Socialismus (z latinskeho socialis, ? dru?ny, spole?ensky“) je my?lenka a hnuti, ktere se sna?i liberaln? kapitalisticky soukromovlastnicky hospoda?sky a spole?ensky ?ad nahradit systemem zalo?enym na vlastnictvi prost?edk? produkce pracovniky. Cilem socialismu je dosa?eni ideal? rovnosti , spravedlnosti a mezilidske solidarity cestou socialni reformy (tzv. reformni socialismus ) nebo revoluci (tzv. revolu?ni socialismus ). Socialismus si obecn? klade tyto cile: zm?na majetkovych a pravnich vztah? ve spole?nosti, zm?na struktury hospoda?stvi, boj proti privilegiim a zm?na nebo kompletni zru?eni statniho z?izeni.

Socialismus je my?lenkovy system, ktery vznikl jako reakce na industrializaci . Samotny termin podleha dob? a mistu u?iti, kdy m??e znamenat velmi odli?ne postupy. Oxfordsky slovnik sv?tove politiky ho d?li na socialn?-demokraticky , marxisticky a utopicky ( komunisticky ). ^[1]

Vyznam slova socialismus [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomicky system [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ir?im smyslu jde o r?zn? definovany ekonomicky system. V marxismu se termin socialismus ?asto pou?iva jako synonymum k ni??i fazi komunismu. N?kdy se ale termin socialismus pou?iva jako synonymum k p?echodnemu obdobi z kapitalismu k ni??i fazi komunismu, charakterizovane statnim vlastnictvim vyrobnich prost?edk? , kolektivismem , ekonomickym intervencionismem a statem ?izenym a planovanym hospoda?stvim . Anarchisticke a libertarianske pojeti socialismu naproti tomu prosazuje decentralizovane planovani, ^[2] n?ktere nov?j?i sm?ry pak od planovani zcela upou?ti a up?ednost?uji tr?ni alokaci v ramci ekonomiky zalo?ene na spole?nem vlastnictvi. ^[3] V ekonomickem smyslu se ?astokrat socialismus pou?iva jako protivaha kapitalismu . ^[4]

Politicka ideologie [ editovat | editovat zdroj ]

Socialismus je take pova?ovan za jednu ze t?i nejvyznamn?j?ich politickych ideologii , spolu s liberalismem a konzervatismem . Toto slovo take pou?ivaji r?zne levicove my?lenkove sm?ry a proudy ve spojenich jako demokraticky socialismus , k?es?ansky socialismus , komunalni socialismus , narodni socialismus , konzervativni socialismus nebo socialni demokracie .

V komunistickych re?imech byl prosazovan pojem realny socialismus , jen? m?l ve slovniku ideolog? ozna?ovat jakysi "realny" p?edstupe? te prave komunisticke spole?nosti.

Historicky vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod slova socialismus je datovan do po?atku 19. stoleti a spojovan se jmeny Pierre Leroux , Marie Roch Louis Reybaud nebo Robert Owen . Za autora terminu je pova?ovan Henri de Saint-Simon , ktery ho m?l pou?it jako protivahu k tehdej?imu pojeti liberalismu .

Ko?eny socialismu jsou v?ak mnohem star?i, jiste naznaky se objevuji ji? v pozdnim starov?ku , nap?iklad u Per?ana jmenem Mazdak . Ve starov?kem ?ecku pote v ?asti u?eni filozof? Platona a Aristotela . Platon nap?iklad v??il ve spole?ne vlastnictvi, a to nejen majetku, ale i ?en a d?ti. Sve pohledy popsal jako ideje idealniho statu, ve stejnem duchu pozd?ji pokra?ovali takzvani utopi?ti socialiste .

Utopicky socialismus [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladatelem byl Angli?an Thomas More , renesan?ni humanista , ktery sepsal dilo Utopie . Za zakladni bu?ku svobodneho statu pova?oval rodinu. V jeho idealnim pojeti prace trva pouze ?est hodin, zbyly ?as je v?novan v?dam a um?ni.

Brzy ho nasledoval Ital Tommaso Campanella , ktery ve sve knize ?Slune?ni stat“ ( 1602 ) popisuje idealni spole?nosti, kde neexistuje soukrome vlastnictvi a spole?na prace je zarukou hojnosti. Sou?asn? je zde p?isn? p?edepsan zp?sob ?ivota a autokraticka vlada kn??i, ktera je v podstat? teokraticka .

