한국   대만   중국   일본 
St. Gallen (kanton) ? Wikipedie P?esko?it na obsah

St. Gallen (kanton)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kanton St. Gallen
Kanton St. Gallen
Kanton St. Gallen – znak
znak
Kanton St. Gallen – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavni m?sto St. Gallen
Sou?adnice 47°20′ s. ?. , 9°10′ v. d.
Rozloha 2 028,20 km²
Nejvy??i bod Ringelspitz (3247 m n. m.)
?asove pasmo UTC+01:00 ( standardni ?as )
UTC+02:00 ( letni ?as )
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel 525 967 (31.12.2022)
Hustota zalidn?ni 259,3 obyv./km²
Jazyk n?m?ina
Sprava regionu
Stat ?vycarsko Švýcarsko ?vycarsko
Nad?azeny celek ?vycarsko
Druh celku kanton
Vznik 1803
Vlada Regierung (7 ?len?)
Kantonalni parlament Kantonsrat (120 ?len?)
Pod?izene celky 75 obci
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-2 CH-SG
NUTS CH055
Ozna?eni vozidel SG
Oficialni web www .sg .ch
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

St. Gallen (nespravny, av?ak v ?e?tin? roz?i?eny plny tvar Sankt Gallen , ?vycarskou n?m?inou Sanggale , francouzsky Saint-Gall , italsky San Gallo , retoromansky Sogn Gagl , doslovny ?esky a zastaraly nazev je Svaty Havel ) je kanton na severovychod? ?vycarska , pojmenovany po svem hlavnim m?st?, St. Gallenu .

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Znak kantonu St. Gallen

Podoba znaku kantonu je definovana takto: ?V zelenem st?ibrny svazek prut? ( fasces ) propleteny zelenym pruhem k?i?em, s p?ti viditelnymi pruty a pr?b??nou st?ibrnou doprava obracenou sekerou s trnem na h?bet?.“ [1]

Kantonalni znak vychazi ze znaku m?sta St. Gallen . Ve znaku m?sta je v zelene barv? zobrazen st?ibrny svazek prut? se sekerou (latinsky nazyvany take liktorsky svazek nebo fasces). P?vod tohoto svazku lze nalezt v ?imske ?i?i. Likto?i nesli p?ed vysokymi u?edniky svazek prut? se sekerou. Svazek byl pova?ovan za symbol soudni moci. Zelena barva se objevuje take ve znacich kanton? Thurgau a Vaud, ktere byly rovn?? zalo?eny v roce 1803.

V roce 2011 byla podoba znaku upravena. Byl odstran?n trn sekery, sv?tle zelena barva byla zm?n?na na tmav? zelenou a tvar erbu byl vice za?pi?at?n sm?rem dol?. Z tohoto d?vodu je vy?e uvedene blasonovani ?aste?n? spravne.

Revoluciona?i ve Francii p?ijali tyto symboly ? Helvetska republika p?ijala nejen trikoloru, ale take fasces. Pro odli?eni od francouzske Marianne si ?vycarsko vybralo svou Helvetii. Pote, co Napoleon Bonaparte zalo?il kanton St. Gallen, byl p?ijat fasces, ktery ukazuje okolnosti, za nich? byl kanton zalo?en. Svazek prut? St. Gallenu ma osm prut? (z toho p?t viditelnych) pro osm byvalych okrsk? kantonu v dob? jeho zalo?eni.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Vrchol Santisu

Kanton St. Gallen, le?ici na severovychod? ?vycarska , sousedi na jihu s kantony Graubunden , Glarus a Schwyz , na zapad? a severu s kantony Curych , Thurgau a Bodamskym jezerem . Na vychod? je ohrani?en tokem Ryna, ktery tvo?i hranici s rakouskou spolkovou zemi Vorarlbersko a Lichten?tejnskym kni?ectvim . Prost?ednictvim Bodamskeho jezera sousedi kanton nep?imo s n?meckymi okresy Konstanz, Bodenseekreis a Lindau. Kanton St. Gallen take zcela obklopuje kantony Appenzell Innerrhoden a Appenzell Ausserrhoden . [2]

