na. Samotny Alexandr Veliky m?l jizdu v oblib? a rad s ni provad?l rozhodujici udery. ?imane v bitvach spolehali spi?e na svoji p?chotu, a tak byla kavalerie v?t?inou tvo?ena r?znymi ?oldaky. Prav? v ?imske kavalerie byly zastoupeny skoro v?echny typy jizdy.

Kdy? se za?ali lide sdru?ovat do m?st, v?t?inou se opevnily hradbou a tim vznikl novy typ boje, oblehani. Oblehani bylo velice naro?ne pro ob? strany a a? Asy?ane se stali skute?nymi oblehateli. Za?aly se vyu?ivat r?zne stroje, jako oblehaci v?? , beranidlo , ?eb?iky atd. Po padu Asy?an? se po del?i odmlce za?ali o oblehaci techniky zajimat ?ekove. Ti vynalezli n?kolik vrhacich a st?elnych oblehacich zbrani. I kdy? byly tyto zbran? u?inne, ?ekove je p?ili? nedocenili. ?imane , tak jako v jinych ?astech vojska, p?ebrali to nejlep?i co vzniklo na poli oblehani a dokazali to skv?le vyu?it. Stali se nejv?t?imi oblehateli starov?ku a nebyla p?ed nimi pevnost , ktere by byla v bezpe?i.

Mnoho starov?kych civilizaci vzniklo u mo?e a brzy se u nich objevila snaha o vytvo?eni vale?neho namo?nictva. Velkymi staviteli lodi byli Feni?ane , ?ekove , Kartaginci a pote ?imane. Diky silnemu lo?stvu se Feni?an?m da?ilo zakladat kolonie v dalekych zemich. ?ek?m se diky jejich lo?stvu da?ilo pora?et Per?any, kte?i tim velice trp?li. Kartaginci se stali hlavni namo?ni mocnosti zapadniho st?edomo?i, co? jim zavid?li ?imane. Po skon?eni t?ech punskych valek se stal ?im panem zapadniho st?edomo?i a za kratkou dobu u? opanoval cele St?edozemni mo?e.

P?chota [ editovat | editovat zdroj ]

P?chota byla nepostradatelnou ?asti ka?de starov?ke armady. ^[1] Jako prvni ji vyu?ivali Sumerove . ^[2] Sumersky p??ak byl vybaven kopim s bronzovou ?pici, d?ev?nym ?titem a nejspi?e i helmou. S vyjimkou d?stojnik? ?i velitel? se jen z?idkakdy na sumerskych stelach objevuji p??aci s kvalitn?j?im brn?nim. ^[2] Sumerska p?chota bojovala v sev?enych utvarech, ktere p?ipominaly pozd?j?i ?ecke falangy . V armad? bylo v malem po?tu zastoupeno i vozatajstvo. ^[3]

Egyptska p?chota byla v dob? Stare a St?edni ?i?e nepo?etna, a to hlavn? proto, ?e Egypt odd?lovaly od sousednich stat? pou?t?, a tak byl malo ohro?en zven?i. ^[4] Kdy? byl Egypt v 17. stoleti p?. n. l. napaden Hyksosy , byl rychle pora?en. Egyp?ane se pak od Hyksos? nau?ili stav?t rychle vale?ne vozy , vyrab?t kvalitni bronzove zbran? a kompozitni luky. ^[5] Po vyhnani Hyksos? se egyptska armada stala obavanou pro sve vale?ne vozy a lu?i?tniky. T??kood?nc? bylo v egyptskem vojsku malo, av?ak byli cen?ni pro sve bleskove utoky. ^[6]

Po padu chetitske ?i?e do?lo k strmemu vzestupu ?i?e asyrske . Asy?an?m se p?ezdivalo ??elezni vojaci“, a to hlavn? pro jejich silne ?elezne brn?ni. ^[7] V jejich armadach ji? nehralo tak velkou roli vozatajstvo, i kdy? byly provad?ny pokusy o zlep?eni teto slo?ky armady. ^[8] Asy?ane skv?le kombinovali utoky svych t??kood?nc? s p?esnymi salvami lu?i?tnik?. ^[9]

Po padu Asyrie vznikla novobabylonska ?i?e a posleze ?i?e perska . Per?ane byli prosluli svoji jizdou, jejich p?chota v?ak nebyla tak usp??na. ^[10] V ?ecko-perskych valkach byli Per?ane pora?eni, a to hlavn? pro nedostatek t??kood?nc?. ^[11]

?ecka p?chota byla striktn? zam??ena na boj mu?e proti mu?i a lu?i?tnici nebyli v jejich ?adach p?ili? po?etni. ^[10] V ?ecku se pou?ivala tzv. falanga . Byla to sev?ena obdelnikova formace p?choty. ?ecky p??ak vyu?ival kopi , p?ilbu, silne brn?ni a ?tit hoplon , podle n?ho? se ?e?ti p??aci nazyvali hoplite . Makedonci pod kralem Filipem falangu dale pozm?nili a zdokonalil. Filipovi p??aci m?li leh?i brn?ni, men?i ?tity a vyu?ivali dlouhe kopi sarisu . ^[12] Formace se skladala z 16 ?ad misto d?iv?j?ich osmi. ^[12]

?imane byli zpo?atku ovlivn?ni Kelty , tak?e jejich p?chota vyu?ivala keltske zbran? a strategii. ^[13] Kolem roku 600 p?. n. l. ovladli ?im Etruskove , a ti zde zavedli falangu. Po vyhnani Etrusk? si ?im falangu ponechal, av?ak falanga se nehodila k boji v hornatem terenu Apenin. ^[13] Ke konci ?tvrteho stoleti p?. n. l. ?im zavedl manipuly , a s nimi i velke bojove jednotky legie . Ty z?staly jadrem ?imske armady a? do pozdniho cisa?stvi. ^[14] Hlavni vybavou ?imskeho p??aka byl gladius (me?), scutum (?tit), pilum (o?t?p) a p?ilba. ^[15]

Narody v Hispanii, Galii a Germanii pou?ivaly jednoduchou vale?nou strategii; p??aci divoce zauto?ili a doufali, ?e nep?itele porazi. ^[16] V Hispanii se take ?asto pou?ivala guerilla . ^[17] Prvni dv? jmenovane zem? na tuto taktiku doplatily a ?imska ?i?e je pohltila. Germani, kte?i byli po dlouhou dobu sousedy ?iman?, se od nich mnohe nau?ili a nakonec ?im rozvratili.

Vozatajstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Stejn? jako tomu bylo u p?choty, i vozatajstvo vyu?ivali Sumerove. V te dob? v?ak spi?e plnilo funkci dopravni. Bojovnik p?ijel na svem voze ke svym spolubojovnik?m, ihned sesedl a bojoval jako p??ak. Vozy te doby byly nemotorne a k jejich tahu se nevyu?ivali kon?, ale osli ?i muly . V poslednich t?ech stoletich t?etiho tisicileti p?. n. l. neexistuji ?adne zaznamy o u?asti voz? v bitvach.

Nejspi? by se vale?ne vozy ji? nepou?ivaly, kdyby se v oblasti Blizkeho vychodu neobjevil k?? . I kdy? vycvi?eni kon?, jako ta?neho zvi?ete do vozu nebylo zcela jednoduche, za?ali se brzy takto vyu?ivat. K?? v?ak nebyl jediny rozhodujici faktor, ktery za?idil navrat vale?nych voz? na boji?t?. Dale byl vynalezen lehky v?z, ktery m?l kola opat?ena ?ty?mi paprsky. Takovyto v?z, ktery m?l kvalitni ko?ske sp?e?eni, mohl dosahovat rychlosti okolo 38 km/h a p?esto byl velmi lehky a bytelny. Hlavni zbrani starov?keho vozataje byl kompozitni luk s dost?elem okolo 170 metr?.

Vale?ne vozy za?aly ihned vyu?ivat v?echny orientalni mocnosti. Nejv?t?i armady vale?nych voz? vlastnili Chetite a Egyp?ane, kte?i je vyu?ivali vyhradn? k utok?m. Pokud si cht?la jakakoliv ?i?e te doby udr?et velmocenske postaveni a nezavislost , musela vlastnit co nejv?t?i po?ty vale?nych voz?.

Udr?ovat velke po?ty vale?nych voz? v?ak p?edstavovalo obrovske finan?ni b?im?. K jejich vyrob? bylo zapot?ebi to nejkvalitn?j?i d?evo a zru?ne ?emeslniky. Kompozitni luk se vyrab?l i n?kolik let a op?t ho musel vyrab?t zru?ny ?emeslnik. I kdy? se kon? roz?i?ili po celem Blizkem vychod?, stale bylo jejich po?izeni drahe. Kon? museli byt tvrd? a sv?domit? cvi?eni, aby bylo docileno jejich vytrvalosti a hou?evnatosti.

Bylo svedeno mnoho bitev, ve kterych hralo velkym prim vozatajstvo ( bitva u Meggida , bitva u Kade?e ). Po zni?eni Chetitske ?i?e kolem roku 1200 p?. n. l. se vozy pou?ivaji ji? v men?i mi?e. Dale je je?t? vyu?ivali Egyp?ane a Asy?ane, ale s nar?stajicimi kvalitami kavalerie vozatajstvo neustale upada. Asy?ane od pou?ivani vale?nych voz? ke konci sve ?i?e definitivn? opustili. Pote byly je?t? na kratkou dobu pou?ivany vozy s kosami, ale ty jen utvrdily starov?ke vojev?dce o tom, ?e v?k vale?nych voz? je ji? pry?.

Vale?ne vozy dale vyu?ivali Keltove . Ti je pou?t?ly jak do bitev, tak se na nich vozili jen za u?elem dopravy. V?t?inou obklopily sve nep?atele a hazeli na n? sve o?t?py . S touto taktikou se setkali je?t? ?imane v Britanii.

Kavalerie [ editovat | editovat zdroj ]

Kavalerii po dlouhou dobu vytla?oval vale?ny v?z, ktery dominoval vale?nictvi v pozdni dob? bronzove. Kavalerie se nemohla stat plnohodnotnou ?asti armady do te doby, ne? byl vy?lecht?n k?? , ktery by dokazal unest jezdce. K?? se take musel zbavit strachu z vale?neho ryku a jeho vycvi?eni byl n?kdy ukol vskutku nadlidsky. Po padu ?i?e Chetit? a vzestupu ?i?e Asyrske se poda?ilo tyto podminky splnit a kavalerie za?ala vytla?ovat vale?ne vozy z jejich pozice.