Prvky utopickeho socialismu lze ov?em najit ji? d?ive u st?edov?kych ?kaci??“ ( bogomilove , valden?ti , sestry svobodneho ducha, bekyn? ), v programech n?kterych rolnickych povstani za feudalismu , v husitstvi ( taborite ), u Thomase Munzera (v?dce selske valky v N?mecku , ktery vyzyval povstav?i rolniky k nastoleni ?kralovstvi bo?iho na zemi“). Revolu?ni sm?r utopickeho socialismu potom vyvrcholil v babeufismu , pojmenovanem jmenem jeho v?dce a nejd?le?it?j?iho teoretika Graccha Babeufa ? ?lo o revolu?ni hnuti ve Francii 18. stoleti, usilujici o ?Republiku rovnych“ ? jednotnou, z jednoho centra ?izenou celonarodni komunu, v roce 1796 hnuti zorganizovalo ? Spiknuti rovnych “, ktere v?ak bylo odhaleno.

Prvnim modernim obhajcem socialismu byl francouzsky hrab? Henri de Saint-Simon , ktery navic obhajoval formu vlady zvanou meritokracie a kladl d?raz na byrokracii a industrializaci. Na tyto tradice dale navazali socialiste Charles Fourier a Robert Owen . Robert Owen si p?edstavoval budouci bezt?idni spole?nost jako svobodnou federaci samospravnych komun a sam se je neusp??n? pokou?el zorganizovat. Dale pak Pierre-Joseph Proudhon , Louis Blanc nebo Charles Hall .

K p?edch?dc?m socialismu se rovn?? ?adi Jean Jacques Rousseau a frakce zb?silych velke francouzske revoluce , ktera take p?inesla novy pohled na lidska prava .

V?decky socialismus [ editovat | editovat zdroj ]

V dob? pr?myslovych revoluci 19. stoleti se socialisticka ideologie vytva?ela ve Francii , Velke Britanii a N?mecku . Pojem v?decky socialismus pochazi od starych anglickych a francouzskych socialist?. ^[5] Pierre-Joseph Proudhon pova?oval svou podobu socialismu (tzv. mutualismus ) za v?decky socialismus. ^[6] K v?deckemu socialismu jsou ?asto p?i?azovani take svym u?enim Karl Marx a Friedrich Engels . Jejich materialisticky zam??ena teorie s tzv. marxistickou periodizaci d?jin p?edpokladala, ?e d?lnicka t?ida , nositel t?idniho boje , p?evezme moc v socialisticke revoluci, kterou zap?i?ini nerovnovaha mezi vyrobnimi silami a vyrobnimi vztahy. Mimo marxismus staly teorie dru?stevnictvi (navr?ene Ferdinandem Lassallem ) ?i anarchisticka filosofie. Tyto prvky ov?em socialismus take siln? ovlivnily.

Od 19. stoleti bylo slovo socialismus ?iroce pou?ivano v nejr?zn?j?im kontextu, jak t?mi, kte?i sami sebe pova?ovali za socialisty, tak jejich oponenty. I kdy? jsou rozdily mezi jednotlivymi skupinami socialist? velke, existuje shoda na tom, ?e maji sve ko?eny v zapasech d?lnik? v devatenactem a dvacatem stoleti a ?e jednaji podle princip? solidarity a obhajuji socialn? spravedlivou rovnosta?skou spole?nost s ekonomikou zalo?enou na spole?nem vlastnictvi , ktera se vyzna?uje up?ednost?ovanim kolektivnich prav a zajm? p?ed individualnimi a spole?enskym pojetim prace ? socialiste usiluji o socializaci ( zespole?en?t?ni ) vyrobnich prost?edk? a likvidaci spole?enskych t?id . Dle jejich nazoru bude takovy model ?izeni spole?nosti p?ina?et prosp?ch v?em bez rozdilu, nikoliv jen male skupin?. Organizace socialistickych hnuti za?ala ji? ve 30. letech 19. stoleti vznikem Svazu spravedlivych (nasledn? Svazu komunist? ). Mezinarodni vyznam m?la Internacionala .

V 80. letech 19. stoleti do?lo v N?mecku ke sjednoceni marxist? a zastanc? dru?stevnictvi . Tim byla vytvo?ena socialn?demokraticka strana s tzv. Gothajskym programem .

V 90. letech pak za?alo ?t?peni socialni demokracie na:

1. ortodoxni marxismus : Karl Kautsky
2. revizionismus : Eduard Bernstein , ktery poukazoval na to, ?e ekonomicke a politicke p?edpov?di marxismu se nepotvrdily a po?adoval dosahnout cile socialismu parlamentni cestou
3. revolu?ni marxismus
   1. demokraticky : Rosa Luxemburgova
   2. nedemokraticky, marx-leninismus : Vladimir Ilji? Lenin

Po prvni sv?tove valce do?lo kv?li p?etrvavajicim rozpor?m k faktickemu roz?t?peni socialistickeho hnuti. Zatimco radikalni socialisticka platforma dala vzniknout komunistickym stranam, z umirn?neho socialn?demokratickeho sm?ru se vytvo?ily strany blizke levost?edove orientaci.

