Socialni demokracie
Zkratka	SOCDEM
Datum zalo?eni	7. dubna 1878 (jako sou?ast rakouske socialni demokracie) 1893 (jako samostatna strana) [1] 1945 (obnovena) 9. unora 1990 (obnovena)
Datum rozpu?t?ni	1938 (slou?ena do NSP ) 1948 (slou?ena do KS? )
P?edseda	Michal ?marda
1. mistop?edseda	Igor Bruzl
Mistop?edseda	Karel Machovec Martin Netolicky Daniela Ostra Josef ?iha B?etislav ?tefan Luka? Ulrych Lubomir Zaoralek
Tiskovy mluv?i	Jan Denemark Nova?ek
Zakladatel	Josef Boleslav Pecka Ladislav Zapotocky
Sidlo	Hybernska 1033/7 110 00 Praha ( Lidovy d?m )
P?edch?dce	Socialn? demokraticka strana d?lnicka Rakouska (1893)
Ideologie	socialni demokracie [2] pro-evropanismus [3] [4]
Politicka pozice	st?edolevice [5]
Stat. p?isp?vek (mil. K?)	60,9 (2021) [6]
Mezinarodni org.	Progresivni aliance Socialisticka internacionala
Evropska strana	Strana evropskych socialist?
Politicka skupina EP	Pokrokove spojenectvi socialist? a demokrat?
Mlade?nicka org.	Mladi socialni demokrate
Stranicke noviny	Pravo lidu (1893?1948)
Po?et ?len?	7 539 (prosinec 2022) [7]
Slogan	?Lidskost misto sobectvi“
Barvy	?ervena
Volebni vysledek	4,65 % ( PSP ?R 2021 )
I?O	00409171 ( VR )
Rejst?ik MV ?R	99
Oficialni web	socdem.cz
Zisk mandat? ve volbach
Poslanecka sn?movna 2021	0 / 200
Senat	1 / 81 [8]
Evropsky parlament 2024	0 / 21
Zastupitelstva kraj? 2020	34 / 675
Kraj?ti hejtmani 2020	1 / 13
Zastupitelstva obci 2022	799 / 61780 [9]
Zastupitelstvo Prahy 2022	0 / 65 [10]
Vlajka strany
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Socialni demokracie (zkratka SOCDEM , do ?ervna 2023 ?eska strana socialn? demokraticka , zkratka ?SSD ) je ?eska st?edolevicova socialn?demokraticka politicka strana . Vznikla v roce 1877 a je tak nejstar?i dosud existujici ?eskou politickou stranou. Je ?lenkou Socialisticke internacionaly , ^[11] Progresivni aliance a Strany evropskych socialist? . P?edsedou strany je od 10. prosince 2021 Michal ?marda , statutarnim mistop?edsedou Igor Bruzl .

Socialn? demokraticka strana ?eskoslovanska zalo?ena roku 1878 navazala na d?lnicke hnuti a vznik celoevropskeho socialn?demokratickeho hnuti, je? bojovalo za vznik modernich socialn? spravedlivych stat?. Voli?ska podpora socialni demokracie za?ala stoupat na p?elomu 19. a 20. stoleti, postupn? se stavala jednou z nejsiln?j?ich politickych stran v ?eskych zemich. V roce 1920 byla nejsiln?j?i ?eskou politickou stranou prvni ?eskoslovenske republiky , po odtr?eni leninistickych radikal?, kte?i roku 1921 zalo?ili Komunistickou stranu ?eskoslovenska (KS?), zaujimala druhe misto po Republikanske stran? (tzv. agrarnici). Po valce byla jednou z povolenych stran Narodni fronty a podilela se na vlad?. Po komunistickem p?evratu v unoru 1948 , ktery nep?imo podpo?ila, byla strana nucen? slou?ena s KS? a nadale p?sobila jen v  exilu se sidlem v Londyn?.

Po sametove revoluci roku 1989 byla strana obnovena a za p?edsednictvi Milo?e Zemana se stala hlavni p?edstavitelkou demokraticke levice a spolu s pravicovou Ob?anskou demokratickou stranou jednou ze dvou nejsiln?j?ich stran v ?esku . V letech 1998?2006 byla hlavni vladni stranou. B?hem druhe poloviny desatych 21. stoleti za?al jeji dominantni vliv na ?eske politicke scen? upadat, tradi?ni elektorat stran? p?ebiralo zejmena hnuti ANO 2011 . Roku 2017 se ?SSD je?t? u?astnila sestavovani vlady , ale u? jen jako men?i koali?ni partner, a ve volbach 2021 z Poslanecke sn?movny upln? vypadla. Roku 2023 p?edstavila radikalni zm?nu loga a zjednodu?eni nazvu.

P?vodn? se jednalo o stranu d?lnictva a ?asti m?stskych levicov? orientovanych intelektual?. Vzhledem k tomu, ?e d?lnik? v pr?b?hu a hlavn? v zav?ru 20. stoleti ubyvalo, strana se soust?edila na v?echny pracujici s ni??imi a? st?ednimi p?ijmy. Na konci 90. let a v prvnim desetileti 21. stoleti m?la strana voli?skou zakladnu p?edev?im na venkov? a v men?ich m?stech. Na rozdil od jinych socialn? demokratickych stran na zapad? se ?eske socialni demokracii nepoda?ilo oslovovat liberaln?j?i obyvatele velkych m?st.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

D?lnicke hnuti a po?atky socialni demokracie na uzemi ?ech a Moravy (1878?1907) [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky ?eskeho d?lnickeho hnuti lze nalezt v 60. letech 19. stoleti. Tehdy vznikly prvni odborove a vzd?lavaci spolky ?eskeho d?lnictva. Roku 1868 bylo ustanoveno svepomocne dru?stvo Oul vedene Franti?kem Ladislavem Chleboradem . ^[12] V roce 1870 prob?hla na Je?t?du masova demonstrace ?eskych a n?meckych d?lnik?, takzvany ? tabor lidu “.

Dne 7. dubna 1878 se v b?evnovskem hostinci U Ka?tanu konal ustavujici sjezd zvla?tni organizace ?eskych socialnich demokrat? v ramci celorakouske socialn? demokraticke strany pod nazvem Socialn? demokraticka strana ?eskoslovanska v Rakousku. Hlavnimi osobnostmi sjezdu byli Ladislav Zapotocky a Josef Boleslav Pecka z okruhu ?asopis? D?lnicke listy a Budoucnost .

Proces osamostat?ovani ?eske socialni demokracie z tzv. rakouske internacionaly, vyustil v prosinci roku 1893 na sjezdu konanem v ?eskych Bud?jovicich, a to v zalo?eni takticky a organiza?n? samostatne ?eskoslovanske socialn? demokraticke strany d?lnicke .

Prvni samostatna kandidatura a samostatna ?innost (1907?1918) [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? v roce 1897 byla zastoupena v ?i?ske rad? . ^[13] V tomto roce zde u?inilo p?t socialn? demokratickych poslanc? ( Arno?t Berner , Petr Cingr , Josef Hybe? , Josef Steiner a Karel Vratny ) protistatopravni prohla?eni , ve kterem strana odmitala vznik samostatneho ?eskeho statu. To vedlo k rozd?leni strany na odp?rce a p?iznivce ?eske samostatnosti, n?kte?i p?iznivci socialni demokracii opustili a spolu s p?iznivci n?kterych dal?ich stran zalo?ili ?SNS .

Programov? se socialn? demokraticka strana hlasila k II. internacionale , prosazovala uznani osmihodinove pracovni doby, v?eobecne volebni pravo a upravu mzdovych pom?r?. My?lenku v?eobecneho volebniho prava pro mu?e se poda?ilo prosadit a v roce 1907 tak ji? m?l volebni pravo ka?dy dosp?ly mu? v Rakousku-Uhersku. Ve volbach do ?i?ske rady 1907 ?eska socialni demokracie pod vedenim Antonina N?mce poprve kandidovala mimo ramec rakouske socialni demokracie . V ?eskych zemich zvit?zila, av?ak po p?epo?teni na kurie skon?ila a? za agrarni stranou a celkov? ziskala 6. nejpo?etn?j?i klub.

Ve volbach do ?i?ske rady 1911 strana je?t? posilila a klub ?eskych socialnich demokrat? ziskal dal?i 3 poslance, av?ak situace se opakovala. Strana ziskala 4. nejpo?etn?j?i klub za ?eskym klubem na 3. mist?. B?hem prvni sv?tove valky strana odmitala odbojovou ?innost a byla pln? loajalni k Rakousku-Uhersku , av?ak ke konci valky se p?edev?im leve k?idlo podilelo na tzv. hladovych a protivale?nych demonstracich.

Socialni demokracie v novem stat? (1918?1926) [ editovat | editovat zdroj ]

?eskoslovenska socialn? demokraticka strana d?lnicka ( ?SDSD ) vznikla p?ejmenovanim ?eskoslovanske socialn? demokraticke strany d?lnicke na sjezdu v prosinci 1918. Od vytvo?eni samostatneho statu byla druhou nejsiln?j?i politickou stranou, ktera m?la v Revolu?nim narodnim shroma?d?ni 47 poslanc? (vychazelo se z vysledk? voleb do ?i?ske rady v roce 1911 ). Tomu odpovidalo zastoupeni t?emi ministry v prvni ?eskoslovenske vlad? . Socialni demokracie navic ziskala post p?edsedy Revolu?niho narodniho shroma?d?ni , kterym se stal novina? a politik Franti?ek Toma?ek .

V komunalnich volbach v roce 1919 , v nich? mohly poprve volit i ?eny, ?SDSD vyrazn? zvit?zila (ziskala 32,5 %), co? vedlo k demisi narodn? demokratickeho premiera Krama?e , jeho? strana naopak drtiv? prohrala. Socialni demokrate nasledn? vytvo?ili vladu s republikany (agrarniky) a narodnimi socialisty , pro ni? se v?il nazev rudozelena koalice . Misto p?edsedy vlady zaujal socialn?demokraticky v?dce Vlastimil Tusar . Stal se tak prvnim socialn?demokratickym premierem v ?eskych d?jinach.

