Severska rada
Mapa ?lenskych stat? Severske rady
Vznik	1952
Sidlo	Koda? , Dansko
Sou?adnice	55°40′40,08″ s. ?. , 12°34′51,6″ v. d.
U?edni jazyk	dan?tina , nor?tina , ?ved?tina
?lenove	5 stat? a 3 jejich autonomni uzemi
Prezident	Karin Astrom
Po?et zam?stnanc?	300
Oficialni web	www .norden .org
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Severska rada je mezinarodni organizace zalo?ena v roce 1952 , jejim? hlavnim cilem je prohlubovat spolupraci mezi staty severni Evropy na parlamentni a ministerske urovni.

?lenove [ editovat | editovat zdroj ]

?lenskymi staty jsou:

• Dansko Dansko ,
• Finsko Finsko ,
• Island Island ,
• Norsko Norsko ,
• ?vedsko ?vedsko ,

a jejich autonomni uzemi:

• Alandy Alandy (Finsko),
• Faerske ostrovy Faerske ostrovy (Dansko),
• Gronsko Gronsko (Dansko).

Statut pozorovatele maji Estonsko , Loty?sko , Litva a ?lesvicko-Hol?tynsko .

Uvod [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atek 50. let 20. stoleti znamenal kvalitativn? novou etapu ve vyvoji mezinarodnich organizaci na evropskem kontinentu. Zapadoevropske staty po pro?itych hr?zach druhe sv?tove valky a nov? s rostoucimi obavami z u?ink? ?elezne opony za?aly velmi rychle nalezat spole?nou ?e?, co? vyustilo v zakladani organizaci, jejich? spole?nymi rysy bylo udr?eni duchovnich pili??, na nich? evropsky kontinent spo?ival ( Rada Evropy ), vytvo?eni spole?neho evropskeho trhu ( ESUO ) ?i zaji?t?ni efektivni obrany p?ed potencialnim agresorem ( Zapadoevropska unie ).

Ve stinu t?chto univerzalnich evropskych organizaci za?ala vznikat vice ?i men? institucionalizovana sdru?eni stat? regionalniho typu, jejich? vyznam byl znovuobjeven a? po padu ?elezne opony ( CEFTA , Visegradska skupina apod.). Jednou z prvnich regionalnich organizaci, ktera o n?kolik let d?ive aplikovala do reality pravni svobody, na nich? byla pozd?ji vystavena Evropska spole?enstvi , byla Severska rada.

Severska rada pat?i mezi organizace, ktere jsou pro svou (nejen) regionalni odli?nost b??nemu st?edoevropskemu pravnikovi tak?ka nezname. P?esto v?ak hraje v prostoru severni Evropy vyznamnou roli, ktera se nezmen?ila ani pote, co se n?kte?i z jejich ?len? zapojili do struktur Evropske unie.

Prehistorie a p?edch?dci Severske rady [ editovat | editovat zdroj ]

My?lenka spoluprace zemi Severu ma velmi dlouhou historickou tradici. Pomine-li se epocha st?edov?ke Kalmarske unie , ^[1] v jejim? ramci do?lo k p?echodnemu sjednoceni severskych stat? pod danskou nadvladou, krystalizovala tato idea ve sve moderni podob? v ramci akademickeho hnuti koketujiciho s my?lenkou v?t?i propojenosti skandinavskych zemi u? v prvni polovin? 19. stoleti, tedy zahy po podepsani mirovych listin ukon?ujicich tzv. ?estou dansko-?vedskou valku o faktickou dominanci nad severni Evropou ( Kielsky mir ze 14. ledna 1814). Do prvni sv?tove valky dostavala p?edstava severske spoluprace konkretn?j?i obrysy nejen na p?d? univerzit ?i u?enych spole?nosti, nybr? i v ramci odboroveho hnuti, ktere ji obohacovalo o socialni parametry. Ve dvacatych letech minuleho stoleti byla spoluprace mezi severskymi staty institucionaln? zast?e?ena vznikem Severske asociace (Nordiska associationen). Mezi p?edni ukoly teto nevladni instituce pat?ila popularizace my?lenky jednotneho Severu. Paraleln? s ?innosti Severske asociace se za?aly objevovat prvni vyrazne symptomy spoluprace i na oficialni urovni. Vysledkem byl stav, kdy se ve dvacatych a t?icatych letech na dane tema konala ?ada mezivladnich sch?zek, a? u? oficialniho ?i neoficialniho charakteru.