Nejran?j?i zobrazeni asyrskeho jezdce pochazi z doby panovani krale A??urnasirpala II. , ale je tem?? jiste, ?e v te dob? byla kavalerie b??na u v?t?iny stepnich narod?.

Po padu Asyrske ?i?e a vzestupu Per?an? se stala kavalerie dominantni ?asti perskeho vojska. Cen?ni byli hlavn? jizdni lu?i?tnici , kte?i dokazali zni?it armadu bez jedineho machnuti me?e.

Obavanym narodem jezdc? byli Skytove . Skytove byli velci bojovnici a se svoji v podstat? primitivni taktikou dokazali zni?it nejednu armadu. Pou?ivali kompozitni luk a jejich kon? byli v kohoutku vysoci 144?150 centimetr?. Skyty nakonec porazili a? Sarmate , kte?i stejn? jako oni vyu?ivali jizdni lu?i?tniky a k tomu je?t? obrn?nou jizdu.

?ekove si jizdu nikdy p?ili? neoblibili, ale v Thesalii byla pov?stna svymi krasnymi ko?mi. B?hem peloponeskych valek se jizda za?lenila do ?eckeho vojska, ale jeji po?ty nikdy nep?esahli 1000 jezdc?. Filip II. Makedonsky a jeho syn Alexandr si jizdy va?ili u? o poznani vice. Kavalerie m?la chranit k?idla falangy a zasazovat smrtici udery.

Stejn? jako ?ekove, i ?imane se spolehali na p?chotu a men? ji? na kavalerii. Po druhe punske valce slou?ili v ?imske kavalerii ?oldaci ze sousednich zemi a z provincii.

Pro Keltibery z Hispanie byl k?? posvatne zvi?e a ?asto ho zdobili. Misto aby pou?ivali kavalerii v p?imem utoku, pou?ivali ji k rychlym utok?m ze zalohy. Jejich p?ibuzni v Galii uto?ili s kavalerii p?imo na sve nep?atele. Gal?ti jezdci ud?lali na ?imany velky dojem a ti je za?le?ovali do sveho vojska.

Germani se v mnoha ohledech podobali Gal?m a pou?ivali i stejnou taktiku. Postupem ?asu se germanska kavalerie za?ala podobat te ?imske.

Parthove , kte?i se zmocnili Seleukovskeho uzemi na vychod od Syrie se specializovali na kavalerii. Jejich jizdni lu?i?tnici pou?ivali taktiku takzvane parthske st?ely tj. kdy? je nep?itel pronasledoval, oto?ili se na ko?skem h?bet? a zasypali sve nep?atele ?ipy. Nejimpozantn?j?i ?asti parthske kavalerie byli katafrakte . Katafrakte nosili t??ke brn?ni a jejich kon? byli rovn?? obrn?ni.

Po zni?eni ?i?e Parthske a nastupu ?i?e Sasanovske p?ejali Sasanovci parthskou kavalerii a je?t? ji zdokonalili. Jejich katafrakte byli je?t? obrn?n?j?i a u?t?d?ili ?iman?m n?kolik opravdu tvrdych pora?ek.

Ke konci starov?ku se v Evrop? objevil novy ko?ovny narod, Hunove. Hunove byli stejn? jako Skytove narod, ktery pochazel z asijskych stepi a pate?i jejich armady byli tedy jizdni lu?i?tniky. Kdy? se Hunove dostali do styku s ?imskou ?i?i, pozm?nili svou armadu a p?ijali v?t?i mno?stvi p?choty a t??ke jizdy. To v?ak nic nem?ni na tom, ?e jejich kavalerie pomohla rozvratit ?imskou ?i?i.

Oblehaci techniky [ editovat | editovat zdroj ]

Po vzniku m?st a jejich opevn?ni vznikly oblehaci techniky. Z po?atku se tyto techniky omezovaly spi?e na primitivni nastroje jako byly ?eb?iky . V?t?ina oblehatel? se spokojila s blokadou m?st a jejich vyhladov?ni, ale v tomto p?ipad? riskovali ztratu iniciativy a zasobovani oblehatel? bylo mnohdy slo?ite. Dale existovalo takzvane podkopani, kdy se uto?nik podkopal pod nep?atelske hradby a bu? jim naru?il zaklady, anebo vytvo?il tunel, ktery sm??oval p?imo do m?sta. Posledni mo?nosti byla zte?, ale ta p?ina?ela t??ke ztraty, p?i?em? vyhlidky na usp?ch byly mizive.

Prvnimi skute?nymi oblehateli byli Asy?ane, kte?i vytvo?ili mnoho stroj? , ktere jim usnadnili dobyvani m?st. Velmi u?inne byla asyrska beranidla a oblehaci v??e . B??na taktika spo?ivala v ost?elovani nep?atelskeho m?sta lu?i?tniky a b?hem tohoto kryti se p?esunuly oblehaci v??e k hradbam a mu?i, kte?i v nich byli ukryti se sna?ili vy?istit cimbu?i od nep?atel. Pote byla p?esunuta beranidla, diky nim? se mohl vytvo?it pr?lom v hradbach. Byla to u?inna taktika a Asy?an?m se diky ni da?ilo ni?it i ta nejsiln?ji opevn?na m?sta.

Po padu Asy?an? se oblehaci techniky dale nerozvijeji a um?ni oblehani postupn? upada. Tato doba vlastn? signalizuje navrat starych po?adk?, kdy neju?inn?j?i prost?edek k dobyti m?sta byla jeho blokada. A? na p?elomu pateho a ?tvrteho stoleti p?. n. l. se oblehaci techniky za?inaji rozvijet na Sicilii a to hlavn? v Syrakusach . Dinysios I., kral syrakusky se potykal s neustalym bojem proti Kartaginc?m. Kral snil o sjednocene Sicilii, jeji? hlavni m?sto by byly Syrakusy. K vyhnani Kartaginc? ze Sicilie v?ak pot?eboval u?inne oblehaci zbran?. Dionysios shroma?dil na svem dvo?e nejlep?i u?ence z celeho st?edomo?i. Tito u?enci se pustili do vyvijeni novych stroj?. Vysledkem tohoto vyvoje bylo vytvo?eni zbrani gastraphetes a oxybeles . Prvni z jmenovanych byla p?enosna a p?edstavovala p?edch?dkyni dne?ni ku?e. Oxybeles byl ji? plnohodnotny d?lost?elecky kus a pou?ival se na v?t?i vzdalenosti. Tato zbra? se brzy osv?d?ila a stala se p?edch?dkyni v?ech ?eckych a ?imskych katapult?.

Samotni ?ekove tyto stroje nikdy p?ili? nedocenili, av?ak jejich budouci poko?itele si brzy v?imli vyznamu t?chto stroj?. Filip Makedonsky, stejn? jako p?ed nim Dionysios, shroma?dil na svem dvo?e v Pelle sv?tozname in?enyry. Za kratkou dobu se jim poda?ilo vytvo?it takzvany lithobolos , ktery byl ur?en k vrhani kamen?. Filip a po n?m i jeho syn Alexandr si diky t?mto stroj?m podmanili mnoha uzemi.

Ve t?etim stoleti p?. n. l. si do te doby nep?ili? znamy narod ?iman? opat?il ?ecke oblehaci stroje. Vedla je k tomu hlavn? nutnost, proto?e si cht?li podmanit silna ?ecka a kartaginska m?sta. ?imane se nau?ili um?ni oblehani pozoruhodn? rychle a brzy se p?ed jejich zbran?mi t?asla v?echna starov?ka m?sta. ?imane zdokonalili v?echny ?ecke oblehaci zbran? a vznikly tak zbran? jako byla balista a cheiroballistra . ?imane byli take vytrvalymi uto?niky a dokazali p?ed oblehanymi m?sty vydr?et i cele roky. Zna?n? zlep?ena byla i konstrukce pevnosti, ktera se zlep?ila diky ?imskemu vynalezu, betonu .

Ve t?etim stoleti dochazi k upadku ?imske ?i?e a oblehaci zbran? nejsou ji? tak u?inne. Upou?ti se od dvojramennych katapult? a za?inaji se pou?ivat katapulty jednoramenne, i kdy? jejich u?innost je ni??i. Klasicky p?iklad p?edstavuje onager .

Vale?ne namo?nictvo [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina starov?kych civilizaci vznikla u mo?e a brzy se u nich objevila snaha o vybudovani vale?neho namo?nictva, ktere by chranilo jejich obchodni lod? a p?epravovalo armady. Nejstar?i dolo?ene pou?iti vale?neho namo?nictva pochazi z roku 2450 p?. n. l. , kdy? Egyp?ane p?epravovali sve vojsko do Palestiny . Prvni vyznamnou namo?ni mocnosti byl Egypt, ktery rozdrtil lo?stvo mo?skych narod? v nilske delt? . Av?ak egyptske lod? byly pouze zv?t?eniny ?lun?, ktere brazdily Nil , tak?e ?lo v podstat? o plovouci plo?iny, ktere slou?ily pouze pro dopravu p?choty.

Prvni opravdovou vale?nou (ale i obchodni) lodi byla pentekontera . Pentekotera pochazi z doby kolem roku 750 p?. n. l. , ale nevi se p?esn? kdo ji vynalezl. Lo? byl dlouha, uzka a vyu?ivala jak vesla?e tak i plachty. Tuto lo? hojn? pou?ivali Feni?ane , kte?i se stali proslulymi mo?eplavci. Nevyhodou lodi byly ?patne manevrovaci schopnosti a velmi maly ulo?ny prostor.

V teto dob? se k boji mezi lod?mi v?t?inou pou?ivaly zapalne ?ipy a nadoby, ktere byly napln?ny v?t?inou prysky?ici . Vale?ne namo?nictvo velmi ovlivnil vynalez beranu . Beran byl vlastn? tram , vy?nivajici z lodi a pozd?ji byl oblo?en kovem . Prvni dolo?ene pou?iti beranu prob?hlo roku 535 p?. n. l.

Pentekotera vyu?ivajici beran se v?ak stala nestabilni a pou?iti beranu na teto lodi bylo neefektivni. Proto se za?aly ve v?t?i mi?e vyu?ivat biremy . Biremy byly dvouurov?ove lod?, ktere m?ly dv? ?ady vesel. Nejstar?i zobrazeni biremy se nachazi v Ninive z roku 701 p? .n l. Lodi typu biremy m?ly o jednu t?etinu krat?i konstrukci, staly se kompaktn?j?imi a zarove? byly tu??i konstrukce.

