한국   대만   중국   일본 
Seweryna Szmaglewska ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Seweryna Szmaglewska

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Seweryna Szmaglewska
Narozeni 11. unora 1916
Przygłow
Umrti 7. ?ervence 1992 (ve v?ku 76 let)
Var?ava
Misto poh?beni Cmentarz Brodnowski
Povolani spisovatelka a autorka d?tske literatury
Temata literatura
Vyznamna dila Dymy nad Birkenau
Czarne Stopy
Ocen?ni Zlaty zaslu?ny k?i? (1953)
?ad znovuzrozeneho Polska (1960)
Odznak 1000. vyro?i polskeho statu (1967)
?ad praporu prace 1. t?idy (1978)
"Participation in the defensive war of 1939" Medal (1981)
… vice na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Seweryna Szmaglewska ( 11. unora 1916 , Przygłow u Piotrkowa Trybunalskeho ? 7. ?ervence 1992 , Var?ava ) byla polska spisovatelka, byvala v?ze?kyn? koncentra?niho tabora Auschwitz - Birkenau .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se 11. unora 1916 v obci Przygłow nedaleko m?sta Piotrkow Trybunalski . Jeji otec Antoni pracoval jako obecni pisa?, matka Pelagie (rozena Bystro?ska) se starala o domacnost. Do roku 1930 ?ila budouci spisovatelka ve vsi Wo?niki a nasledn? v Piotrkow?, kde nav?t?vovala Pa?stwowy Seminarium Nauczycielski. Po smrti obou rodi?? se ji ujala rodina u?itelky pol?tiny Aleksandry Matusiak. Studium na st?edni ?kole zakon?ila maturitou v roce 1936 a o rok pozd?ji za?ala studovat pedagogiku na soukrome vysoke ?kole ve Var?av? (Wolna Wszechnica Polska). A? do za?atku druhe sv?tove valky u?ila, spolupracovala s rozhlasem (d?tske relace) a dale studovala.

Po zahajeni valky pracovala Szmaglewska jako dobrovolnice ve vojenske nemocnici v Piotrkow?, vyu?ovala na tajnych ?kolach a p?sobila v r?znych odbojovych organizacich. 18. ?ervence 1942 byla zat?ena gestapem , pro?la v?zenimi v Piotrkow? a ?enstochove a 6. ?ijna teho? roku byla poslana do KL Auschwitz , kde ji zaregistrovali pod ?islem 22090. Nejprve pracovala p?i polnich pracich ( Landwirtschaftkommando ), pozd?ji p?i t?id?ni a oprav? hospoda?skych p?edm?t? ( Unterkunft ). V KL Auschwitz byla v?zn?na a? do po?atku roku 1945 , kdy se ji poda?ilo uprchnout z pochodu smrti b?hem evakuace tabora.

Po osvobozeni ?ila nejprve v Lod?i a studovala socialni v?dy na univerzitach v Krakov? a Lod?i . V roce 1946 si vzala architekta Witolda Wi?niewskeho, rovn?? byvaleho v?zn? nacistickych koncentra?nich tabor? , s nim? m?la dv? d?ti. V roce 1957 se odst?hovala do Var?avy .

Krom? literarni tvorby se spisovatelka u?astnila take nejr?zn?j?ich projekt? socialni pomoci ? nap?. se sna?ila ziskat finan?ni prost?edky na vystavbu d?tske nemocnice v Lod?i ( Szpital Zdrowia Dziecka i Matki ). Byla rovn?? ?lenkou mnoha organizaci ( Zwi?zek Literatow Polskich , PEN Club , Rada Ochrony Pomnikow Walki i M?cze?stwa , Zwi?zek Bojownikow o Wolno?? i Demokracj? ).

Zem?ela 7. ?ervence 1992 ve Var?av? .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jako spisovatelka debutovala v roce 1933 povidkou v piotrkowskych novinach Głos Trybunalski . Nejv?t?i slavu ji v?ak p?ineslo dilo, na n?m? za?ala pracovat okam?it? po ut?ku z evakua?niho transportu ? autenticky dokument o ?ivot? v KL Auschwitz ? Dymy nad Birkenau . Kniha, ji? dokon?ila v ?ervenci 1945 , vy?la je?t? p?ed koncem teho? roku. Kratce pote, v unoru 1946 , byla kniha za?azena Mezinarodnim vojenskym soudnim tribunalem v Norimberku mezi materialy obvi?ujici nacisticke zlo?ince. Szmaglewska byla k tribunalu p?edvolana jako sv?dek a vypovidala zde p?edev?im o osudu d?ti. Sve za?itky z procesu vyjad?ila pozd?ji v romanu Niewinni w Norymberdze (1972).

Lagrova tematika se postupn? objevovala i v dal?ich dilech Szmaglewske, mezi n?? nap?. pat?ily knihy Ł?czy nas gniew (1955), Chłeb i nadzieja (1958), Zapowiada si? pi?kny dzie? (1960), Puste miejsce przy stole (1963), Krzyk wiatru (1965) nebo Odcinie miło?ci (1969). Ve sve tvorb? se rovn?? dokazala oprostit od temat spojenych s valkou ? nap?. v romanu z mezivale?neho obdobi Prosta droga Łukasza (1955) nebo v popularnich romanech pro mlade? o p?ihodach d?ti b?hem prazdnin na skautskem tabo?e Czarne Stopy (1960, do roku 1997, sedmnact vydani) a Nowy ?lad Czarnych Stop (1973).

Ocen?ni a vyznamenani [1] [ editovat | editovat zdroj ]

  • Złoty Krzy? Zasługi, 1953;
  • Krzy? Komandorski Orderu Odrodzenia Polski 1960;
  • Order Sztandaru Pracy I klasy, 1978;
  • Nagroda Ministra Kultury i Sztuki I stopnia, 1973 - cena za celo?ivotni tvorbu.

Bibliografie [2] [ editovat | editovat zdroj ]

  • Dymy nad Birkenau , 1945 (?esky: Dymy nad Birkenau, 1947, 1948; p?elo?ila: Helena Teigova)
  • Ł?czy nas gniew , 1955
  • Prosta droga Łukasza , 1955
  • Chłeb i nadzieja , 1958
  • Czarne Stopy , 1960
  • Zapowiada si? pi?kny dzie? , 1960
  • Puste miejsce przy stole , 1963
  • Krzyk wiatru , 1965
  • Odcinie miło?ci , 1969
  • Niewinni w Norymberdze , 1972
  • Nowy ?lad Czarnych Stop , 1973
  • Wilcza jagoda , 1977
  • Biała ro?a , 1983 (vzpominky)
  • Dwoje smutnych ludzi , 1986

Divadelni hry:

  • Miło?? i wyobra?nia , 1960

Scena?e:

  • Czarne stopy , 1987

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Literatura polska 1918 ? 1975, t. III, cz. 1, 1945 ? 1975, red. Brozka A., Bujnicki T., Warszawa 1996, s. 99
  2. Wspołcze?ni polscy pisarze i badacze literatury: słownik biobibliograficzny, red. Jadwigi Czachowska, J., Szałagan, A., t. VII, Warszawa 2001, s. 183-184, ISBN   83-02-08100-0

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]