Panna
(
latinsky
Virgo
) je
souhv?zdi
na
nebeskem rovniku
, ozna?uje se zkratkou vir a rozklada se na 1290 stupnich ?tvere?nich.
Souhv?zdi Panny je po
souhv?zdi Hydry
druhym nejv?t?im souhv?zdim oblohy. Nachazi se zapadn? od
souhv?zdi Lva
a vychodn? od
souhv?zdi Vah
. Nejjasn?j?i hv?zdy maji p?edstavovat le?ici postavu.
Nejjasn?j?i hv?zdou souhv?zdi je
Spica
se
zdanlivou jasnosti
0,98
m
. Spica se da najit prodlou?enim oje
Velkeho vozu
p?es jasneho
Arctura
v
souhv?zdi Pasty?e
.
P?es souhv?zdi Panny prochazi
ekliptika
, tudi? tudy putuje
Slunce
,
M?sic
a planety. Panna je proto take souhv?zdim
zvi?etniku
. Vlivem
precese
zemske osy se od dob antiky zm?nila doba pr?chodu Slunce souhv?zdim. V dne?ni dob? prochazi Slunce souhv?zdim Panny v dob? od
10. za?i
do
30. ?ijna
.
V souhv?zdi Panny se nachazi
kupa galaxii v Pann?
, ktera obsahuje p?ibli?n? 2 000
galaxii
. Jasn?j?i z nich lze pozorovat ji? men?im
dalekohledem
.
Poprve je o souhv?zdi Panny zminka v
Mezopotamii
. Bylo zname pod jmenem
MUL
AB.SIN
respektive
?ir’u
(
brazda
) nebo pod jmenem d?ala
d
?ala ?ubultu
(obilny klas)
. V Mezopotamii symbolizovalo po?atek ?ni. Velikosti p?ibli?n? odpovidalo dne?nimu souhv?zdi Panny, p?esn?ji te ?asti, ktera se nachazi ji?n? od ekliptiky. Kolem roku 2700 p?ed na?im letopo?tem vychazelo souhv?zdi Panny zarove? se Sluncem uprost?ed srpna, pozd?ji v roce 1900 p?ed na?im letopo?tem koncem srpna. Vychod souhv?zdi Panny zarove? se Sluncem se ukazoval rolnik?m po?atkem ?ni. P?esn?ji se jednalo o vychod Spiky zarove? se Sluncem, proto?e Spika je nejjasn?j?i hv?zda souhv?zdi. Spica znamena v
latin?
klas. Souhv?zdi bylo pojmenovano po Spice. U ?ek? v antice ma souhv?zdi Panny vice interpretaci, m??e p?edstavovat
Athenu
,
Heru
,
Persefonu
,
Kallisto
,
Dike
,
Astraeu
nebo
Erigonu
.
Koho p?esn? ma Panna reprezentovat, neni mo?ne ?ict s jistotou; v historii byla ztoto??ovana s tem?? ka?dou vyznamn?j?i bohyni, v?etn?
Inanny
,
Eset
,
Kybele
,
Atheny
, ale nap?iklad i s
Je?i?ovou
matkou
Marii
. Panna m??e spole?n? s
Velkou
a
Malou medv?dici
hrat roli v mytu o krasne divce
Kallisto
. Bu? je to Kallisto sama, m??e to v?ak byt i bohyn?
Hera
. ?asto je zmi?ovana i
Persefona
(v n?kterych mytech pova?ovana za jednu z podob bohyn? plodnosti zem? a rolnictvi
Demeter
).
Panna je viditelna p?edev?im v jarnich m?sicich ? ?ika se, ?e prav? tehdy Persefona vystoupila z podsv?ti.
Podle dal?i interpretace zobrazuje souhv?zdi
Astraeu
, nedot?enou dceru boha
Dia
a bohyn?
Themis
. Astraea byla znama jako bohyn? spravedlnosti a v tomto souhv?zdi byla rozpoznana diky tomu, ?e se v jeji blizkosti vyskytuji
Vahy
? vahy spravedlnosti. Astraea kdysi udajn? s nesmirnou moudrosti vladla sv?tu, ov?em jen do doby, kdy se lidstvo zatvrdilo natolik, ?e se jeho vladkyn? s nechuti vratila na oblohu.
