Kozoroh
je
souhv?zdi
na ji?ni obloze. Le?i mezi souhv?zdimi
Vodna?e
,
St?elce
,
Orla
,
Mikroskopu
a
Ji?ni ryby
. Kozoroh je
zvi?etnikove souhv?zdi
? prochazi jim
ekliptika
.
Slunce
do n?j vstupuje 19. ledna a vystupuje z n?j 15. unora. P?ed 1 000 roky byl Kozoroh nejji?n?j?im souhv?zdim
zv?rokruhu
, nachazel se nejji?n?ji pod
rovnikem
a Slunce jim prochazelo na den
zimniho slunovratu
. Diky
precesi
se ale poloha sv?toveho rovniku posouva a misto Kozoroha se dostal St?elec. Kozoroh tedy v nasledujicich staletich bude zvy?ovat svoji pozici na obloze. Nicmen? rovnob??ka, kde je Slunce 21. prosince v
zenitu
se stale nazyva
Obratnik Kozoroha
.
Kozoroh pat?i spolu s Vodna?em,
Rakem
a
Rybami
k nejslab?im souhv?zdim zvi?etniku. Pat?i k letnim a podzimnim souhv?zdim. Jeho nejsevern?j?i ?asti se v ?eskych zem?pisnych ?i?kach objevuji ji? koncem unora kratce p?ed svitanim. Cele souhv?zdi je pak mo?no pozorovat a? kolem ?tvrte hodiny ranni v kv?tnu, ale jeliko? Slunce bude vychazet ?im dal d?ive, nebudou slabe hv?zdy Kozoroha tem?? viditelne. Nejlep?i pozorovaci podminky nastavaji v ?ervenci a srpnu, kdy je Kozoroh viditelny od soumraku a zapada asi t?i hodiny p?ed svitanim. V za?i a ?ijnu je sice take dob?e viditelny, ale pozorovaci doba se krati. V listopadu zapada ji? kolem devate hodiny ve?er. Definitivn? se s nami Kozoroh rozlou?i v prosinci po sedme hodin? ve?erni.
Souhv?zdi nese jmeno ?eckeho boha les?, pastvin, stad, pasty?? a lovc?
Pana
. Nej?ast?ji byva pova?ovan za syna
nymfy
Dryopy
a boha
Herma
. Pan se narodil s rohy, dlouhymi vousy a m?l kozi nohy. Podle baje se jeho matka tak vyd?sila, ?e ho opustila. Hermes ho pote odnesl na
Olymp
, kde v?ak diky svemu vzhledu ?elil velkemu vysm?chu boh?. Z Olympu rad?ji utekl do
Arkadie
, kde ?il nejrad?ji. ?asto se u?astnil radovanek s bohem vina
Dionysem
a vyhledaval spole?nost nymf. Dv? nymfy mu porodily d?ti. Jednim z nich byl i
Krotus
, ktery na obloze stoji vedle Kozoroha v podob? St?elce.
V Kozorohovi jsou jen velmi slabe hv?zdy, jen jedna je jasn?j?i ne? 3 mag. Asi 50 hv?zd dosahuje magnitudy 6. Souhv?zdi se v?ak da najit pomoci jasnych hv?zd
Vega
a
Altair
. Jejich spojnice vede p?imo ke Kozorohovi. Hlavni hv?zda
alfa Capricorni
, Algedi, neni nijak jasna hv?zda, dokonce neni ani nejjasn?j?i v souhv?zdi. Jde o optickou
dvojhv?zdu
. Zajimavosti je, ?e a?koliv jde o optickou dvojhv?zdu, tak Alfa1 i Alfa2 maji sveho pr?vodce. Alfa1, take
Prima Giedi
, je ?luty veleobr o jasnosti 4,3 mag (pr?vodce ma jasnost 9,2 mag). Alfa2 (
Secunda Giedi
) ma jasnost 3,6 mag (pr?vodce 11,0 mag). Fyzicka dvojhv?zda je take
beta Capricorni
, neboli Dabih, co? je ?luty obr s jasnosti 3,1 mag a bila hv?zda hlavni posloupnosti s jasnosti 6,1 mag.
Gama Capricorni
, Nasira (3,7 mag), je bily obr. Nejjasn?j?i hv?zdou v Kozorohovi je delta Capricorni, se jmenem
Deneb Algedi
. Jde o zakrytovou dvojhv?zdu (2,9 a 3,1 mag) s periodou asi 24,5 hodiny.
Epsilon Capricorni
je modrobila hv?zda hlavni posloupnosti (jasnost 4,5 mag).
A?koliv je Kozoroh hned vedle St?elce, ktery je velice bohaty na deep-sky objekty, tak on sam tem?? ?adne jasne objekty nenabizi. Vyjimku tvo?i
kulova hv?zdokupa
Messier 30
, ktera je od Zem? vzdalena 30 000 ly a ma jasnost 7,5 mag. Je tedy v dosahu i slab?ich dalekohled?. V souhv?zdi se nachazi 26 objekt? z katalogu
NGC
. V?t?ina z nich jsou ale
galaxie
, ktere nep?esahnou desatou magnitudu. Je tam ale take jedna
otev?ena hv?zdokupa
,
NGC 7134
, dv? dvojhv?zdy (
NGC 7122
a
NGC 7136
) a
trojhv?zda
NGC 7158
.
- Josip Kleczek
(
1986
),
Na?e souhv?zdi
? Albatros, Praha
- RNDr. Old?ich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (
1984
),
P?ehled astronomie
? SNTL, Praha
- Kevin Tildsley, Philip Eagles (
2005
),
No?ni obloha
? Slovart
- Joachim Herrmann (
2005
),
Ktera je to hv?zda?
? Pavel Dobrovsky - BETA a Ji?i ?ev?ik
- Martin Rees (
2006
),
Vesmir
? Euromedia Group k. s.