Vznik Severske rady [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1946 se na svem spole?nem setkani vyslovili dansky, norsky a ?vedsky ministr spravedlnosti pro navrh vybudovat v budoucnu takovy organ, ktery by mohl byt vybaven ur?itou legislativni pravomoci s p?sobnosti pro celou severni Evropu.

Jako pozitivni protipol ?ive kooperace na urovni vlad skandinavskych stat? vznikla v roce 1952 Severska rada coby shroma?d?ni parlamentnich delegaci severskych stat?, je? se na svem prvnim zasedani se?la v unoru o rok pozd?ji. Zakladajicimi ?leny se staly Dansko, Island, Norsko a ?vedsko. Finsko p?istoupilo v roce 1956 .

Z pohledu mezinarodniho prava je zajimave, ?e zakladni dokument, ktery zpravidla p?edchazi vzniku mezinarodni organizace (typicky viz Charta OSN ), vstoupil v p?ipad? Severske rady v platnost a? o 10 let pozd?ji v roce 1962 . Timto dokumentem byla tzv. Helsinska smlouva (Helsingforsavtalet), ^[2] ktera ur?ovala charakter pracovnich procedur a vyty?ila pole jeji p?sobnosti. Pro u?ely spoluprace ve specifickych oblastech bylo podepsano n?kolik dal?ich dodate?nych dohod, mezi nimi? m?la ?elne misto Dohoda o severske kulturni spolupraci (Nordiska avtalet om kulturutbyte).

Kli?ovym se pro zn?ni Helsinske smlouvy stal rok 1971 . V tomto roce vznikl vedle Severske rady dal?i organ pro podporu skandinavske spoluprace, Severska ministerska rada (Nordiska ministerradet), n?kdy te? nazyvana Severska rada ministr? . V d?sledku toho bylo dosavadni zn?ni smlouvy revidovano a obohaceno o ?lanky vztahujici se k ?innosti nove instituce koopera?ni povahy, tentokrat v?ak na bazi exekutivy. Severska ministerska rada p?sobi v naprosto shodnych oblastech jako Severska rada. V jeji pravomoci je vydavat zavazna rozhodnuti v ramci koopera?nich dohod platnych a u?innych mezi staty. P?i jeji ?innosti pomaha Ministerske rad? ur?ity po?et vybor?, ktere jsou odpov?dny za jim sv??enou oblast. Sidlem obou Rad je Koda? .

Struktura a fungovani organizace [ editovat | editovat zdroj ]

Voleni ?lenove [ editovat | editovat zdroj ]

Severska rada je organizace, v ni? p?sobi zastupci p?ti zemi (Danska, Finska, Islandu, Norska a ?vedska) a t?i samospravnych uzemi (Alandskych ostrov?, Faerskych ostrov? a Gronska). Konkretni pravidla pro obsazeni Rady stanovi ?l. 49 Helsinske smlouvy ve zn?ni osmi dodatkovych protokol?.

Rada sestava z 87 volenych ?len?, p?edstavitel? vlad a zastupc? zemskych vlad (landsstyren) Faerskych ostrov? a Gronska a krajskeho vyboru (landskapstyrelse) Alandskych ostrov?. ^[3]

Do Severske rady voli dansky parlament ( Folketing ) 16 ?len?, finsky ( Eduskunta ) 18, islandsky ( Alþing ) 7, norsky ( Storting ) a ?vedsky ( Riksdag ) po 20 ?lenech a parlamenty Faerskych ostrov? ( Løgting ), Gronska ( Landsting ) a Alandskych ostrov? ( Lagting ) po 2 ?lenech. ^[4]

Krom? toho voli ka?de zakonodarne shroma?d?ni odpovidajici po?et nahradnik?. Volba ?len? a nahradnik? probiha ka?doro?n? a plati do nasledujicich voleb. Kandidatem na zvoleni do Severske rady ?i jeho nahradnikem se m??e stat pouze poslanec p?islu?neho zakonodarneho shroma?d?ni. Vlady, zemske vybory a krajsky vybor voli ze svych ?len? takovy po?et zastupc?, je? uznaji za vhodny. Zastupci vlad spole?n? se zastupci zemskych vybor? a krajskeho vyboru v?ak nemaji v Rad? ?adne hlasovaci pravo. P?i volbach do Rady je kladen d?raz na to, aby se dostalo zastoupeni r?znym politickym proud?m.