V prvnich volbach do Parlamentu v roce 1920 ?SDSD zvit?zila. Ziskala 25,7 % hlas? a 74 mandat?. Premierem tak z?stal Vlastimil Tusar a i p?dorys teto vlady z?stal stejny. V dob? zdanliveho rozmachu v?ak ji? ve stran? probihal politicky rozkol mezi vedoucim statotvornym umirn?nym proudem a marxisticko-leninskou opozici, ktera se hlasila ke Komunisticke internacionale a usilovala o komunistickou revoluci. Opozi?ni ?ast se se?la na sjezdu v za?i roku 1920, ustavila se jako ?SDSD-levice a p?ijala samostatny program. V ?ijnu teho? roku pak 23 poslanc? tohoto k?idla vytvo?ilo sv?j vlastni poslanecky klub. V reakci na to podal socialn?demokraticky premier Tusar demisi, vlada padla a nahradila ji do?asna, u?ednicka vlada slo?ena z nestranik?. Rozkol socialn? demokraticke strany byl prakticky dovr?en sjezdem zbytku strany v listopadu 1920, na kterem byl p?ijat novy D?lnicky hospoda?sky program a byly odmitnuty zasady Komunisticke internacionaly. Na po?atku prosince 1920 se p?iznivci komunistickeho k?idla strany pokusili v podstat? o statni p?evrat, nejprve obsadili sidlo socialni demokracie v Lidovem dom? a nasledn? po zasahu policie vyhlasili generalni stavku . Stavka v?ak byla usp??n? potla?ena. Nakonec v kv?tnu 1921 vznikla samostatna Komunisticka strana ?eskoslovenska ( KS? ). Po tomto rozd?leni ?SDSD ji? nebyla schopna byt vedouci stranou ve vlad?, p?esto se po zbytek volebniho obdobi zu?astnila v?ech vlad, polou?ednicke vlady Edvarda Bene?e i prvni vlady Antonina ?vehly .

I p?esto socialni demokracie z?stala oslabena natolik, ?e v parlamentnich volbach roku 1925 obdr?ela pouhych 8,9 % ( KS? 13,2 %). ^[14] Po volbach se strana stala sou?asti druhe vlady Antonina ?vehly , roku 1926 v?ak spolu se socialisty vladni lavice opustila a vznikla tak u?ednicka vlada slo?ena z nestranik?.

Na sjezdu v roce 1924 byl novym p?edsedou zvolen byvaly tajemnik Svazu kovod?lnik? a poslanec Narodniho shroma?d?ni Antonin Hampl , ktery vyst?idal Antonina N?mce , mistop?edsedou se stal (a? do roku 1933) kladensky starosta Karel Kindl ^[15] . O dva roky pozd?ji se stal generalnim tajemnikem ?SDSD mladoboleslavsky senator Vojt?ch Dundr . Hlavnim tiskovym organem bylo Pravo lidu .

V letech 1918?1926 pat?ila mezi nejv?t?i spojence ?SDSD ?eskoslovenska narodn? socialisticka strana a N?mecka socialn? demokraticka strana d?lnicka v ?SR . U obou stran se uva?ovalo o slou?eni, ktere se ale neuskute?nilo kv?li n?kterym rozli?n? chapanym programovy bod?m (internacionalni politika, pohled na n?meckou men?inu v ?eskoslovensku).

Od ?Panske koalice“ k Narodni stran? prace (1926?1938) [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1926 po dlouho trvajici politicke krizi vznikla vlada takzvane ?panske koalice“, tedy koalice nesocialistickych stran, ?SDSD se tak na zbytek volebniho obdobi ocitla v opozici. Ve volbach roku 1929 si mirn? polep?ila, ziskala 13 % hlas?. Vratila se do vlady, stala se jednim z men?ich ?len? druhe vlady Franti?ka Udr?ala . A? do sjezdu v roce 1930 se strana hlasila k tradicim marxismu, teprve na tomto sjezdu byl p?ijat novy stranicky program, ktery dosavadni orientaci revidoval. ^[14] Nasledn? byla socialni demokracie jednim z men?ich ?len? v?ech vlad Jana Malypetra (1932?1935), v?ech vlad Milana Hod?i (1935?1938) i prvni vlady Jana Syroveho (1938). Ve volbach roku 1935 obdr?ela 12,57 % hlas? a skon?ila na t?etim mist?.

?eskoslovenska socialni demokracie rozvijela te? kontakty s ostatnimi evropskymi socialn? demokratickymi stranami a byla aktivni ?lenkou Socialisticke d?lnicke internacionaly (dlouhodob? ji zde zastupoval Franti?ek Soukup a posleze i Betty Karpi?kova a Lev Winter ). Od druhe poloviny 20. let spolupracovala s N?meckou socialn? demokratickou stranou d?lnickou v ?SR (zalo?enou na podzim 1919 Josefem Seligerem ) a po roce 1933 organizovala pomoc n?mecke (a pozd?ji te? rakouske) demokraticke a socialisticke emigraci v ?eskoslovensku. Ve druhe polovin? 30. let podporovala boj ?pan?lske levice proti povstalc?m a vyrazn? se anga?ovala v zapase na obranu ?SR. Pln? sdilela a podporovala Bene?ovu koncepci kolektivni bezpe?nosti ( ?enevsky protokol , Mala dohoda , Vychodni Locarno , Vychodni pakt , obranne smlouvy s Francii a SSSR , Hod??v plan). Mezivale?na socialn? demokraticka strana m?la pom?rn? blizko k prezidentovi T. G. Masarykovi a k takzvane ?hradni politice“.

Po politickych zm?nach sm??ujicich k autoritativnimu re?imu na podzim roku 1938 se strana spojila s dal?imi levicovymi a st?edolevicovymi stranami v Narodni stranu prace . ^[16] Tato strana byla opozi?ni v??i vladnouci konzervativn? pravicove stran? ? Stran? narodni jednoty .

Socialni demokracie v letech 1938?1945 [ editovat | editovat zdroj ]

Po nacisticke okupaci v b?eznu 1939 byla Narodni strana prace zakazana.

B?hem druhe sv?tove valky se ?ada byvalych ?len? socialni demokracie zapojila do odbojove ?innosti, strana m?la zastoupeni v ?eskoslovenske vlad? v Londyn? a ve Statni rad? ?eskoslovenske .

Leta 1945?1948 [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1945 byla strana obnovena pod nazvem ?eskoslovenska socialni demokracie ( ?SSD ) jako jedna ze ?ty? povolenych ?eskych stran Narodni fronty . Jeji p?edstavitele se zu?astnili prace Narodniho shroma?d?ni a p?edseda strany Zden?k Fierlinger se stal p?edsedou prvni povale?ne vlady. N?mecka socialn? demokraticka strana obnovena byt nemohla.

Ve volbach roku 1946 obdr?ela 15,5 %, co? bylo nejmen? ze v?ech ?ty? ?eskych stran (v?t?ina levicovych voli?? se p?iklonila ke KS? , p?ipadn? k ?SNS ). ?SSD se stala sou?asti vlady a mimo jine p?ivedla na ministersky post prvni ?enu v historii ?eskych zemi, Ludmilu Jankovcovou .

Ve stran? se v?ak vykrystalizovaly dva proudy, p?i?em? na sjezdu v listopadu 1947 byl zvolen p?edsedou centrista Bohumil Lau?man (diky pomoci zastance samostatneho vyvoje strany Vaclava Majera ) a komunisty ovladnute Fierlingerovo k?idlo bylo do?asn? pora?eno. ^[17]

Prokomunisticke k?idlo a prokomunisticka infiltrace fungovaly v te dob? u? ve v?ech ?eskych stranach, ov?em u socialnich demokrat? dosahly v?t?ich rozm?r?. Za unoroveho p?evratu se socialni demokracie nep?idala k hromadne demisi ministr? za Narodn? socialistickou stranu , Lidovou stranu a Demokratickou stranu , ?im? spolu s Janem Masarykem zma?ila jejich snahu o vynuceny pad vlady a umo?nila Gottwaldovi doplnit na mista rezignujicich ministr? spolupracovniky KS? (dva minist?i ze t?i za socialni demokracii posleze nerespektovali rozhodnuti sve strany a rezignovali, problematicka se ukazala i nedostate?na komunikace od ostatnich nekomunistickych stran k ?SSD).

V prvnich tydnech po p?evratu ode?li n?kte?i vedouci p?edstavitele socialni demokracie do exilu a v kv?tnu 1948 ustavili v Londyn? ust?edni vykonny vybor strany v zahrani?i. Dne 27. ?ervna 1948 byla protipravn? ukon?ena ?innost strany nucenym slou?enim s KS? , v rozporu se stanovami ?SSD. Slu?ovaci p?ihla?ku nasledn? odmitlo podepsat p?es 200 000 ?len? strany, kte?i byli za tento ?in nasledn? pronasledovani. Zbyli vysoce postaveni politici strany obvykle z?stali ve vedeni statu jako ?lenove KS? (nap?iklad Zden?k Fierlinger nebo Ludmila Jankovcova ).

Socialni demokracie v exilu (1948?1989) [ editovat | editovat zdroj ]

Po likvidaci ve vlasti pokra?ovala ?eskoslovenska socialni demokracie ve sve ?innosti v exilu; v jejim ?ele stal do?asn? Bla?ej Vilim , od za?i 1948 Vaclav Majer . Generalnim tajemnikem byl v letech 1948?1950 Bla?ej Vilim, pote a? do roku 1970 Vaclav Holub . K dal?im reprezentant?m pat?ili Vilem Bernard , Franti?ek N?mec , Mirko Sedlak a Arno Hais , z mlade generace pak Radomir Lu?a a Ji?i Horak .

