Slany
Letecky pohled na m?sto od zapadu
znak vlajka
Lokalita
Status	m?sto
Pov??ena obec	Slany
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Slany ( spravni obvod )
Okres	Kladno
Kraj	St?edo?esky
Historicka zem?	?echy
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	50°13′50″ s. ?. , 14°5′13″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	16 740 (2024) [1]
Rozloha	35,11 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	234 m n. m.
PS?	274 01
Po?et ulic	139 [3]  (2020)
Po?et dom?	2 616 (2021) [4]
Po?et ?asti obce	10
Po?et k. u.	8
Po?et ZSJ	33 [5]
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu	Velvarska 136/1 Slany 274 01 Slany 1 podatelna@meuslany.cz
Starosta	Mgr. Martin Hrabanek ( ODS )
Oficialni web: www .meuslany .cz
Slany
Dal?i udaje
Kod obce	532819
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

M?sto Slany ^{[pozn. 1]} ( n?mecky Schlan ) je n?kdej?i kralovske m?sto ^[6] v okrese Kladno asi 29 km severozapadn? od Prahy . Ve m?st? a jeho ?astech ?ije p?ibli?n? 17 tisic ^[1] obyvatel. ?astmi m?sta jsou Slany, Blahotice , Dolin , Kvic , Kvi?ek , Lotou? , Netovice , Otruby , Trpom?chy a  ?elev?ice .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Tvar vlastniho jmena Slany je podle p?iru?ek spisovne ?e?tiny ^[7] mu?sky, tedy ten (na?) Slany . Z historickych zminek ^[8] i ze sou?asneho pisemneho i mluveneho uzu v?ak plyne prom?nlivost mluvnickeho rodu. Hajek z Libo?an uvadi nazev s mu?skou koncovkou Slanej a p?vod v pomistnim jmenu Slanej vrch . Tvar st?edniho rodu Slane zase zmi?uje ve svem zpracovani st?edov?kych letopis? Pulkavy z Radenina a Bene?e z Ho?ovic historik Franti?ek Palacky : ^{[9] [10]} m?sto Slane oble?eno jest... August Sedla?ek ve svem mistopisnem slovniku zd?raz?uje tvar Slany . ^[11] V mistni mluv? je v?ak tem?? v?dy shoda ve st?ednim rod?, tedy to (na?e) Slany, moje rodny Slany m?lo, Slany vyhralo apod. Z toho plyne i ob?asny uzus hyperkorektniho tvaru Slane . ^{[ zdroj? ]}

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Na uzemi m?sta Slaneho a na Slanske ho?e jsou ?etnymi vykopavkami dolo?ena r?zna osidleni ve star?i i mlad?i dob? kamenne .

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Podle kroniky Vaclava Hajka z Libo?an , jeji? historickou v?rohodnost je t?eba brat s rezervou, bylo m?sto Slany zalo?eno roku 750 kni?etem Nezamyslem . ^[12] Ji? toto bajne vyprav?ni renesan?niho pisatele v?ak ukazuje na starobylost, ktera tomuto m?sta byla v pr?b?hu staleti davana.

Trhova osada Slany vznikla u brodu v obdobi raneho st?edov?ku , nejspi?e ji? v 11. stoleti , p?i d?le?ite obchodni stezce vedouci z Prahy do Saska , kterou zde protinaji dal?i vnitrozemske cesty. P?esto?e nepat?ila mezi vyznamna zem?panska hradi?t?, nachazely se zde n?ktere lokalni kni?eci u?ady, mj. soudni instance. V pr?b?hu 12. stoleti zde vznikla expozitura benediktinskeho kla?tera v Ostrov? u  Davle , ktery v okoli ziskaval majetek nejspi?e p?imo od panovnika. Mni?i zde zalo?ili take novy kostel zasv?ceny sv. Gothardovi , jeho? uctu ostrovsky kla?ter ?i?il. Nejspi?e je?t? do konce 12. stoleti nebo nedlouho pote zde vyrostla romanska trojlodni bazilika , p?edch?dce dne?niho farniho kostela . Majetkove dr?avy n?kolika zejmena cirkevnich instituci na uzemi vyznamne osady a v jejim blizkem okoli byly take d?vodem, pro? se panovnikovi nepoda?ilo povy?it ji na m?sto d?ive. Zakladnim p?edpokladem tohoto kroku toti? bylo majetkove sceleni loka?niho uzemi a vytvo?eni majetkoveho zazemi v okoli.

P?esne datum vysazeni noveho kralovskeho m?sta dle magdeburskeho prava neni znamo. Stalo se tak mezi roky 1295?1305; roku 1295 je?t? kralovskym m?stem nebylo, ale povy?eni ud?lil kral Vaclav II. , ktery zem?el v roce 1305. Nedlouho po zalo?eni bylo nove m?sto opevn?no. V roce 1348 zasahlo m?sto zem?t?eseni. Po roce 1358, kdy byla kralem Karlem IV. na?izeno zalo?eni vinic v Praze a posleze v kralovskych m?stech, do?lo k roz?i?eni vinohrad? ve Slanem. Rozkladaly se na stranich Slanske hory ?i na ubo?i Haj?. V tomto obdobi byl zalo?en v Ov?arech kostel sv. Vaclava, jen? je patronem vina?? a rybnika??. ^[13] V roce 1371 jej zasahl ni?ivy po?ar, bezprost?edn? po n?m za?ala obnova m?sta v?etn? novostavby farniho gotickeho kostela sv. Gotharda .