Od lodi birema je u? pouze krok k trie?e (?i trirem?). Triera , jak nazev napovida, m?la t?i ?ady vesla?? a jeji manevrovaci schopnosti jsou uctyhodne. Trieru pou?ivali hlavn? ?ekove a brzy se ukazaly kvality teto lodi. I v po?etni men?in?, do ktere se ?ekove dostali b?hem ?ecko-perskych valek se jim da?ilo pora?et jejich perske protivniky (skv?lym p?ipadem je bitva u Salaminy ). Pote se triera stava zakladni vale?nou lodi celeho ?ecka a to a? do jeho dobyti Makedonci.

Od nastupu diadoch? lze pozorovat trend vzr?stajici mohutnosti triery. Tim vznika takzvana polyrema , ktera ma vice vesla?? u jednoho vesla. Polyrema byla schopna unest v?t?i po?et p??ak? a dokonce se na jeji palub? vyskytovaly male katapulty . Take se za?ina pou?ivat takzvana quinquerema , kterou si oblibili v Kartagu.

Kartago p?edstavovalo namo?ni mocnost zapadni st?edomo?i. Ve t?etim stoleti p?. n. l. se dostavaji do kontaktu s ?imany, kte?i si podmanili Italii a tou?ili se stat namo?ni velmoci. Tim se rozpoutala serie valek, ktere dnes nazyvame punske a na jejich konci bylo Kartago zni?eno a ?im se stal panem zapadniho St?edomo?i.

Pote bylo ?imske vale?ne namo?nictvo pou?ivano s usp?chem proti helenistickym zemim a? nakonec bylo roku 168 p?. n. l. rozpu?t?no. To bylo osudove rozhodnuti, proto?e roku 167 p?. n. l. se ?imane rozhodli omezit nezavislost Rhodu , ktery do te doby plnil funkci namo?niho "?etnika". Bezprost?edn? po tomto rozhodnuti se ve St?edozemnim mo?i objevili pirati. Ti pou?ivali lod? typu liburna a hemiola . Tyto lod? se staly proslule svou rychlosti a po pora?ce pirat? roku 67 p?. n. l. je ?imane zavedli do sveho lo?stva. Od bitvy u Aktia byly namo?ni bitvy vzacnou podivanou a ?imske lo?stvo se zam??ilo na dopravu zasob a vojak?. Posledni ryze starov?ka bitva se odehrala roku 323 , kdy? Konstantin porazil sveho rivala Licina. V bitv? porazil Konstantin 200 Licinovych trirem a sam disponoval pouze 80 lehkymi plavidly. Od teto doby se trirema vyu?iva jen z?idka a to je i konec klasickeho starov?keho vale?neho namo?nictva.

Zbran? [ editovat | editovat zdroj ]

Ve starov?ku se zbran? d?lily na dva druhy. Na zbran? pou?ivane pro boj zblizka ( me? , kopi ) a na zabran?, ktere byly vyu?ivany pro boj z dalky ( o?t?p , luk ). B?hem starov?ku se objevilo mnoho narod?, ktere preferovaly ten ?i onen druh zbran?. P?ed dobou Asy?an? se mnoho narod? spolehalo na luk, kterym vybavovali sve armady p??ak? a vozataje. Asy?ane si na druhou stranu va?ili t??kood?nc? (i kdy? lu?i?tnici byli v jejich armadach nepostradatelni). Co se ty?e ?ek? ?i ?iman?, ti take sazeli na sve ?iky t??kood?nc? . ?e?ti hoplite pou?ivajici falangu byli vyzbrojeni kopim (pozd?ji sarisou) a bojovali ve falangach. Pro ?imske legiona?e byla zbra? ?islo jedna me? a take jejich o?t?p pilum. Byly take vyu?ivany oblehaci zbran?. Jako prvni oblehaci zbra? byl vyu?ivan ?eb?ik , pote beranidlo a dale oblehaci v?? . S dal?im vyvojem p?ibyly k t?mto zbranim i d?myslne stroje, ktere st?ilely projektily (kameny, o?t?py).

Vy?et nejpou?ivan?j?ich a nejlep?ich zbrani starov?ku: kompozitni luk , sarisa, gladius , spatha , pilum , falx , balista , gastraphetes .

Strategie [ editovat | editovat zdroj ]

Starov?ka vojenska strategie spo?ivala v rozdrceni protivnika a v ziskani co nejv?t?iho bohatstvi z daneho st?etnuti. Av?ak ono rozdrceni protivnika nebylo p?ili? snadne. Ne ka?dy protivnik cht?l ihned svest rozhodujici bitvu a ne ka?dy se hned vzdal. Pokud byl protivnik pora?en, velmi ?asto se uchyloval za hradby svych m?st ?i pevnosti. Tato taktika ztrp?ila vit?zstvi nejednomu vojev?dci. V n?kterych p?ipadech vyu?ivaly ur?ite armady guerillu nebo taktiku tzv. spalene zem?. Pokud ji? armada dosahla vit?zstvi, bylo take zapot?ebi rozhodnout jestli se zachova milosrdn? ?i ne (nap?iklad Asy?ane prosluli svou brutalitou v??i svym nep?atel?m). Toto rozhodnuti mohlo mit za nasledek vysledek daneho ta?eni a dokonce i osud celych ?i?i. ^{[ zdroj? ]} Samoz?ejm?, valka nebyla vedena jen za u?elem poko?eni protivnika ?i ziskani noveho uzemi. N?kdy ?lo jen o ziskani jidla, dobytka nebo bohatstvi. Za timto u?elem vedly valky galske a germanske kmeny .

Taktika [ editovat | editovat zdroj ]

Efektivni taktika velmi zavisela na:

1. Velikosti a zku?enosti obou armad
2. Typu up?ednost?ovanych jednotek
3. Pozici a znalosti terenu
4. Po?asi
5. Zku?enostech a talentu vojev?dce

Civilizace [ editovat | editovat zdroj ]

Sumer [ editovat | editovat zdroj ]

Sumerske vojenstvi bylo v?bec prvni co existovalo. Sumerove nevyu?ivali jizdu a nejsou ani dolo?eny ?adne oblehaci zbran?. V jejich armadach byli zastoupeni p??aci a vale?ne vozy.

Na r?znych stelach jsou sumer?ti p??aci zobrazeni v sev?enych formacich, ktere napadn? p?ipominaji falangu. ^[18] Hlavni zbrani sumerskeho p??aka bylo kopi, o?t?p, sekera ?i dyka . Jeho brn?ni tvo?il pouze velky d?ev?ny ?tit a helma . V?echno toto vybaveni bylo vyrobeno z bronzu nevalne kvality. Byly v?ak nalezeny i zbran? vyrobene ze zlata a st?ibra . ^[2] Tyto zbran? musely zcela jist? pat?it n?jake vyznamne osob? (krali ?i ?lechtici). Co se ty?e taktiky, ta se take podobala ?ecke. Falanga p??ak? na sebe vazala st?ed protivnika a lehke jednotky podnikaly utoky na k?idla nep?itele.

Jak ji? bylo napsano, Sumerove vyu?ivali i vale?ne vozy. K prvnimu dolo?enemu vyu?iti vale?neho vozu do?lo kolem roku 2500 p?. n. l. Vozy Sumer? byly t??ke, uzke a m?ly ?ty?i pevna kotou?ova kola. ^[19] Posadku tvo?il vozataj a dal?i vojak, ktery bu? vrhal o?t?py a nebo byl pouhym pozorovatelem. V Mezopotamii nebyli p?itomni ?adni kon?, tak?e jako ta?ne zvi?e byl vyu?ivan onager . Ta?ne za?izeni bylo zna?n? nedokonale, tak?e v?z m?l ?patne manevrovaci schopnosti a jeho rychlost byla pom?rn? nizka (n?co okolo 15?20 km/h). ^[3] Vozy nebyly levnou zale?itosti, tak?e jich sumerske m?stske staty nevlastnily velke mno?stvi. Z toho lze odvodit, ?e vozy vyu?ivali pouze d?stojnici a zcela jist? nerozhodovaly bitvy.

Sumerske m?stske staty byly samoz?ejm? opat?eny hradbami, ktere je chranily p?ed uto?niky. Av?ak, efektivni oblehani v teto dob? neexistovalo. Uto?nik mohl m?sto pouze oblehnout a ?ekat, ne? obranc?m dojdou zasoby.

Egypt [ editovat | editovat zdroj ]

Egyptske vojenstvi se skladalo z p?choty, vozatajstva a oblehacich technik a vale?neho namo?nictva (zna?n? primitivnich). Co se ty?e kavalerie , ta byla zavedena a? v dob? vlivu (a nadvlady) jinych narod?, tak?e ji ji? nelze pova?ovat za ?ast klasickeho egyptskeho vojenstvi.

Ve Stare ?i?i byla egyptska p?chota slo?ena z rekrut? a p?ipadn? ze ?oldne?? pochazejicich p?eva?n? z Nubie . ^[5] V dob? St?edni ?i?e se egyptska armada skladala z branc? (ze sta obyvatel musel narukovat jeden). V roce 1720 p?. n. l. napadli Egypt Hyksosove , kte?i zcela zm?nili egyptske vojenstvi. Hyksosove do Egypta p?inesli technologie Blizkeho vychodu , jako byl kompozitni luk, rychly vale?ny v?z a kvalitni bronzove zbran?. Egyp?ane se rychle nau?ili vyrab?t a pou?ivat tyto technologie. Kdy? se Egyp?an?m poda?ilo v 16. stoleti p?. n. l. Hyksosy kone?n? porazit, stala se jejich armada velmi u?innou.

Obdobi Nove ?i?e se vyzna?uje agresivni egyptskou zahrani?ni politikou a jejich vojenskou expanzi. P?chota te doby byla slo?ena p?eva?n? z velkych kontingent? lu?i?tnik?, kte?i zasypavali svymi ?ipy nep?atele. Existovaly v?ak i male jednotky t??kood?nc?, kte?i byli p?eva?n? pou?ivany k p?imemu utoku na nep?itele. ^[6]

Tyto jednotky se nazyvaly Nakhtu-aa . Nakhtu-aa nosili brn?ni (v?t?inou zpevn?nou latku), p?ilbu (z bronzu), d?ev?ny ?tit a v boji pou?ivali dyky, sekery, kyje a kopi. Bitva v?t?inou probihala tak, ?e lu?i?tnici svoji palbou demoralizovali nep?itele a Nakhtu-aa je utokem zni?ili. Egyptska p?chota byla d?lena do rot po 250 a pote rozd?lena do ?et po 50. ^[5]

Nepostradatelnou ?asti egyptske p?choty te doby byli take ?oldne?i. Medjay byli p?vodem z Nubie a prosluli svym um?nim lukost?elby. B?hem bitvy u Kade?e m?l Ramesse II. osobni stra? slo?enou z bojovnik? kmene ?ardan. ?ardanove byli indoevropane, kte?i pou?ivali kovove me?e (v te dob? nezvykle) a byli to nejspi?e prvni specializovani ?ermi?i na sv?t?.