Nejvy??i horou kantonu je Ringelspitz (3247 m n. m.), ale znam?j?i je Santis (2502 m n. m.), nachazejici se na trojmezi s kantony Appenzell Innerrhoden a Appenzell Ausserrhoden. Nejni??im bodem je hladina Bodamskeho jezera ve vy?ce 396 metr? nad mo?em. Nejv?t?imi jezery v kantonu jsou Bodamske, Cury?ske jezero a jezero Walensee , v?echna se v?ak nachazi v kantonu St. Gallen pouze ?aste?n?. Nejv?t?im jezerem vyhradn? na uzemi kantonu je proto p?ehrada Gigerwaldsee. [2]

Nejvyznamn?j?imi ?ekami jsou Ryn , Thur , Linth , Sitter a Seez . Povrch se li?i, ni?iny podel Ryna a Bodamskeho jezera p?echazi v hornate oblasti na jihu. V kantonu St. Gallen je necela polovina plochy (48 %) vyu?ivana pro zem?d?lstvi. Dal?ich 31 % uzemi pokryvaji lesy. Pouze dev?t procent uzemi tvo?i zastav?na plocha, zbylych 13 procent uzemi tvo?i hornate oblasti a vodni plochy. [2]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku St. Gallen .
Jednotliva historicka uzemi moderniho kantonu St. Gallen

Kanton St. Gallen vznikl roku 1803, jako?to um?ly utvar, slo?eny z cele ?ady nevelkych historickych uzemi, jen? byl vymezen Napoleonem Bonapartem v Media?nich aktech , p?i?em? p?ibli?n? polovina uzemi moderniho kantonu byla p?vodn? sou?asti opatstvi St. Gallen. [3]

Od konce 12. stoleti se m?sto St. Gallen stale vice sna?ilo o nezavislost na opatstvi. V roce 1180 byl do m?sta dosazen cisa?sky rychta?, ktery nepodlehal opatovi. [4] M?sto ziskalo nezavislost na opatstvi roku 1405 a ve stejnou dobu ztratilo opatstvi kontrolu nad Appenzellem . [5] Naopak toku 1468 byl k opatstvi p?ipojen Toggenburg .

P?ed francouzskou invazi, uskute?n?nou roku 1798, existovaly na uzemi moderniho kantonu nasledujici celky:

  • Furstenland, do roku 1798 jadro uzemi Kni?eciho opatstvi St. Gallen
  • Hrabstvi Toggenburg, ovladane do roku 1798 kni?ecimi opaty ze Sankt Gallenu
  • Hrabstvi Sargans, spravovane do roku 1798 jako spole?ne panstvi Konfederace
  • Fojtstvi Windegg (Gaster) s Gams , do roku 1798 spole?ne panstvi konfederace
  • Fojtstvi Rynske udoli, do roku 1798 spole?ne panstvi Konfederace
  • Hrabstvi Uznach, do roku 1798 spole?ne panstvi Konfederace
  • Hrabstvi Werdenberg, do roku 1798 exklava kantonu Glarus
  • Panstvi Sax-Forstegg, do roku 1798 exklava kantonu Curych
  • Panstvi Rapperswil, spravovane do roku 1798 jako spole?ne panstvi Konfederace
  • M?sto St. Gallen , existujici do roku 1798 jako svobodne ?i?ske m?sto a m?stska republika

V obdobi Helvetske republiky se severni ?asti moderniho kantonu, spolu s Appenzellem staly novym kantonem Santis , zatimco ji?ni ?asti se, spolu s Glarusem a severovychodni ?asti Schwyzu staly novym kantonem Linth . Oba nove kantony se v?ak dostaly do okam?itych finan?nich problem? a byly nuceny zavest mno?stvi nepopularnich dani a na?izeni. Opatstvi bylo sekularizovano 17. za?i 1798 a jeho vladce, kni?e-opat Pankraz Vorster uprchl do Vidn? . Nepopularni zakony a zru?eni opatstvi nasledn? vyvolaly neklid v oblasti. Kdy? vypukla valka druhe koalice , vpochodovala na vychod ?vycarska rakouska armada a navratila k moci kni?ete opata. Nicmen? toto jeho vit?zszvi bylo kratkodobe. Rakouska a ruska armada byla pora?ena u Curychu , francouzska armada se vratila do St. Gallenu a kni?ete-opata op?tovn? vyhnala. [3]