Sidlem ust?edniho vedeni se stal Londyn , kde take v letech 1950?1964 vychazel tiskovy organ ? ?asopis Demokracie a socialismus . V jednotlivych statech se postupn? formovaly zemske organizace v ?ele se zemskymi d?v?rniky. Dal?i centra stranicke ?innosti vznikla v Pa?i?i, v USA , ve ?vycarsku, v SRN a ve Vidni, kde v ramci rakouske SPO p?sobila ?eskoslovenska socialisticka strana v Rakousku. N?kte?i byvali socialni demokrate se v r?znych zemich podileli na vytvo?eni zelenych stran, ktere vyjad?ovaly odpor jak k zapadnimu kapitalismu, tak sov?tskemu komunismu.

Roku 1968 byl u?in?n pokus o obnovu samostatne strany, av?ak tyto plany zhatila invaze sov?tskych vojsk .

Samostatnou izolovanou zahrani?ni skupinu tvo?ili ?lenove tzv. Zinnerova okruhu , p?esv?d?eni n?me?ti socialni demokrate loajalni ?eskoslovensku a odkazu Ludwiga Czecha . Ti se ost?e vymezili proti k?idlu byvale n?mecke socialni demokracie Wenzela Jaksche a Seliger-Gemeinde , ktere bylo ochotne spolupracovat se sudeton?meckym landman?aftem (ten v teto dob? po?adoval finan?ni nahradu za zabaveny majetek sudetskych N?mc? v ?eskoslovensku).

Strana v letech 1989?1993 [ editovat | editovat zdroj ]

A?koli bylo obnoveni socialni demokracie planovano ji? v roce 1968, uskute?nilo se a? po listopadu 1989 . V po?adi 9. p?edsedou se stal Slavomir Klaban , jen? ke ?len?m socialni demokracie pat?il ji? p?ed unorem 1948 a ktery obnovu strany vyhlasil 19. listopadu 1989 v radiu Svobodna Evropa . ^[18] ?asti byvalych socialnich demokrat? nebyla spoluprace na obnov? strany umo?n?na kv?li jejich spolupraci s komunisty. Obnovovaci XXIV. sjezd se konal 24. a 25. b?ezna 1990 v Praze ? B?evnov? a navazal na tradice p?edvale?ne ?SDSD. P?edsedou byl zvolen Ji?i Horak , vyznamnou roli hral ve stran? jeden z hlavnich akter? sametove revoluce Valtr Komarek . V konkurenci s Ob?anskym forem (jeji ?lenove mohli v prvnich volbach kandidovat i za OF) nebyla strana moc usp??na (ve volbach do Sn?movny narod? ziskala 4,17 %, do Sn?movny lidu 3,84 %, do ?eske narodni rady 4,11 %) navic op?t trp?la vnit?nimi rozpory.

V nasledujicich letech mirn? stoupl jeji vliv, po rozpadu Ob?anskeho fora v roce 1991 se ve Federalnim shroma?d?ni utvo?il Klub poslanc? socialn? demokraticke orientace , v n?m? zasedaly mnohe osobnosti, je? v nasledujicich m?sicich vstoupily do ?SSD. ^{[19] [20]} Ve volbach roku 1992 ziskala ?eskoslovenska socialni demokracie v ?NR , ze ktere se rozd?lenim ?eskoslovenska stala ?eska Poslanecka sn?movna, 16 mandat?.

Era Milo?e Zemana (1993?2001) [ editovat | editovat zdroj ]

Na sjezdu v roce 1993 zm?nila strana nazev na ?eskou stranu socialn? demokratickou (co? umo?nilo zachovat zkratku ?SSD ) a novym p?edsedou strany byl zvolen Milo? Zeman . ^[21] P?ed parlamentnimi volbami v ?ervnu 1996 ?SSD vedla rozsahlou kontaktni kampa?, hlavnim symbolem kampan? byl autobus ?Zemak“, se kterym lid?i strany obji?d?li republiku. Nazev Zemak se da interpretovat nejen jako ?Zemanova Karosa “, ale jedna se i o synonymum pro bramboru . P?edseda strany Zeman k tomu tehdy ?ekl: ??SSD v?dy byla stranou oslovujici spi?e lidi, kte?i konzumuji zakladni potraviny ? brambory, mleko a obili, ne? ty, kte?i se ?ivi kaviarem a ?ampa?skym.“ ^[22]

Kampa? byla usp??na, ?SSD ziskala 26,44 % a stala se druhou nejsiln?j?i stranou ?eska, co? zp?sobilo velke p?ekvapeni. Znamenalo to rovn?? ztratu parlamentni v?t?iny dosavadni st?edopravicove koalice. V nasledujicich dvou letech z?stala strana v opozici a men?inovou vladu koalice ODS , KDU-?SL a ODA ( druha Klausova vlada ) tolerovala. Milo? Zeman byl zvolen do ?ela Poslanecke sn?movny .

I p?ed p?ed?asnymi parlamentnimi volbami v ?ervnu 1998 ?SSD vedla rozsahlou kontaktni kampa?, poda?ilo se ji p?evzit velkou ?ast protestnich hlas? proti Vaclavu Klausovi . Ve volbach zvit?zila s 32,31 % hlas? a sestavila men?inovou vladu pod Zemanovym p?edsednictvim , jeji? ?ty?lete p?sobeni umo?nila tzv. opozi?ni smlouva , uzav?ena mezi ?SSD a ODS v ?ervenci 1998. N?kterymi voli?i a novina?i byla opozi?ni smlouva ozna?ovana za volebni podvod, do?lo toti? ke spojeni dvou stran s odli?nym programem na zaklad? snahy ziskat politickou moc. V teto vlad? na jednu stranu zasedaly v?eobecn? uznavane osobnosti, jako nap?iklad n?kdej?i disident a pozd?j?i p?edseda Ustavniho soudu Pavel Rychetsky nebo pozd?j?i ombudsman Otakar Motejl , na druhou stranu v?ak i n?ktere osobnosti kontroverzni, nap?iklad Ivan David , Ivo Svoboda , Jaroslav Tvrdik , Karel B?ezina , Vaclav Grulich , nebo Zeman?v ?efporadce Miroslav ?louf . N?kte?i vrcholni politici ?SSD byli v teto dob? napojeni na hlavu ?eskeho organizovaneho zlo?inu Franti?ka Mrazka . Prosluly rovn?? vnitrostranicke spory, je? se dostaly na ve?ejnost, kdy se Milo? Zeman pokou?el pomoci vytvo?enych kompromitujicich material? zdiskreditovat mistop?edsedkyni vlastni strany Petru Buzkovou . Z t?chto d?vod? byla vlada ?asto kritizovana ve?ejnosti i novina?i. Kontroverzni byl rovn?? podil ?asti ?SSD na pokusu o ovladnuti ?eske televize , toto obdobi vstoupilo do historie jako ? televizni krize “.

Za?atek 21. stoleti (2001?2011) [ editovat | editovat zdroj ]

V dubnu 2001 Milo?e Zemana v ?ele ?SSD vyst?idal ministr prace a socialnich v?ci Vladimir ?pidla . Tomu se poda?ilo v o?ich voli?? odst?ihnout od skandal? p?edchozi vlady, strana tak v roce 2002 znovu zvit?zila v parlamentnich volbach a sestavila vladu v koalici s KDU-?SL a US-DEU . Tato koalice ov?em disponovala pouze t?snou v?t?inou (101 hlas?). Vladimir ?pidla se sna?il stranu reformovat, byl pova?ovan za politika zapadniho progresivn? liberalniho stylu s akcentem na ekologii. ?SSD v?ak provazela nejednota jak v koalici tak v samotne stran?. Opozi?ni ODS ji kritizovala jako p?ili? levicovou, naopak dal?i opozi?ni strana KS?M tvrdila, ?e ?SSD na levicove hodnoty rezignovala. Vrcholem ?pidlovy politicke kariery se stal vstup ?eska do Evropske unie , ktery sam vyrazn? prosazoval, po neusp?chu v eurovolbach v?ak odstoupil z ?ela strany i vlady a p?ijal post eurokomisa?e . Novy premier Stanislav Gross , dosavadni ministr vnitra, vydr?el ve funkci necely rok a odstoupil kv?li afe?e s financovanim sveho bytu. Dal?im premierem se stal dosavadni ministr pro mistni rozvoj Ji?i Paroubek , ktery stranu sjednotil a poda?ilo se mu ziskavat nove voli?e (p?edev?im voli?e KS?M ). P?ed parlamentnimi volbami v roce 2006 se v?ak socialni demokracie op?t potykala s mnoha aferami, kritizovan byl rovn?? tvrdy zasah Policie ?R proti technoparty CzechTek 2005 . Ve volbach samych pak strana skon?ila i p?es sv?j historicky nejlep?i volebni vysledek (32,32 %) druha za ODS a skon?ila v opozici.

Na podzim roku 2008 strana vyhrala krajske volby a ziskala v?ech 13 hejtman?, rovn?? ve volbach do Senatu Parlamentu ?R slavila usp?ch, kdy? ziskala 23 novych senator? z 27 mo?nych. Obdobi mezi roky 2008?2010 byva ozna?ovano jako ?Oran?ova tsunami“, ?SSD toti? tehdy vit?zila jak v krajskych volbach, tak poprve i v senatnich, kde ziskala pro sebe i p?edsedu Senatu , kterym se stal Milan ?t?ch . V roce 2010 ?SSD vyhrala i volby do Poslanecke sn?movny , ziskala 22,1 % hlas?, ale po?et ziskanych mandat? nesta?il na vytvo?eni levicove vlady (s podporou KS?M ); ?SSD proto op?t vstoupila do opozice. V roce 2011 se p?edsedou strany stal Bohuslav Sobotka .