Pro Egyp?any se stal bohem valky vale?ny v?z. Vale?ny v?z m?l dv? kola, ktera byla opat?ena ?ty?mi a pozd?ji ?esti paprsky. Vozy m?ly lehkou konstrukci, co? dosv?d?uje vaha tohoto vozu (pouhych 34 kg). V?z byl take snadno ovladatelny a u novodobych zkou?kach s replikou bylo dosa?eno rychlosti 38 km/h. ^[20] Na voze byli p?itomni dva mu?i, vozka a lu?i?tnik. Vozka byl vybaven ?titem, p?ilbou a ?upinkovym brn?ni. K?? byl rovn?? chran?n a to bu? latkovym a v men? p?ipadech ?upinkovym brn?nim. Lu?i?tnik pou?ival kompozitni luk, ktery byl velmi kvalitni. ^[21]

Co se ty?e oblehacich technik, ty nebyly p?ili? rozvinuty. Egyp?ane ji? znali ?eb?iky a beranidla, av?ak k utok?m na opevn?na m?sta se uchylovali jen z?idka. V?t?inou cele m?sto oblehli a nechali ho vyhladov?t.

Egyp?ane take pou?ivali vale?ne namo?nictvo. V roce 1190 p?. n. l. zni?il Ramesse III. lo?stvo mo?skych narod? v nilske delt?. Av?ak, egyptske lod? byly v podstat? plovouci plo?iny, ktere slou?ily pro p?epravu p?choty. ^[22] Lod? v ?adnem p?ipad? nebyly schopne odolat ?adnemu vzduti mo?e a nemohly tak vyplout na otev?ene mo?e.

Asyrie [ editovat | editovat zdroj ]

Asy?ane vytvo?ili vskutku uctyhodnou vojenskou ma?inerii. Jejich armady se skladaly z p?choty, vozatajstva, kavalerie a oblehacich technik.

V mnoha t?chto slo?kach armady byli Asy?ane pokrokovi. Asy?ane za?ali (spole?n? s Chetity ) vyrab?t zbran? a brn?ni ze ?eleza , co? jim poskytlo vyhodu v??i ostatnim armadam. ^[7] Na rozdil od ostatnich armad te doby se Asy?ane specializovali na uderne jednotky, neboli na jednotky t??kood?nc?. Asyrske brn?ni bylo pov?t?inou t???iho charakteru, od pla??? s na?itymi bronzovymi pasy a? po kovove brn?ni, ktere zakryvalo cele t?lo. P?ilby m?ly klasicky konicky tvar a ?tit byl kulaty, vypoukly a zakryval velkou ?ast t?la. Jako zbra? pou?ivali asyr?ti p??aci me? , kopi nebo o?t?p. Lu?i?tnici p?edstavovali d?le?itou ?ast asyrske armady. Jako ostatni asyr?ti vojaci, i lu?i?tnici nosili brn?ni. V bitv? byli asyr?ti lu?i?tnici ?asto doprovazeni ?titono?i nebo jim byly vystav?ny st?ny z rakosu na ochranu p?ed nep?atelskymi ?ipy . ^[9] Pro p?ipad nouze byli vybaveni me?i nebo dykami. Dale byli v asyrske armad? k vid?ni i prakovnici . Asy?ane nem?li jednu tradi?ni formaci, pou?ivali nap?. falangu (hlavn? p?i oblehani), ale v bitv? si potrp?li na rozvinut?j?i a voln?j?i formace.

I kdy? bylo vozatajstvo od doby padu Chetitske ?i?e na ustupu, stale si zachovalo v asyrske armad? respekt. Vzhledem k tomu, ?e byli k dispozici ji? siln?j?i a vytrvalej?i kon?, mohl asyrske vale?ny v?z pojmout ?ty?i mu?e (bu? jednoho vozku, jednoho lu?i?tnika a dva ?titono?e a nebo dva lu?i?tniky a jednoho ?titono?e). ^[23] V?z byl opat?en bo?nim krytim a celkov? p?sobil robustnim dojmem. I kola se zv?t?ila a m?la vice paprsk? ne? d?iv?j?i kola.

Ve voze byla zam?rn? zvy?ena podlaha, aby m?l lu?i?tnik lep?i rozhled (asyr?ti kralove ?asto vyu?ivali tyto vozy za u?elem lovu ). Misto d?iv?j?ich dvou byli k ta?eni pou?iti kon? t?i. Zlep?eno bylo take udidlo, diky tomu m?l vozataj lep?i mo?nost manevrovani. Av?ak, asyrske vale?ne vozy byly velmi zranitelne novou slo?kou armad, kavalerii.

Prvni kdo vyu?ival kavalerii byli zcela jist? ko?ovnici z asijskych ?i ruskych stepi. Tito ko?ovnici si oblibili luk, s kterym dokazali vyborn? zachazet. Asy?ane brzy p?evzali kavalerii do sveho vojenstvi a ?asto je s usp?chem pou?ivali. Na rozdil od ko?ovnik?, Asy?ane pou?ivali a jizdni kopiniky. Z po?atku nebyli jejich jezdci chran?ni brn?nim (nosili pouze p?ilbu) a stavali se tak ter?em lu?i?tnik?. Z toho d?vodu za?ali jezdci brzy vyu?ivat r?zne typy hrudniho brn?ni (od latky a? po ?elezo). V teto dob? neexistovalo ?adne sedlo , tak?e kavalerista musel byt skv?le vycvi?en.

Asy?ane se stali prvnimi velkymi oblehateli historie. K oblehani vyu?ivali ?eb?iky, beranidla, oblehaci v??e a rampy. Pokud do?lo k oblehani, Asy?ane neprodlen? obkli?ili m?sto a jejich lu?i?tnici zahajili palbu. Pote p?isunuli sva beranidla a sna?ili se prorazit hradby. V n?kterych p?ipadech pou?ili ?eb?iky a oblehaci v??e, ktere m?ly za ukol p?ekonat hradby. Oblehaci v??e byly p?isunuty k hradbam po ramp? (?asto pokryte deskami) a pote byl zahajen utok. Kombinace rampy a v??e si pozd?ji oblibili ?imane . Pro asyrskou armadu byla typicka jeji brutalita. Cela m?sta byla vyhlazena a narody byly deportovany ve snaze jejich poko?eni. ^[24]

Achaimenovska Persie [ editovat | editovat zdroj ]

Achaimenovska dynastie byla stara dynastie, ktera byla dlouhou dobu v pozadi. A? za krale Kyrose II. Velikeho se dostala tato dynastie do pop?edi. Kyros II. vytvo?il v 6. stoleti p?. n. l. nejv?t?i ?i?i, ktera kdy byla vid?na v oblasti St?edozemniho mo?e. Perske vojenstvi se skladalo z p?choty, kavalerie, oblehacich technik a z vale?neho namo?nictva.

Co se ty?e p?choty, Per?ane se p?ili? neinspirovali Asy?any. Jadro jejich armady tvo?ili lu?i?tnici, kte?i byli z po?atku vybaveni jednoduchymi luky ze d?eva a a? pozd?ji kompozitnimi luky. ^[11] Lu?i?tnici byli v bitv? chran?ni ?titono?i a ?astym jevem bylo budovani ochrannych st?n. ?titono?i se ?asto ?adili do formacich zvanych sparabara (v podstat? ?lo o formaci, p?i ktere vojaci vytvo?ili ze? ze svych ?tit?). ^[11] Pokud se p?es formaci dostali nep?atele, mohli se lu?i?tnici chranit me?i, av?ak jejich nedostatek vycviku a brn?ni je ?inil nep?ipravene pro boj mu?e proti mu?i. Dal?i ?ast p?choty by se mohla nazyvat lehka p?chota . Tito mu?i nosili lehke brn?ni a jako zbra? u?ivali me?, kopi, sekyru a o?t?p. Zajimavou ?asti armady byli per?ti nesmrtelni , kte?i by se take dali ozna?it za lehkou p?chotu.

Jinak byla cela perska p?chota velmi r?znoroda, proto?e v ni slou?ilo mnoho narodnosti. Nap?iklad Thrakove vyu?ivali brn?ni a zbran? podobne ?eckym peltast?m . V perske p?chot? slou?ili i t??kood?nci (v?t?inou pochazejici z Male Asie ), ale jejich po?ty nebyly velke. Nedostatek perskych t??kood?nc? se projevil v ?ecko-perskych valkach , kdy se perskym lu?i?tnik?m neda?ilo rozbijet svoji st?elbou ?ecke falangy. ^[11] Per?ti kralove a satrapove si za?ali brzy najimat ?ecke ?oldne?e, kte?i bojovali i proti Alexandrovi Velikemu.

Jednotky perske p?choty byly organizovany do bazarabam (tisic?), d?leny na sataba (stovky) a dale na dathabam (desitky).

Perska kavalerie byla celkem po?etna a slou?ili v ni jizdni kopinici a lu?i?tnici. ^[25] Tito jezdci nebyli p?ili? obrn?ni, proto?e z po?atku neexistovali kon? dost silni, aby nesli obrn?neho mu?e. Mu?i pou?ivali k ochran? lehke latkove brn?ni, maly okrouhly ?tit a v boji luk, kopi a o?t?p. Kombinace p??ich lu?i?tnik? a kavalerie se osv?d?ila v bojich s ko?ovnymi narody Asie , ale proti t??ce obrn?nym ?eckym hoplit?m selhavala. Za?nym p?ikladem je bitva u Plataj , kde se perskym jezdc?m nepoda?ilo by? jen naru?it ?ecke linie. Per?ane byli specialiste na chov a ?lecht?ni koni a v dob? ?ecko-perskych valek ji? vy?lechtili kon?, ktery dokazala nest mu?e s t??kym brn?nim. Mu? na takovemto koni nosil kovove brn?ni (lamelove brn?ni) a k?? byl vybaven ochranou hlavy a hrudi. T?chto koni ale nebylo moc a Per?ane nikdy nevytvo?ili ve sve armad? jednotky t??ke jizdy. To v?ak nic nem?ni na tom, ?e perska kavalerie byla schopna a v podstat? nem?la v tehdej?im sv?t? konkurenci. ^[25]

Ur?itou dobu byly v perske armad? k vid?ni vale?ne vozy opat?ene kosami. Tyto vozy byly pou?ity v bitv? u Gaugamel a jenom dokazali to, pro? se vozy ji? v te dob? ji? nevyu?ivaly.