Formy socialismu [ editovat | editovat zdroj ]

• rany socialismus ? dru?stevni (svepomocna dru?stva) a utopicky socialismus
• ricardiansky socialismus
• marxismus
  • leninismus
  • stalinismus
  • marxismus-leninismus
  • trockismus
  • maoismus
• neomarxismus
• postmarxismus
• reformni socialismus ? viz revizionismus , socialni demokracie , fabiansky socialismus ( Fabianska spole?nost )
• k?es?ansky socialismus
• narodni socialismus ? viz ?eska strana narodn? socialni , ?eska strana narodn? socialisticka
  • africky socialismus , arabsky socialismus , guevarismus , castrismus
• socialni anarchismus ( anarchokolektivismus , anarchokomunismus )
• syndikalismus ( anarchosyndikalismus )
• konzervativni socialismus
• demokraticky socialismus
• libertariansky socialismus
• tr?ni socialismus
• socialismus 21. stoleti
• statni socialismus
• eko-socialismus

Sporny nacionalni socialismus [ editovat | editovat zdroj ]

Sami naciste (i fa?iste ) pova?ovali sve hnuti za pravicove a stav?li se do opozice k levicovym stranam, zejmena pak radikalnim komunist?m. ^[7] Tento pohled doklada i jejich p?edvale?na orientace v n?meckem parlamentu , kde spolupracovali s pravicovymi stranami, a levicovymi naopak pohrdali (pozd?ji likvidovali). Na druhou stranu samotny nazev strany NSDAP obsahuje slovo socialismus a obdobn? jejich ekonomicky slogan ?Zajem spole?nosti ma p?ednost p?ed zajmem jednotlivce“ ^[8] odkazuje k socialistickym idejim. N?kte?i neoliberalove tak ve 20. stoleti p?i?li s vy??i urovni d?leni socialismu na internacionalni, kam ?adi nap?iklad komunismus, a nacionalni, kam podle nich spada prav? nacismus s fa?ismem. ^[9] Na tomto ?azeni v?ak dodnes nepanuje jednozna?na shoda.

Socialisticka filozofie [ editovat | editovat zdroj ]

Socialismus ?erpa z vyrazn? star?iho filozofickeho sporu kolektivismu a individualismu . ^[10] Na otazku, zda by m?l byt cilem kolektiv nebo jednotlivec, odpovida jednozna?n?, a sice kolektiv. ^[11] Z filozofickeho hlediska pak na tento kontrast pohli?i socialismus coby na spor protiklad?, jen? lze p?ekonat pouze zavr?enim jednoho a p?ijetim druheho (viz dialekticky materialismus ). V obdobi osvicenstvi byl tento konflikt p?ekonan individualistickym spole?enskym proudem prost?ednictvim harmonie zajm?. ^[12] Osviceni u?enci ukazali, ?e tyto problemy, o n?? se vedly spory, ve skute?nosti neexistuji. V ekonomii jsou tyto my?lenky v?eobecn? znamy jako koncept neviditelne ruky trhu , publikovane p?vodn? Adamem Smithem , jen? lze interpretovat tak, ?e i sobeckymi (individualistickymi) zajmy lze dosahnout kolektivniho blaha. ^[13] Socialismus tento spor, zdanliv? vy?e?eny ve prosp?ch individualist? (v tomto smyslu te? liberal?), znovu otevira.

Vyvoj spole?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed formulaci socialistickych my?lenek si filozofove vysv?tlovali historii lidske spole?nosti r?zn?. Kup?ikladu Hegel chape d?jiny sv?ta jako pokrok v uv?domovani si svobody , ^[14] doslova pi?e: ?(...) v orientu v?di, ?e pouze jeden je svobodny, v ?ecku a ?im?, ?e n?kte?i jsou svobodni, ale my vime, ?e v?ichni lide jsou svobodni jako takovi, ?e ?lov?k je svobodny jako ?lov?k.“ ^[14] Rozviji tak my?lenky Immanuela Kanta , ktery o obdobi osvicenstvi p?emy?li, jako o vyjiti ze zavin?ne nedosp?losti, kdy se sve svobody bal a nechaval se vest jinymi.