Era Bohuslava Sobotky (2011?2017) [ editovat | editovat zdroj ]

?SSD ?la do p?ed?asnych voleb 2013 s heslem Prosadime dob?e fungujici stat . Mezi cile ?SSD pat?ilo mimo jine sni?eni DPH , progresivni zdan?ni osob s vysokymi p?ijmy ?i op?tovne otev?eni otazky cirkevnich restituci . Jejim celostatnim lidrem byl p?edseda strany a byvaly ministr financi Bohuslav Sobotka . Ten byl pova?ovan za p?edstavitele pragmatickeho liberaln?j?iho k?idla strany, navazujiciho na obdobi Vladimira ?pidly , Sobotkovi se v?ak nikdy nepoda?ilo zm?nit v tomto duchu celou ?SSD, strana tak p?sobila roz?t?penym dojmem. Socialni demokrate byli podle p?edvolebnich pr?zkum? jednozna?nym favoritem voleb, p?esto se ve stran? projevoval vnitrostranicky rozpor mezi stoupenci ( Ha?ek , Tejc , Chovanec aj.) a oponenty ( Sobotka , Zaoralek , Dienstbier aj.) noveho prezidenta republiky Milo?e Zemana .

Rozpolceni strany se pak projevilo po volbach, v nich? ?SSD sice s 20,45 % hlas? zvit?zila, jeji o?ekavani v?ak bylo zklamano. Ve?er po volbach se na takzvane lanske sch?zce se?li stoupenci prezidenta Milo?e Zemana ve vedeni ?SSD na prezidentov? zamku v Lanech a pokusili se domluvit na dosazeni Michala Ha?ka do ?ela strany a odstaveni Bohuslava Sobotky od moci. Jejich zam?r v?ak zhatil redaktor ?eske televize Vladimir Keblu?ek, ktery si b?hem p?itomnosti ve volebnim ?tabu ?SSD v?iml, ?e Zemanovi stoupenci opustili misto. Sch?zku s prezidentem sice v?ichni doty?ni politici popirali, nakonec v?ak diky p?iznani jednoho z nich do?lo k provaleni celeho p?ib?hu. Na stranu Bohuslava Sobotky se navic postavil nap?iklad p?edseda Senatu ?t?ch nebo pozd?j?i ministr zahrani?i Zaoralek . Rovn?? potencialni koali?ni partne?i strany, hnuti ANO a KDU-?SL sd?lili, ?e o vlad? s Michalem Ha?kem vyjednavat nebudou. Sobotka tak svou pozici ustal a naopak jeho odp?rci opustili vedeni strany (krom? pozd?j?iho ministra vnitra Milana Chovance , jen? se p?idal na Sobotkovu stranu).

?SSD sestavila vladu spolu s hnutim ANO a KDU-?SL. Strana za?ala p?sobit jednotn?ji, m?la v?ak nadale mnoho vnit?nich problem?, co? se projevilo nap?iklad po komunalnich volbach v roce 2014, kdy byla v severo?eskem Duchcov? zformovana radni?ni koalice mezi ?SSD, KS?M a DSSS , ktera je nastupnickou organizaci neonacisticke D?lnicke strany . Vedeni ?SSD v ?ele s Bohuslavem Sobotkou vzniklou situaci ost?e odsoudilo a navrhlo zru?eni stranicke organizace v Duchcov?. Krajske vedeni ?SSD se odmitlo pod?idit pokyn?m z centra a duchcovskou bu?ku nezru?ilo.

P?esto, ?e vlada v ?ele s ?SSD byla pom?rn? usp??na a mezi lidmi popularni, popularita ?SSD a premiera Sobotky se stale sni?ovala. Voli?e ?SSD za?alo p?ebirat zejmena hnuti ANO. Stale se rovn?? stup?ovaly spory mezi Sobotkou a vicepremierem a p?edsedou hnuti ANO Andrejem Babi?em .

V reakci na stale se sni?ujici volebni preference 15. ?ervna 2017 odstoupil dosavadni p?edseda ?SSD Bohuslav Sobotka z ?ela strany. Tehdy vznikl takzvany triumvirat ? premierem z?stal Sobotka, do?asnym p?edsedou ?SSD se stal statutarni p?edseda Milan Chovanec a volebnim lidrem tehdej?i ministr zahrani?i Lubomir Zaoralek . Volebnim heslem bylo ?Kdy? bohatne zem?, musi bohatnout i lide“. I p?es zm?nu ve vedeni strany v?ak ve sn?movnich volbach 2017 ?SSD ziskala nejhor?i vysledek ve svych novodobych d?jinach, pouhych 7,27 %.

Po prohranych volbach 2017 [ editovat | editovat zdroj ]

Po volbach nastala komplikovana jednani o vzniku nove vlady, s vit?zem voleb Andrejem Babi?em toti? kv?li jeho kauzam byly do vlady ochotny jit jen strany ozna?ovane za extremisticke. Kv?li volebnimu neusp?chu a vice ne? p?l roku trvajicimu obdobi bez ?adn? zvoleneho p?edsedy strany byl svolan mimo?adny sjezd ?SSD. ?Bojujeme o p?e?iti a k tomu je t?eba, aby v?ichni, kterym na ?SSD zale?i, zapomn?li na osobni neshody a za?ali tahnout za jeden provaz“ , ?ekl nap?iklad mistop?edseda strany a kandidat na p?edsedu Jan Hama?ek . To, ?e se ?SSD nachazi na rozcesti, doklada i fakt, ?e na post p?edsedy kandidovalo celkem sedm lidi, a to od zku?enych politik? po pom?rn? nezname tva?e. Novym p?edsedou socialni demokracie byl nakonec zvolen prav? n?kdej?i p?edseda Poslanecke sn?movny Jan Hama?ek . Delegati sjezdu zarove? posv?tili konec jednani ?SSD o vlad? s hnutim ANO .

V pr?b?hu jara 2018 v?ak ?SSD zm?nila nazor a s Andrejem Babi?em o vlad? za?ala vyjednavat. Vyjednavani byla usp??na a strana tak op?t vstoupila do vlady, a to za cenu ?aste?ne spoluprace s komunisty, kte?i vladu podpo?ili. Tato druha vlada Andreje Babi?e byla ?asto kritizovana kv?li udajnemu p?ili?nemu rozhazovani financi, kv?li ji? zmin?ne spolupraci s komunisty, kv?li nedostate?ne aktivit? na evropske scen? i kv?li populisticke politice a rezignaci na jakekoli reformy.

Medialn? sledovana byla rovn?? kauza nejmenovani Michala ?mardy ministrem kultury, kdy prezident Zeman tohoto politika odmitl jmenovat a nahradit tak sveho oblibence Sta?ka . ?SSD tehdy zva?ovala protestni opu?t?ni vlady, nakonec v?ak p?i?la s kompromisnim kandidatem Lubomirem Zaoralkem , ktereho ji? prezident jmenoval. Dle kritik? prezident Zeman odmitnutim nejprve odvolat jednoho ministra a pote jmenovat noveho poru?il Ustavu ?R . ^[23]

?SSD se b?hem sveho vladniho anga?ma sna?ila udr?ovat si s Milo?em Zemanem dobre vztahy, Milo? Zeman v?ak byl velmi kriticky zejmena k ministru zahrani?i Toma?i Pet?i?kovi , ktereho pro jeho vyrazne proevropske a prozapadni postoje kritizovali rovn?? komuniste. ^{[24] [25]}

Strana se vnit?n? sjednotila, opustila ji rovn?? velka ?ast vyraznych ?len?, nap?iklad n?kdej?i mistop?edseda Jaroslav Foldyna (p?e?el do SPD ), n?kdej?i hejtman Plze?skeho kraje Josef Bernard (p?e?el ke Starost?m a nezavislym ) nebo n?kdej?i prvni mistop?edseda strany a hejtman Jiho?eskeho kraje Ji?i Zimola (zalo?il vlastni hnuti).

Ani vladni anga?ma v?ak propad podpory strany nezastavilo, co? se projevilo vypadnutim ?SSD z pra?skeho zastupitelstva ve volbach v ?ijnu 2018 i vypadnutim z Evropskeho parlamentu ve volbach v kv?tnu 2019 . Heslem strany tehdy bylo ?Pro ferovou Evropu“ a v kampani se zam??ovala na temata jako dvoji kvalita potravin, sazby mobilnich operator? nebo rozdilne platy. Lidrem kandidatky byl Pavel Poc . V t?chto volbach ziskala ?SSD 3,95 % a neziskala tak ani jeden mandat (od b?ezna roku 2021 ?SSD v europarlamentu zastupuje europoslankyn? Radka Maxova , p?vodn? zvolena za hnuti ANO ). Tehdej?i p?edseda Jan Hama?ek po volbach uvedl: ?Vysledek je tvrda rana, to je fakt. Na analyzy p?i?in je asi brzy. Te? m??u asi ?ict, ?e jsme voli?e nedokazali zaujmout tim spravnym tematem a jako vladni strana logicky nefungujeme jako protestni volba. Ta kampa? a hlavn? ten vysledek dal jasnou zpravu, ?e ten restart socialni demokracie musi byt siln?j?i a jasn?j?i.“ ^[26]

Epidemie covidu 19 v roce 2020 vyrazn? zvedla viditelnost p?edsedy strany a ministra vnitra Jana Hama?ka . Ten se stal p?edsedou Ust?edniho krizoveho ?tabu a spolu s Romanem Prymulou a premierem Babi?em se tak stal hlavni ?eskou postavou boje proti prvni vln? pandemie. B?hem teto etapy se stal dle pr?zkum? nejpopularn?j?im ?eskym politikem, symbolem se stala nap?iklad jeho ?ervena mikina, kterou za?al nosit na tiskove konference vlady. Hama?kovo vedeni krizoveho ?tabu bylo chvaleno i opozici, ktera jinak vladu za zp?sob boje proti pandemii kritizovala, pochvaln? se v tomto sm?ru vyjad?il nap?iklad p?edseda hnuti STAN Vit Raku?an .