V oblehacich technikach se Per?ane ?aste?n? chopili asyrskeho d?dictvi. Vyu?ivali beranidla, ?eb?iky a oblehaci v??e, ale dale je v?bec nerozvijeli a dokonce se jejich urove? zhor?ovala.

Vale?ne namo?nictvo jim zaji??ovali Feni?ane . Feni?ane vynalezli tzv. pentekotery a biremy , ktere byly vybaveny beranem. ^[26] Beran byl v podstat? klada (s kovovou hlavici) umist?na na p?idi lodi. Fenicke lod? ji? byly schopny vyplout na otev?ene mo?e a Feni?ane s nimi podnikali vyzkumne plavby. Tyto lod? se v?ak ukazaly zastarale a neu?inne v??i ?eckym trieram .

?ecko [ editovat | editovat zdroj ]

P?chota a kavalerie [ editovat | editovat zdroj ]

?ecke vojenstvi se od svych orientalnich prot?j?k? velmi li?ilo. Stejn? jako jine staty te doby, i ?ecko vyu?ivalo ve vojenstvi p?chotu, kavalerii, oblehaci techniky a vale?ne namo?nictvo, ale jejich taktika a vybava byla rozdilna ne? u ostatnich stat?.

Hlavni ?asti ?ecke armady byla p?chota. P?chota se skladala z t??kood?nc?, kte?i pou?ivali tzv. falangu . Vznik t?chto vojak? (hoplit?) a formace falangy se datuje kolem roku 700 p?. n. l. Neni zcela jiste pro? se ?ekove spolehali zrovna na t?sne formace hoplit?, ne? na velke kontingenty lu?i?tnik? a lehkou p?chotu. Nejspi?e nejvyrazn?j?im aspektem v tomto sm?ru byl stale silny kult bojovnika a boje mu?e proti mu?i.

Nejd?le?it?j?im vybavenim hoplity byl ?tit hoplon (odtud dostali sve jmeno). Hoplon byl v podstat? m?lky tali?, ktery byl vyroben ze d?eva, pokryt bronzem a m??il v pr?m?ru 80?100 cm. ^[27] Dal?i d?le?itou ?asti brn?ni byla p?ilba. V ?ecku existovalo velke mno?stvi p?ileb, od jednoduchych, ktere zakryvaly celou hlavu a davaly prostor pouze pro o?i a usta a? po p?ilby, ktere byly skv?le vytvarovane (prostor pro u?i) a m?ly vyrazny chochol (pozdn? korintska p?ilba). T?lo m?l hoplita chran?no brn?nim, ktere bylo v?t?inou vyrobeno z tuhe k??e (?i latky) a dopl?ovano bylo kovovymi ?upinkami, ale v n?kterych p?ipadech se vyu?ivaly i kovove kruny?e. ^[28] Dale nosil holenice a jednoduche ko?ene sandaly. Jako zbra? hoplitovi slou?ilo kopi dlouhe n?co mezi 2 a? 3 metry a me? s ?epeli asi 60 cm dlouhou (ten byl v?ak vyu?ivan pouze z?idka). ^[28]

Klasicka falanga byla tvo?ena osmi ?adami hoplit?, kte?i m?li vyborny vycvik a skv?lou moralku. ^{[29] [30]} Falangu hoplit? bylo opravdu t??ke porazit. Postupujici falangu si m??eme p?edstavit jako parni valec, ktery zni?i v?e co mu stoji v cest?. Av?ak, falanga m?la i slabiny. Na nerovnem terenu byla formace malo obratna a utok ze strany ?i tyl? ji mohl te? zni?it. ^[29]

Proto museli ?e?ti p??aci udr?ovat stoprocentni disciplinu a nepanika?it. Co je pro tuto dobu nezvykle je to, ?e hoplite m?li ve v?t?in? p?ipadech skv?lou moralku . To bylo zaji?t?no stalym v?t?povanim ?ecke ideologie a neustale p?ipominani ?eckych legend a myt?.

I kdy? v ?ecke armad? dominovali t??ce vyzbrojeni hoplite, existovali zde i p?islu?nici lehke p?choty. Tito p??aci se nazyvali peltaste . Jejich nazev je stejn? jako u hoplit? odvozen od jmena jejich ?titu ( pelta ). ^[31] Pelta byl ?tit srpkoviteho ?i p?lkruhoveho tvaru vyrobeny z prouti a pota?eny zvi?eci k??i. ^[31] Jako zbra? jim slou?il o?t?p a me? falx . ?adne dal?i brn?ni ji? nenosili, bojovali bu? v tunikach, vyjime?n? i nazi a jako helma jim slou?ila v?t?inou ?apka ze zvi?eci k??e (hlavn? z li??i ). Peltaste bojovali v ?eckych armadach hlavn? za ?ecko-perske a peloponeske valky . Ve v?t?in? p?ipadech ?lo o ?oldne?e ze severniho ?ecka a Thrakie . ^[31] Peltaste se osv?d?ili v mnoha bitvach a v t?chto bitvach se ukazala fatalni nep?ipravenost ?ecke armady na utoky lehkych jednotek. Athensky general Ifikrates se sna?il o vojenske reformy, ktere by zdokonalily ?eckou armadu. Vysledkem bylo zk?i?eni hoplita z peltastem. Tento vojak m?l leh?i brn?ni, men?i ?tit a dlouhe kopi (3,6 metru). ^[32]

V?t?ina ?eckych m?stskych stat? bu? kavalerii nepou?ivala a nebo m?ly jen omezeny po?et kavalerist?. Av?ak, na?ly se zde i oblasti, ktere byly pro chov koni vhodne ( Thesalie , Bojotie ). ^[33] Mnoho dne?nich plemen pochazi z ?ecka a ?ecka aristokracie si brzy oblibila jizdu na koni. Existovaly dva druhy jizdy, lehka a t??ka. Lehka jizda bojovala o?t?py a jako brn?ni ji slou?il pouze ?tit. T??ka jizda pou?ivala o?t?p, kopi a vybavena byla ?upinkovym brn?nim nebo bronzovymi kyrysy. ^[33]

Oblehaci techniky a vale?ne namo?nictvo [ editovat | editovat zdroj ]

Z po?atku byly ?ecke oblehaci techniky velmi primitivni a po cele klasicke obdobi se v pevninskem ?ecku nijak nerozvijely. Jedinou vyjimkou je oblehani m?sta Plataje , ktere zapo?alo roku 429 p?. n. l. Spar?ane spole?n? se svymi spojenci oblehli m?sto, vystav?li oblehaci stavby (p?ikopy, palisady atd.) a nakonec zkonstruovali rampu, po ktere p?isunuli k hradbam sva beranidla. ^[34] I p?es v?echnu snahu se oblehatel?m nepoda?ilo m?sto zdolat utokem, a tak zapo?alo zdlouhave oblehani kon?ici v roce 427 p?. n. l.

Nakonec to nebyli pevnin?ti ?ekove, kte?i se zaslou?ili o rozvoj oblehacich technik, ale jejich p?ibuzni ze Sicilie . Dionysios I. , tyran syrakusky, snil o sjednoceni ostrova a o vyhnani ne?eckeho obyvatelstva. To v?ak ne?lo bez oblehacich stroj?, ktere by dokazaly zni?it hradby. Dionysios I. nejd?ive vybudoval kolem Syrakus silne opevn?ni a pote vyzval u?ence z celeho St?edomo?i, aby se dostavili do Syrakus. Vzhledem k tomu, ?e byly slibeny vysoke odm?ny, poda?ilo se Dionysiovi shroma?dit nejv?t?i u?ence z celeho St?edozemniho mo?e. ^[35] Vysledky t?chto mu??, kte?i pochazeli z r?znych zemi, byly pozoruhodne. Prav? v Syrakusach vznikly prvni katapulty a to gastraphetes a oxybeles . Gastraphetes (b?i?ni luk) byl p?edch?dce dne?ni ku?e, p?i?em? oxybeles byl dvojramenny katapult, slou?ici k palb? na v?t?i vzdalenosti (tento stroj dokazala vrhat kamenne koule a? o vaze 80 kg). ^[36]

Velky budovatel obrannych hradeb a oblehacich stroj? byl Archimedes . Archimedes velkou m?rou zdokonalil katapult oxybeles a podilel se na vystavb? opevn?ni kolem Syrakus (pevnost Euryalos ). I kdy? byly tyto stroje velmi u?inne, do te doby, ne? pevninske ?ecko dobyla Makedonie , neujaly se v teto ?asti sv?ta sicilske oblehaci techniky.

Kdy? byli Per?ane roku 490 p?. n. l. pora?eni u Marathonu , bylo to velke ?ecke vit?zstvi, av?ak samotnym ?ek?m bylo jasne, ?e se Per?ane vrati. Pokud cht?li persky utok odrazit, museli mit ?ecke polis vale?ne namo?nictvo. V roce 480 p?. n. l. vpadl Xerxes , se svou ohromnou armadou do ?ecka a ?ekove se sna?ili s co nejv?t?i rychlosti postavit velkou a u?innou flotilu. V tomto sm?ru nejvice figurovaly Atheny, ktere stihly vyrobit 200 lodi. ^[37] ?ekove vyu?ivali triery, p?i?em? tyto lod? m?ly k dispozici i Per?ane. ?ekove se ukazali byt zdatnymi namo?niky a to hlavn? v bitv? u Salamis a u Mykale .

Po t?chto bitvach se ?ecke namo?nictvo (?i spi?e lo?stvo delskeho spolku ) zam??ilo na oslabovani perske moci ve vychodnim St?edomo?i a je a? zara?ejici jejich usp??nost. Po skon?eni ?ecko-perske valky ( 449 p?. n. l. ) brzy propuka novy konflikt, peloponeska valka. V teto valce se ukazala d?le?itost vale?neho namo?nictva a ob? val?ici strany m?ly sve flotily slo?ene z trier. Kdy? valka kone?n? skon?ila, bylo ?ecko velmi oslabeno a nakonec jej dobyl Filip II. Makedonsky .

Makedonie [ editovat | editovat zdroj ]

Makedonske vojenstvi velkou m?rou ?erpalo z vojenstvi ?eckeho. Stejn? jako ?ekove, i Makedonci vyu?ivali falangu, ale zna?n? pozm?n?nou.