Roku 1803 byly kantony Linth a Santis zru?eny, vznikl novy kanton St. Gallen a zbytek uzemi obou zru?enych kanton? byl podle p?vodnich hranic p?erozd?len mezi stare kantony Schwyz, Glarus, Appenzell Ausserrhoden a Appenzell Innerrhoden , p?i?em? Glarus a Schwyz p?i?ly o ob? zdej?i n?kdej?i exklavy. Nov? vznikly kanton St. Gallen vstoupil do ?vycarske konfederace teho? roku jako rovnopravny ?len spolu s dal?imi novymi kantony Thurgau , Vaud , Aargau , Graubunden a Ticino .

Novy kanton p?ijal sve prvni kantonalni ustavy v letech 1803 a 1814 a dokazal se v postnapoleonskem obdobi prosadit jednak proti uzemnim narok?m byvaleho kni?ete-opata Pankraze Vorstera, jednak proti separatistickym region?m.

V ustav? z roku 1814 byly vzhledem ke konfesni heterogenit? kantonu zale?itosti jako cirkevni, s?atkove a ?kolske sv??eny nikoli statu, ale katolickym a reformovanym skupinam obyvatelstva, tzv. kantonalnim ?astem, tak?e vedle v?eobecne zakonodarne Velke rady (dnes kantonalni rada) byla zavedena take katolicka a reformovana Velka rada.

V roce 1831 byla zavedena zastupitelsko-demokraticka ustava, ktera diky ?lidovemu vetu“ ji? m?la prvni rysy p?ime demokracie a nahradila p?edchozi oligarchicky re?im. V roce 1861 p?evzal stat po ostrych sporech ?kolsky system, ktery byl d?ive ?izen cirkvi. Silny vliv cirkve a nabo?enstvi v kantonu v?ak formovaly St. Gallen i ve 20. stoleti. V roce 1875 bylo ?lidove veto“ nahrazeno fakultativnim referendem (pravo lidu vzna?et namitky proti zakon?m).

V ustav? z roku 1890 byla prava lidu modernizovana zavedenim lidove iniciativy (pravo lidu navrhovat zakony), usnadn?nim referenda a lidovou volbou vlady. Tento zakladni zakon platil s mnoha zm?nami a? do p?ijeti dosud platne ustavy z roku 2001, ktera p?edev?im shrnula ?etne ustavni novinky uplynulych sta let a dokon?ila reorganizaci kantonu.

V roce 1972 bylo v St. Gallenu zavedeno volebni pravo ?en na kantonalni i komunalni urovni. [6]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

K 31. prosinci 2021 ?ilo v kantonu St. Gallen 519 245 obyvatel. [7] Hustota zalidn?ni 256 obyvatel na kilometr ?tvere?ni je nad ?vycarskym pr?m?rem (212 obyvatel na kilometr ?tvere?ni). Podil cizinc? (obyvatel p?ihla?enych k trvalemu pobytu, av?ak bez ?vycarskeho ob?anstvi) ?inil k 31. prosinci 2019 24,4 %, zatimco na celostatni urovni bylo registrovano 25,3 % cizinc?. [8] K 30. ?ervnu 2021 ?inila mira nezam?stnanosti 2,3 %, na federalni urovni pak 2,8 %. K 30. ?ervnu 2021 ?inila mira nezam?stnanosti 2,3 %, zatimco na celostatni urovni 2,8 %. [9]

Vyvoj po?tu obyvatel [3]
Rok 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015 2018
Po?et obyvatel 169 625 180 411 190 674 209 719 228 174 250 285 302 896 295 543 286 362 286 201 309 106 339 489 384 475 391 995 427 501 452 837 478 907 499 065 507 697

Jazyky [ editovat | editovat zdroj ]

U?ednim jazykem v kantonu St. Gallen je n?m?ina , hovorovym jazykem pak ?vycarska n?m?ina .