Podle zapadni
astrologie
je
Slunce
ve znameni Panny od
23. srpna
do
22. za?i
. ?ada astrolog? a historik? take v??i, ?e Panna ma jistou souvislost s
katolickou cirkvi
a pr?b?hem
k?i?ovych vyprav
.
| B
|
F
|
Jmeno nebo jine ozna?eni
|
m
|
ly
|
Spektralni t?ida
|
| α
|
67
|
Spica
, Azimech, Alarph
|
0,98
|
262
|
B1 III/IV + B2 V
|
| ε
|
47
|
Vindemiatrix
, Vindemiator, Almuredin, Alaraph, Provindemiator, Protrigetrix, Protrygetor
|
2,85
|
102
|
G8 III
var
|
| ζ
|
79
|
Heze
|
3,38
|
73
|
A3 V
|
| δ
|
|
Minelava
, Minelauva, Auva, Al Awwa
|
3,39
|
202
|
M3 III
|
| β
|
|
Zavijah
, Alaraph, Minelauva
|
3,59
|
36
|
F8 V
|
| γ
A
|
29
|
Porrima
, Arich
|
3,65
|
39
|
F0 V
|
| γ
B
|
|
Porrima, Arich
|
3,68
|
39
|
F0 V
|
|
|
109
|
|
3,73
|
129
|
A0 V
|
| μ
|
107
|
Rijl al Awwa
|
3,87
|
61
|
F2 III
|
| η
|
15
|
Zaniah
|
3,89
|
250
|
A2 IV
|
| ν
|
3
|
|
4,04
|
313
|
M0 III
|
| ι
|
99
|
Syrma
|
4,08
|
70
|
F7 V
|
| ο
|
9
|
|
4,12
|
171
|
G8 IIIa CN-1Ba1CH1
|
| κ
|
98
|
|
4,18
|
224
|
K2.5 III Fe-0.5
|
| τ
|
93
|
|
4,23
|
218
|
A3 V
|
| θ
|
51
|
|
4,38
|
415
|
A1 IV + Am
|
|
|
110
|
|
4,39
|
183
|
K0.5 IIIb Fe-0.5
|
| λ
|
100
|
Khambalia
|
4,52
|
187
|
A2m
|
| π
|
8
|
|
4,65
|
360
|
A5 V
|
| χ
|
26
|
|
4,66
|
320
|
A4 V
|
|
|
74
|
|
4,68
|
430
|
M2 III
|
|
|
61
|
|
4,74
|
28
|
G6 V
|
|
|
69
|
|
4,76
|
258
|
K0 III-IV CN2Fe0.5
|
| ψ
|
40
|
|
4,77
|
420
|
M3 IIICa-1
|
| σ
|
60
|
|
4,78
|
540
|
M1 III
|
| φ
|
105
|
|
4,81
|
135
|
G2 IV
|
| χ
|
2
|
|
4,84
|
120
|
K2 III-IIIb CN1
|
| ρ
|
30
|
|
4,88
|
120
|
A0 V
|
|
|
78
|
|
4,92
|
183
|
A1p SrCrEu
|
|
|
|
ET
|
4,93
|
540
|
M2 IIIa
|
|
|
89
|
|
4,96
|
242
|
K0.5 III-IIIb
|
| c
|
16
|
|
4,97
|
285
|
K0 IIIb Fe-1
|
|
|
70
|
|
4,97
|
59
|
G4 V
|
|
|
|
CU
|
4,99
|
262
|
A0 VpSi
|
| m
|
82
|
|
5,03
|
460
|
M1.5 III
|
|
|
53
|
|
5,04
|
106
|
F5 III-IV
|
|
|
|
HR 5392
|
5,10
|
151
|
A5 V
|
| υ
|
|
|
5,14
|
274
|
G9 III
|
|
|
49
|
|
5,15
|
306
|
K2 III
|
| p
|
90
|
|
5,16
|
254
|
K2 III
|
| e
|
59
|
|
5,19
|
59
|
G0 V
|
|
|
32
|
|
5,22
|
244
|
F0 IIIm
|
| h
|
76
|
|
5,21
|
264
|
K0 III
|
|
|
57
|
|
5,21
|
127
|
K1 III-IV
|
| ω
|
1
|
|
5,24
|
480
|
M4 III
|
|
|
68
|
|
5,27
|
500
|
M0 III
|
| A
1
|
4
|
|
5,31
|
192
|
A1
|
|
|
55
|
|
5,31
|
126
|
G6 V
|
|
|
|
HR 5013
|
5,33
|
300
|
K3 III
|
|
|
84
|
|
5,35
|
217
|
K2 III
|
| b
|
7
|
|
5,36
|
276
|
A1 V
|
|
|
63
|
|
5,36
|
320
|
K III
|
|
|
87
|
|
5,41
|
640
|
M2 IIIab
|
|
|
106
|
|
5,42
|
480
|
K5 III
|
|
|
95
|
|
5,46
|
179
|
F2 IV
|
| q
|
21
|
|
5,48
|
262
|
A0 V
|
|
|
86
|
|
5,50
|
380
|
G8 III
|
Spica je 272 sv?telnych let vzdaleny vicenasobny system. Hlavni hv?zda ma 2 300krat v?t?i jasnost ne? Slunce. Hv?zda m?ni svoji jasnost v period? 0,174 dni. Ve vzdalenosti 0,12
astronomickych jednotek
obiha hlavni hv?zdu pr?vodce jednou za ?ty?i dny. Kv?li male uhlove vzdalenosti neni dalekohledy pozorovatelna. P?i ka?dem ob?hu slab?i hv?zda se promitne na jasn?j?i, tim poklesne jasnost hv?zdy, jedna se tudi? o zakrytovou prom?nnou. Spiku je?t? obihaji minimaln? dva dal?i pr?vodci, kte?i take nejsou pozorovatelni dalekohledem.