Iniciatorem reforem makedonske p?choty byl Filip II. Makedonsky. Filip profesionalizoval makedonskou p?chotu zavedenim vojenskeho cvi?eni i v dobach miru. ^[12] Dale zv?t?il mohutnost falangy z klasickych 8 na 16 ?ad (pokud byla p?i utoku zapot?ebi v?t?i vaha, falanga se zdvojila na 32 ?ad). Zakladni jednotkou makedonske nebo helenske p?choty byla setnina (zvana taxis) o velikosti 120?130 mu??. ^[12]

Radikaln? byla zm?n?na vystroj falangisty. Kopi bylo prodlou?eno na 6 metr? a nazyvalo se sarisa (diky del?imu kopi mohli Makedonci nep?itele zasahnout d?ive). ^[38] Vojaci byli rovn?? vybaveni bu? dykou nebo me?em (pro boj zblizka). Brn?ni bylo zna?n? odleh?eno, zavrhlo se pou?ivani kovovych kyrys? a jako ochrana horni ?asti t?la se vyu?ivala ln?na latka ?i surova k??e. Stehenni brn?ni ji? nebylo tak ?asto k vid?ni, i kdy? p?edni ?ady falangy je ?asto vlastnily. ?tit byl samoz?ejmosti, ale u? se nepou?ival hoplon, nybr? makedonsky aspis . Nesmime zapomenout na p?ilbu, p?i?em? nejpopularn?j?imi typy byla p?ilba pilos a p?ilba thracka.

?lenove t??ke p?choty (jadra makedonske armady) se nazyvali pezhetairoi . Dale zde existovala zahadna jednotka hypaspist?. Moderni historici se p?ou, ?lo-li o elitni jednotky makedonske armady (vyzbrojeny jako ?e?ti hoplite) nebo o p?epadovy oddil lehke p?choty. ^[39] Pokud ?lo o elitni jednotky, byli to p?islu?nici t??ke p?choty (vzhledem k tomu, ?e bojovali napravo od hlavni linie nazna?uje, ?e se jednalo o t??kou p?chotu). ^[39] Jako oddil lehke p?choty by byli hypaspiste od?ni do leh?iho brn?ni a nosili by vysoke boty. ^[38] Na rozdil od ?ek?, Makedonci s oblibou vyu?ivali lehke jednotky peltast? a lu?i?tnik? (hlavn? s Thrakie).

Makedonci take vlastnili velke po?ty kavalerist?. V makedonske armad? existovaly dva typy jizdy, lehka a t??ka. P?islu?nici lehke jizdy pochazeli v?t?inou z Thrakie a Thessalie a t??ka jizda se skladala z makedonskych ?lechtic? a nazyvala se Druhove ( hetairoi ).

V obou typech jizdy se vyu?ivalo kopi xyston , ktere bylo opat?eno kovovou ?pi?kou po obrou stranach. ^[40] Lehka kavalerie nosila lehke brn?ni (ln?ne ?i ko?ene) a helmu. Druhove byli opat?eni kovovymi kyrysy a stejn? jako lehka kavalerie i helmou. Nejsou v?ak dochovany ?adne d?kazy o no?eni ?titu makedonskou kavalerii, tak?e ho nejspi?e nepou?ivaly. Makedonska kavalerie p?eva?n? bojovala ve t?ech formacich a to bu? ?tvercove, klinove ?i kosodelnikove. ^[41]

Jestli?e ?ekove znovuo?ivili techniky oblehani, potom je Makedonci zna?n? zdokonalili. Stejn? jako Dionysios, i Filip II. shroma?dil ve svem sidelnim m?st? ( Pelle ) v?t?inu nejlep?ich technik? z celeho St?edomo?i. Tito technici po ?ase zavrhli napinaci system (d?ev?na ramena ohnuta dozadu jako vodorovny luk) a vytvo?ili system torzni (siln? zkroucene silne provazy s pevnymi d?ev?nymi rameny). ^[42] Torzni system byl u?inn?j?i ne? jeho p?edch?dce a bylo tak docileno zvy?eni sily a dost?elu. Ihned byl zdokonalen stroj oxybeles a do?lo k vynalezeni noveho stroje tzv. lithobolos (vrha? kamen?). Lithobolos byl prvni ?ist? d?lost?elecky kus a byl schopen vrhat kameny o hmotnosti 4,5 kg a? na vzdalenost 450 metr?. ^[43] Diky t?mto stroj?m se Makedonc?m da?ilo dobyvat opevn?na perska m?sta a jejich oblehaci techniky nakonec p?ejali ?imane.

Filip a ani Alexandr se p?ili? nesna?ili o vybudovani vale?neho namo?nictva a b?hem celeho dobyva?neho ta?eni Makedonc? nehralo jejich namo?nictvo ?adnou v?t?i roli. Po nastupu diadoch? brzy vypukly zavody ve zbrojeni, ktere se tykaly i vale?nych lodi. Diadochove pot?ebovali, aby byly jejich lod? schopne p?epravovat velke po?ty p??ak? a k tomuto u?elu nebyly triery p?ili? vhodne. Tak do?lo k vytvo?eni lod? polyrema a quinquerema (posledn? jmenovana byla oblibena hlavn? v Kartagu ). ^[44] Tyto lod? m?ly v?t?i po?et vesla?? a byly daleko v?t?i ne? triery. Zvy?ena nosnost novych lodi dovolovala umist?ni malych katapult? na jejich paluby a tak namo?ni beran postupn? ztracel na vyznamu. ^[44] B?hem valek diadoch? do?lo k mnoha namo?nim bitvam a namo?nictvo se op?t ukazalo jako hroziva zbra?.

Starov?ky ?im [ editovat | editovat zdroj ]

P?chota a kavalerie [ editovat | editovat zdroj ]

Starov?ky ?im v mnoha ohledech dovedl starov?ke vojenstvi k nejv?t?i dokonalosti.

Stejn? jako v ?ecku, i v ?im? hrala nejv?t?i prim p?chota. V po?ate?ni existenci byl ?imsky stat siln? ovlivn?n keltskou kulturou. ^[13] To se odra?elo na vyzbroji p??aka a i na taktice cele p?choty. P??ak te doby bojoval dlouhym me?em (podobny keltskemu) a jako brn?ni mu v?t?inou slou?il pouze ?tit. Taktika byla velmi jednoducha, p??aci zauto?ili v jednom ohromnem utoku a pokud do?lo k jejich odra?eni, v?t?inou prohrali. V?e se zm?nilo, kdy? si ?im podmanili Etruskove ( 600 p?. n. l. ).

Etruskove v ?im? zavedli falangu ?eckeho typu a v?eobecnou brannou povinnost . ^[45] Po vyhnani posledniho etruskeho krale si ?imane falangu ponechali. Kdy? v?ak ?imane utrp?li n?kolik drtivych pora?ek od Gal? a Samnit? , rozhodli se falangu zavrhnout. ^[46]

Misto falangy se za?alo pou?ivat tzv. manipulove vale?nictvi. Nejzakladn?j?i formaci tohoto systemu byla centurie , z centurii vznikaly manipuly (120?150 mu??) a kohorty (480mu??). Ze v?ech t?chto uskupeni pote vznikla ?imska legie . Vyznamnou prom?nu prod?lal i ?imsky p??ak. Misto ?ecke vystroje (viz vy?e) pou?ival me? gladius (delka n?co mezi 60 cm), o?t?p pilum (n?kdy slou?ilo t?? jako kopi), ?tit scutum , r?zne typy p?ileb a krou?kove brn?ni (vzhledem k velke cen? tohoto brn?ni jim nemuseli byt vybaveni v?ichni vojaci). V?echno toto vybaveni si museli vojaci zaji??ovat sami, ale ve vyjime?nych p?ipadech jim to financoval stat.

B?hem druhe punske valky do?lo k dal?im reformam p?choty. Podle Polybia byl po?et lehkood?nc? v ka?de legii zdvojnasoben a to hlavn? kv?li jejich fatalnimu nedostatku v bitv? u Kann . ^[46] Dale byl p?ijat znamy me? gladius hispaniensis , ktery m?l del?i ?pici a jeho delka ?inila 50 cm (od te doby se ?im?ti p??aci vyhradn? spolehali na bodny utok). ^[47] Reformy byly zcela jist? usp??ne, co? dokazuji ?etna ?imska vit?zstvi.

V obdobi t?etiho a druheho stoleti p?. n. l. se ?im ocitl v mnoha valkach a omezeni vojenske slu?by bylo v n?kolika p?ipadech zru?eno. ^[48] To m?lo za nasledek, ?e z ?imska p?chota byla brzy plna vojenskych veteran? (tedy jakych si profesional?). Roku 122 p?. n. l. byl p?ijat zakon, na zaklad? ktereho musel stat poskytovat vojak?m v?echnu pot?ebnou vystroj. Tim se mnohym chudym ob?an?m otev?ely dve?e do armady (p?edtim si vybaveni vojaka nemohli dovolit). Vystroj p??aka prod?lala jen malo zm?n, jen pilum bylo o n?co zdokonaleno. Pln? profesionalni a stalou p?chotou se ta ?imska stala roku 52 p?. n. l. kdy byly na?izeny v?eobecne odvody.

Rane cisa?stvi se neslo v duchu standardizace vystroje ?imske p?choty. Misto krou?koveho brn?ni se za?alo vyu?ivat brn?ni platove a pilum bylo dopln?no o olov?ne zava?i. ^[49] Jinak se ?imsky p??ak v?bec nezm?nil. Pov?stna byl v te dob? disciplina a vycvik ?imskeho p??aka, diky ?emu? dokazali p??aci vytva?et slo?ite formace ( testudo ). V ?imske p?chot? take slou?ili tzv. auxilia (pomocnici), kte?i m?li druhotne brn?ni a jejich jednotky se vyu?ivaly k pln?ni pod?adnych ukol?.

B?hem pozdniho cisa?stvi dochazi k tzv. barbarizaci ?imske p?choty. Od konce t?etiho stoleti p?estavaji p??aci pou?ivat scutum, pilum i gladius. Misto nich se v ?imske armad? za?inaji objevovat typicke germanske zbran? (me? spatha , lehky germansky ?tit, o?t?py spiculum a vericulum ). ^[14] V teto dob? take do?lo k zv?t?eni ?imske armady roz?i?enim odvod? (vojenska slu?ba byla povinna pro v?echny). Kv?li tomuto na?izeni se ?iman?m vojenska slu?ba znechuti a tim se zhor?uje poslu?nost a disciplinovanost cele armady. ^[50] Nakonec se p?chota vzdava i formace legie a nejspi?e ji nahrazuje perska formace sparabara . ^[14]

?imane se a? do druhe punske valky o kavalerii nijak zvla?? nezajimali a ani ji nem?li v armad? p?ili? po?etn? zastoupenou. Pokud ji? ?imska armada m?la oddily kavalerie, potom byli jeji ?lenove nevalni jezdci a pochazeli bu? z ?ad ?lechtic? nebo ?imskych (italskych) spojenc?. Av?ak, po ji? zmin?ne valce si ?imane uv?domili, ?e nutn? pot?ebuji po?etnou a kvalitni kavalerii. Po celou zbyvajici ?imskou historii byla jejich kavalerie slo?ena bu? ze spojenc? nebo ze ?oldak? . ?imska kavalerie se tak stala velmi r?znoroda. Jako lehkou jizdu vyu?ivali ?imane Numidy , Araby ?i Per?any (Parthy).