V roce 2019 uvedlo 87,7 % obyvatel jako sv?j hlavni jazyk n?m?inu, 3,5 % ital?tinu a 1,3 % francouz?tinu. Angli?tinu jako hlavni jazyk uvedlo 4,1 % obyvatel. [10]

Vzhledem k r?znorodemu slo?eni kantonu, ktere je d?sledkem media?niho zakona z roku 1803, pat?i na?e?i, jimi? se v kantonu St. Gallen mluvi, do r?znych skupin. Dialekty, kterymi se mluvi ve Furstenlandu, v hlavnim m?st? kantonu, v udoli Ryna, na Werdenbergu a v Toggenburgu, jsou sou?asti vychodo?vycarskeho dialektu. [11] Pro na?e?i na jihu kantonu je charakteristicke st?etavani a p?ekryvani dialekt? r?zneho p?vodu: na jedne stran? zapadni a st?edo?vycarske, na druhe stran? vychodni skupiny z oblasti Sarganserland a udoli Ryna. [12] Naproti tomu dialekt, kterym se mluvi v Rapperswil-Jona , je prakticky toto?ny s cury?skou n?m?inou.

A? do st?edov?ku se v ji?nich oblastech kantonu St. Gallen mluvilo retoromansky . Proto je mnoho zem?pisnych nazv? (vesnic, poli, hor, vodnich ploch) v tomto regionu romanskeho p?vodu.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Letecky pohled na opatstvi v St. Gallenu

Proto?e kanton St. Gallen vznikl teprve v roce 1803 z r?znych uzemi, je konfesn? velmi r?znorody. Severni oblasti (kdysi majetek kni?eciho opata ze St. Gallenu) jsou ?ist? katolicke, ale s vyjimkou tradi?n? reformovaneho m?sta St. Gallen (kdysi samostatne ?i?ske m?sto), stejn? jako ji?ni ?asti kantonu (kdysi poddanska uzemi st?edniho ?vycarska), v?etn? Sarganserlandu. Oblast Toggenburg na zapad? je smi?ena, ale p?eva?n? reformovana, zatimco udoli Ryna na vychod? je take smi?ene, ale p?eva?n? katolicke (s vyjimkou reformovanych byvalych poddanskych uzemi Curychu a Glarusu, Sax? a Werdenberg?).

V sou?asne dob? jsou ve?ejnopravn? uznavany katolicka cirkev kantonu St. Gallen, evangelicka reformovana cirkev kantonu St. Gallen, k?es?anska katolicka cirkev a ?idovska komunita kantonu St. Gallen. [13]

V roce 2019 se 42,0 % v?ech obyvatel kantonu hlasilo k ?imskokatolicke cirkvi, 19,3 % k evangelicke reformovane cirkvi a 22,0 % k bez vyznani. [10] P?i s?itani lidu v roce 2000 se 52 % obyvatel kantonu hlasilo k ?imskokatolicke cirkvi, 26 % k evangelicke reformovane cirkvi, 10 % k jinym k?es?anskym cirkvim, 6 % k muslimske cirkvi a 6 % k bez vyznani. [14]

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni strana ustavy kantonu

Sou?asna ustava kantonu St. Gallen je z 10. ?ervna 2001 (s pozd?j?imi zm?nami). [15]

Parlament [ editovat | editovat zdroj ]

Zakonodarnym organem je Kantonalni rada ( Kantonsrat ), ktera ma 120 ?len? a je volena ob?any na zaklad? pom?rneho zastoupeni na pevn? stanovene ?ty?lete funk?ni obdobi.

Lide s volebnim pravem se take p?imo podileji na tvorb? zakon? prost?ednictvim referend, tj. povinneho referenda o zm?nach ustavy, nepovinneho referenda o zm?nach zakon? a lidovych iniciativ tykajicich se p?ijeti ustavnich nebo zakonnych ustanoveni. Hlasovani o zakonu mohou po?adovat 4 000 voli??, k navrhu zakona je t?eba podpory 6 000 voli?? a k navrhu zm?ny ustavy je t?eba 8 000 voli??. 4 000 voli?? pak m??e po?adovat obecny legislativni akt (tzv. jednotna iniciativa). Vladni vydaje ve vy?i stanovene zakonem pak podlehaji povinnemu nebo dobrovolnemu referendu.