Z hlediska organiza?niho tvo?i Severskou radu t?i organy, ktere p?edstavuji, jak je to v obdobnych p?ipadech ostatn? obvykle, slo?ku reprezentativni a vykonnou, administrativni a poradni.

Plenarni shroma?d?ni a jeho vztah k prezidiu [ editovat | editovat zdroj ]

Pozici reprezentativniho organu zaujima v ramci Rady Plenarni shroma?d?ni (Plenarforsamlingen), ktere je tvo?eno v?emi ?leny Rady. K ?adnemu zasedani se schazi nejmen? jednou ro?n?, od roku 1996 se tak d?je pravideln? v podzimnim terminu. Prezidium (viz ni?e) m??e na navrh Plenarniho shroma?d?ni nebo pokud se vyskytnou zvla?tni okolnosti zm?nit nebo ur?it jinou dobu a misto pro ?adne zasedani. Zvla?tni ?i tematicke zasedani se kona tehdy, kdy? tak rozhodne Prezidium nebo to po?aduji nejmen? dv? vlady ?i 25 zvolenych ?len?.

Za realizaci zasedani odpovida Prezidium prost?ednictvim sekretariatu Severske rady a sekretariatu delegace v zemi, kde se ma zasedani uskute?nit. Prezidium take vyhotovi pozvanky na zasedani Shroma?d?ni, ktere je povinno rozeslat nejpozd?ji jeden m?sic p?ed jeho za?atkem. Z pozvanek ma vyplynout, jake zale?itosti doporu?uje Prezidium Plenarnimu shroma?d?ni k projednani.

Na uvod zasedani vyhotovi Plenarni shroma?d?ni seznam svych p?itomnych ?len? a nahradnik? zastupujicich ?adn? zvolene ?leny. Nahradnik zastupujici ?lena Rady zaujme jeho misto na zaklad? pravidel stanovenych narodnimi parlamenty nebo rozhodnutim p?islu?ne narodni delegace.

Zasedani Plenarniho shroma?d?ni Severske rady ?idi prezident ?i n?kdo z ostatnich ?len? Prezidia. ?izeni diskuse o ur?ite zale?itosti se ov?em nem??e ujmout ten, kdo se o ni p?edtim u?astnil rozpravy, je? ma vyustit v rozhodnuti.

Vedle ji? zmin?nych otazek prezence se na po?atku zasedani p?ijima jednaci ?ad (dagordningen). Navrh jednaciho ?adu p?edklada Prezidium. Obsahuje zale?itosti, je? se maji b?hem zasedani projednat spole?n? s ?asovym harmonogramem zasedani. Jednaci ?ad pro jine ne? ?adne shroma?d?ni m??e obsahovat i zale?itosti, ktere nebyly uvedeny na pozvance, pouze pokud o tom na navrh Prezidia rozhodne Shroma?d?ni dvout?etinovou v?t?inou. Tato v?t?ina bude rovn?? pot?ebna tehdy, jestli?e se na navrh Prezidia maji zm?nit n?ktere body v ji? schvalenem jednacim ?adu. Spole?n? s jednacim ?adem se rozhoduje i o ostatnich pravidlech, ktera jsou vyznamna pro bezproblemovy chod zasedani. Vlastni pr?b?h zasedani je konkretizovan Pracovnim ?adem Severske rady v §§ 9-25.

Navrhy p?edlo?ene v souladu s ?l. 55 Helsinske smlouvy se p?ipravuji v Prezidiu, vyborech nebo kontrolni komisi p?edtim, ne? se o nich definitivn? rozhodne ve Shroma?d?ni. ^[5] D?ive ne? Plenarni shroma?d?ni p?ijme usneseni k ur?ite zale?itosti, je t?eba ponechat prostor diskusi k danemu tematu. Pravidla pro ur?eni po?adi, v jakem maji ?lenove Rady, je? se p?ihlasili do diskuse, vystupovat, se stanovi Prezidiem. P?i neexistenci takovych pravidel se diskuse u?astni ?lenove v tom po?adi, v n?m? se p?ihlasili. Shroma?d?ni m??e b?hem probihajici debaty z podn?tu Prezidia ?i toho, kdo vede jednani, rozhodnout o tom, ?e se pro ur?itou debatu ?i ?ast zasedani omezi delka p?isp?vk?. Na navrh p?edsedajiciho nebo p?ti ?len? Rady m??e Plenarni shroma?d?ni dvout?etinovou v?t?inou odhlasovat, ?e se debata o ur?ite zale?itosti zastavuje.