Nejv?t?i m?rou byla v jejich kavalerii zastoupeni tzv. st?edni kavalerie, ktera byla slo?ena z Gal?, German? a Iber? (Keltiber?). Tito kavaleriste nosili krou?kovou zbroj, kopi, me?, helmu a p?ipadn? ?tit. Take tu byla t??ka jizda slo?ena z tzv. katafrakt? . ?e byla ?imska kavalerie slo?ena ze spojenc? a ?oldak? v?ak neznamenalo, ?e by se kavalerist?m nedostalo nale?iteho vycviku. Kavaleriste se museli nau?it jak boji p??mo, tak na ko?skem sedle, absolvovali dlouhe a vysilujici pochody a v?ichni se museli bez rozdilu nau?it zachazet s me?em, o?t?pem, kopim, lukem a prakem (to platilo hlavn? v ranem cisa?stvi). ^[51] Zvy?ujici se ucta a presti? ?imske kavalerie v pozdnim cisa?stvi ji p?edur?ila jako dominantni slo?ku armady ve st?edov?ku .

Oblehaci techniky a vale?ne namo?nictvo [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? se ?imane dostali ve t?etim stoleti p?. n. l. do kontaktu s opevn?nymi m?sty na jihu Italie, uv?domili si, ?e nejsou schopni tyto m?sta zdolat. ^[52] Brzy se jim v?ak poda?ilo uko?istit ?ecke oblehaci stroje a ihned je za?ali pou?ivat. ?imane se zahy stali mistry v oblehani. Nejen, ?e m?li vykonne stroje, ale zarove? dokazali stav?t dokonale propracovane oblehaci stavby ( valy , p?ikopy , opevn?ni) a byli zarove? velmi vytrvali (m?sto Lilybaion na Sicilii oblehali celych 9 let). V neposledni ?ad? jim k blokad? m?st slou?ilo i jejich namo?nictvo.

B?hem pou?ivani ?eckych stroj? (oxybeles, lithobolos) si ?imane v?imli n?kolika nedostatk? a samoz?ejm? je odstranili. Balista byla ?imskou verzi stroje lithobolos, p?i?em? se vyzna?ovala zlep?enou p?esnosti (siln?j?i pru?iny). ^[53] ?imska cheiroballistra byl stroj vyst?elujici ?ipky, m?l pevn?j?i ram a hlavice byly cele z kovu. Cheiroballistru lze pova?ovat za vrchol ?imskeho (tedy celeho starov?keho) oblehaciho um?ni. I kdy? byly tyto stroje velmi u?inne, stale se pou?ivaly ?eb?iky, beranidla a oblehaci v??e . ?imane se oblibili starou asyrskou praxi, vybudovani rampy k oblehanemu m?sto a p?isunuti oblehaci v??e po teto ramp?.

Kdy? ?im?ti cisa?i v ranem cisa?stvi p?istoupili na politiku postupneho opev?ovani ?i?e, vzniklo po celem jejim uzemi mnoho opevn?ni. Tyto pevnosti byly velmi dob?e opevn?ne (v tom ?iman?m pomohl jejich vlastni vynalez, beton ) a komplex pevn?stek limes Romanus a Hadrian?v val jsou toho d?kazem. ^[54] V pozdnim cisa?stvi dochazi k upadku oblehacich technik a kv?li tomu se vytraceji dvojramenne katapulty a nahrazuji je katapulty jednoramenne. V?t?ina jednoramennych katapult? byly tzv. onagery , ze kterych se postupn? vyvijeji dal?i podobne katapulty. ^[55]

A? do prvni punske valky ?imane vale?ne namo?nictvo nevlastnili a ani ho nepot?ebovali. Po vypuknuti teto valky v?ak ?im z hr?zou zjistil, ?e neni schopen p?epravit sve vojaky na Sicilii, nato? k africkemu Kartagu. ?imane se rozhodli vystav?t v?t?inu sveho lo?stva podle uko?ist?ne kartaginske quinqueremy. Nov? vystav?ne lod? doplnili a vynalez corvus (v podstat? ?lo o m?stek, ktery byl spu?t?n na nep?atelskou lo?). ^[56] Tento vynalez byl velmi usp??ny, ale nakonec se p?estal pou?ivat kv?li nerovnovaze lodi, kterou zp?soboval. I tak ?imane valku vyhrali.

Sve lo?stvo u?ivali se zdarem proti helenistickym ?i?im a v roce 168 p?. n. l. ho rozpustili. D?sledkem toho bylo ohromne roz?i?eni piratstvi. Pirati m?li ve svem lo?stvo hlavn? lehka plavidla typu liburna a hemiola . Kdy? bylo piratstvi roku 67 p?. n. l. vymyceno, p?evzali ?imane jejich lehka plavidla. Bitva u Actia byla posledni velka starov?ka bitva a pote slou?ilo vale?ne namo?nictvo k p?eprav? vojska, potravin a dal?ich surovin.

Keltove [ editovat | editovat zdroj ]

Keltove byli tvo?eni mnoha kmeny, ale jejich vojenstvi bylo vcelku stejne (snad krom? britskych Kelt?, kte?i u?ivali sve vale?ne vozy a? do p?ichodu ?iman?).

Hlavni ?asti keltskeho vojska byla p?chota. Ji? od rane puberty se kelt?ti mladici cvi?ili v boji. Jako vale?nici si byli Keltove v?dy oporou a nejspi?e mezi nimi byla akceptovana homosexualita . ^[57] Co se ty?e vyzbroje, mladici bojovali kopimi a nepou?ivali skoro ?adnou ochranu. Me? byl symbol vale?nika a Keltove si ho velice cenili. Jejich me?e byly kvalitni a dlouhe (90 cm), p?i?em? vale?nik pou?ivajici me? byl vybaven malym ?titem a p?ipadn? helmou. ^[58] Keltove byli pov?stni svym pohrdanim brn?nim a n?ktere kmeny bojovaly v bitv? zcela nazi. I kdyby si cht?l keltsky vale?nik opat?it brn?ni, nemohl si ho dovolit. Krou?kove brn?ni , dobry ?tit a helmu si mohla po?idit pouze aristokracie, ta ale bojovala jako kavalerie.

Lehke jednotky (o?t?pa??, lu?i?tnik? a prakovnik?) Keltove nem?li p?ili? v oblib?. Podle keltskych zasad m?l vale?nik zabit sveho nep?itele tva?i v tva? a ne st?ilet a ?ekat. Existuji sice ojedin?le zpravy a p?itomnosti lehkych jednotek p?imo v bitv?, ale ve v?t?in? p?ipadech lehke jednotky branily pevnosti a do bitev nezasahovaly. ^[59]

Bojovy styl byl velmi prosty. Kelt?ti vale?nici se nejd?ive sna?ili nep?itele zastra?it svym pok?ikem a zjevem, pote zauto?ili v obrovske mase bojovnik? (n?kte?i v b?hu vrhali sva kopi ?i o?t?py) a sna?ili se nep?itele porazit. Jestli?e byli odra?eni, zkou?eli uto?it znovu a to a? do uplneho vy?erpani.

Keltove zavedli mnoho vylep?eni ohledn? sve kavalerie. Vynalezli nap?iklad krou?kove brn?ni, r?zne typy p?ileb, me? spatha, ohlavku a podkovu . ^[51] Diky t?mto vylep?enim se stala jejich jizda velmi obavanou. K?? p?edstavoval pro Kelty posvatne zvi?e a take si ho va?ili. Jak ji? bylo napsano, p?islu?nici kavalerie byli ?lechtici . Jejich bohatstvi jim umo??ovalo zakoupeni kvalitni zbroje (krou?kove brn?ni, helmy, ?tity). Jako zbran? si kavaleriste oblibili o?t?py, kopi a me?e. V boji vrhli kavaleriste sve o?t?py a nasledoval zu?ivy utok kopimi a me?i. ^[60] Kavaleriste byli nejspi?e doprovazeni n?kterymi vojaky, kte?i jim mohli ve chvilich nouze pomoci. ?imane popisuji keltske kavaleristy jako zku?ene a zdatne jezdce neznajici strach. Po galskych valkach (i p?ed nimi) p?ijimali ?imane s velkou radosti keltske jezdce do svych slu?eb .

Ne? se u Kelt? roz?i?ilo pou?ivani kavalerie, bojovali na vozech. Od t?etiho stoleti p?. n. l. se v kontinentalni ?asti Evropy upustilo od pou?ivani voz? a nahradila je kavalerie. ^[61] Proto ?imany velmi p?ekvapilo, kdy? se s vozy v Britanii setkali. Ne, ?e by brit?ti Keltove kavalerii neznali, jen ve vale?nych vozech stale vid?li u?innou zbra?. Na voze byl p?itomen vozka a bojovnik. Vozy se v?t?inou pou?ivaly k utoky ze zalohy, ale bojovnik (pote, co vyhazel sve o?t?py) z kon? sesko?il a bojoval jako p??ak . Mezitim se vozka s vozem stahl a ?ekal a? bude moci bojovnika p?emistit nebo mu p?ijit na pomoc.

Parthove a Sasanovci [ editovat | editovat zdroj ]

Parthska ?i?e , ktera vznikla ve druhe polovin? t?etiho stoleti p?. n. l. celou dobu sve existence soupe?ila s ?imem. Na rozdil od ?ima se jejich vojenstvi skladalo pouze z p?choty a kavalerie.

O parthske p?chot? toho v?ak nelze mnoho napsat, proto?e ji Parthove skoro nepou?ivali. ^[62] Ve v?t?in? bitev se spolehali pouze na kavalerii, co? je ?asto znevyhod?ovalo. Pokud se Parth?m poda?ilo ?imany porazit na bitevnim poli ( bitva u Karrh ) a vpadli na ?imske uzemi, nebyli schopni dobyvat ?imska m?sta a tim tedy ani ?imske uzemi.