Druha nejjasn?j?i hv?zda souhv?zdi je 102 sv?telnych let vzdalena, ?lut? za?ici ε Virginis. Jeji jmeno,
Vindemiatrix
, znamena
sb?ra?ka hrozn?, vinohradnice
.
| System
|
m
|
Uhlova vzdalenost
|
| Porrima
|
3,65 / 3,68
|
0,5”
|
| θ
|
4,4 / 8,6
|
7,2”
|
| φ
|
5,0 / 9,2
|
4,7”
|
Porrima
(γ Virginis) je 39 sv?telnych let vzdalena dvojhv?zda. Ob? slo?ky jsou p?ibli?n? stejn? velke a jasne hv?zdy a ob?hnou kolem spole?neho t??i?t? jednou za 172 let. B?hem ob?hu obou slo?ek kolem spole?neho t??i?t? se siln? m?ni uhlova vzdalenost obou slo?ek. V roce
1920
byla uhlova vzdalenost obou slo?ek 6,2 vte?iny, v roce 2008 byla nejmen?i, pouze 0,3 vte?iny. K rozli?eni obou slo?ek byl v roce 2008 zapot?ebi dalekohled s objektivem o pr?m?ru 15 cm.
R Virginis je prom?nna hv?zda typu Miry. Svoji jasnost m?ni zna?n? v period? 145,5 dni.
| Messier (M)
|
NGC
|
m
|
Typ
|
| 49
|
|
8,4
|
elipticka galaxie
|
| 58
|
|
9,7
|
spiralni galaxie
|
| 59
|
|
9,6
|
elipticka galaxie
|
| 60
|
|
8,8
|
elipticka galaxie
|
| 61
|
|
9,7
|
spiralni galaxie
|
| 84
|
|
9,1
|
elipticka galaxie
|
| 86
|
|
8,9
|
elipticka galaxie
|
| 87
|
|
8,6
|
elipticka galaxie
|
| 89
|
|
9,8
|
elipticka galaxie
|
| 90
|
|
9,5
|
spiralni galaxie
|
| 104
|
|
8,0
|
spiralni galaxie
|
|
4216
|
10,0
|
|
|
4388
|
11,0
|
|
|
4429
|
10,0
|
|
|
4526
|
9,7
|
|
|
4654
|
10,5
|
|
|
5634
|
11
|
kulova hv?zdokupa
|
|
3C273
|
12,9
|
kvasar
|
Kupa galaxii v Pann? je vzdalena zhruba 60 milion? sv?telnych let. P?ibli?n? 250 jejich ?len? m??e byt pozorovano dalekohledem o pr?m?ru objektivu 15 cm. 11 galaxii za?lenil francouzsky
astronom
Charles Messier
do sveho katalogu.
M 49
byla prvni objevena galaxie kupy galaxii v Pann?. Messier ji objevil v roce
1771
. M 49 je nejjasn?j?i galaxie kupy. Lze ji objevit jako mlhavy obla?ek ji? v triedru. Jedna se eliptickou galaxii, vzniklou slou?enim vice galaxii. Elipticke galaxie obsahuji pom?rn? malo mezihv?zdne hmoty.
Spiralni galaxie
M 61
pat?i take ke kup? galaxii v Pann?. Ve v?t?im dalekohledu lze pozorovat jeji spiralni ramena.
Galaxie
M 84
,
M 86
,
M 87
a
M 88
ke st?edu kupy galaxii v Pann?. Messier objevil v?echny ?ty?i galaxie v noci
18. b?ezna
1781
. M 84, M 86 a M 87 jsou elipticke galaxie, M 88 je spiralni galaxie. M 84 ma hmotu 800 miliard Slunci. Je take silnym zdrojem radioveho za?eni. M 87 je take silny zdroj radioveho za?eni, ktery je ozna?ovan jako Virgo A. Fotografie s dlouhou expozici ukazuji jet, ktery vychazi ze st?edu galaxie.
50 milion? sv?telnych let vzdalena galaxie
M 104
nepat?i ke kup? galaxii v Pann?. Galaxii pozorujeme z boku. V?t?im dalekohledem jsou pozorovatelna mra?na prachu a plynu. Galaxie ma tvar klobouku, proto se nazyva take
galaxie Sombrero
.
Kvasar
3C273
je jadro aktivni galaxie, ktera se nachazi ve vzdalenosti 2,5 miliardy sv?telnych let jedna se o prvni objeveny kvasar. Lze je ji? rozeznat dalekohledem o pr?m?ru objektivu 10 cm jako hv?zdi?ku.