Kratce po vypuknuti husitskych bou?i roku 1419 opustili m?sto ostrov?ti benediktini , kte?i se do n?j ji? nikdy nevratili, a do m?sta p?i?li reformni kn??i strany podoboji . Slany dokonce pat?il mezi tzv. ?est vyvolenych husitskych m?st, ktera m?la byt spasena p?i nadchazejicim konci sv?ta o?ekavanem radikalnimi kazateli. V kv?tnu 1420 do?lo ke zvratu, kdy m?sto obsadila Zikmundova vojska a nav?tivil ho dokonce sam panovnik, ktery zakro?il proti p?iznivc?m husitstvi. V b?eznu 1421 v?ak otev?eli m???ane brany op?t husitskemu vojsku a stali se sou?asti pra?skeho m?stskeho svazu . V n?m z?stali a? do dobyti a vyplen?ni m?sta vojskem radikaln?j?iho taborskeho svazu pod vedenim Jana Roha?e z Dube v dubnu 1425, jeho? sou?asti se potom stali na dal?ich deset let. Po pora?ce taborit? v  bitv? u Lipan roku 1434 se m?sto poddalo vlad? panske jednoty a roku 1436 p?ijalo Zikmunda za krale. Slany nadale pat?il k umirn?nemu utrakvistickemu proudu, roku 1452 podpo?il volbu Ji?iho z Pod?brad zemskym spravcem. ^[14] Kral Ji?i z Pod?brad pak m?stu v?noval mnoho vysad.

Novov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Byvaly zde strojirny, doly, kasarna a take lazn?.

Martinicove a ztrata pam?ti [ editovat | editovat zdroj ]

Nekatolicke m?sto se u?astnilo povstani proti panovnikovi roku 1618, kdy zde pobyvala rodina vzdorokrale Fridricha Falckeho . Po pora?ce stavovskeho odboje nastal zasadni zlom v d?jinach m?sta, ktere se z hrdeho kralovskeho a krajskeho m?sta stalo m?stem poddanskym a v kratke dob? svou protestantskou minulost zcela pop?elo. V dob? pob?lohorske bylo v roce 1623 m?sto d?di?n? zastaveno Martinic?m sidlicim v nedalekem Sme?n? . ?ada obyvatel ode?la do exilu , nejvice pak v roce 1626, ale po roce 1630 se ?ast slanskych exulant? vratila. V novych pom?rech nahli?elo rekatolizovane m?sto na navratilce jako na kaci?e beze cti a velkou roli v tom hral i jim zkonfiskovany majetek. ^[15] Za t?icetilete valky pak bylo m?sto po?kozeno pobytem val?icich armad.

Vlastnik reprezentovany Bernardem Ignacem z Martinic se ve m?st? choval pragmaticky, prava m???an? byla omezena ve prosp?ch jeho panstvi . Na druhou stranu tato vyznamna osobnost sve doby vtiskla Slanemu barokni raz. Roku 1655 zalo?il p?i renesan?nim h?bitovnim kostele Nejsv?t?j?i Trojice za hradbami m?sta franti?kansky kla?ter a uprost?ed kostela nechal vystav?t jako jeho srdce loretanskou kapli . P?imo na hlavnim nam?sti zalo?il roku 1658 piaristickou kolej , ktera zaji??ovala vzd?lani na urovni st?edniho ?kolstvi, a pro vrchnostenskou spravu panstvi vystav?l budovu ?p. 1 zvanou Martinicky dv?r . Roku 1662 dal vzty?it na Slanske ho?e t?i k?i?e na znameni Kalvarie a roku 1665 nechal na dal?im tehdy holem pahorku sm?rem ke Sme?nu vystav?t kapli Bo?iho hrobu , nejstar?i v ?echach.

Bolzanka [ editovat | editovat zdroj ]

Kolem roku 1830 vznikla p?i slanske pradeln? slevarna a opravna stroj?, ktera se v roce 1872 stala zakladem firmy Bolzano, Tedesco a spol. Po umrti zakladatele Bohdana Bolzana roku 1884 p?evzal firmu ?efkonstrukter Max Hirsch. Ten nem?l v?ak tolik finan?nich prost?edk?, musel p?ijmout n?kolik tichych spole?nik?. Sta?ilo par let a v?echny vyplatil, stal se tak jedinym majitelem. V?dom si skv?le pov?sti podniku vedl jej dale pod stejnym nazvem Bolzano, Tedesco a spol. Po smrti Ing. Hirsche roku 1898 vdova prodala tovarnu akciove spole?nosti Breitfeld, Dan?k a spol., ktera vlastnila ji? tovarny v Praze, Blansku a Usti nad Labem. V te dob? akcie spole?nosti davaly na burze vynos 6 % ro?n?. ?Bolzanka“ zam?stnavala 859 lidi.

Roku 1906 do?lo v rozvoji tovarny k rozhodnemu kroku. Centrum podniku bylo p?esunuto z dolniho zavodu na pozemky le?ici ji?n? od tovarny a drahy Prahy-Most, kde za?ala vystavba kotlarny, elektrarny, kancela?skych budov a vle?ky. Stavba byla dokon?ena v roce 1907, hlavni budova m?la p?es 3000 m². V roce 1910 Akciova Spole?nost Strojirny Breitfeld, Dan?k i spol. ve Slanem zalo?ila sve lokomotivni odd?leni a dle dokumentace vide?skeho ministerstva zahajila stavbu sdru?enych p?tinapravovych nakladnich lokomotiv na p?eh?atou paru ?ady 80.1 pro rakouske statni drahy. Prvni z nich spolu s rovn?? ve Slanem vyrobenym tendrem byla dodana v za?i 1912. V pozd?j?ich letech se ve Slanem vyrab?ly pro kkStB a pozd?ji pro ?SD lokomotivy ?ad 170 (?SD 434.0), 80.9 (?SD 524.0), 270 (?SD 434.1), 310 (?SD 375.0). Prvnim p?ednostou lokomotivniho odd?leni byl ustanoven Ing. Ignac Feichtinger, povolany z rakouske lokomotivky ve Floridsdorfu . V roce 1914 vyst?idal Ing. Feichingera na mist? ?efkonstruktera teprve t?icetilety absolvent pra?ske polytechniky Ing. Vaclav ?t?pan, zam?stnany u firmy od roku 1910. V letech 1923?1926 zde byly pro ?SD vyrab?ny lokomotivy 534.0. Konstrukte?i lokomotivky vynalezli odjisk?ovadlo soustavy ?t?pan-Halla. Stavba lokomotiv se ve Slanem udr?ela i po fuzi s ?eskomoravskou-Kolben v roce 1927 a plynule pokra?ovala a? do roku 1947, kdy byla ukon?ena.