Nezavisle na po?adi ?e?nik? se ?lenu Rady poskytne, nejvy?e v?ak dvakrat, mo?nost repliky, ^[6] je? se dotyka hlavniho projevu k projednavanemu tematu. Krom? toho m??e ten, kdo vede jednani, nezavisle na po?adi ?e?nik?, maximaln? dvakrat ud?lit slovo ?lenu Rady pro jeho repliku, a to po ka?dem ze zasadnich projev?, nestanovi-li pravidla pro pr?b?h zasedani n?co jineho. Doba pro p?ednes repliky je ohrani?ena dv?ma minutami, neni-li v pravidlech sch?ze odli?ne vymezeni.

Plenarni shroma?d?ni se m??e usnest na tom, ?e se projednavani ur?ite v?ci odlo?i na pozd?j?i dobu nebo se vrati zp?t k tomu organu, na jeho? podn?t se v?c za?ala projednavat. K rozhodnuti o odlo?eni (uppskjuten behandling) nebo vraceni v?ci (aterremiss) posta?i prosta v?t?ina hlas?. Je-li navrhovano p?elo?it projednavani v?ci a? na nasledujici zasedani Severske rady, musi byt dosa?eno dvout?etinove podpory. P?edlo?i-li se navrh na odlo?eni ?i vraceni projednavane v?ci b?hem debaty o ni, musi byt nejprve p?eru?eno projednavani, aby se mohla dat ?len?m p?ile?itost se k danemu navrhu vyslovit. Pote se p?ijme rozhodnuti. Je-li jeho vysledkem zamitave stanovisko, v debat? se pokra?uje.

Chce-li zvoleny ?len Rady p?ed rozhodnutim o ur?ite v?ci podat navrh, je? neni vyhotoven v pisemne podob?, neprodlen? o tom informuje osobu p?edsedajici jednani. Navrhovatel m??e dostat slovo okam?it? bez ohledu na po?adi ?e?nik?, aby takovy navrh p?edstavil, ale i od?vodnil. Navrhovatel sepi?e navrh pisemn?, neni-li z?ejme, co m?l v umyslu. Toto pisemne vyjad?eni se co nejrychleji roze?le mezi ?leny Rady. Byl-li navrh, nemajici pisemnou podobu, p?edlo?en v pr?b?hu debaty, m??e se jeho v?cne projednani p?esunout na pozd?j?i dobu zasedani, pokud to p?i prvnim rozhodnuti obdr?elo podporu t?etiny p?itomnych ?len?.

Plenarni shroma?d?ni Severske rady je usna?enischopne, je-li p?itomna nejmen? polovina zvolenych ?len?. V zale?itostech, o nich? mohou hlasovat pouze voleni ?lenove Rady, je Shroma?d?ni usna?enischopne, pokud je p?itomna minimaln? polovina zvolenych ?len? z jednotlivych zemi.

Shroma?d?ni Severske rady m??e p?ijmout doporu?eni nebo jine rozhodnuti jednomysln? (med acklamation), jestli?e nikdo ze zvolenych ?len? nepo?aduje hlasovani. P?ijimat doporu?eni nebo jine rozhodnuti lze pouze v ramci navrhu p?edlo?eneho podle ustanoveni obsa?eneho v ?l. 55 Helsinske smlouvy. Neni-li dano n?co jineho, p?ijima se doporu?eni ?i jine rozhodnuti prostou v?t?inou p?itomnych ?len?. P?i rovnosti hlas? rozhoduje los. Na hlasovani se nem??e u?astnit ?len Rady, pokud se projednavana v?c tyka bu? jeho nebo osoby blizke.

?l. 51 Helsinske smlouvy sv??uje Shroma?d?ni vyznamne exekutivni kompetence, nebo? prav? tento organ vykonava pravomoci Rady, pokud smlouva nestanovi jinak. Jednani Plenarniho shroma?d?ni jsou ve?ejna, jestli?e se ov?em na tom Shroma?d?ni shodne, m??e byt ve?ejnost z jednani vylou?ena.

Prezidium [ editovat | editovat zdroj ]

Plenarni shroma?d?ni voli na svem pravidelnem zasedani na dobu jednoho roku Prezidium (Presidiet) sestavajici z prezidenta a p?islu?neho po?tu ?len?, jen? je uveden v Pracovnim ?adu pro Severskou radu (Arbetsordning for Nordiska radet). ^[7] Podle tohoto ?adu m??e byt v Prezidiu nejvy?e 12 ?len?, kte?i jsou voleni Radou z jejich delegat?. Prezidentem se stava zastupce zem?, ve ktere se uskute?ni nejbli??i ?adne zasedani Rady. Ka?dy stat ma v prezidiu sveho zastupce.