Hama?kovu popularitu se pokusila strana vyu?it b?hem podzimnich krajskych a senatnich voleb, heslem strany se stalo ?V krizi vas ochranime“, volby v?ak pro socialni demokracii nakonec op?t skon?ily debaklem. ?SSD si ze svych p?ti hejtmanskych post? udr?ela jen jediny, a to post hejtmana Pardubickeho kraje Martina Netolickeho , ktery v?ak kandidoval za ?ir?i koalici stran, ne jen za ?SSD. Strana se dostala do pouhych 8 z 13 krajskych zastupitelstev a celostatn? ziskala pouhych 4,93 % hlas?. V senatnich volbach pak strana neziskala ani neobhajila jediny mandat, v Senatu ji tak zbyli jen t?i senato?i, zanikl i socialn? demokraticky senatorsky klub. Symbolem debaklu strany se stal neusp?ch nejdele slou?iciho ?eskeho senatora a n?kdej?iho p?edsedy Senatu, Milana ?t?cha , ^[27] i fakt, ?e zbyli socialn? demokrati?ti senato?i byli nuceni vstoupit do spole?neho senatorskeho klubu s hnutim ANO , ktery byl nazvan Proregion ^[28] a nasledn? p?ejmenovan na Senatorsky klub ANO a ?SSD .

B?hem roku 2021 za?aly silit hlasy uvnit? ?SSD volajici po ukon?eni vladni spoluprace s hnutim ANO, zejmena kv?li ?etnym mana?erskym pochybenim premiera Babi?e b?hem koronavirove pandemie. Tato ?ast socialnich demokrat? vedena zejmena tehdej?im ministrem zahrani?i Pet?i?kem v?ak p?i?la o vliv po sjezdu ?SSD v dubnu 2021. Stejn? tak uva?ovana varianta spoluprace se Stranou zelenych p?ed volbami v ?ijnu 2021 po tomto sjezdu padla. ^[29] Po tomto sjezdu stranu opustily dal?i vyznamne tva?e, nap?iklad byvaly p?edseda strany a premier Bohuslav Sobotka . Jan Hama?ek se pokusil stranu dovest do Poslanecke sn?movny opu?t?nim liberalnich (kulturnich) temat a navratem ke konzervativnimu (materialnimu) pojeti levice. ?SSD se pokusily p?ed debaklem zachranit n?kdej?i vyrazne tva?e, nap?iklad byvali premie?i Vladimir ?pidla a Ji?i Paroubek , byvali minist?i Milan Urban a Zden?k ?kromach , byvaly p?edseda Senatu Milan ?t?ch , ?i byvaly p?edseda Zelenych Mat?j Stropnicky . Naopak prezident a byvaly p?edseda ?SSD Milo? Zeman podpo?il hnuti ANO . Kampa? socialni demokracie byla postavena zejmena na ministryni prace a socialnich v?ci Jan? Mala?ove , do programu byla zanesena progresivni da? ?i zda?ovani t?etiho a dal?iho bytu. Heslem strany bylo ?Aby nikdo neohrozil va?e ?ivotni jistoty. Proto je tu ?SSD“ a ?Aby nebylo pozd? ?ikat, m?li jsme volit ?SSD“.

Prohrane volby do Poslanecke sn?movny 2021 [ editovat | editovat zdroj ]

Ve volbach do Poslanecke sn?movny Parlamentu ?eske republiky neziskala ?SSD ?adny mandat. Kv?li nizkemu zisku hlas? (pouze 4,65 %) oznamil rezignaci p?edseda strany Jan Hama?ek . Rezignaci podal 25. ?ijna na p?edsednictvu strany. ^[30] Dosavadni p?edseda ?SSD a lidr kandidatky do poslaneckych voleb ve St?edo?eskem kraji Jan Hama?ek tak p?ivedl stranu, jeji? ?lenem je od roku 2001, k historicky nejhor?imu volebnimu vysledku. ^[31]

V ?SSD se okam?it? rozvi?ily debaty o dal?im sm??ovani strany, ?ast socialnich demokrat? doporu?ovala v?t?i p?iklon k levici a spolupraci s KS?M (ktera rovn?? vypadla ze sn?movny), ?ast naopak toto odmitala a planovala modernizaci a akcentaci temat moderni progresivni levice, jako je nap?iklad ochrana klimatu . Byvaly ministr zahrani?i Toma? Pet?i?ek varoval p?ed p?iklonem k narodnimu socialismu .

V prosinci 2021 se v reakci na katastrofalni vysledek strany ve volbach konal mimo?adny sjezd, kde byl novym p?edsedou ?SSD zvolen starosta Noveho M?sta na Morav? Michal ?marda , ktery tak porazil ministryni prace a socialnich v?ci Janu Mala?ovou . Prvnim mistop?edsedou byl zvolen mistostarosta Bohumina Igor Bruzl .

Po senatnich volbach v roce 2022 z?stala ?SSD parlamentni stranou pouze diky senatorovi Petru Vichovi , kdy? o dva ze t?i mandat? v Senatu p?i?la, p?i?em? sam Vicha mandat neobhajoval. Po komunalnich volbach 2022 strana p?i?la o p?ibli?n? polovinu z p?vodnich dvou tisic zastupitel?.

V prezidentskych volbach v roce 2023 strana podporovala zvoleneho prezidenta Petra Pavla . ^[32]

Zm?na nazvu na Socialni demokracii (2023) [ editovat | editovat zdroj ]

Na plze?skem sjezdu strany delegati 10. ?ervna 2023 rozhodli podpo?it navrh tymu p?edsedy Michala ?mardy na zm?nu nazvu strany na Socialni demokracie, a zkratku SOCDEM. Opustili tak nazev ?eska strana socialn? demokraticka, existujici v letech 1993?2023. P?edsedou byl znovuzvolen Michal ?marda . ^{[33] [34]} Je?t? tenty? m?sic ale nechala p?edsedkyn? strany ?eska Suverenita Jana Volfova zaregistrovat zkratku ?SSD pro svou vlastni stranu, kterou p?ejmenovala na ?SSD ? ?eska suverenita socialni demokracie . ^{[35] [36]} Jejim p?edsedou se pote v unoru 2024 stal byvaly p?edseda strany Ji?i Paroubek . ^{[37] [38]} P?edseda SOCDEM Michal ?marda uvedl, ?e se proti postupu Volfove bude branit pravni cestou. ^[39]

Volby do Evropskeho parlamentu (2024) [ editovat | editovat zdroj ]

Lidrem Socialni demokracie do voleb do Evropskeho parlamentu v roce 2024 se v prosinci 2023 stal byvaly ministr zahrani?nich v?ci a kultury a dlouholety matador strany Lubomir Zaoralek . ^[40] Na prvnich p?ti mistech kandidatni listiny figurovaly ?ty?i ?eny ? mistop?edsedkyn? strany Daniela Ostra , p?edsedkyn? Rady senior? ?R Lenka Desatova, ?editelka Krajske hygienicke stanice Jiho?eskeho kraje Kv?toslava Kotrbova a analyti?ka statni a evropske politiky ?ivotniho prost?edi Klara ?kolnikova. ^[41] Strana se rovn?? dohodla na spolupraci s levicovym hnutim Budoucnost , kterou na kandidatce zastupovali nap?. ji? zmi?ovana Klara ?kolnikova ?i Jakub Kova?ik. Mezi kandidujicimi se objevily take zname tva?e minulosti strany, jako nap?. byvaly premier a evropsky komisa? Vladimir ?pidla , byvaly prezidentsky kandidat a senator Ji?i Dienstbier ?i n?kdej?i ministryn? prace a socialnich v?ci Michaela Marksova . Na kandidatce byli pom?rn? hojn? zastoupeni take mladi lide. ^[41] Ve volbach strana neziskala ?adny mandat.

D?leni a slu?ovani strany [ editovat | editovat zdroj ]

D?leni [ editovat | editovat zdroj ]

• Socialisticka strana ?eskoslovenskeho lidu pracujiciho ? odchod ?asti ?len? do nove strany roku 1919
• Komunisticka strana ?eskoslovenska ? odchod velke ?asti ?len? roku 1921 po neusp??nem pokusu o nasilne p?evzeti strany a statni p?evrat
• Asociace socialnich demokrat? ? odchod skupiny ?len? okolo Rudolfa Batt?ka roku 1991. ^[42] Tato strana pak byla koncipovana jako alternativni socialn?demokraticka strana, neziskala v?ak vyrazn?j?i vliv
• ?eske socialn? demokraticke hnuti ? vznik v za?i 1999 odchodem skupiny nacionalisticky zalo?enych socialnich demokrat?, pozd?ji se toto hnuti jmenovalo Konzervativni alternativa
• Strana Prav Ob?an? ZEMANOVCI ? odchod p?iznivc? n?kdej?iho p?edsedy strany Milo?e Zemana do nov? zalo?ene strany v roce 2010
• Narodni socialiste ? levice 21. stoleti ? odchod skupiny kolem Ji?iho Paroubka v roce 2011
• Idealiste.cz ? odchod ?asti ?len? Mladych socialnich demokrat? pro nesouhlas s politikou ?SSD do samostatneho spolku, ktery s ?SSD zprvu ?aste?n? spolupracoval, v roce 2020 se spolek transformoval na progresivni liberalni politicke hnuti Idealiste a s ?SSD spolupraci ukon?il
• Zm?na 2020 ? odchod n?kdej?iho prvniho mistop?edsedy strany a jiho?eskeho hejtmana Ji?iho Zimoly a jeho p?iznivc? v roce 2020
• Za Ob?any ? odchod n?kdej?iho senatora Miroslava Antla v roce 2020
• ?SSD ? ?eska suverenita socialni demokracie ? odchod ?asti n?kdej?ich ?len? do v roce 2023 nov? p?ejmenovane strany Jany Volfove , ktera si, dle p?edstavitel? SOCDEM protipravn?, p?isvojila n?kdej?i oficialni zkratku SOCDEM (ve stran? figuruje nap?iklad exp?edseda ?eske strany socialn? demokraticke Ji?i Paroubek , exsenator Jan ?aloudik a ?ada dal?ich politik?, kte?i z p?vodni socialni demokracie v pr?b?hu let vystoupili)