Vlada [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvy??im vykonnym organem je vlada ( Regierung ), ktera ma sedm ?len? s rovnymi pravy. Jsou voleni v lidovem hlasovani na pevn? stanovene ?ty?lete funk?ni obdobi. P?edseda vlady ( Regierungsprasident , do roku 2002 ozna?ovany jako Landammann ) je volen kantonalni radou na zaklad? rota?niho principu na jednolete funk?ni obdobi.

Soudnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Soudni pravomoc (soudnictvi) vykonavaji na kantonalni urovni kantonalni, obchodni, spravni a poji??ovaci soudy.

Na regionalni urovni existuji okresni soudy a pracovni soudy prvniho stupn?, jako? i zprost?edkovatele jako rozhod?i organy vy??iho stupn?.

Kasa?ni soud ( Kassationsgericht ), do te doby nejvy??i kantonalni soud, byl k 1. lednu 2011 zru?en.

Spravni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Politicke obce [ editovat | editovat zdroj ]

Kanton St. Gallen jako decentralizovane jednotky zna politicke obce. Zvla?tnimi obcemi jsou mistni obce, ?kolske obce a mistni a mistni ob?anske korporace, jejich? po?et v?ak rok od roku klesal a ktere v d?sledku toho v celem kantonu ji? neexistuji. ?imskokatolicke a evangelicke reformovane farnosti sice jsou ve?ejnopravnimi korporacemi, ale nejsou ?obcemi podle obecniho prava“, nybr? jsou organizovany podle narodniho cirkevniho prava.

K 1. lednu 2023 tvo?ilo kanton St. Gallen 75 politickych obci a 59 u?elovych sdru?eni. [16]

Okresy a volebni obvody [ editovat | editovat zdroj ]

Volebni obvody kantonu St. Gallen

Kanton St. Gallen znal do konce prosince 2002 rozd?leni na okresy ( Bezirke ). V poslednich letech byly ukoly byvalych okres? stale ?ast?ji p?ena?eny na jine organy; s novou kantonalni ustavou byly okresy jako instituce definitivn? zru?eny. Dne?ni volebni obvody ji? neplni ?adne ukoly statni spravy.

Od 1. ledna 2003 je kanton St. Gallen rozd?len na nasledujici volebni obvody, ktere jsou ?azeny po sm?ru hodinovych ru?i?ek:

Volebni obvody kantonu St. Gallen
(stav k 31.12.2020)
Volebni obvod Po?et
obyvatel 		Rozloha
(km²)
St. Gallen 122 903 157,67
Rorschach 43 928 50,45
Rheintal 74 372 138,94
Werdenberg 39 993 206,51
Sarganserland 41 490 517,74
See-Gaster 68 425 245,86
Toggenburg 46 954 488,59
Wil 76 439 145,24

Zastoupeni na celostatni urovni [ editovat | editovat zdroj ]

Stejn? jako ka?dy plnopravny kanton vysila i St. Gallen dva zastupce do Statni rady a podle po?tu obyvatel dvanact zastupc? do Narodni rady.

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2018 ?inil v kantonu St. Gallen hruby domaci produkt (HDP) na obyvatele 76 219 ?vycarskych frank?. [17] 30. ?ervna 2021 ?inila mira nezam?stnanosti 2,3 %; na spolkove urovni pak 2,8 %. [18]

Tem?? polovina celkove rozlohy kantonu je vyu?ivana jako zem?d?lska p?da. V roce 2020 bylo 14,2 % zem?d?lske p?dy obhospoda?ovano ekologicky 494 zem?d?lskymi podniky. [19] P?ibli?n? do roku 1920 byl zdaleka nejd?le?it?j?im pr?myslovym odv?tvim v hospoda?stvi St. Gallenu textilni pr?mysl (vyroba vy?ivek).

Zem?d?lska aktivita se sklada p?eva?n? z mlekarenske vyroby a chovu dobytka v hornatych oblastech. V ni?inach p?eva?uje produkce vinne revy a ovoce, ale take smi?ene zem?d?lstvi.