Administrativni povaha Prezidia je patrna z toho, ?e tento organ spravuje b??ne zale?itosti Rady a m??e ji zastupovat v tom rozsahu, jaky ur?i Helsinska smlouva pota?mo Pracovni ?ad Rady. Ten ve sve kapitole IV (Presidiet) § 2 nazvanem Ukoly prezidia (Uppgifter) stanovi, ?e Prezidium je nejvy??im rozhodovacim organem Rady po dobu, kdy se tato neschazi. V pr?b?hu tohoto obdobi disponuje pravomocemi Rady p?ijimat rozhodnuti.

Jednani Prezidia vede prezident. V p?ipad?, ?e se tak z rozli?nych d?vod? nem??e stat, zvoli si ?lenove Prezidia ze sveho st?edu osobu, ktera dane jednani povede. Prezidium projednava rozhodujici politicke otazky, otazky obecneho zam??eni a rozvoje ?innosti Rady, jako? i pracovni formy zahrani?n?- a bezpe?nostn?-politickych otazek. ?lanek 52 Helsinske smlouvy po?aduje, aby byly stejn? tak jako ve Shroma?d?ni i v Prezidiu reprezentovany r?zne politicke nazorove proudy.

Ukolem Prezidia je dale ?idit a koordinovat ?innost Rady. Krom? toho dba na to, aby jeji aktivity byly v souladu s ?innosti v narodnich parlamentech a v mezinarodnich organizacich. Na druhou stranu je povinnosti Prezidia vykonat ukoly, kterymi jej pov??ilo Plenarni shroma?d?ni.

Vedle u? vy?e zmin?nych pravomoci nem??eme opomenout vyznamne opravn?ni Prezidia, tzv. delega?ni pravomoc. Jedna se v podstat? o situace, kdy Prezidium m??e podle § 4 nazvaneho Delegace kompetenci (Delegering) na dobu ur?itou z?idit organ, jemu? ustanovi ukoly, kompetence a rozhodne o jeho slo?eni. Rovn?? m??e z?idit tzv. koordina?ni skupiny (samordningsgrupper) sestavajici ze ?len? r?znych vybor? (viz ni?e). Na po?atku jejich z?izeni Prezidium rozhodne o tom, za jake ukoly dana koordina?ni skupina odpovida a kteremu organu Rady ma podat o sve ?innosti zpravu. Prezidium m??e rovn?? rozhodnout o p?enechani prava ?init rozhodnuti ve skupin? nebo vymezene oblasti na jiny organ v Rad?, skupinu, ?lena Prezidia ?i ?editele Rady.

O sve ?innosti je Prezidium povinno ka?doro?n? p?edlo?it Plenarnimu shroma?d?ni vyro?ni zpravu, je? pojednava o spole?ne ?innosti v Rad? a sm?rnicich pro budouci praci.

Vybory [ editovat | editovat zdroj ]

Poradni charakter maji tzv. vybory. O jejich po?tu rozhoduje Plenarni shroma?d?ni. To take vymezi vybor?m oblasti jejich p?sobeni. V Rad? existuji t?i vybory tzv. Seversky vybor (Nordenutskott), Vybor pro okolni vztahy a ?ivotni prost?edi (Naromradesutskott) a Evropsky vybor (Europautskott). Pokud Plenarni shroma?d?ni nerozhodne jinak, sestava Seversky vybor nejvy?e z t?iceti ?len?, Vybor pro ?ivotni prost?edi a Evropsky vybor pak maximaln? z dvaceti dvou ?len?.

Jde-li o vnit?ni strukturu vyboru, sklada se tento z p?edsedy a dvou mistop?edsed?, kte?i dohromady vytva?i p?edsednictvo vyboru. Na praci vyboru se m??e podilet i ?len vlady, zastupce zemske vlady (landsstyren) Faerskych ostrov? a Gronska ?i ?len krajskeho vyboru (landskapsstyrelse) Alandskych ostrov?. Mimo prava podilet se na praci vyboru, maji vy?e zmin?ni funkciona?i i pravo vyjad?it se k projednavanym otazkam.