Slou?eni do socialni demokracie [ editovat | editovat zdroj ]

• Neodvisla radikalni socialn? demokraticka strana ? slou?eni 1924
• Ma?arsko-n?mecka socialn? demokraticka strana ? slou?eni 1927
• Komunisticka strana ?eskoslovenska (leninovci) ? slou?eni 1930
• Strana p?atel piva ? p?vodn? strana recese, roku 1998 se slou?ila s ?SSD a n?kte?i ze ?len?, kte?i se slou?enim nesouhlasili, dnes ve svych aktivitach pokra?uji dale jako Sdru?eni p?atel piva

Slou?eni socialni demokracie do jinych stran [ editovat | editovat zdroj ]

• V roce 1938 po skon?eni vlady liberalni demokracie se socialn? demokraticka strana slou?ila s dal?imi levicovymi stranami do Narodni strany prace (tato strana byla v nasledujicim roce rozpu?t?na nacisty)
• Po komunistickem p?evratu v roce 1948 byla ?SSD protipravn? slou?ena s Komunistickou stranou ?eskoslovenska , tento stav trval a? do roku 1989

Stranicke frakce [ editovat | editovat zdroj ]

V SOCDEM existuji n?ktere platformy zam??ene na konkretni politickou agendu:

• K?es?ansko-socialni platforma ?SSD ^[43]
• Zvone?nik ? ekologicka platforma ?SSD ^[44]

Dale v?ak byly v ?SSD vyhla?eny i uskupeni vice podobne b??nym nazorovym frakcim, z nich? ?adne neni v sou?asne dob? p?ili? aktivni:

• Socialisticka frakce ?SSD ^[45]
• Evropska levicova platforma ?SSD ^[46]
• Levicova platforma Doleva! ^[47]
• Zachra?me ?SSD! (aktivni v letech 2017-2018)

Krom? oficialnich frakci a platforem lze v ?SSD rozeznat minimaln? dv? nazorova k?idla: liberalni a konzervativni. Liberalni proud se projevuje mj. vy??i citlivosti k ochran? ob?anskych a politickych prav, ochran? ?ivotniho prost?edi, problematice men?in a ve?ejne kontroly politik?. Mezi nejvyrazn?j?i p?edstavitele liberalniho proudu pat?il Vladimir ?pidla , pozd?ji pak Lubomir Zaoralek , Ji?i Dienstbier , byvaly p?edseda strany Bohuslav Sobotka , byvaly ministr zahrani?i Toma? Pet?i?ek , pardubicky hejtman Martin Netolicky nebo sou?asny p?edseda strany Michal ?marda . Konzervativni proud v ?SSD dava p?ednost jednostranne podpo?e zam?stnanosti a socialnich prav p?ed ostatnimi ob?anskymi a politickymi pravy. Mezi jeho nejvyrazn?j?i p?edstavitele byl zapo?itavan Zden?k ?kromach , Michal Ha?ek , Ji?i Zimola , nebo pozd?ji Jan Hama?ek a Jana Mala?ova . V prezidentskych volbach 2013 liberalni k?idlo podporovalo Ji?iho Dienstbiera , zatimco konzervativni k?idlo podpo?ilo Milo?e Zemana , a to ?asto v?etn? prvniho kola volby (tedy proti oficialnimu kandidatovi ?SSD). Podobna situace se opakovala v prezidentskych volbach 2018 , kdy p?edseda Senatu ?R Milan ?t?ch , n?kolik socialn?demokratickych hejtman? ?i Bohuslav Sobotka podpo?ili Ji?iho Draho?e , pozd?j?i p?edseda ?SSD Jan Hama?ek a dal?i podpo?ili Milo?e Zemana, oficialn? v?ak tehdy zna?n? roz?t?pena ?SSD nepodpo?ila ?adneho z kandidat?.

B?hem u?asti strany na druhe vlad? Andreje Babi?e velka ?ast n?kdej?ich vyraznych tva?i ?SSD opustila, novym ?t?picim faktorem pak bylo prav? podileni se na vlad? s hnutim ANO . Po sjezdu na ja?e 2021 stranu ovladlo konzervativni k?idlo, pod jeho? vedenim ?SSD v nasledujicich volbach neusp?la, na mimo?adnem sjezdu v prosinci 2021 tak vedeni strany naopak ovladlo liberaln?j?i k?idlo strany.

Preference [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem Horakova vedeni byly preference ?SSD nevyrazne, po nastupu Milo?e Zemana na post p?edsedy se v?ak za?ala podpora navy?ovat. Ta pak slabla b?hem opozi?ni smlouvy, vy?plhala se znovu roku 2002. Par m?sic? po vzniku ?pidlovy vlady v?ak socialni demokracii za?ala podpora prudce klesat, kolem 12 % a i KS?M m?la vice hlas?. V eurovolbach 2004 se podpora sni?ila na 9 %.

B?hem Grossova vedeni se zpo?atku preference zvy?ily, jeho afera v?ak d?v?ru znovu podlomila. Po nastupu Paroubka se preference zlep?ily a kolem roku 2008 m?la ?SSD a? 40 % podporu, podpora se sni?ila b?hem padu Topolankovy vlady. Za vlady Petra Ne?ase jako?to opozi?ni strana znovu silila, v p?ed?asnych volbach ale oproti pr?zkum?m dostala jen 20 %. Podle n?kterych pr?zkum? by dostala v listopadu 2014 pouze 16 procent. Na prvnim mist? se naposledy objevila v pr?zkumech z roku 2016, kdy m?la podporu kolem 20 %.

Dle pr?zkumu Trendy ?eska, ktery pro ?T v b?eznu 2017 p?ipravila spole?nost TNS Kantar se ?SSD propadla na 12,5 %. Vyrazny propad zaznamenala socialni demokracie v n?kolika poslednich dnech a? tydnech p?ed parlamentnimi volbami v roce 2017, kdy stranu kauza lithium p?ipravila o n?kolik procent a z p?edpovidanych deseti a? jedenacti procent se propadla na 7 procent ve volbach. V prvnim pr?zkumu po volbach se socialni demokracie p?ibli?ila p?tiprocentni hranici, ziskala pouhych 5,5 %, v dal?i pr?zkumech pak zesilila. V prosinci 2017 pr?zkumy socialni demokracii v??tily 10 procent, v lednu 2018 ji? op?t 12,5 procenta.

Preference ?SSD se od roku 2018 v n?kterych pr?zkumech poprve dostavaly pod 5 %. Na ja?e 2021 klesla strana v preferencich na historicke minimum ? 3 %, kde se strana od te doby p?ibli?n? pohybovala. ^{[48] [49]} K preferencim k volbam do PSP ?R v roce 2025 se strana b??n? pohybuje mezi 3?5 %. ^{[50] [51] [52] [53]}

Politicke gremium [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 10. ?ervna 2023 bylo na 45. sjezdu v Plzni zvoleno neju??i vedeni strany.

P?edsednictvo strany

• p?edseda strany ? Michal ?marda , starosta Noveho M?sta na Morav?
  • statutarni mistop?edseda strany ? Igor Bruzl , mistostarosta m?sta Bohumin
    • mistop?edsedkyn? ? Daniela Ostra , byvala p?edsedkyn? Mladych socialnich demokrat?
    • mistop?edseda ? Martin Netolicky , hejtman Pardubickeho kraje a zastupitel m?sta ?eska T?ebova
    • mistop?edseda ? Karel Machovec , byvaly statutarni mistop?edseda a poslanec
    • mistop?edseda ? B?etislav ?tefan , starosta m?stske ?asti Brno-Li?e?
    • mistop?edseda ? Lubomir Zaoralek , byvaly ministr zahrani?nich v?ci ?R a byvaly ministr kultury ?R
    • mistop?edseda ? Josef ?iha , starosta obce Hvozdna
    • mistop?edseda ? Luka? Ulrych , p?edseda Mladych socialnich demokrat?

Vyznamne osobnosti strany [ editovat | editovat zdroj ]

• Josef Boleslav Pecka ? zakladatel a prvni p?edseda strany
• Josef Hybe? ? spoluzakladatel
• Ladislav Zapotocky-Bude?sky ? spoluzakladatel
• Ferdinand Schwarz ? spoluzakladatel
• Josef Steiner
• Antonin N?mec ? p?edseda po osamostatn?ni
• Karla Machova-Kostelecka ? bojovnice za politicka prava ?en
• Charlotta Garrigue Masarykova ? man?elka T. G. Masaryka, prvni dama ?SR ^[54]
• Bohumir ?meral ? p?edseda strany (1916?1917)
• Vlastimil Tusar ? socialn? demokraticky p?edseda vlady (1919?1920)
• Antonin Hampl ? p?edseda strany od 1924
• Zden?k Fierlinger ? p?edseda strany (1945?1947) a p?edseda vlady (1945?1946)
• Bohumil Lau?man ? p?edseda strany (1947?1948)
• Vaclav Majer ? 2. exilovy p?edseda (1948?1972)
• Ji?i Horak ? prvni porevolu?ni p?edseda obnovene strany (1990?1993)
• Milo? Zeman ? p?edseda strany (1993?2001), premier (1998?2002), prezident republiky (od b?ezna 2013)
• Petra Buzkova ? mistop?edsedkyn? Poslanecke sn?movny a ministryn? ?kolstvi
• Pavel Rychetsky ? n?kdej?i ministr spravedlnosti, p?edseda Ustavniho soudu
• Vladimir ?pidla ? p?edseda strany (2001?2004), premier (2002?2004)
• Stanislav Gross ? p?edseda strany a premier (2004?2005)
• Bohuslav Sobotka ? statutarni mistop?edseda (2005?2011), p?edseda strany (2011?2017), premier (2014?2017)