Dekretem presidenta republiky ze dne 24. ?ijna 1945 o znarodn?ni pr?myslovych podnik? se stalo ?KD statnim podnikem a 1. ledna 1947 samostatnym podnikem s vyrobnim programem: silni?ni stroje, je?aby a vodni stavby, l?icova rypadla, hornicka za?izeni, za?izeni pro cukrovary, ocelove konstrukce.

Uzemn?spravni za?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

D?jiny uzemn?spravniho za?le?ovani zahrnuji obdobi od roku 1850 do sou?asnosti. V chronologickem p?ehledu je uvedena uzemn? administrativni p?islu?nost obce v roce, kdy ke zm?n? do?lo:

• 1850 zem? ?eska, kraj Praha, politicky i soudni okres Slany ^[16]
• 1855 zem? ?eska, kraj Praha, soudni okres Slany ^[16]
• 1868 zem? ?eska, politicky i soudni okres Slany ^[16]
• 1939 zem? ?eska, Oberlandrat Kladno, politicky i soudni okres Slany ^[14]
• 1942 zem? ?eska, Oberlandrat Praha, politicky i soudni okres Slany ^[17]
• 1945 zem? ?eska, spravni i soudni okres Slany ^[18]
• 1949 Pra?sky kraj, okres Slany ^[19]
• 1960 St?edo?esky kraj, okres Kladno ^[20]

Rok 1932 [ editovat | editovat zdroj ]

V m?st? Slany (9731 obyvatel) byly v roce 1932 evidovany tyto ?ivnosti a obchody (vyb?r): ^[21]

• Instituce: okresni u?ad, okresni soud, berni u?ad, berni sprava, d?chodkovy kontrolni u?ad, cejchovni u?ad, revirni horni u?ad, okresni ?etnicke velitelstvi, po?tovni u?ad, telegrafni u?ad, telefonni u?ad, kostely (2 katol., ?eskoslov., method., synagoga), franti?kansky kla?ter, statni realne gymnasium, obchodni ?kola, zemska hospoda?ska ?kola, divadlo, m?stske museum, okresni nemocnice.
• Pr?mysl a ?ivnosti: tovarna na elektr. baterie, na cukrovinky, na um?la hnojiva, chemicka tovarna na vyrobu lu?ebnin, tovarna na kartona?e, na farmaceut. p?ipravky, lokomotivka a strojirna ?KD, na velocipedy a motocykly Michl, na letecke motory Michl, obchodni gremium, okresni jednota ?ivnostenskych spole?enstev, cihelna, elektrarna, ?edi?ovy lom, 3 mlyny, plynarna, 3 stavitele.
• Slu?by: 12 leka??, 6 zubnich leka??, 3 zv?roleka?i, 7 advokat?, nota?, ?eska banka, biografy Humanita a Legion, 2 fotoateliery, 2 geomet?i, 21 hostinc?, hotely Elznic, Po?ta, Praha, Pra?ak, Slany, V kufru, 3 kavarny, lazn?, lekarny U orla, U pava, 10 restauraci, M?stska spo?itelna, Ob?anska zalo?na, Okresni hospoda?ska zalo?na, Svepomocna zalo?na, 6 vinaren, zlatnik, zubni atelier.

Ve vsi Dolin (p?isl. ?elev?ice, 761 obyvatel, samostatna ves se pozd?ji stala sou?asti Slaneho) byly v roce 1932 evidovany tyto ?ivnosti a obchody: ^[22] cihelna, holi?, 4 hostince, konsum V?ela, kova?, lom, 2 p?j?ovny mlati?ek, peka?, 3 ?eznici, 3 obchody se smi?enym zbo?im, stavitel, 2 trafiky, velkostatek Rube?.

V obci Kvic (p?isl. Kvi?ek, 1227 obyvatel, samostatna ves se pozd?ji stala sou?asti Slaneho) byly v roce 1932 evidovany tyto ?ivnosti a obchody: ^[23] autodilna, 2 vyrobny cementoveho zbo?i, 3 cihelny, holi?, 5 hostinc?, kova?, konsum Spo?ilov, kova?, krej?i , 2 mlyny, obuvnik, 5 obchod? s lahvovym pivem, poji??ovaci jednatelstvi, p?adelna bavlny , 8 rolnik?, ?eznik, 7 obchod? se smi?enym zbo?im, 3 trafiky, tovarna na velocipedy, 2 zame?nici.

Ve vsi Netovice (160 obyvatel, samostatna ves se pozd?ji stala sou?asti Slaneho) byly v roce 1932 evidovany tyto ?ivnosti a obchody: ^[24] hostinec, 4 rolnici, obchod se smi?enym zbo?im, trafika.

Ve vsi Trpom?chy (194 obyvatel, samostatna ves se pozd?ji stala sou?asti Slaneho) byly v roce 1932 evidovany tyto ?ivnosti a obchody: ^[25] dru?stvo pro rozvod elektricke energie v Trpom?chach, hostinec, 2 rolnici, trafika, velkostatek Ba?ka.

Novodobe d?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Slany je jako obec s roz?i?enou p?sobnosti p?irozenym centrem obvodu Slanska a p?ilehleho Velvarska. ^[26] Ve Slanem je celkem p?t mate?skych ?kol, t?i ?koly zakladni a jedna specialni, ?ty?lete a osmilete Gymnazium Vaclava Bene?e T?ebizskeho , Obchodni akademie Dr. Edvarda Bene?e a st?edni odborne u?ili?t?, nachazi se zde i zakladni um?lecka ?kola. M?sto Slany z?izuje Vlastiv?dne muzeum, nemocnici, polikliniku, m?stske kino, divadlo s n?kolika soubory, mno?stvi sportovnich za?izeni a spolk?, plovarnu aj. V roce 2010 zde byl zalo?en Pivovar Anto? , ktery navazal na starobylou tradici va?eni piva ve Slanem. Jako oblibena relaxa?ni zona slou?i ve m?st? okoli ?erveneho rybnika a m?stsky lesopark Haje nachazejici se v blizkosti 1. zakladni ?koly ?Na Hajich“.

