Socialni demokracie je st?edolevicova politicka ideologie vychazejici ze socialismu , ^[1] ktera se p?es ekonomicke i socialni zasahy statu sna?i dosahnout socialni spravedlnosti a rovnosti uvnit? tr?ni ekonomiky . Cilem socialni demokracie je vybudovani socialniho statu , ve kterem by byl zaji?t?n blahobyt ob?an? pomoci p?erozd?lovani bohatstvi , vy??iho zdan?ni majetn?j?ich osob, ale take participativni demokracie a regulace ekonomiky (tzv. socialn?-tr?ni hospoda?stvi nebo socialni kapitalismus ). Je charakteristicka bojem proti nerovnostem, utlaku a privilegiim , snahou skoncovat s chudobou , stejn? tak jako podporou ve?ejnych slu?eb a prav zam?stnanc?, diky ?emu? ma mnohdy uzke vztahy s odbory . ^[2] Usiluje tak o rovnosta?skou , demokrati?t?j?i a solidarn?j?i spole?nost, ale jejim cilem neni p?ekonani kapitalismu. Byva popisovana jako nej?ast?j?i forma zapadniho a moderniho socialismu, pota?mo jako reformisticke k?idlo demokratickeho socialismu . ^[3]

P?vodn? byla socialni demokracie sm?rem, ktery usiloval o mirovou transformaci tr?ni ekonomiky v socialismus, na p?elomu 19. a 20. stoleti se v?ak socialn?demokraticke strany za?aly t?i?tit na radikalni (revolu?ni) a umirn?ne ( reformisticke , revizionisticke ) k?idlo, co? v mnoha statech vyustilo ve stranicky rozkol (nap?. odtr?eni KS? od ?SDSD nebo rozpad RSDDP ). Po druhe sv?tove valce p?ijali socialni demokrate keynesianstvi jako?to ekonomicky sm?r, ktereho se po jeho inovaci v neokeynesianstvi a kratkem odklonu k t?eti cest? (pouze n?ktere socialn?demokraticke strany; p?ibli?n? mezi lety 1990 a 2010) dr?i do sou?asnosti. Prav? p?iklon ke t?eti cest? a neoliberalnim reformam v podob? politiky ?krt? , volneho obchodu , deregulace , privatizace a redukce socialniho statu davaji n?kte?i politologove do souvislosti s drastickym propadem socialn?demokratickych stran v Evrop? a p?iklonem jejich tradi?nich voli?? k levicov? ?i pravicov? populistickym subjekt?m. ^{[4] [5] [6]} Mezi dal?i ekonomicke sm?ry, ktere socialni demokracie prosazuje, pat?i socialn? liberalni a skandinavsky model . ^[7]

Ideologicky ma socialni demokracie blizko k progresivismu a p?ipadn? i k zelene politice . Zastupcem socialnich demokrat? v ?esku je Socialni demokracie (SOCDEM), ktera je ?lenem Socialisticke internacionaly , Strany evropskych socialist? a Progresivni aliance . Mezi dal?i ?eske socialn?demokraticke strany ?i hnuti pat?i nap?iklad Idealiste nebo Budoucnost . ^[8]

Socialisticka internacionala [ editovat | editovat zdroj ]

Socialisticka internacionala (SI) ? celosv?tova organizace sdru?ujici socialn?demokraticke strany a strany demokratickeho socialismu ? definuje socialni demokracii jako idealni formu (liberalni) demokracie , ktera je schopna ?e?it spole?enske problemy, ktere vytva?i neregulovany kapitalismus . SI zd?raz?uje nasledujici principy lidskeho spole?enstvi (nasleduje volny p?eklad): ^[9]

• Svoboda . Princip svobody zaji??uje svobodu jednotlivce, ale i svobodu ?lov?ka uvnit? spole?enstvi. Ka?dy ?lov?k ma pravo chovat se a konat tak, aby mohl nejlepe dosahnout svych individualnich cil? a naplnit a vyu?it sve schopnosti a mo?nosti. Pravo na svobodnou v?li v chovani a jednani musi byt zachovano pro ka?deho, realizaci tohoto prava jednim ?lov?kem nesmi byt omezeno toto pravo u jineho ?lov?ka. Zachovani svobody pro ka?deho ?lov?ka uvnit? lidskeho spole?enstvi je mo?ne pouze v p?ipad?, ?e lidstvu jako celku se poda?i v dlouhov?kem zapase osvojit si vlastni historii a zajistit, aby ?adny ?lov?k nebyl na zaklad? r?znosti spole?enske vrstvy, pohlavi, nabo?enstvi nebo rasy omezen na svych svobodach.

• Rovnost a spravedlnost . Princip rovnosti zaru?uje stejnou va?nost v?ech lidskych bytosti a je zakladnim p?edpokladem pro svobodny vyvoj ka?de lidske osobnosti. Zakladni ekonomicka, socialni a kulturni rovnost uvnit? spole?enstvi je nezbytna pro spole?enskou rozmanitost a socialni rozvoj. Princip spravedlnosti ve spole?enstvi se ?idi principem rovnosti a principem svobody. Znamena rovnost v pravech a po?aduje vyrovnavani fyzickych, mentalnich a apriornich socialnich nerovnosti, stejn? jako osvobozeni od absolutni zavislosti na vlastnicich vyrobnich prost?edk? nebo dr?itelich politicke moci.

• Solidarita . Solidarita je v?ezahrnujici a globalni. Je praktickym projevem lidske humanity, lidskosti a schopnosti soucit?ni s ob??mi nespravedlnosti a nerovnosti. Solidarita je vyzdvihovana a oslavovana v?emi vyznamnymi humanistickymi tradicemi. V sou?asne dob? s bezprecedentni vzajemnou zavislosti mezi jednotlivci a narody nabyva solidarita je?t? v?t?iho vyznamu.

P?vodn? byly ?leny socialn?demokratickych stran jak demokrati?ti socialiste , tak revolu?ni socialiste , nap?. Rosa Luxemburgova nebo Vladimir Lenin . Po prvni sv?tove valce a ?ijnove revoluci je socialni demokracie spojena vylu?n? s nerevolu?nim politickym sm?rem.

Symbolika [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni demokrate jako svou symboliku ?asto pou?ivaji r??i . Barvou socialn? demokratickych strana je pak z velke v?t?iny ?ervena , respektive ruda , vychazejici ze socialisticke tradice, ojedin?le te? r??ova , oran?ova ?i modra .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Social democracy na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam socialn?demokratickych stran
• Socialisticke strany v ?esku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu socialni demokracie na Wikimedia Commons
• Seznam socialn?demokratickych stran
• Socialisticka internacionala
• Socialdemocrat.org Archivovano 12. 4. 2006 na Wayback Machine .

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.