• 

  Ji?i Paroubek ? premier (2005?2006), p?edseda strany (2006?2010)
• Erazim Kohak ? filosof a publicista
• Ji?i Dienstbier ? politik, n?kdej?i kandidat na prezidenta a ministr pro lidska prava
• Lubomir Zaoralek ? n?kdej?i ministr zahrani?i a ministr kultury
• Milan ?t?ch ? n?kdej?i p?edseda Senatu
• Jan Hama?ek ? p?edseda strany (2018?2021), ministr vnitra a p?edseda krizoveho ?tabu v dob? pandemie koronaviru
• Michal ?marda ? p?edseda strany od roku 2021 a dlouholety starosta

Ekonomicka orientace strany [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni demokracie se nachazi na leve ?asti politickeho spektra, prosazuje socialn? tr?ni hospoda?stvi . Ekonomicky stavi na my?lenkach keynesianstvi , ^{[ zdroj? ]} v praxi v?ak neusilovala o splaceni statniho dluhu v dob? hospoda?ske konjunktury, ^{[ zdroj? ]} co? za jeji vlady (v dob? prosperity) zp?sobilo nar?st t?chto dluh?. ^{[ zdroj? ]} Schodky vytva?ene v letech 2000 a? 2002 jsou kombinaci cyklickych a strukturalnich (vytvo?enych politickym rozhodnutim) schodk?, ^{[ zdroj? ]} hluboke rozpo?tove schodky vznikle po roce 2003 pat?i ke schodk?m strukturalnim, ^{[ zdroj? ]} nebo? vznikly v ?ase ekonomickeho r?stu. Nejvy??i strukturalni rozpo?tovy schodek byl vytvo?en v roce 2006 ^{[ zdroj? ]} v ?ase vysokeho hospoda?skeho r?stu kombinovaneho s vysokymi socialnimi p?edvolebnimi vydaji. K druhemu a t?etimu nejhlub?imu strukturalnimu rozpo?tovemu schodku pat?i schodky z roku 2003 a 2004. ^{[ zdroj? ]}

Socialni demokracie navrhuje zavedeni zvla?tni bankovni dan?, ktera umo?ni ?ast bankovnich zisk? udr?et v ?eskem statnim rozpo?tu. Podle Bohuslava Sobotky je ?esko ?da?ovym rajem“ pro zahrani?ni banky a mezi roky 2000 a 2017 ?odplynulo ve form? dividend z bank do zahrani?i 460 miliard korun“. ^[55]

Kritika [ editovat | editovat zdroj ]

V dob?, kdy stranu vedl Milo? Zeman , byla kritizovana za napojeni n?kterych svych vyznamnych ?len? na podsv?ti, nap?iklad p?imo na tehdej?iho bosse ?eskeho podsv?ti Franti?ka Mrazka .

?SSD byla ?asto kritizovana pravicovou ve?ejnosti a politiky za svoji, a? nep?imou, spolupraci s komunisty p?i prosazovani n?kterych zakon? v roce 2006. Spolupraci s KS?M stran? teoreticky zakazuje tzv. Bohuminske usneseni . P?iznivci Socialni demokracie namitaji, ?e komuniste jsou naopak jedinou silou, ktera je schopna a ochotna podpo?it levicove navrhy strany.

P?ed volbami v roce 2006 byla ?SSD politiky ODS obvin?na ze zneu?ivani policie k politickym cil?m. ^[56] Jako d?kaz m?la slou?it tzv. Kubiceho zprava , ^[57] ov?em nic z jejiho obsahu se dosud nepotvrdilo. Naopak po volbach 2006, kdy zvit?zila ODS, ?SSD obvinila ODS z nelegalni kampan?, prav? na zaklad? udajn? nespravneho zachazeni s utajovanymi materialy, ktere vedlo k uniku tzv. Kubiceho zpravy na ve?ejnost. ^{[ zdroj? ]}

P?edm?tem kritiky byla rovn?? spoluprace ?SSD s ODS ve druhe polovin? 90. let a pote v dal?ich letech v n?kterych krajich a v letech 2010?2011 i na pra?skem magistratu. Tyto koalice vznikaly navzdory zasadnim programovym rozdil?m a p?edvolebnimu vymezovani.

N?kte?i stranici byli p?edev?im v e?e Milo?e Zemana, ale i v pozd?j?ich letech kritizovani kv?li kontakt?m s kontroverznimi ruskymi podnikateli a oligarchy, nebo s n?kdej?imi funkciona?i KS? a SSM . P?edm?tem kritiky je rovn?? ob?asna spoluprace s politiky nacionalistickymi, nap?iklad p?ed krajskymi volbami v roce 2020 v Usteckem kraji .

P?ed sn?movnimi volbami roku 2017 rozvi?ilo hnuti ANO takzvanou " kauzu lithium ", v ramci ktere ?SSD obvi?ovalo, ?e chce prodat lithium, nachazejici se v Kru?nych horach australske firm?. Jako d?kaz p?edkladalo memorandum, ktere podepsal tehdej?i ministr pr?myslu a obchodu za ?SSD Ji?i Havli?ek . Na volebnich materialech hnuti ANO se doslova objevovalo sd?leni ,,Nenecham ?SSD ukrast lithium, stejn? jako OKD." Vedeni ?SSD toto obvin?ni odmitlo, za u?elovou kauzu byla tato afera ozna?ovana i ?adou politolog? a odbornik? na t??bu. ^{[58] [59]} Medializace teto kauzy ?SSD pravd?podobn? p?ipravila o p?ibli?n? 5 % ve volbach a vyrazn? pomohla hnuti ANO k vyraznemu vit?zstvi. ^{[ zdroj? ]}

Vyvoj nazvu [ editovat | editovat zdroj ]

• Socialn?-demokraticka strana ?eskoslovanska v Rakousku ( 1878 ? 1893 , sou?ast rakouske socialni demokracie)
• ?eskoslovanska socialn? demokraticka strana d?lnicka ( 1893 ? 1918 , takticky a organiza?n? samostatna strana)
• ?eskoslovenska socialn? demokraticka strana d?lnicka ( 1918 ? 1938 )
• 1938 ? 1939 ? Socialni demokracie slou?ena do Narodni strany prace , jednotne levicove strany socialnich demokrat? a narodnich socialist?
• ?eskoslovenska socialni demokracie ( 1945 ? 1948 )
• 1948 ? 1989 ? Socialni demokracie slou?ena s KS? , paraleln? v zahrani?i fungovala take exilova strana s centralou v Londyn?
• ?eskoslovenska socialni demokracie ( 1990 ? 1993 )
• ?eska strana socialn? demokraticka ( 1993 ? 2023 ) ^{[pozn. 1]}
• Socialni demokracie (od ?ervna 2023 ) ^[60]

Loga strany [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Logo v letech 1945?1948 a op?t 1989?1992
• 
  Logo v letech 1992?1998
• 
  Logo v letech 1998?2011
• 
  Logo v letech 2011?2021
• 
  Volebni logo do voleb 2017
• 
  Volebni logo do voleb 2020
• 
  Volebni logo do voleb 2021
• 
  Logo v letech 2021?2023
• 
  Logo od roku 2023

Volebni vysledky strany [ editovat | editovat zdroj ]

Volby v P?edlitavsku [ editovat | editovat zdroj ]

?i?ska rada [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice
	Po?et	%	Po?et	±
1897	Sou?ast SDAP		3 / 425	▲ 3
1901			2 / 425	▼ 1
1907	389 960	8,5	22 / 516	▲ 20	▲ 6.
1911	357 234	7,9	25 / 516	▲ 3	▲ 4.

?esky zemsky sn?m [ editovat | editovat zdroj ]

Pozice ur?ena dle po?tu ziskanych hlas?.

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice
	Po?et	%	Po?et	±
1895	939	1,1	0 / 242	? 0	▲ 8.
1901	11 388	4,7	0 / 242	? 0	▲ 6.
1908	39 443	9,8	0 / 242	? 0	▲ 3.

Volby v ?eskoslovensku [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do parlamentu ?eskoslovenska [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice	Postaveni
	Po?et	%	Po?et	±
1920	1 590 520	25,7	74 / 281	▲ 74	▲ 1.	Vlada
1925	630 894	8,9	29 / 300	▼ 45	▼ 4.	Opozice
1929	963 462	13,0	39 / 300	▲ 10	▲ 2.	Vlada
1935	1 032 773	12,5	38 / 300	▼ 1	▼ 3.	Vlada
1946	855 538	12,1	37 / 300	▼ 1	▼ 5.	Vlada
1948	Sou?ast  NF		23 / 300	▼ 14	▲ 3.	Vlada
V letech 1948?1990 slou?ena do KS?
1990	342 455	3,2	0 / 150	? 0	▲ 9.	?
1992	648 125	6,8	10 / 150	▲ 10	▲ 4.	Opozice

Zemske volby [ editovat | editovat zdroj ]

Zastupitelstvo / ZNV zem? ?eske [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice
	Po?et	%	Po?et	±
1928	420 298	12,0	15 / 120	▲ 15	▲ 3.
1935	506 642	12,7	17 / 120	▲ 2	? 3.
1946	533 351	15,0	18 / 120	▲ 1	▼ 4.

Zastupitelstvo / ZNV zem? Moravskoslezske [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice
	Po?et	%	Po?et	±
1928	206 229	12,6	9 / 60	▲ 9	▲ 3.
1935	243 415	12,9	9 / 60	? 0	▲ 2.
1946	322 397	16,7	13 / 80	▲ 4	▼ 4.

Zastupitelstvo zem? Slovenske [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice
	Po?et	%	Po?et	±
1928	96 901	7,5	4 / 54	▲ 4	▲ 4.
1935	148 984	9,9	8 / 54	▲ 4	▲ 3.

Zastupitelstvo zem? Podkarpatoruske [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice
	Po?et	%	Po?et	±
1928	6 412	2,6	0 / 12	? 0	▲ 12.
1935	15 406	5,2	1 / 12	▲ 1	▲ 7.