P?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Od jihozapadu po severovychod m?stem proteka ?erveny potok a jeho pravostranny p?itok ?ternbersky potok . Dominantou m?sta je Slanska hora , ktera je spole?n? s  Vina?ickou horou v?bec nejji?n?j?im vyb??kem sope?ne ?innosti ?eskeho st?edoho?i a od roku 1998 je take p?irodni pamatka.

Slany pramen [ editovat | editovat zdroj ]

Zalo?eni m?sta Slany u slaneho pramene uvedl Vaclav Hajek z Libo?an . ?e si slany pramen nevymyslel, doklada nalez podzemniho slaneho jezera b?hem geologickych pr?zkum?. Obsahuje 3 % soli , p?i?em? mo?ska voda ma 3,5 % soli. Cisterciacky kn?z v Plasich , Mauritius Vogt , zaznamenal v roce 1729 v rukopisu Bohemia et Moravia subterranea , ?e se roku 1511 b?hem velkeho zem?t?eseni v?echny slane prameny ztratily ?i odst?hovaly pod zem.

Pod Slanskou horou slany pramen skute?n? existoval, ale postupn? se zmen?oval jeho obsah soli. Udajn? je?t? v 18. stoleti byla jeho voda pou?ivana na polevku nebo zad?lavani t?sta misto dro?di ? Ca ( H C O ₃ ) ₂ (hydrouhli?itan vapenaty) obsahoval CO ₂ pot?ebny ke kynuti t?sta podobn? jako jedla soda . Po?atkem 19. stoleti m?la voda 0,1 % soli, v roce 1934 obsah soli klesl jen na 0,025 %, ale zvy?il se podil uhli?itanu vapenateho. ^[27]

Slany pramen, ktery ji? dnes (2018) neobsahuje s?l, ale je mineralnim z?idlem, vyv?ra v Nezamyslov? ulici. Lokalita se m?la renovovat v roce 2018. ^[28]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Podle s?itani 1921 zde ?ilo v 795 domech 9 124 obyvatel, z nich? bylo 4 655 ?en. Dev?t tisic obyvatel se hlasilo k ?eskoslovenske narodnosti, 56 k n?mecke a sedm k ?idovske. ?ilo zde 5 366 ?imskych katolik?, 134 evangelik?, 339 p?islu?nik? cirkve ?eskoslovenske husitske a 111 ?id?. ^[29] Podle s?itani 1930 zde ?ilo v 1 140 domech 9 739 obyvatel. Z nich se 9 564 obyvatel hlasilo k ?eskoslovenske narodnosti a 103 k n?mecke. ?ilo zde 5 206 ?imskych katolik?, 341 evangelik?, 1 771 p?islu?nik? cirkve ?eskoslovenske husitske a 85 ?id?. ^[30]

• 
  V?kova struktura obyvatel obce Slany roku 2011
• 
  Rodinny stav obyvatel obce Slany roku 2011
• 
  Vzd?lani obyvatel obce Slany roku 2011

?idovska komunita [ editovat | editovat zdroj ]

Lze p?edpokladat, ?e ?idov?ti kupci a obchodnici Slany nav?t?vovali b?hem vyro?nich trh? a p?ichazeli sem po obchodnich stezkach ji? v ranem st?edov?ku , tedy ihned po vzniku m?sta od 11. stoleti, podobn? jako jinde v  ?eskem kralovstvi . N?kte?i se zde v pr?b?hu raneho st?edov?ku usadili snad natrvalo. Nejstar?i zprava o ?idovskem osidleni Slaneho v?ak pochazi a? z prvni poloviny 14. stoleti, kdy je zmi?ovan ??id slansky“ jako?to majitel domu ve Valentinske ulici na Starem m?st? pra?skem . Roku 1444 prodal ?id Izak sv?j d?m ve Slanem mistnimu smola?ovi Martinovi, o dva roky pozd?ji, roku 1446 prodava tenty? Izak dal?i sv?j d?m jinemu mistnimu obyvateli, soukenikovi Jankovi. Z teho? roku pochazi i doklad o dal?im prodeji nemovitosti, kdy ??id Josef prodal d?m m???anu Petru Sulkovi“.

Slan?ti m???ane se ale proti pobytu ?id? ve m?st? opakovan? bou?ili, proto?e ?idov?ti obchodnici pro n? p?edstavovali konkurenci , a tak roku 1458 ziskali od krale Ji?ika z Pod?brad majestat , jen? stanovil, ?e ?adny ?id nesmi stravit ve m?st? dele ne? jednu noc a p?i vstupu do m?sta musi zaplatit poplatek 1 gro? . Na dnes ji? zbo?ene goticke m?stske Pra?ske bran? (zbo?eno 1841) byla udajn? plastika ?i vyobrazeni ?ida dr?iciho minci.

? P?i?el-li cizi ?id do Slaneho, musil zaplatiti poplatek ve bran?, a po vy?izeni svych zale?itosti neodkladn? opustiti m?sto. P?enocovati mohl v blizkych Lidicich , kde chaloupka, nazyvana ?idovna, dosud p?ipomina dobu tu,“ pi?e v dosud nep?ekonanem p?edvale?nem sborniku Hugo Golda Die Juden und Judengemeinden Bohmens in Vergangenheit und Gegenwart z roku 1934, v kapitole v?novane Slanemu a okoli, mistni ?inovnik slanske ?idovske nabo?enske obce, pan Richard Fanta.

Z 16. stoleti pochazeji zpravy o tom, ?e ?ide nesm?li ve m?st? u? ani p?enocovat. Koncem 16. stoleti si mistni cech ko?e?nik? a krej?ich vymohl dokonce povoleni branit ?id?m v obchodovani s t?mito komoditami na uzemi m?sta. Nicmen? zakazy a omezeni nebyla v?dy stoprocentn? dodr?ovana. P?ikladem m??e byt nap?. Liborem Dobnerem dokladany pobyt ?idovskeho drya?nika (masti?ka?e) ?alomouna Rennera k roku 1603, ?i pobyt ?idovskeho leka?e Abrahama ve Slanem v roce 1607, jen? le?il chromeho syna mistniho m???ana Adama Jiraska. Tento Abraham byl osvobozen od placeni v?ech cel v Pra?ske bran?. K roku 1793 je v seznamu familiant? uveden ve Slanem usedly ?id Izak Steiner s man?elkou Marii a synem, jen? se ?ivil prodejem masa a palenky. Dle stabilniho katastru je roce 1840 d?m ?p. 456 vlastn?n Jakobem Freundem.