Pr?myslova odv?tvi tohoto kantonu zahrnuji vyrobu optickeho zbo?i, pyrotechniky, chemikalie a farmaceutika. Nejvyznamn?j?im podnikem v kantonu je skupina LafargeHolcim, ktera vyrabi stavebni materialy a sidli v Rapperswil-Jona. Skupina se v roce 2022 umistila na 13. mist? v ?eb?i?ku nejv?t?ich ?vycarskych spole?nosti. [20] D?le?itou roli v mnoha oblastech hraje turismus. P?ikladem jsou lazn? v Bad Ragaz a velke mo?nosti sportovniho vy?iti v zimnim obdobi.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Nadra?i SBB St. Gallen

Hromadna doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Kantonem prochazi n?kolik dalkovych trati ?vycarskych spolkovych drah (SBB). Nejd?le?it?j?im ?elezni?nim uzlem kantonu je nadra?i v St. Gallenu, dale pak nadra?i ve Wilu, Rapperswilu, Ziegelbrucku, Sargans nebo Heerbruggu.

Pate? regionalni dopravy v kantonu St. Gallen pak tvo?i S-Bahn St. Gallen, kterou provozuji spole?nosti Thurbo, Schweizerische Sudostbahn a Appenzeller Bahnen . Regionalni a mistni dopravu zaji??uji z pov??eni kantonu nebo obci spole?nosti Postbus , VBSG, soukrome autobusove spole?nosti, lanovka Unterterzen-Tannenbodenalp a lodni doprava do Quintenu . V?echny ve?ejne ?elezni?ni a autobusove spole?nosti p?sobici v kantonu St. Gallen jsou ?leny tarifniho sdru?eni Ostwind.

Lodni doprava probiha na jeze?e Walensee, Cury?skem a Bodamskem jeze?e.

Automobilova doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Statni silni?ni si? v kantonu St. Gallen zaji??uje spojeni se zbytkem ?vycarska; jedinym projektem, ktery stale nebyl realizovan, je lep?i spojeni se sousednim Rakouskem. Kantonalni silni?ni si? o celkove delce p?ibli?n? 675 kilometr? pokryva pot?eby kantonu a regionu. Spojeni v ramci obci nebo men? d?le?ita spojeni mezi obcemi jsou v kompetenci politickych obci.

V roce 2021 ?inila mira automobilizace (po?et osobnich automobil? na 1000 obyvatel) 560. [21] Kantonalni stavebni u?ad udr?uje specializovanou jednotku pro nemotorovou dopravu. Za nemotorovou dopravu (sit? p??ich stezek, turistickych tras a cyklostezek) v?ak odpovidaji p?edev?im obce.

M?sta a obce [ editovat | editovat zdroj ]

M?sta a obce kantonu St. Gallen

Ni?e jsou uvedena nejlidnat?j?i m?sta a obce ze 75 politickych obci nad 10 000 obyvatel k 31. prosinci 2020:

Obec Po?et
obyvatel
St. Gallen , hlavni m?sto 76 213
Rapperswil-Jona 27 483
Wil 24 132
Gossau 17 990
Uzwil 13 284
Buchs 13 053
Altstatten 11 938
Flawil 10 510

Dal?i vyznamne obce:

Obec Po?et
obyvatel
Rorschach 9646
Wattwil 8837
Uznach 6519
Bad Ragaz 6467
Sargans 6213
Wildhaus-Alt St. Johann 2624

Partnerske regiony [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? dlouhe roky udr?uje kanton St. Gallen styky s vybranymi partnerskymi regiony ve st?edni a vychodni Evrop? a severni Italii: [22]

Kanton St. Gallen je jedinym ?vycarskym kantonem, ktery ma partnersky region v ?esku.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Kanton St. Gallen na n?mecke Wikipedii.