Pro socialisty jsou d?jiny spole?nosti nej?ast?ji historii konflikt?. N?ktere socialisticke proudy na tento konflikt nahli?eji obecn? jako na t?idni spor, jini jako na spor svobodnych a nesvobodnych, utla?ovanych a utla?ovatel?. Karl Marx , obecn? pova?ovany za zakladatele teorie konflikt? , zformuloval sve filozoficke my?lenky poprve v Komunistickem manifestu (1848), ve kterem napsal: ?D?jiny v?ech dosavadnich spole?nosti jsou d?jinami t?idnich boj?.“ D?jiny lidstva jsou pro n?j sporem vlastnik? vyrobnich prost?edk? (v nej?ir?im smyslu) a d?lnik? (?asto ozna?ovanem i jako spor bur?oazie a proletariatu ). Marx se v tomto smyslu opira o historicky materialismus . Socialisticke proudy se i p?es svou odli?nost shoduji na tom, ?e takovy spor, jakkoliv jej budeme nazyvat, lze vy?e?it pouze p?echodem k socialisticke bezt?idni spole?nosti, kde jsou vyrobni prost?edky vlastn?ny kolektivem. ^[15]

Marxisticka spole?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Na stat Marx pohli?i dvojim zp?sobem. Dle jednoho je stat nastrojem t?idni nadvlady, ktery zanikne, jakmile se moci ujme proletariat. Engels o tomto Marxov? smy?leni pojednava doslova: ?Jakmile zde nebude spole?enska t?ida, kterou by bylo nutno utla?ovat, (...), pak zde ji? nebude d?vod utlaku a nic, co by vy?adovalo represivni moc statu.“ ^[16] Na druhe stran? v d?iv?j?i tvorb? Marx zastava nazor, ?e mezi kapitalistickou a socialistickou spole?nosti musi nastat politicke p?echodne obdobi, kdy nem??e existovat jiny stat ne? stat revolu?ni diktatury proletariatu. ^[17]

Podle marxismu-leninismu je zmin?na prvni faze komunisticke spole?nosti (souhrnn? ?asto ozna?ovana jako socialismus) spole?nosti, ktera vznikne, kdy? socialisticka revoluce porazi kapitalismus . Po vybudovani bezt?idni spole?nosti nastane druha faze komunisticke spole?enske formace (?asto ozna?ovana jako komunismus). Podle Lenina je stat nutny k obran? socialismu p?ed kapitalismem v dob? imperialismu a jeho dekonstrukce m??e nastat a? tato hrozba pomine. ^[18] Hlavni inspiraci pro Lenina byl v tomto smyslu osud Pa?i?ske komuny . ^[19]

Ekonomicka teorie [ editovat | editovat zdroj ]

V socialismu je vlastnictvi v?ech vyrobnich prost?edk? v rukou spole?nosti, p?i?em? konkretni forma vlastnictvi se odviji od jednotlivych socialistickych proud?. M??e zahrnovat statni, dru?stevni ?i obecn? komunitni vlastnictvi v rukou odbor? , samosprav pracujicich , obci ?i komun . ^[2] ?izeni vyrobnich prost?edk? je organizovano spole?ensky (kolektivn?) nikoli soukrom? (individualn?). ^[20] Proces p?evodu vlastnictvi ze soukromeho sektoru do statniho sektoru se nazyva socializace ?i zespole?en?t?ni , pomoci ?eho? usiluje socialismus o eliminaci vyko?is?ovani , odcizeni a namezdni prace .

Na rozdil od liberalismu p?edpoklada socialismus pouze t?i zakladni ekonomicka prava: pravo na cely produkt prace, pravo na ?ivobyti a pravo na praci. ^[21] Pravo na ?ivobyti pak Menger definuje takto: ?Ka?dy ?len spole?nosti si m??e narokovat, aby zbo?i a slu?by nutne k udr?eni jeho ?ivobyti byly p?id?leny jemu podle existujicich prost?edk?, ne? dojde na uspokojovani men? nalehave pot?eby druhych.“ ^[21] Vagnost souslovi udr?eni ?ivobyti se stala p?edm?tem kritiky liberalnich ekonom?, nebo? podle nich vede k nemo?nosti objektivniho meziosobniho srovnani nalehavosti pot?eb. ^[9]

V p?vodnim p?istupu socialisticke ekonomie jsou vyrobni prost?edky vyu?ivany k p?ime produkci statk? za u?elem jejich vyu?iti, a to bez u?iti ekonomicke kalkulace a dal?ich zakon? trhu. Socialisticke hospoda?stvi rovn?? poklada klasicke sou?asti tr?ni ekonomiky, jako mzdu , urok , zisk , ale i samotne penize , za zbyte?ne. Planovanim ekonomicke aktivity lze tyto nastroje obejit.

Tr?ni socialismus naproti tomu odkazuje na ?adu ekonomickych teorii, ktere prosazuji tr?ni mechanismy k ?izeni produkce a alokace jejich vystup? v ramci ekonomiky zalo?ene na spole?nem vlastnictvi, kde by byla ekonomicka nadhodnota (zisk) rozd?lovana ve spole?nosti skrze socialni dividendy v kontrastu k soukromemu vlastnictvi zisk?. ^[3] Podniky by v takove ekonomice byly ?izeny kooperativn? skrze samospravy pracujicich .