Naplni prace v obecnem slova smyslu je zabyvat se ?innosti podle ur?enych plan? a p?ipravovat zale?itosti, je? se tykaji p?islu?ne oblasti, k projednavani v Rad?. Ukolem Severskeho vyboru je p?ipravovat otazky tykajici se svobody pohybu, kultury, vzd?lani a vyzkumu, socialnich jistot, rovnosti v pracovnich vztazich, jako? i otazky severske regionalni a p?ihrani?ni spoluprace v?etn? v?ci souvisejicich s ob?anstvim, jak to ostatn? p?edjimaji ?lanky 1 44 Helsinske smlouvy ve zn?ni pozd?j?ich protokol?.

Vybor pro okolni vztahy a ?ivotni prost?edi ma v popisu prace rozvijet a prohlubovat kontakt mezi Severem a jeho okolim, jako? i mezi timto okolim a Evropskou unii, a zabyvat se mo?nostmi za?len?ni okolnich zemi do Evropske unie. Ze zahrani?n? politickeho hlediska je okolim my?len region pobaltskych stat? tj. Estonska , Loty?ska a Litvy (tzv. Baltikum ), v n?m? po staleti uplat?ovaly silny velmocensky vliv zejmena ?vedsko s Danskem, v poslednich letech se vyrazn? anga?uje i Finsko. Byly to prav? vlady t?chto skandinavskych stat?, ktere velmi brzy pote, co pobaltske republiky projevily v?li stat se ?leny evropskych struktur, jim otev?en? deklarovaly svou plnou podporu p?i napln?ni tohoto cile. Nikoliv nadarmo byvaji tito t?i ?lenove Severske rady a zarove? Evropske unie pova?ovani za nejlep?i advokaty vstupu t?chto byvalych postsov?tskych republik.

Krom? vztahu k okolnim zemim se vybor zabyva i problematikou ?ivotniho prost?edi a energie. Na poli ochrany a efektivniho vyu?iti ?ivotniho prost?edi odvadi Severska rada prost?ednictvim tohoto vyboru obrovsky kus prace, co? se projevuje uctyhodnou mirou doporu?eni i zavaznych opat?eni, je? byly za posledni obdobi p?ijaty. By? se jedna z hlediska teorie mezinarodniho prava o pravni akty povahy tzv. soft law, nutno dodat, ?e drtiva v?t?ina z nich je v praxi bu? obecn? respektovana nebo vyrazn? ovlivnila narodni zakonodarstvi jednotlivych stat?.

Poslednim z trojice vybor? v Rad? v na?em vy?tu je Evropsky vybor. Jeho ukolem je sledovat d?ni a p?ipravovat v?ci pat?ici do okruhu spoluprace s Evropskou unii nebo Evropskym spole?enstvim volneho obchodu, je? se tykaji severskych zajm?. Mimoto vybor p?ipravuje podklady tykajici se mo?nosti implementace a vyu?iti pravnich akt? Evropskych spole?enstvi ?i ESVO. ?innosti vyboru je take zabyvat se otazkami evropske regionalni a ekonomicke politiky, hospoda?ske politiky, politiky zam?stnanosti, jako? i strategii v infrastruktu?e a oblasti informa?nich technologii.

Jak ji? bylo zmin?no vy?e, vedouci slo?kou ka?deho vyboru je p?edsednictvo. Jednani p?islu?neho vyboru ?idi v?dy jeho p?edseda. V situacich, kdy p?edseda nem??e tuto kompetenci vykonavat, nahradi jej ten z mistop?edsed?, ktery je poslancem Severske rady del?i funk?ni obdobi. Neni-li p?itomen ?adny z ?len? p?edsednictva, povede jednani vyboru ten z jeho ?len?, ktery je podobn? jako v p?edchozim p?ipad? nejdele poslancem v Rad?, a to a? do doby, kdy vybor zvoli ze sveho st?edu ?lena, jeho? pov??i ad hoc vedenim jednani.

Kontrolni komise [ editovat | editovat zdroj ]

Zvla?tni misto mezi organy Severske rady zaujima kontrolni komise (Kontrollkommitten), ktere je v Pracovnim ?adu v?novana samostatna kapitola. Je slo?ena z p?edsedy, mistop?edsedy a t?i ?len?. Ka?dy stat v ni ma sveho zastupce. Pro absolutni zaji?t?ni nezavislosti ?len? kontrolni komise jsou Pracovnim ?adem Severske rady stanoveny ur?ite pravni pojistky v podob? tzv. funk?ni inkompatibility. Je vylou?eno, aby se ?lenem kontrolni komise stal ?len Prezidia a naopak. Zakaz kumulace funkci je natolik striktni, ?e Pracovni ?ad vylu?uje, aby se i pouhy nahradnik do kontrolni komise stal po dobu sveho mandatu ?lenem Prezidia nebo byl sou?asn? nahradnikem i do tohoto organu.

