Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Sov?t
(
?esky
?rada“) bylo p?vodn? ozna?eni pro
socialisticke
sdru?eni pracujicich, d?lnik? (
d?lnicke rady
), vojak? a zem?d?lc?, na sklonku
Ruskeho imperia
, ktere hraly d?le?itou roli v
revoluci roku 1917
. V
Sov?tskem svazu
(SSSR), ktery je po nich pojmenovan, byly sov?ty politicke organy, ktere m?ly formaln? moc.
Lenin
s
Trockym
vyu?ili Druhy sjezd sov?t? na podzim 1917 k legalizaci statniho p?evratu zvaneho
?ijnova revoluce
. Svr?eni
prozatimni vlady
prosazovali pod heslem:
V?echnu moc sov?t?m!
V sov?tech, zejmena v nejd?le?it?j?im
Petrohradskem sov?tu
ziskaly v te dob? radikalove podporujici revolu?ni
bol?eviky
p?evahu.
Podle ruskeho vzoru byly po roce 1917 vyhla?eny v r?znych zemich
republiky rad
(republiky sov?t?), neuznane komunisticke staty, ktere zanikly b?hem n?kolika tydn? a? m?sic?.
Sov?t? bylo mnoho druh?; od oby?ejnych rad a? po m?stske, oblastni ?i nejvy??i sov?ty (ka?da
republika
m?la vlastni
nejvy??i sov?t
a existoval i
Nejvy??i sov?t SSSR
na federalni urovni). V jeho ?ele stalo prezidium, jeho? p?edstavitele m?li vedouci funkce ve stat?.
Podle
sov?tske ustavy
prav? prost?ednictvim sov?t? lide vykonavali sv?j podil na sprav? zem?. By? oficialn? tomu tak bylo, sov?ty slou?ily spi?e k prosazovani zajm?
KSSS
a jejich spojenc?, vzhledem k neexistenci opozice a politicke sout??e. Tento nedostatek za?al byt mirn? odstra?ovan v obdobi
perestrojky
, kdy byly p?ipu?t?ny i kandidatury nezavislych.
Nejvy??i sov?t vlastn? zhruba odpovidal n?kdej?imu komunisty ?izenemu ?eskoslovenskemu
federalnimu parlamentu
, republikove sov?ty pak odpovidaly nap?. n?kdej?i komunisticke
?eske
a
Slovenske narodni rad?
. Oblastni sov?ty pak zhruba odpovidaly ?eskoslovenskym
krajskym narodnim vybor?m
, okresni sov?ty
okresnim narodnim vybor?m
a mistni sov?ty pak
mistnim narodnim vybor?m
.