?ide se natrvalo a bez omezeni sm?li v kralovskem m?st? Slany usazovat a? po revolu?nim roce 1848. Ji? roku 1861 je zalo?en nabo?ensky spolek ( Israelitische Cultusverein Schlan ), pozd?ji p?em?n?n na plnopravnou ?idovskou nabo?enskou obec ( Israelitische Cultusgemeinde Schlan ). Dne 8. unora je zapo?ato se stavbou synagogy , ktera je slavnostn? otev?ena ji? o necely rok pozd?ji, roku 1865. Nachazi se zhruba sto metr? severovychodn? od Masarykova nam?sti ve Fri?ov? ulici. Vystav?na byla podle projektu slanskeho architekta Franti?ka ?t?cha v  maurskem slohu s  novoromanskymi prvky a nahradila tak ji? nevyhovujici p?edchozi modlitebnu israelitske nabo?enske obce v hostinci U Templu v Kynskeho ulici.

V kv?tnu 1864 ziskala ?idovska obec povoleni ke stavb? a ji? v roce 1865 byla budova zprovozn?na. Jedna se o dvoupatrovou budovu orientovanou v ose vychod-zapad, vyhotovenou v tehdy modnim tzv. maurskem slohu. St?echa je sedlova, vychodni ?tit ?len?n dv?ma okennimi osami, mezi kterymi byl aron ha-kode? , nad nim jedno kruhove okno, ve ?tit? dv? mala okna. Vstup jen ze zapadni strany, portal zdobeny sloupky, nade dve?mi dochovano desatero, nad nim velke kruhove okno ve ?tit? a dv? mala okna. D?ev?na ?enska galerie byla p?istav?na roku 1895 v poschodi p?i zapadni a severni stran?, p?istupna byla schodi?t?m ze sousedni ?idovske ?koly p?istav?ne k severni stran? synagogy. Ji?ni st?na synagogy je ?len?na ?ty?mi okennimi osami.

V synagoze p?sobil mj. rabin Filip Bondy , proponent ?esko?idovskeho hnuti a pozd?j?i rabin ?esko?idovskeho vlasteneckeho spolku Or Tomid se sidlem v Praze, jen? jako jeden z prvnich v ?eskem kralovstvi zavedl u?ivani ?e?tiny b?hem ?idovskych bohoslu?eb.

Ob?ady se v synagoze konaly a? do druhe sv?tove valky , kdy za?alo dochazet k represim v??i ?idovskym obyvatel?m m?sta. V roce 1942 prob?hl svoz zabavenych liturgickych p?edm?t? (svitky Tory , modlitebni knihy, textilie aj.) do vale?neho Ust?edniho ?idovskeho muzea v Praze. Od roku 1958 je synagoga zapsana v seznamu kulturnich pamatek ^[32] , v roce 1961 p?e?la do majetku statu, v roce 1965 slou?ila jako skladi?t?, pozd?ji zde byly z?izeny bytove jednotky. Od roku 1974 slou?ila budova jako pobo?ka Statniho okresniho archivu Kladno. Od roku 2017 zde funguje slu?ebna Policie ?eske republiky. Modlitebni sal je dnes rozd?len na dv? podla?i a dale ?len?n p?epa?kami na jednotlive mistnosti. Z p?vodni vyzdoby salu u? neni dochovan ani mod?e malovany klenuty strop s plastickymi hv?zdi?kami. Dle vyjad?eni P?R je synagogalni strop k roku 2020 pouze celistv? modry. Budova byvale ?idovske ?koly (?p. 150), stavebn? souvisejici se synagogou, byla p?estav?na k obytnym u?el?m a je v sou?asne dob? samostatny rodinny d?m.

Vybaveni synagogy se nedochovalo, ve sbirkach ?idovskeho muzea v Praze se nachazi n?kolik desitek kultovnich p?edm?t? ze Slaneho a okoli. V USA se nachazi pravd?podobn? p?t (mo?na vice) slanskych Tor, ktere byly po druhe sv?tove valce odprodany Ministerstvem kultury ze sbirek ?idovskeho muzea soukromemu sb?rateli ? a to i p?es protesty tehdej?i ?idovske obce v Praze. Tory jsou v u?ivani reformnich ?idovskych obci nap?. ve m?st? Savannah v  Georgii , v  New Jersey ?i v  Prescottu v  Arizon? . Tyto ?idovske obce maji pov?domi o p?vodu svych Tor a pravideln? na dnes ji? neexistujici slanskou ?idovskou obec po?adaji vzpominkove akce b?hem svatk? a nejr?zn?j?ich vyro?i. 

V dubnu 2017 konal M?U Slany ve spolupraci s izraelskym velvyslanectvim , ?eskou unii ?idovske mlade?e a dal?imi partnery Dny izraelske kultury ve Slanem , ^[33] jejich? sou?asti byla i p?ldenni prohlidka ?idovskych pamatek m?sta Slany (patrn? v?bec prvni v historii), v?etn? identifikace lokalit k planovanemu umist?ni Stolpersteine . ^[34] Akce vzbudila ohromny zajem a nav?tivily ji desitky u?astnik?. ^[34]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Pozemni komunikace [ editovat | editovat zdroj ]

• Zapadn? od m?sta ve sm?ru jihovychod ? severozapad vede obchvat p?vodn? st?edem m?sta prochazejici silnice I/7 Praha ? Chomutov, ktera je a? ke Slanemu (EXIT 18 Knoviz) p?estav?na na dalnici D7 , jeji? pokra?ovani je planovano na roky 2024 a? 2025.
• Severnim obchvatem m?sto od roku 2019 ve sm?ru zapad ? vychod obchazi silnice I/16 od napojeni na dalnici D6 ? ?evni?ov ? Slany ? k?i?eni s dalnici D8 ? M?lnik ? Mlada Boleslav.
• M?stem ve sm?ru sever ? jih prochazi silnice II/118 Budyn? nad Oh?i ? Zlonice ? Slany ? Kladno ? Beroun ? P?ibram, na kterou se za k?i?enim se silnici I/7 napojuje a na jihozapad pokra?uje silnice II/236 Slany ? Sme?no ? Lany ? K?ivoklat.