Kritika socialismu [ editovat | editovat zdroj ]

Liberalni ekonomove pova?uji za nejucelen?j?i soubor kritiky socialismu zalo?eneho na ekonomickem planovani dilo rakouskeho ekonoma Ludwiga von Misese ? Socialismus, ekonomicka a sociologicka analyza . ^[9] Autor v ni rozebira nejr?zn?j?i spole?enske aspekty socialismu a p?edklada d?vody, pro? postulovane my?lenky ve skute?nosti nefunguji. Dlu?no poznamenat, ?e velka ?ast jeho p?edpoklad? o (ne)funk?nosti statniho socialismu zalo?eneho na ekonomickem planovani byla empiricky potvrzena na ekonomikach zemi vychodniho bloku zejmena ve druhe polovin? 20. stoleti . ^[22]

Uka?eme v?ak na n?ktere ze zakladnich a kritiky ?asto opakovanych my?lenek.

1. Vyhlazeni konkurence, proto?e soukrome vlastnictvi neni mo?ne od konkurence odd?lit. Ve skute?nosti je konkurence pova?ovana za p?irozeny prvek jakekoliv sfery lidskeho zajmu a usili. Usp?ch (nebo neusp?ch) ka?deho jednotlivce nebo spole?nosti je obecn? pova?ovan za p?imy d?sledek jejich schopnosti (nebo neschopnosti) soupe?it proti jinym jednotlivc?m nebo spole?nostem. Schopnost, svoboda a sklon soupe?it je tedy pohonnym motorem jak jednotlivc?, tak i organizaci ?i krajin dosahovat lep?i vysledky a jakykoliv pokus o omezeni, nato? vyhlazeni konkurence m??e podlomit pokrok, ktery bychom od sv?ta o?ekavali.

2. Vyhlazeni volneho obchodu a koup? ?i prodeje komodit. Tento bod, stejn? jako p?edchozi, je mezi kritiky pova?ovan za siln? kontroverzni a neprakticky. Hlavnim d?vodem je, ?e mezinarodni obchod je pova?ovan za d?le?ity prvek ka?de krajiny na cest? za zvy?enim ekonomickeho a technologickeho rozvoje a m??e slou?it k prosp?chu dane krajiny mno?stvim specifickych zp?sob?. Zejmena se jedna o (a) umo?n?ni dosahu zahrani?niho zbo?i, slu?eb a technologii; (b) byt spou?t??em inovace a kreativity v domaci ekonomice; (c) byt d?vodem pro vytvo?eni novych pracovnich p?ile?itosti; (d) byt potencialnim a spolehlivym zdrojem cizich rezerv pro danou krajinu; (e) byt d?vodem pro mir a p?atelske vztahy mezi obchodujicimi zem?mi, v neposledni rad? pak; (f) fungovat jako kanal pro potencialni p?ebytek.

3. Nemo?nost racionalni alokace zdroj? jako d?sledek centralizovaneho ekonomickeho planovani. Volny obchod toti? spoleha na mechanismus tvorby cen, kde ka?dy jedinec ma pravo rozhodnout prost?ednictvim sve ochoty utratit penize za libovolne produkty ?i slu?by a o tom, jak budou zdroje rozdistribuovany. Cena obsahuje informaci o hojnosti a poptavce zdroj? a na jejim zaklad? je mo?ne podniknout opat?eni proti nedostatku nebo p?ebytku. Argument tedy zni, ?e tohle je jedine mo?ne ?e?eni a bez informace ziskane z tr?nich cen neni mo?ne racionaln? alokovat zdroje. 

4.  Nerealisticke naroky na rozd?leni jakekoliv spole?nosti na ?utla?ovatele“ a ?utla?ovane“ jsou ozna?ovany za mylnou p?edstavu reality, proto?e ?lenove skupiny ?utla?itel?“ mohou kdykoliv p?ejit do t?idy ?utla?ovanych“ skrze nespravneho ?izeni sveho majetku nebo nep?edvidatelne nahody. Naopak, n?kte?i ?lenove t?idy ?utla?ovanych“ se mohou za?adit do t?idy ?utla?ovatel?“ skrze svou vlastni vynalezavost, tvrdou praci nebo pouhe ?t?sti. Velke korporace ?i obchodni entity jsou nez?idka zalo?eny a rozvinuty z ni?eho malymi farma?i, d?lniky nebo nezam?stnanymi a takovi podnikatele popiraji ji? zmin?ne rozd?leni. Jejich p?inos pro socioekonomicky pokrok by m?l podle n?kterych byt motivovan, nikoliv zatracovan.