  1. ↑ MUHLEMANN, Louis. Wappen und Fahnen der Schweiz . Lengnau: Buhler-Verlag, 1991. ISBN   3-9520071-1-0 . (n?mecky)  
  2. ↑ a b c Geografie und Umwelt [online]. Kanton St. Gallen [cit. 2023-01-16]. Dostupne online . (n?mecky)  
  3. ↑ a b c GOLDI, Wolfgang; STEINHAUSER-ZIMMERMANN, Regula. St. Gallen (Kanton) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz , 2017-05-11 [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  4. ↑ SONDEREGGER, Stefan; MAYER, Marcel. St. Gallen (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz , 2012-01-06 [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  5. ↑ COOLIDGE, William. St Gall (town) [online]. Encyclopædia Britannica, 1911 [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. ↑ MEYER, Karl Joseph. Meyers Konversations-Lexikon . [s.l.]: [s.n.], 1977. S. 686. (n?mecky)  
  7. ↑ Struktur der standigen Wohnbevolkerung nach Kanton, 1999-2021 [online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-01-15]. Dostupne online . (n?mecky)  
  8. ↑ Struktur der standigen Wohnbevolkerung nach Kanton, 1999?2019 [online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2020-08-27 [cit. 2023-01-15]. Dostupne online . (n?mecky)  
  9. ↑ Arbeitslosenzahlen [online]. Staatssekretariat fur Wirtschaft SECO, 2022 [cit. 2023-01-15]. Dostupne online . (n?mecky)  
  10. ↑ a b St. Gallen [online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-01-15]. Dostupne online . (n?mecky)  
  11. ↑ HOTZENKOCHERLE, Rudolf. Die Sprachlandschaften der deutschen Schweiz . Aarau, Frankfurt nad Mohanem, Salcburk: Sauerlander, 1984. ISBN   3-7941-2623-8 . S. 91?111. (n?mecky)  
  12. ↑ HOTZENKOCHERLE, Rudolf. Die Sprachlandschaften der deutschen Schweiz . Aarau, Frankfurt nad Mohanem, Salcburk: Sauerlander, 1984. ISBN   3-7941-2623-8 . S. 112?124. (n?mecky)  
  13. ↑ sGS 111.1 - Verfassung des Kantons St.Gallen (KV) [online]. Kanton St. Gallen [cit. 2023-01-16]. Dostupne online . (n?mecky)  
  14. ↑ Kanton St. Gallen: Wohnbevolkerung nach Hauptsprache, Religion, Nationalitat und weiteren Merkmalen, VL 2000 [online]. Bundesamt fur Statistik BFS [cit. 2023-01-16]. Dostupne online . (n?mecky)  
  15. ↑ Verfassung des Kantons St. Gallen [online]. Fedlex Federal law [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  16. ↑ Uber die Gemeinden [online]. Kanton St. Gallen [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  17. ↑ St. Gallen [online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  18. ↑ Arbeitslosenzahlen [online]. Staatssekretariat fur Wirtschaft SECO, 2022 [cit. 2023-01-08]. Dostupne online . (n?mecky)  
  19. ↑ Biologische Landwirtschaft [online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2020 [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  20. ↑ Die grossten Unternehmen der Schweiz [online]. dun&bradstreet, 2022 [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  21. ↑ Motorisierungsgrad [online]. Bundesamt fur Statistik BFS [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  
  22. ↑ Partnerregionen [online]. Kanton St. Gallen [cit. 2023-01-17]. Dostupne online . (n?mecky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?vycarsko ? Schweiz, Suisse, Svizzera, Svizra ? ( CH )
Kantony a jejich sidla

AG   Aargau  ( Aarau ) ? AR   Appenzell Ausserrhoden  ( Herisau ) ? AI   Appenzell Innerrhoden  ( Appenzell ) ? BS   Basilej-m?sto  ( Basilej ) ? BL   Basilej-venkov  ( Liestal ) ? BE   Bern  ( Bern ) ? ZH   Curych  ( Curych ) ? FR   Fribourg  ( Fribourg ) ? GL   Glarus  ( Glarus ) ? GR   Graubunden  ( Chur ) ? JU   Jura  ( Delemont ) ? LU   Lucern  ( Lucern ) ? NE   Neuchatel  ( Neuchatel ) ? NW   Nidwalden  ( Stans ) ? OW   Obwalden  ( Sarnen ) ? SH   Schaffhausen  ( Schaffhausen ) ? SZ   Schwyz  ( Schwyz ) ? SO   Solothurn  ( Solothurn ) ? SG   St. Gallen  ( St. Gallen ) ? TG   Thurgau  ( Frauenfeld ) ? TI   Ticino  ( Bellinzona ) ? UR   Uri  ( Altdorf ) ? VS   Valais  ( Sion ) ? VD   Vaud  ( Lausanne ) ? ZG   Zug  ( Zug ) ? GE   ?eneva  ( ?eneva )

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=St._Gallen_(kanton)&oldid=23226107 “