?eleznice [ editovat | editovat zdroj ]

• M?sto Slany le?i na ?elezni?ni trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun. Jedna se o jednokolejnou celostatni tra?, p?vodn? Pra?sko-duchovskou drahu . Doprava byla v useku Podle?in ? Louny zahajena v roce 1873. Na uzemi obce le?i mezilehla ?elezni?ni stanice Slany a mezilehla ?elezni?ni zastavka Slany ? p?edm?sti .
• V minulosti ze stanice Slany vedla i uzkorozchodna draha Slany ? Ka?ice s odbo?kou do stanice Sme?no-?ternberk . Zru?ena ?elezni?ni tra? byla jednokolejna lokalni tra? p?vodn? postavena jako vle?ka roku 1904. Nakladni doprava byla provozovana od roku 1908, do Slaneho do roku 1925. Tra? byla v useku Na Kopaninach ? Slany zru?ena roku 1932. Po roce 1932 byla tra? pou?ivana op?t ji? jen jako vle?ka a? do ukon?eni t??by uhli v Libu?in?.

Letecka doprava [ editovat | editovat zdroj ]

U Slaneho se nachazi male vnitrostatni leti?t? slou?ici p?edev?im pro rekrea?ni lety. Je provozovano Aeroklubem Slany.

Ve?ejna doprava [ editovat | editovat zdroj ]

2011 [ editovat | editovat zdroj ]

Po trati 110 jezdil par sp??nych vlak? z Prahy. Do stanice Slany ve sm?ru od Kralup nad Vltavou v pracovnich dnech jezdilo 15 par? osobnich vlak?, o vikendu 11 par? osobnich vlak?. V useku ze Slaneho sm?rem na Louny v pracovnich dnech jezdilo 10 par? osobnich vlak?, o vikendu 8 par? osobnich vlak?.

P?im?stske autobusove linky vedly nap?. do t?chto cil?: Kladno, Klobuky, Litom??ice, Mlada Boleslav, Nove Stra?eci, Praha, ?evni?ov, Sme?no, Velvary, Vrany, Zlonice, ?atec. Dalkove autobusove linky vedly do t?chto cil?: Bilina, Chomutov, Jachymov, Ji?in, Jihlava, Karlovy Vary, Litvinov, Louny, Most, Ostrov, Praha, ?pindler?v Mlyn, Vrchlabi.

2016 [ editovat | editovat zdroj ]

Po trati 110 jezdi v pracovni dny rano sp??ny vlak od Loun do Prahy, zp?t se vraci odpoledne. V soboty a statem uznane svatky jede rano sp??ny vlak od Prahy do Mostu, zp?t se vraci k ve?eru. O vikendech turisticke sezony jezdi po trati 121 z Prahy osobni vlaky ?Cyklohra?ek“, jejich? primarnim cilem je v?ak jizda turist? z Prahy na Oko? . Posledni sobotu v m?sici pokra?uji do Zlonic . Jako spojeni s Prahou jsou diky dlouhe jizdni dob? dane profilem trati a ?etnym zastavkam vicemen? nepou?itelne.

2019 [ editovat | editovat zdroj ]

Na p?elomu let 2018/2019 byla zrekonstruovana nadra?ni budova ?elezni?ni stanice ve Slanem. Ve stanici byly nainstalovany elektronicke informa?ni tabule a misto ??iveho hla?eni“ hlasi Andula. Dopravu na trati v ramci PID zaji??uji ?D linkami S40, S46 a S54.

Dne 24.8.2019 do?lo ve Slanem k vyznamne udalosti v doprav?. Slansko bylo zaintegrovano do systemu PID ( P ra?ske I ntegrovane D opravy). Integrace p?inesla zanik linek MHD 226001 & 226002, ktere byly nahrazeny linkami 609, 388, 592 a dal?imi. Po vyhodnoceni provozu od 15.11.2020 zaji??uji m?stskou hromadnou dopravu p?edev?im linky 324, 388, 592 a 565 (od 1.1.2022 nahradila linku 609) a take dal?i p?im?stske linky PID, ktere zaji??uji regionalni dopravu a sou?asn? obsluhuji zastavky v ramci MHD Slany.

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

V m?st? od roku 1885 p?sobi Vlastiv?dne muzeum , ktere sidli v byvale piaristicke koleji na Masarykov? nam?sti.

Ve stejne budov? ma sidlo take Knihovna Vaclava ?techa zalo?ena v roce 1897 Vaclavem ?techem , ktery v te dob? byl u?itelem ve Slanem, pozd?ji redaktorem, spisovatelem, dramaturgem a ?editelem M?stskeho divadla na Kralovskych Vinohradech, dne?niho Divadla na Vinohradech. V roce 1903 byla z?izena ve?ejna ?itarna, v roce 1949 odd?leni pro d?tske ?tena?e. V letech 1950 ? 1960 plnila knihovna funkci knihovny okresni. V roce 1988 pro?la knihovna velkou rekonstrukci. V roce 1990 byla otev?ena pobo?ka knihovny, v roce 1996 ziskala knihovna prvni po?ita?. 100. vyro?i sveho zalo?eni v roce 1997 oslavila knihovna otev?enim studovny, ?itarny, p?edna?kove mistnosti a zavedenim internetu pro ve?ejnost. Od roku 2001 ma knihovna automatizovany vyp?j?ni system, ve stejnem roce bylo v knihovn? otev?eno Informa?ni centrum m?sta (do roku 2004). Od 1.1.2014 je knihovna organiza?ni slo?kou M?stskeho u?adu Slany spole?n? s Informa?nim centrem. Knihovna v roce 2016 zvit?zila v sout??i Biblioweb nejlep?im webem knihovny v obcich do 30 tisic obyvatel. Pro sve u?ivatele a obyvatele m?sta p?ipravuje knihovna mnoho r?znych ?adu projekt?, nap?. P?im?stske tabory v knihovn?, (Ne)oby?ejne prazdniny s knihovnou, ?iva knihovna.