5.  Rozpor s ?lidskou naturou“ chapanou ve smyslu vnit?nich dispozici a rys? lidske bytosti, mezi ktere pat?i: (a) sklon k byt sou?asti komunity a ?it jako jeji sou?ast spi?e ne? ?it samostatn?; (b) sklon k slobodnemu my?leni, vyb?ru ?i konani; (c) sklon k ferovemu zachazeni; (d) sklon k hledani po?itku, odpo?inku ?i zabavy; (e) tendence se egoisticky zabyvat svymi vlastnimi pot?ebami a tu?bami. Ne v?echny z uvedenych aspekt? v?ak musi byt nutn? pova?ovany za socialismem potla?ovane.

6.  Nez?idka byva take poukazovano na masove vyvra??ovani komunistickym statem. Zastanci socializmu v?ak argumentuji, ?e vyvra??ovani bylo zp?sobeno konkretnim diktatorskym re?imem a ne socialismem jako takovym a poukazuji na valky, kterych p?i?inou byl mimo jine i kapitalismus a ktere si take vy?adali nespo?et ob?ti.

Ekonomicka kalkulace a teorie pracovni hodnoty [ editovat | editovat zdroj ]

Problem ekonomicke kalkulace je kritikou centralniho ekonomickeho planovani , ktere existuje v n?kterych formach socialismu. Poprve jej v roce 1854 popsal prusky ekonom Hermann Heinrich Gossen ^[23] , nasledn? na n?j v roce 1902 navazal nizozemsky ekonom Nicolaas Pierson ^[24] , v roce 1920 Ludwig von Mises ^[25] a pozd?ji Friedrich Hayek . ^[26]

Mises ve svych pracich zastava nazor, ?e socialismus je neprakticky a neefektivni ekonomicky system, ktery je odsouzen k nezdaru. Tvrdi, ?e socialismus neposkytuje nezbytne podn?ty pro ekonomickou efektivitu, inovace a pokrok a podkopava zakladni principy individualni svobody a soukromeho vlastnictvi. Za hlavni chybu socialistickeho ekonomickeho planovani Mises ozna?uje problem ekonomicke kalkulace. V kapitolach knihy Socialismus: Ekonomicka a sociologicka analyza v?nujicim se hospoda?skym temat?m nap?iklad Mises uvadi, ?e ve skute?n? socialisticke spole?nosti neni mo?no provad?t ani natolik zakladni ?innosti, jako je ekonomicka kalkulace. ^[9] Doslova pi?e (str. 145): ?(...) v tr?nim prost?edi je v jakemkoli velkem podniku v?dy mo?ne ur?it, s jakym usp?chem jednotliva odd?leni pracovala, a u?init rozhodnuti tykajici se reorganizace, omezeni nebo roz?i?eni existujicich odd?leni. (...) V socialisticke spole?nosti to stejnym zp?sobem neni mo?ne. Odd?lene u?ty pro r?zne provozy jednoho a teho? podniku jsou mo?ne jen tehdy, kdy? jsou ceny v?ech druh? zbo?i stanovovany na trhu. Kdy? trh neexistuje, neexistuje ani cenovy system, a kdy? neexistuje cenovy system, nem??e byt ani ekonomicka kalkulace.“ ^[9] Bez tr?nich cen nemohou socialisti?ti planova?i v?d?t, jak co nejefektivn?ji alokovat zdroje, co? vede k ekonomickemu plytvani, neefektivit? a stagnaci. Mises take tvrdi, ?e socialismus nabourava svobodu jednotlivce a soukrome vlastnictvi. Tvrdi, ?e socialismus nevyhnuteln? vede ke koncentraci moci v rukou statu, co? jednotlivce zbavuje jejich vlastnickych prav a svobody volby. Zru?eni soukromeho vlastnictvi vede ke ztrat? motivace k podnikani a inovacim, proto?e jednotlivci ji? nemaji motivaci investovat do kapitalu a technologii.

