Souhv?zdi Kozoroha

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo Capricornus . Tento ?lanek je o souhv?zdi. O Samuelu Friedrichu Bockshornu zvanem Capricornus pojednava ?lanek Samuel Friedrich Bockshorn .
Souhv?zdi Kozoroha
Souhvězdí Kozoroha
Souhv?zdi Kozoroha
Latinsky nazev Capricornus
Latinsky genitiv Capricorni
Latinska zkratka Cap
Rektascenze 20 h 5 m a? 22 h 0 m
Deklinace -8,5° a? -27,5°
Rozloha 414  ?tvere?nych stup??
Viditelnost na zem?pisne ?i?ce +60° a? -90°
Nejlep?i pozorovatelnost v ?R Za?i
Po?et hv?zd jasn?j?ich ne? 3 m 1
Nejjasn?j?i hv?zda Deneb Algedi (δ Cap) (2,8 m )
Sousedni souhv?zdi Vodna?
Orel
St?elec
Mikroskop
Ji?ni ryba

Kozoroh je souhv?zdi na ji?ni obloze. Le?i mezi souhv?zdimi Vodna?e , St?elce , Orla , Mikroskopu a Ji?ni ryby . Kozoroh je zvi?etnikove souhv?zdi ? prochazi jim ekliptika . Slunce do n?j vstupuje 19. ledna a vystupuje z n?j 15. unora. P?ed 1 000 roky byl Kozoroh nejji?n?j?im souhv?zdim zv?rokruhu , nachazel se nejji?n?ji pod rovnikem a Slunce jim prochazelo na den zimniho slunovratu . Diky precesi se ale poloha sv?toveho rovniku posouva a misto Kozoroha se dostal St?elec. Kozoroh tedy v nasledujicich staletich bude zvy?ovat svoji pozici na obloze. Nicmen? rovnob??ka, kde je Slunce 21. prosince v  zenitu se stale nazyva Obratnik Kozoroha .

Kozoroh pat?i spolu s Vodna?em, Rakem a Rybami k nejslab?im souhv?zdim zvi?etniku. Pat?i k letnim a podzimnim souhv?zdim. Jeho nejsevern?j?i ?asti se v ?eskych zem?pisnych ?i?kach objevuji ji? koncem unora kratce p?ed svitanim. Cele souhv?zdi je pak mo?no pozorovat a? kolem ?tvrte hodiny ranni v kv?tnu, ale jeliko? Slunce bude vychazet ?im dal d?ive, nebudou slabe hv?zdy Kozoroha tem?? viditelne. Nejlep?i pozorovaci podminky nastavaji v ?ervenci a srpnu, kdy je Kozoroh viditelny od soumraku a zapada asi t?i hodiny p?ed svitanim. V za?i a ?ijnu je sice take dob?e viditelny, ale pozorovaci doba se krati. V listopadu zapada ji? kolem devate hodiny ve?er. Definitivn? se s nami Kozoroh rozlou?i v prosinci po sedme hodin? ve?erni.

P?vod jmena [ editovat | editovat zdroj ]

Heveli?v Kozoroh

Souhv?zdi nese jmeno ?eckeho boha les?, pastvin, stad, pasty?? a lovc? Pana . Nej?ast?ji byva pova?ovan za syna nymfy Dryopy a boha Herma . Pan se narodil s rohy, dlouhymi vousy a m?l kozi nohy. Podle baje se jeho matka tak vyd?sila, ?e ho opustila. Hermes ho pote odnesl na Olymp , kde v?ak diky svemu vzhledu ?elil velkemu vysm?chu boh?. Z Olympu rad?ji utekl do Arkadie , kde ?il nejrad?ji. ?asto se u?astnil radovanek s bohem vina Dionysem a vyhledaval spole?nost nymf. Dv? nymfy mu porodily d?ti. Jednim z nich byl i Krotus , ktery na obloze stoji vedle Kozoroha v podob? St?elce.

Hv?zdy [ editovat | editovat zdroj ]

V Kozorohovi jsou jen velmi slabe hv?zdy, jen jedna je jasn?j?i ne? 3 mag. Asi 50 hv?zd dosahuje magnitudy 6. Souhv?zdi se v?ak da najit pomoci jasnych hv?zd Vega a Altair . Jejich spojnice vede p?imo ke Kozorohovi. Hlavni hv?zda alfa Capricorni , Algedi, neni nijak jasna hv?zda, dokonce neni ani nejjasn?j?i v souhv?zdi. Jde o optickou dvojhv?zdu . Zajimavosti je, ?e a?koliv jde o optickou dvojhv?zdu, tak Alfa1 i Alfa2 maji sveho pr?vodce. Alfa1, take Prima Giedi , je ?luty veleobr o jasnosti 4,3 mag (pr?vodce ma jasnost 9,2 mag). Alfa2 ( Secunda Giedi ) ma jasnost 3,6 mag (pr?vodce 11,0 mag). Fyzicka dvojhv?zda je take beta Capricorni , neboli Dabih, co? je ?luty obr s jasnosti 3,1 mag a bila hv?zda hlavni posloupnosti s jasnosti 6,1 mag. Gama Capricorni , Nasira (3,7 mag), je bily obr. Nejjasn?j?i hv?zdou v Kozorohovi je delta Capricorni, se jmenem Deneb Algedi . Jde o zakrytovou dvojhv?zdu (2,9 a 3,1 mag) s periodou asi 24,5 hodiny. Epsilon Capricorni je modrobila hv?zda hlavni posloupnosti (jasnost 4,5 mag).

Messier 30

Objekty vzdaleneho vesmiru [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv je Kozoroh hned vedle St?elce, ktery je velice bohaty na deep-sky objekty, tak on sam tem?? ?adne jasne objekty nenabizi. Vyjimku tvo?i kulova hv?zdokupa Messier 30 , ktera je od Zem? vzdalena 30 000 ly a ma jasnost 7,5 mag. Je tedy v dosahu i slab?ich dalekohled?. V souhv?zdi se nachazi 26 objekt? z katalogu NGC . V?t?ina z nich jsou ale galaxie , ktere nep?esahnou desatou magnitudu. Je tam ale take jedna otev?ena hv?zdokupa , NGC 7134 , dv? dvojhv?zdy ( NGC 7122 a NGC 7136 ) a trojhv?zda NGC 7158 .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Josip Kleczek ( 1986 ), Na?e souhv?zdi ? Albatros, Praha
  • RNDr. Old?ich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek ( 1984 ), P?ehled astronomie ? SNTL, Praha
  • Kevin Tildsley, Philip Eagles ( 2005 ), No?ni obloha ? Slovart
  • Joachim Herrmann ( 2005 ), Ktera je to hv?zda? ? Pavel Dobrovsky - BETA a Ji?i ?ev?ik
  • Martin Rees ( 2006 ), Vesmir ? Euromedia Group k. s.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]