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Na zapadnim okraji Slaneho se nachazi sportovni areal zahrnujici zimni stadion pro 3200 lidi, atleticky a fotbalovy stadion , aquapark a t?locvi?nu. Mezi zdej?i tymy pat?i fotbalovy SK Slany , hokejovy HC Lev Slany , krasobrusla?sky oddil KK Slany , futsalovy RSC ?echie Slany a ?SK Slany Atletika . Na ji?ni stran? m?sta je plochodra?ni stadion. N?kolikrat se zde konalo Mistrovstvi ?eske republiky v boulderingu , v roce 2015 mistrovstvi ?R v cyklokrosu .

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1992 se historicke jadro m?sta stalo m?stskou pamatkovou zonou .

• M?stska radnice
• Kostel Nejsv?t?j?i Trojice
• Byvala kolej piarist? , dnes sidlo Vlastiv?dneho muzea a Knihovny Vaclava ?techa
• Kostel svateho Gotharda
• Renesan?ni Modleticky d?m
• Okresni d?m , novorenesan?ni budova byvaleho okresniho u?adu
• Budova Okresni hospoda?ske zalo?ny ?p. 518
• Wiehl?v d?m
• M?stske opevn?ni s Velvarskou branou
• ?erna ba?ta
• Kaple Bo?iho hrobu
• Kla?ter Slany
• M?stsky h?bitov ve Slanem
• Synagoga
• ?idovsky h?bitov ve Slanem
• Ba?k?v mlyn

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Jan ?ultys z Felsdorfu (? ? 21. ?ervna 1621, Praha), narozen ve Slanem, primator Kutne Hory , ?len direktoria za stavovskeho povstani, jeden z  popravenych 27 ?eskych pan? na Starom?stskem nam?sti
• Matou? Crocinus (1580?1654), barokni mali?, zem?el v exilu
• Dominik Franti?ek Kynsky (1777?1848), basnik a p?ekladatel ?inny hlavn? v Brn? , narozen ve Slanem
• Karel Alois Vina?icky (1803?1869), spisovatel a p?ekladatel
• Martin Alexander P?ibyl (1803?1871), kn?z, archiva?, archeolog, basnik
• Josef Franti?ek Fri? (1804?1876), pravnik
• Josef Hlava?ek (1831?1911), okresni starosta, je po n?m pojmenovano nam?sti
• Antonin Fiala (1836?1912), amatersky meteorolog
• Vaclav Bene? T?ebizsky (1849?1884), kn?z a romanopisec, narozen v nedaleke T?ebizi , studoval ve Slanem
• Filip Bondy (1830?1907), rabin p?sobici ve Slanem a zakladatel ?esko?idovskeho hnuti
• Felix Arno?t Heller (1924?1943), p?islu?nik britskeho Kralovskeho letectva , ?eta? 311. bombardovaci perut? , narozen ve Slanem
• Antonin Krecar (1851?1914), u?itel, autor odbornych stati, p?ekladatel, v letech 1911?1913 starosta m?sta
• Richard Langweil (1854?1941), podnikatel a politik aktivni v mnoha spolcich, organizacich a institucich ve Slanem
• Vaclav ?tech (1859?1947), u?itel, divadelni ?editel, spisovatel, dramatik a novina?
• Ferdinand Velc (1864?1920), mali?, historik um?ni, novina?
• Miloslav Stiebr (1865??), profesor na Karlov? univerzit?, pravnik a soudni historik
• Karel Scheinpflug (1869?1948), spisovatel, podnikatel
• Josef Holub (1870?1957), mali?, narozen ve Slanem
• Alois Tvrdek (1870?1943), st?edo?kolsky profesor, p?ekladatel a spisovatel, narozen ve Slanem, p?sobil na obchodni akademii v  Kolin? . Autor knihy Vzpominky slanskeho rodaka... .
• Rudolf N?mec (1871?1914), architekt, narozen ve Slanem, zem?el v Hradci Kralove
• Jan Malypetr (1873?1947), politik, p?edseda ?eskoslovenske vlady, zem?el ve Slanem
• Josef Prochazka (1874?1956), klavirista a hudebni skladatel
• Rudolf Urbanek (1877?1962), historik, profesor na brn?nske univerzit?
• Josef Frydrych (1880?1966), spravce statku Augusta Hemerky (1842?1911) ? ?lechtice za Stanmiru ve Slanem , pozd?j?i spravce statk? Jana II. z Lichten?tejna a velkostatka? v ?aro?icich
• Jaroslav Jan Pala (1882?1963), zakladatel tovarny Palaba, v letech 1940?1944 starosta m?sta
• Vaclav Vilem ?tech (1885?1974), historik um?ni, teoretik, kritik a publicista, profesor Akademie vytvarnych um?ni v Praze
• Alois Mezera (1889?1945), architekt
• Josef Kylies (1890?1946), mali?, zakladatel um?leckeho slanskeho uskupeni Trhlina
• Josef Berounsky (1895?1942), brigadni general, letec RAF
• Josef Su?anek (1896?1945), velitel Okresni hasi?ske jednoty Slany a odboja? umu?eny nacisty
• Franti?ek ?imek (1898?1964), mali? a fotograf
• Vaclav Nejtek (1899?1958), akademicky socha?
• Olga Scheinpflugova (1902?1968), here?ka, narozena ve Slanem
• Vaclav Smeta?ek (1906?1986), skladatel, dirigent
• Karel Svoboda (1912?1982), vysadka? p?vodn? ur?eny na Operaci Anthropoid . ?len vysadku Wolfram
• Rene ?erny (1914?1950), d?stojnik ?s. armady , ?len Obrany naroda
• Jan ?edivka (1917?2009), houslista, narozen ve Slanem a ?estny ob?an m?sta Slany
• Eduard Hradec (* 1918), urolog
• Jaroslav Suchy (1926?1975), antropolog
• Josef Pacak (1927?2010), profesor organicke chemie na Karlov? univerzit?
• Josef Frolik (1928?1989), ?pion
• Karel Smyczek (* 1950), re?iser, scenarista a herec
• Dana Hole?kova (* 1957), byvala ?editelka ZOO Dv?r Kralove
• Zde?ka Ortova (* 1961), spisovatelka
• Eva Urbanova (* 1961), operni p?vkyn?, sopranistka
• Martin Prochazka (* 1972), hokejista, hokejovy trener, televizni komentator
• Svatopluk ?vab (* 1973), hudebnik, zp?vak a skladatel
• Viktor Kalivoda (1977?2010), seriovy vrah, narozen ve Slanem
• Michal Lieberzeit (* 1984), re?iser, operni p?vec, hudebni producent
• Ji?i Tlusty (* 1988), hokejista