Hayek?v nazor na ekonomickou kalkulaci do zna?ne miry vychazi z praci Ludwiga von Misese. Dle Hayeka je te? tr?ni system se svym decentralizovanym cenovym systemem pro efektivni alokaci zdroj? nezbytny. Na konkuren?nim trhu se relativni nedostatek zbo?i a slu?eb odra?i v jejich cenach. Vyrobci a spot?ebitele se na zaklad? t?chto cen racionaln? rozhoduji, co? vede k efektivni alokaci zdroj?. Naproti tomu v socialistickem systemu, kde vyrobni prost?edky vlastni a kontroluje stat, tento cenovy system chybi. Bez cen, kterymi by se ?idila rozhodnuti o alokaci zdroj?, by socialisti?ti planova?i nem?li mo?nost poznat relativni nedostatek zbo?i a slu?eb, co? by vedlo k neefektivni alokaci. Hayek tvrdi, ?e pokusy o vytvo?eni centralniho planovaciho organu pro alokaci zdroj? by selhaly kv?li "problemu znalosti". Centralni planova?i by nem?li p?istup k mistnim znalostem nezbytnym pro p?ijimani efektivnich ekonomickych rozhodnuti. Znalosti pot?ebne k p?ijimani ekonomickych rozhodnuti jsou rozptyleny po cele spole?nosti a je obti?ne je shroma??ovat a centralizovat. Hayek take poukazuje na to, ?e absence systemu zisku a ztraty v socialistickem systemu zt??uje hodnoceni usp??nosti r?znych podnik?. V tr?nim systemu jsou podniky, ktere jsou ziskove, odm??ovany, zatimco ty, ktere ziskove nejsou, jsou trestany. Tento mechanismus zp?tne vazby zaji??uje, ?e zdroje jsou p?id?lovany efektivn?. Naproti tomu v socialistickem systemu neexistuje mechanismus, ktery by ur?oval, ktere podniky jsou usp??ne a ktere ne.

Hayekem navrhovane ?e?eni problemu socialisticke kalkulace spo?iva v zavedeni konkurence do socialistickeho systemu. Navrhuje, aby stat umo?nil soukromym podnik?m p?sobit v ramci socialistickeho systemu a konkurovat statnim podnik?m. Tato konkurence by vytvo?ila cenovy system, ktery by umo?nil efektivni alokaci zdroj?. ^[27]

?esky ekonom Joseph Schumpeter tvrdil, ?e problem ekonomicke kalkulace je pro socialisticke planova?e v podstat? ne?e?itelny, proto?e k jeho efektivnimu provedeni je zapot?ebi nemo?ne mno?stvi znalosti a zku?enosti. Schumpeter se domnival, ?e jedinym zp?sobem, jak m??e centralni planova? p?esn? ur?it hodnotu zbo?i a slu?eb, je cenovy mechanismus. Podle Schumpetera jsou ceny vysledkem slo?ite sit? individualnich rozhodnuti spot?ebitel? a vyrobc? v decentralizovane tr?ni ekonomice. Tr?ni ekonomiku chapal jako spontanni a decentralizovany proces tv?r?i destrukce, ktery se opira o inovace podnikatel? a vytva?eni novych vyrobk? a slu?eb. Schumpeterova argumentace vychazela z p?edpokladu, ?e znalosti jsou v tr?ni ekonomice zna?n? rozptylene a je obti?ne je centralizovat. Podle Schumpetera je nemo?ne, aby centralni planova? ziskal a zpracoval v?echny relevantni informace pot?ebne k p?ijimani ekonomickych rozhodnuti. Jedinym zp?sobem, jak m??e spole?nost efektivn? alokovat zdroje, je podle n?j cenovy mechanismus, ktery signalizuje relativni nedostatek zbo?i a slu?eb a sm??uje zdroje k jejich nejhodnotn?j?imu vyu?iti. ^[28]

P?edstavitel anarchokapitaliskmu Hans-Hermann Hoppe podobn? jako jeho rakou?ti kolegove tvrdi, ?e socialismus nem??e efektivn? alokovat zdroje, proto?e mu chybi tr?ni mechanismus pro stanoveni hodnoty zbo?i a slu?eb. Hoppe take tvrdi, ?e socialismus vede k nespravnemu rozd?lovani zdroj? v d?sledku neexistence soukromych vlastnickych prav. V socialismu vlastni vyrobni prost?edky stat a rozhoduje o zp?sobu rozd?lovani zdroj?. Tato centralizovana kontrola vede k ekonomicke neefektivit?, proto?e neexistuje konkurence ani motivace pro vyrobce, aby zlep?ovali sve vyrobky nebo sni?ovali naklady. ^[29]