Kontrolni komise vykonava parlamentni kontrolu nad ?innosti financovanou ze spole?nych prost?edk? a odpovida za kontrolu nad takovou severskou spolupraci, o ni? rozhodne Plenarni shroma?d?ni. Komise hraje ur?itou roli i v oblasti severskeho smluvniho prava, nebo? vydava stanoviska k p?eklad?m Helsinske smlouvy, jinych dohod o severske spolupraci, Pracovniho ?adu Severske rady ?i ostatnich internich p?edpisech teto organizace.

Severska ministerska rada [ editovat | editovat zdroj ]

Postaveni ministerske rady upravuje rovn?? Helsinska smlouva ?lankem o ministerske rad?. Ministerskou radu lze obrazn? vid?t jako dvoj?e Severske rady v oblasti mezivladni spoluprace. Uzka sounale?itost obou organizaci je patrna nejen z identickeho po?tu ?len?, tak?ka shodnych oblasti spoluprace, ale i diky stejnemu sidlu, jim? je danske hlavni m?sto.

V Severske ministerske rad? spolupracuji vlady severskych stat? v?etn? p?edstavitel? zemskych vybor? Faerskych ostrov? a Gronska spole?n? se zastupci krajskeho vyboru Alandskych ostrov?.

Hlavni poslani Severske ministerske rady je podle jejiho Pracovniho ?adu z roku 1993 ve zn?ni pozd?j?ich dopl?k? ^[8] spat?ovano zejmena ve 4 nasledujicich oblastech:

• napl?ovat ukoly, je? jsou Ministerske rad? ulo?eny Helsinskou smlouvou,
• napl?ovat ukoly vyplyvajici z jinych dohod mezi severskymi zem?mi,
• zabyvat se otazkami vyznamnymi pro severskou spolupraci a
• prohlubovat severskou spolupraci zejmena v t?ch oblastech, je? vyjmenovava Helsinska smlouva.

Ministerska rada tedy vydava rozhodnuti v rozsahu, ktery stanovi Helsinska smlouva ?i jine dohody mezi severskymi staty a tato jsou pro jednotlive staty zavazna. Rozhodnuti o otazce, ktera podle ustavy n?ktereho statu vy?aduje schvaleni parlamentnim organem, v?ak nezavazuje tento stat do doby, ne? jej schvali parlamentni organ. Pokud se takove schvaleni vy?aduje, musi byt o tom Ministerska rada informovana d?ive, ne? vyda rozhodnuti. Dokud parlamentni organ ur?iteho statu rozhodnuti neschvali, nejsou jim vazany ani ostatni severske staty.

Rozhodnuti u?in?na v souladu s touto dohodou jsou zavazna take pro Faerske ostrovy, Gronsko a Alandske ostrovy v tom ohledu, ?e se p?ipoji k rozhodnuti ve shod? se svou samospravni legislativou.

Ministerska rada take podle ?l. 60 odst. 3 Helsinske smlouvy odpovida za spolupraci mezi vladami severskych stat? a mezi vladami a Severskou radou. D?le?ite misto v ramci tohoto typu odpov?dnosti zaujimaji p?edsedove vlad, kte?i jsou odpov?dni za mezivladni koordinaci v severskych otazkach spoluprace. Spln?ni teto odpov?dnosti v?ak v ka?dem stat? zaji??uje zpravidla pov??eny ?len vlady pro otazky spoluprace (samarbetsminister), statni tajemnik nebo vy??i statni u?ednik (ambetsman). ^[9]

P?edsednictvi se st?ida mezi vladami severskych stat? podle podrobn?j?i upravy stanovene Pracovnim ?adem Ministerske rady ^[10] . P?edsedajici stat je povinen koordinovat severskou spolupraci a uskute??ovat d?le?ite a nutne iniciativy. P?edsedajici stat take ?idi praci v Ministerske rad?, na ministerskych setkanich a p?i vladnich poradach o evropskych a jinych mezinarodnich otazkach na v?ech urovnich.