Av?ak, parthska kavalerie rozhodn? nebyla slaba. Elitou jejich kavalerie byli tzv. katafrakte . Tito jezdci byli od hlavy a? po paty chran?ni brn?nim a stejn? tak jejich k??. Brn?nim bylo v?t?inou platkove, ?etizkove, lamelarni nebo ?upinkove. P?ednost se davalo brn?nim, ktera byla vyrobena z bronzu (?elezo kv?li potu mu?e a kon? rychle rezlo ). ^[51] Na hlavach nosili klasicke kovove helmy s maskou (rovn?? kovovou) opat?enou lidskymi rysy. K?? nosil p?ehoz t??ke latky vyztu?enou kovovymi desti?kami. Jako zbra? katafrakt?m slou?ilo kopi dlouhe 3,5m zvane kontos .

Hlavnim ?ast parthske kavalerie ov?em p?edstavovali jizdni lu?i?tnici. Tito lu?i?tnici nenosili ?adnou zbroj a jejich nejnebezpe?n?j?i zbrani byl luk . Ten byl kompozitni (vyroben z vrstev rohoviny, d?eva a ?lach) a vkladaly se do n?j ?ipy o delce 75 cm. ^[63] Lu?i?tnici dale nosili zvla?tni prsten, ktery umo??oval snadne vypou?t?ni ?ipu z t?tivy. Jako druhotne zbran? t?mto mu??m slou?il me?, sekyra a dyka.

Taktika parthske kavalerie se zakladala na neustalem ost?elovanim sveho protivnika a na nep?ijemnych protiutocich jejich katafrakt?. ^[64] Ale ?imane se brzy nau?ili sve protivniky pora?et a po n?kolika ?imskych vit?znych vpadech (za cisa?e Trajana a Septimia Severa ) se parthsky stat v nepokojich rozpadl.

Sasanovci , dynastie nastupujici po Parthech p?ijala parthskou kavalerii za svou (z drobnym vylep?enim), av?ak ve sve armad? m?li zastoupenou p?chotu a p?ijali ?imske oblehaci techniky. Sasanovska p?chota ( paighan ) se rekrutovala z ?ad iranskych Rolnik? . ^[65] Vzhledem k tomu, ?e ne?lo o profesionalni p??aky, nedokazala se tato p?chota vyrovnat legiona??m, ale jako lehka p?chota se skv?le osv?d?ila. Bojovali kopim, me?em a lukem, k ochran? jim slou?il ?tit a dale dal?i brn?nim nevlastnili. Po prvnich st?etech s ?imany se Sasanovci rozhodli za?lenit do sveho vojska t??kou p?chotu. Tato p?chota byla vyzbrojena podobn? jako jeji ?imsky prot?j?ek a je ?asto zmi?ovana jejich schopnost ?elit prav? on?m legiona??m . ^[65]

T??ka jizda katafrakt? byla dopln?na o dal?i brn?ni (?lo tedy ji? o skute?na obrn?na monstra) a nazyvala se savaran. Jizdni lu?i?tnici se v?bec nezm?nili, ale je velice zajimave, ?e se jejich po?ty zmen?ovali ve prosp?ch katafrakt?. Sasanovc?m se take da?ilo v oblasti oblehacich technik. Brzy p?ejali v?t?inu ?imskych stroj? a pou?ivali je se zna?nym u?inkem. ^[55] V?echny tyto zm?ny vedly k vzestupu jejich ?i?e v n?kterych p?ipadech na ?imskou ?i?i tvrd? tla?ili.

Germani [ editovat | editovat zdroj ]

Zpo?atku se germanske vojenstvi podobalo keltskemu. Germani (stejn? jako Keltove) byli vysoci, mohutni a davali p?ednost boji mu?e proti mu?i (p?ili? nepou?ivali brn?ni). Nedochovaly se ?adne zpravy o vycviku German?, m??eme se tedy domnivat, ?e mlady chlapec napodoboval sveho otce a u?il se vale?nickym schopnostem sve rodiny. ^[66]

To v?e se zm?nilo, kdy? se dostali do kontaktu s ?imany. Germani sice uhajili svou nezavislost v bitv? v Teutoburskem lese , ale ?imane stale provad?li ?aste najezdy na jejich uzemi. Od te doby se Germani sna?ili o ziskani kvalitni zbroje , p?i?em? ?imske kusy byly ?asto nelegaln? pa?ovany. ^[67] I tak se a? do konce druheho stoleti vzhled germanskeho bojovnika nezm?nil. V?t?ina jich stale nevlastnila ?adnou zbroj (maximaln? ?tit) a bojovali rozli?nymi zbran?mi jako byl me?, kopi, o?t?p a vrhaci sekera. Na rozdil od Gal? vyu?ivali tito mu?i v bitvach v?t?i po?et lu?i?tnik? a luky byly vyrobeny z tisoveho nebo jedloveho d?eva.

Postupem ?asu p?estali byt Germani zavisli na ?imskych zbranich a brn?nich, proto?e po cele Germanii vznikaly vyrobni dilny. Vytvory t?chto dilen v mnohem p?ed?ily strojov? vyrab?ne zbran? pozdnich ?imskych zbrojiren. ^[68] Zatimco v ranem cisa?stvi ?imsky legiona? p?evy?oval svymi kvalitami prosteho germanskeho vale?nika, v pozdnim cisa?stvi si byli tito mu?i rovni. Pou?ivani lehkood?nc? se li?ilo podle ka?deho germanskeho kmene . Nap?iklad Gotove si va?ili lehkood?nc? a ?asto je s usp?chem vyu?ili. Bojovy styl germanske armady nebyl slo?ity, bu? uto?ili p?imo na nep?itele nebo se sna?ili o ne?ekany utok ze zalohy.

Germanska kavalerie se skladala ze ?lechtic? nebo vyjime?n? bohatych mu??. ?asto je zmi?ovan germansky k??, ktery byl o?klivy, maly a nep?ili? rychly. ^[62] Av?ak jeho vycvi?enost byla pozoruhodna, dokazal stat na mist? a ?ekat na sveho pana a to i uprost?ed bitvy. ^[62] Vyzbroj kavaleristy odpovidala vyzbroji p?islu?nika st?edni ?imske kavalerie. Mu? nosil helmu, krou?kove brn?ni , ?tit a bojoval p?eva?n? kopim a me?em. Kavalerii v bitv? doprovazela lehka p?chota, ktera ji prop?j?ovala palebnou silu a pomahala uskute??ovat vypady. ^[62] Ke konci starov?ku se stala germanska jizda vice obrn?nou a p?ijala do svych slu?eb i jizdni lu?i?tniky ( Gotove ).

Germani si nikdy pln? neosvojili ?imske oblehaci techniky, i kdy? v pozd?j?ich dobach jsou dochovany zpravy o vyu?ivani jednoramennych katapult? prav? t?mito mu?i.

D?le?ita ta?eni [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ecko-perske valky
• Peloponeska valka
• Punske valky
• Makedonske valky
• Valky diadoch?
• Galske valky
• ?imsko-perske valky
• ?imsko-germanske valky

D?le?ite bitvy [ editovat | editovat zdroj ]

• Bitva u Meggida , 1457 p?. n. l.
• Bitva 10 kral? , 14. stoleti p?. n. l.
• Bitva u Kade?e , 1274 p?. n. l.
• Bitva u Meggida , 609 p?. n. l.
• Bitva u Pteria , 547 p?. n. l.
• Bitva u Thymbry , 546 p?. n. l.
• Bitva u Marathonu , 490 p?. n. l.
• Bitva u Salaminy , 480 p?. n. l.
• Bitva u Thermopyl , 480 p?. n. l.
• Bitva u Mycale , 479 p?. n. l.
• Bitva u ?eky Allia , 387 p?. n. l.
• Bitva u Chaironeie , 338 p?. n. l.
• Bitva u Issu , 333 p?. n. l.
• Bitva u Gaugamel , 331 p?. n. l.
• Bitva u Hydaspes , 326 p?. n. l.
• Bitva u Ipsu , 301 p?. n. l.
• Bitva u Kurupedia , 281 p?. n. l.
• Bitva u ?eky Ticinus , 218 p?. n. l.
• Bitva na ?ece Trebia , 218 p?. n. l.
• Bitva u Trasimenskeho jezera , 217 p?. n. l.
• Bitva u Raphie , 217 p?. n. l.
• Bitva u Kann , 216 p?. n. l.
• Bitva nad Metaurem , 207 p?. n. l.
• Bitva u Jingxing , 204 BC
• Bitva u Gaixia , 202 p?. n. l.
• Bitva u Pydny , 197 p?. n. l.
• Bitva u Kynoskefal , 197 p?. n. l.
• Bitva u Magnesie , 190 p?. n. l.
• Bitva u Karrh , 53 p?. n. l.
• Bitva o Gergovii , 52 p?. n. l.
• Bitva o Alesii , 52 p?. n. l.
• Bitva u Farsalu , 48 p?. n. l.
• Bitva u Actia , 31 p?. n. l.
• Bitva v Teutoburskem lese , 9 n. l.
• Bitva u Edessy , 259
• Bitva u Adrianopole , 378
• Bitva na Katalaunskych polich , 451

Typy jednotek [ editovat | editovat zdroj ]

• P?chota
  • Lu?i?tnik
  • Prakovnik
  • Peltast
  • Hoplit
  • Persky nesmrtelny
  • Falanga
  • ?imska legie
    • Legiona?
• Kavalerie
  • Katafrakt
  • Lehka kavalerie
  • Jizdni lu?i?tnik
  • Vale?ny v?z
  • Vale?ny slon
• Oblehaci stroje
  • Katapult
  • Onager
  • Balista
  • Lithobolos
  • Oblehaci v??
  • Beranidlo
• Vale?ne lod?
  • Pentekontera
  • Birema
  • Triera
  • Quinquerema
  • Polyrema
  • Liburna

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• WEIR, William. Zbran?, ktere zm?nily sv?t . Frydek-Mistek: Alpress s. r. o., 2007.  
• HUF, Hans. Nejmocn?j?i ?i?e sv?ta . Frydek-Mistek: Alpress s. r. o., 2007.  
• OTTO, Hans. Vojenske omyly v d?jinach . Praha: Brana, 2007.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Starov?ke ?imske vojenstvi
• Vojenstvi
• Starov?ka p?chota
• Starov?ka kavalerie
• Oblehaci valky starov?ku
• Namo?ni valky starov?ku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Starov?ke vojenstvi na Wikimedia Commons