Pierre-Joseph Proudhon se ve sve Obecne my?lence revoluce v 19. stoleti zabyva podobnymi otazkami kalkulace, ale navrhuje take ur?ita dobrovolna opat?eni, ktera by rovn?? vy?adovala ekonomickou kalkulaci. ^[30] Leon Trockij, zaryty zastance decentralizovaneho ekonomickeho planovani, tvrdil, ?e centralizovane ekonomicke planovani by bylo "ne?e?itelne bez ka?dodenni zku?enosti milion?, bez jejich kritickeho p?ezkoumani vlastni kolektivni zku?enosti, bez jejich vyjad?eni jejich pot?eb a po?adavk? a nemohlo by byt provedeno v ramci oficialnich svatyni" a "i kdyby se politbyro skladalo ze sedmi v?ev?doucich geni?, ze sedmi Marx? nebo sedmi Lenin?, stejn? nebude schopno samo, s ve?kerou svou tv?r?i p?edstavivosti, prosadit veleni nad ekonomikou 170 milion? lidi". ^[31] Na rozdil od neexistence trhu lze tr?ni socialismus pova?ovat za alternativu k tradi?nimu socialistickemu modelu. Teoreticky je zakladnim rozdilem mezi tradi?ni socialistickou ekonomikou a tr?ni socialistickou ekonomikou existence trhu vyrobnich prost?edk? a kapitalovych statk?. ^[32] Socialisti?ti zastanci zru?eni trhu odpovidaji, ?e zastanci kapitalismu a zejmena rakouske ?koly sice uznavaji, ?e rovnova?ne ceny neexistuji, nicmen? tvrdi, ?e tyto ceny lze pou?it jako racionalni zaklad, kdy? tomu tak neni, a proto trhy nejsou efektivni. Podle socialist? zastanc? zru?eni trhu umo??uje decentralizovane planovani vznik spontann? samoregulujiciho se systemu ?izeni zasob (spolehajiciho se vyhradn? na v?cnou kalkulaci), co? zase rozhodujicim zp?sobem p?ekonava namitky vzna?ene argumentem ekonomicke kalkulace, ?e ka?da ekonomika velkeho rozsahu se musi nutn? uchylit k systemu tr?nich cen. ^[33]

Marx na tuto kritiku odpovida rozpracovanim teorie pracovni hodnoty , ktera ?ika, ?e hodnota statku se odviji od pr?m?rneho mno?stvi prace, je? byla vynalo?ena k jejimu vytvo?eni, a neni tedy zavisla na mno?stvi prace pot?ebne k vyrob? konkretniho vyrobku. Mimo jine tvrdi, ?e jakmile spole?nost p?evezme vlastnictvi vyrobnich prost?edk? a za?ne ?idit spole?enskou produkci, pak se prace ka?deho ?lov?ka stane p?imou spole?enskou praci, (...), a ka?dodenni zku?enost uka?e, kolik je ji v pr?m?ru zapot?ebi. ^[16] Marx s Engelsem zde otev?en? opou?ti v?eobecn? uznavanou teorii nabidky a poptavky .

Snaha o zji?t?ni celkoveho narodniho kapitalu nebo d?chodu na zaklad? cen, ktere nestanovil trh, je ov?em zavad?jici, nebo? je zna?n? subjektivni a nezohled?uje skute?ny zajem spole?nosti o danou komoditu (b??n? vyjad?ovanym v pen?zich). P?edpoklady teorie pracovni hodnoty nespl?uji jednu z podminek, za kterych je mo?no provad?t ekonomickou kalkulaci, a sice, ?e statky musi byt sm?nitelne a musi byt sm??ovany na trhu. ^[34] Prav? tr?ni tvorba cen zaru?uje jasnou indikaci efektivity vyu?ivani vyrobnich prost?edk? a nelze ji spravn? stanovit jinym zp?sobem.

Socialni smir [ editovat | editovat zdroj ]

Socialiste, zejmena ti radikalni, p?edna?i my?lenky, ?e bur?oazie (kapitaliste) vedou spor s proletariatem, a v tomto smyslu je jejich mirove sou?iti nemo?ne. ^[35] Proti tomu liberalove stavi my?lenku, ?e zakladnim p?edpokladem usp??neho ekonomickeho jednani jsou stabilni podminky, tedy ?e ekonomicke jednani vy?aduje mir a vylu?uje projevy nasili. ^[9] K tomu v liberalnich demokraciich slou?i zakony, jejich? mirova funkce je uzce spjata take s vlastnictvim (viz vlastnicke pravo ), zatimco v socialismu jsou tyto zakony ru?eny .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Prvni internacionala
• Druha internacionala

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Josef Macek : Socialismus Archivovano 22. 10. 2006 na Wayback Machine ., 1925
• ?IK, Ota . Socialismus dnes? . Praha: Academia, 1990. 206 s. Dostupne online . ISBN   80-200-0265-0 .   Archivovano 18. 9. 2006 na Wayback Machine .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovnikove heslo socialismus ve Wikislovniku
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu socialismus na Wikimedia Commons
• Tema Socialismus ve Wikicitatech
• Pojem ?socialismus“ Archivovano 25. 5. 2019 na Wayback Machine . ? Ota ?ik
• ?esky ideal Archivovano 31. 12. 2006 na Wayback Machine . ? Toma? Garrigue Masaryk

• ?ERMAK, Jind?ich. Socialismus a jeho pozitiva [online]. Internetovy politologicky ?asopis , 2003-11-10 [cit. 2010-02-09]. Dostupne online .  
• Zakladni charakteristika socialismu Archivovano 11. 1. 2007 na Wayback Machine . ? literatura.kvalitne.cz