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerskymi m?sty jsou: ^[35]

• Pegnitz , N?mecko
• Skalica , Slovensko

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Pohled na m?sto z vrcholu Slanske hory
• 
  D?kansky chram sv. Gotharda
• 
  Piaristicka kolej na Masarykov? nam?sti, dnes sidlo Vlastiv?dneho muzea a Knihovny Vaclava ?techa
• 
  Husova t?ida, mistnimi zvana "Londa“, je hlavni p??i zonou m?sta
• 
  Velvarska brana z 15. stoleti
• 
  Modleticky d?m , v pozadi v?? stare radnice
• 
  Okresni d?m
• 
  Spo?itelna
• 
  Kaple Bo?iho hrobu
• 
  Pomnik ob?tem nacisticke okupace (1939?1945) na Hlava?kov? nam?sti

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MIKOVEC, Ferdinand B?etislav . Staro?itnosti a Pamatky zem? ?eske. . Ilustrace Josef Vojt?ch Hellich, Vilem Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupne online . -kapitola Hlavni chram a byvala Pra?ska brana ve Slanem , s. 52-59.  
• HU?AKOVA, Ivana a Vladimir P?IBYL. Slany . Praha: Paseka, 2011. Zmizele ?echy. ISBN   978-80-7432-112-2 .
• Knihovny St?edo?eskeho kraje. Kladno: St?edo?eska v?decka knihovna, 2004. 191 s. S. 84. ISBN   80-85191-46-6 .
• LACINA, Josef. Pam?ti kralovskeho m?sta Slaneho. I. dil. Za svobody i v porob?. Slany 1885.
• PAVELKA, Jaroslav. Slany . Praha 1941.
• POCHE, Emanuel; ET AL. Um?lecke pamatky ?ech. Sv. 3. . 1. vyd. Praha: Academia,, 1980. S. 336..  
• P?IBYL, Vladimir. Wiehl?v d?m. S. 16.. Slanska radnice [online]. [cit. 2015-10-02]. Ro?. 6-2003, ?is. 3, s. 16..  
• P?IBYL, Vladimir. Wilsonova ulice ve Slanem [online]. Slany: Vlastiv?dne muzeum ve Slanem ve spolupraci s odborem kultury ve Slanem, 2003 [cit. 2015-10-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-10-03.  
• Slany ? ?eske m?sto ve st?edov?ku: sbornik p?isp?vk? z kolokvia k 700. vyro?i kralovskeho m?sta Slaneho . Kladno: Okresni u?ad, 1997.
• Slanske rozhovory 2016 a 2017: Slany a Velvary : O um?ni baroku : historie, pamatky, stare tisky, narodopis . Slany: Kralovske m?sto Slany, 2018. ISBN   978-80-905346-8-1 .
• VELC, Ferdinand. Soupis pamatek historickych a um?leckych v Kralovstvi ?eskem XX. Politicky okres slansky. Praha 1904.
• GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Bohmens in Vergangenheit und Gegenwart. Brno 1934.
• ROZKO?NA, Blanka. ?idovske obce na Kladensku a Slansku . Kladno: Okresni muzeum Kladno, 2000.
• DOBNER, Libor. Slany ? kapitoly z historie kralovskeho m?sta . Nakladem JUDr. Ji?iho Linkeho vydal Roman Kabatek, Slany 2016
• DOBNER, Libor. Slany 2: kapitoly z historie kralovskeho m?sta a okoli . Slany: Roman Kabatek, knihkupec a antikva?, 2017. ISBN   978-80-270-2586-2 .
• WIRTH, Zden?k. Antonin Wiehl a ?eska renesance . prvni. vyd. Praha: Jan ?tenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22, 23. Zvla?tni otisk ze sborniku Um?ni.  
• FROLIK, Franti?ek a Marketa VLKOVA. Osobnosti Slanska a Velvarska s ukazkami jejich rukopis? . Nove Stra?eci: Ji?i ?ervenka ? Gelton, 2017. ISBN   978-80-88125-06-8 .
• HULINSKY, Jind?ich, Jind?ich HULINSKY a Jind?ich HULINSKY. M?sto Slany, jeho kraj a pamatnosti: Zkazky ze Slaneho i Slanska . Brno: GARN, 2016. Monografie m?st, m?ste?ek a obci, 199.
• M?sto a region v dramatickem stoleti ? Slany a Slansko ve XX. stoleti: sbornik z historicke konference [..., ktera prob?hla 9. listopadu 2013 v M?stskem centru Grand . Editor Pavel BARTONI?EK. Slany: Knihovna Vaclava ?techa ve Slanem, 2014. Historie Slanska ve XX. stoleti, sv. ?. 8. ISBN   978-80-905346-2-9 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• M?stska autobusova doprava ve Slanem
• Ov?ary (Slany)
• Lipa u Ros?
• Trhlina

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Slany na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Slany ve Wikislovniku
• Oficialni stranky
• Slany v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)
• Infocentrum Slany
• regionslansko.cz ? Regionalni portal Slanska
• Kulturni akce po?adane m?stem Slany
• Fotografie slanskych pamatek