Volby do ?eske narodni rady [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice	Postaveni
	Po?et	%	Po?et	±
1990	296 165	4,1	0 / 200	? 0	▲ 6.	?
1992	422 736	6,5	16 / 200	▲ 16	▲ 3.	Opozice

Volby v samostatne ?eske republice [ editovat | editovat zdroj ]

Volby do Poslanecke sn?movny [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice	Postaveni
	Po?et	%	Po?et	±
1996	1 602 250	26,4	61 / 200	▲ 45	▲ 2.	Podpora
1998	1 928 660	32,3	74 / 200	▲ 13	▲ 1.	Vlada
2002	1 440 279	30,2	70 / 200	▼ 4	? 1.	Vlada
2006	1 728 827	32,3	74 / 200	▲ 4	▼ 2.	Opozice
2010	1 155 267	22,1	56 / 200	▼ 18	▲ 1.	Opozice
2013	1 016 829	20,5	50 / 200	▼ 6	? 1.	Vlada
2017	368 347	7,3	15 / 200	▼ 35	▼ 6.	Vlada
2021	250 397	4,7	0 / 200	▼ 15	? 6.	?

Vysledky podle kraj? [ editovat | editovat zdroj ]

Kraj	1990	1992	1996	1998	2002	2006	2010	2013	2017	2021
Praha	4,65	5,14	18,68	23,44	25,85	23,29	15,17	14,09	5,57	4,00
St?edo?esky kraj	4,83	6,82	25,40	32,70	31,58	30,74	20,52	18,44	6,63	4,56
Jiho?esky kraj	3,94	8,03	24,95	31,11	30,33	30,47	20,55	20,73	7,30	5,45
Zapado?esky kraj	5,89	8,78	25,71	32,73
Plze?sky kraj					30,34	31,69	22,01	21,65	7,97	4,99
Karlovarsky kraj					29,31	32,73	23,29	21,34	6,98	3,78
Severo?esky kraj	6,92	7,97	28,74	34,71
Ustecky kraj					29,18	35,46	24,93	20,77	6,61	3,19
Liberecky kraj					27,05	29,31	19,40	16,89	5,65	3,48
Vychodo?esky kraj	5,26	7,20	24,78	29,94
Kralovehradecky kraj					27,48	30,14	19,87	18,57	6,50	4,93
Pardubicky kraj					29,45	32,95	21,95	20,53	7,47	5,05
Vyso?ina					31,97	35,35	23,43	23,01	9,37	6,55
Jihomoravsky kraj	1,51	4,56	24,96	31,81	29,90	32,95	23,35	22,94	8,44	4,41
Severomoravsky kraj	2,87	4,56	34,21	38,98
Olomoucky kraj					31,92	35,44	24,47	22,22	7,44	4,53
Zlinsky kraj					29,06	33,28	21,93	19,39	6,94	4,89
Moravskoslezsky kraj					36,13	40,54	29,13	26,38	8,83	5,42
?eska republika	4,11	6,53	26,44	32,31	30,20	32,32	22,08	20,45	7,27	4,65

Prezidentske volby [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Kandidat	Hlasovani	Po?et hlas?	Po?et %	Komenta?e
2013	Ji?i Dienstbier ml.	1. kolo	829 297	16,12	Nepostoupil do 2. kola

Volby do Senatu [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Prvni kolo		Druhe kolo		Mandaty			Pozice
	Hlasy	%	Hlasy	%	Zvoleno	Celkem	±
1996	559 304	20,3	733 713	31,8	25 / 81	25 / 81	▲ 25	▲ 2.
1998	208 845	21,7	121 700	22,7	3 / 27	23 / 81	▼ 2	▼ 3.
2000	151 943	17,7	53 503	9,5	1 / 27	15 / 81	▼ 8	▼ 4.
2002	122 397	18,4	224 386	27,3	7 / 27	11 / 81	▼ 4	▲ 2.
2004	90 446	12,5	24 923	5,2	0 / 27	8 / 81	▼ 3	▼ 9.
2006	204 573	19,2	120 127	20,9	6 / 27	13 / 81	▲ 5	▲ 2.
2008	347 759	33,2	459 829	55,9	23 / 27	29 / 81	▲ 16	▲ 1.
2010	290 090	25,3	299 526	44,0	12 / 27	41 / 81	▲ 12	? 1.
2012	199 957	22,7	207 064	40,3	13 / 27	48 / 81	▲ 7	? 1.
2014	226 239	22,0	165 629	35,0	10 / 27	35 / 81	▼ 13	? 1.
2016	128 875	14,6	55 622	13,1	2 / 27	25 / 81	▼ 10	▼ 4.
2018	100 478	9,2	33 887	8,1	1 / 27	13 / 81	▼ 12	▼ 5.
2020	81 105	8,1	18 175	4,0	0 / 27	3 / 81	▼ 10	▼ 11.
2022	43 870	3,9	10 344	2,2	0 / 27	1 / 81	▼ 2	? 11.

Volby do Evropskeho parlamentu [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	Hlasy		Mandaty		Pozice
	Po?et	%	Po?et	±
2004	204 903	8,8	2 / 24	▲ 2	▲ 5.
2009	528 132	22,4	7 / 22	▲ 5	▲ 2.
2014	214 800	14,2	4 / 21	▼ 3	▼ 3.
2019	93 664	4,0	0 / 21	▼ 4	▼ 8.
2024	55 260	1,86	0 / 21	?	?

Komunalni volby [ editovat | editovat zdroj ]

Volby	hlasy	%	Zastupitele
1990	3 811 986	4,96	1 052
1994	10 935 889	8,7	1 628
1998	13 673 268	17,54	4 259
2002	12 576 146	15,57	4 664
2006	18 021 855	16,61	4 331
2010	17 746 799	19,68	4 584
2014	12 521 613	12,65	3 806
2018	5 999 380	5,34	1 955

Krajske volby [ editovat | editovat zdroj ]

Kraj	2000	2004	2008	2012	2016	2020
St?edo?esky kraj	15,84	16,70	35,16	21,79	13,75	4,52
Jiho?esky kraj	13,43	12,65	33,80	27,99	22,55	8,74
Plze?sky kraj	14,94	14,92	36,37	24,89	17,35	5,85
Karlovarsky kraj	16,39	14,97	31,39	22,73	13,91	3,70
Liberecky kraj	13,00	10,80	26,79	13,05	8,04	2,16
Ustecky kraj	17,24	15,29	32,78	16,13	11,90	3,16
Kralovehradecky kraj	13,18	11,97	31,94	19,73	13,08	8,88
Pardubicky kraj	13,37	13,22	35,73	21,31	18,01	14,76
Kraj Vyso?ina	11,47	13,28	39,87	29,26	19,37	11,86
Jihomoravsky kraj	13,45	11,93	34,84	27,01	15,49	5,67
Olomoucky kraj	16,34	15,02	39,78	26,70	13,88	4,82
Zlinsky kraj	15,12	13,66	35,40	21,73	12,46	8,45
Moravskoslezsky kraj	15,56	15,43	42,63	27,40	16,66	6,95
?eska republika	14,66 112 mandat?	14,03 105 mandat?	35,85 280 mandat?	23,58 208 mandat?	15,24 125 mandat?	4,93 37 mandat?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KAPLAN, Karel . Socialni demokracie po unoru 1948 . Brno: Dopln?k, 2011. 430 s. ISBN   978-80-7239-255-1 .  
• HOPPE, Ji?i: Opozice ’68: Socialni demokracie, KAN a K 231 v obdobi pra?skeho jara. Praha, Prostor 2009
• HRUBEC, Marek ? BARTA, Milo? (eds.): D?jiny ?eskeho a ?eskoslovenskeho socialn?demokratickeho hnuti, Praha-Brno, Masarykova d?lnicka akademie ? Dopln?k 2006
• HRUBY, Karel: Leta mimo domov: K historii ?eskoslovenske socialni demokracie v exilu. Praha, v.n. b.d. [1997]
• HRUBY, Karel: Opozice v exilove socialni demokracii: Nad knihou Radomira Lu?i. In: Soudobe d?jiny, ro?. 11, ?. 1?2 (2004), s. 188?200.
• JANYR, P?emysl: Neznama kapitola roku 1968: Zapas o obnoveni ?eskoslovenske socialni demokracie. Praha, Ustav pro soudobe d?jiny AV ?R 1998
• KREJ?I, Jaroslav: Mezi demokracii a diktaturou: Domov a exil. Olomouc, Votobia 1998
• LOEWY, Ji?i : Useky polojasna. Ed. Toma? Zahradni?ek. Praha, Nakladatelstvi Lidove noviny 2005
• LU?A, Radomir: ?eskoslovenska socialni demokracie: Kapitoly z let exilu 1948?1989. Praha ? Brno, ?eskoslovenske dokumenta?ni st?edisko ? Dopln?k 2001
• MEZNIK, Jaroslav: M?j ?ivot za vlady komunist? (1948?1989). Brno, Matice moravska 2005
• MITROFANOV, Alexandr : Za fasadou Lidoveho domu: ?eska socialni demokracie 1989?98. Lide a udalosti. Praha, Aurora 1998.
• ZAHRADNI?EK, Toma?: Rozd?leni minulosti. ?eskoslovenska socialni demokracie v letech 1989?1992, in: Soudobe d?jiny. Ro?. 2?3/2009, s. 333?358.
• ZEMAN, Milo? : Jak jsem se mylil v politice. Praha, Ottovo nakladatelstvi 2005
• OKURKA, Toma? (Ed.) Zapomenuti hrdinove / Vergessene Helden. [1]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Lidovy d?m
• Cil (firma)
• Socialisticke strany v ?esku
• N?mecka socialn? demokraticka strana d?lnicka v ?SR

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Socialni demokracie na Wikimedia Commons
• Tema ?SSD ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo ?SSD ve Wikislovniku
• Dilo Nalez Ustavniho soudu ?eske republiky k pravni kontinuit? ?SSD ve Wikizdrojich
• Oficialni stranky
• Encyklopedie ?SSD
• Socialisticka internacionala
• ?Socialni demokracie se nam rozpada pod rukama“. Britske listy [online]. 2004-06-29. Dostupne online .