Severske ministerske rad? je p?i jeji ?innosti napomocen Seversky vybor pro spolupraci (Nordiska samarbetskommitten NMK), je? m??e p?ijimat ukoly i p?imo od premier? ?lenskych stat?. Vybor pro spolupraci se zabyva nap?. vyhotovovanim sm?rnic pro ?innost sekretariatu Ministerske rady, vypracovava podklady pro jednani na urovni ministr?, p?ijima rozhodnuti v otazkach, k jejich? p?ijeti je t?eba jednomyslnosti a k jejich? projednavani neni vylu?n? p?islu?na Ministerska rada, schvaluje Pracovni ?ad sekretariatu ?i organizuje informa?ni ?innost o praci Ministerske rady. Krom? tohoto vyboru pomahaji Ministerske rad? i r?zne odborne vybory, ktere jsou ustanoveny pro rozmanite ukoly.

Administrativni ?innost Ministerske rady vykonava jeji generalni tajemnik (Generalsekreteraren). O obsazeni tohoto monokratickeho organu rozhoduji volbou jednotlivy minist?i pro severskou spolupraci. Funk?ni obdobi generalniho tajemnika je ?ty?lete. P?i pln?ni ukol? pomahaji generalnimu tajemnikovi u?ednici sekretariatu, jako? i odbornici na tu ?i onu oblast. Vyznamnym opravn?nim generalniho tajemnika je u?ast na zasedani Severske ministerske rady.

Jde-li o vlastni jednani Ministerske rady, jsou jeho ur?ite aspekty upraveny v ?l. 62 Helsinske smlouvy. Ministerska rada se m??e schazet bu? na urovni p?edsed? vlad (top-mote) ?i na urovni jednotlivych resortnich ministr?. Vyjimku tvo?i minist?i zahrani?nich v?ci a obrany, jejich? ?innost pod oblast severske spoluprace nespada. Nic ov?em nebrani tomu, aby se minist?i zahrani?nich v?ci ?i obrany skandinavskych stat? se?li mimo p?du Ministerske rady.

Jak je u pravni upravy postaveni mnoha vyznamnych organizaci tradi?ni, neni ani u Severske ministerske Rady opomenuta zasada svrchovane rovnosti stat? prost?ednictvim ustanoveni, kdy ka?da zem? ma v Ministerske rad? jeden hlas. Rozhodnuti Ministerske rady jsou jednomyslna. V proceduralnich otazkach se rozhoduje prostou v?t?inou hlas?, v p?ipad? jejich rovnosti rozhoduje hlas p?edsedy. Zdr?eni se hlasovani podobn? jako nap?. v Rad? bezpe?nosti OSN nebrani p?ijeti rozhodnuti.

Ministerska rada je schopna usna?eni se pouze tehdy, jsou-li v ni p?itomny v?echny staty, ?im? je beze zbytku napln?n postulat proklamovane jednoty Severu. V otazkach, je? se vylu?n? dotykaji ur?itych stat?, je t?eba, aby byly tyto zastoupeny.

Z hlediska na?eho tematu se ov?em jevi jako nejvyznamn?j?i vztah Severske ministerske rady k Severske rad?. Prav? na tomto poli plni Ministerska rada celou ?adu ukol?. Nap?. ma povinnost p?edlo?it Severske rad? jednou ro?n? zpravu tykajici se severske spoluprace a popis plan? pro budouci rozvoj teto spoluprace, premier p?edsedajiciho statu informuje Severskou radu o hlavnich rysech spoluprace a o mezivladni spolupraci tykajici se evropskych a jinych mezinarodnich otazek apod.

Vyznamne propojeni obou organizaci lze spat?ovat i v otazkach finan?nich, kdy Severska ministerska rada p?edklada navrh sveho rozpo?tu k Severske rad? k vyjad?eni. Pokud nejsou uvedeny zvla?tni d?vody, je Ministerska rada povinna respektovat doporu?eni Severske rady, jestli?e se tykaji struktury rozpo?tu v danem finan?nim ramci.

Dale je Ministerska rada p?ed ka?dym pravidelnym zasedanim s Plenarnim shroma?d?nim Severske rady povinna poskytnout Severske rad? zpravu o opat?enich, je? se podnikla v souvislosti s jejimi doporu?enimi a jinymi ?adostmi.

Pokud je doporu?eni nebo ?adost Severske rady sm?rovana v??i jedne ?i vice vladam, m??e se takove sd?leni zanechat u te ?i t?ch vlad, ke kterym doporu?eni nebo ?adost sm??uje.

Shrneme-li v?e to, co bylo o Severske rad? pota?mo Severske ministerske rad? vy?e uvedeno, dosp?jeme k nazoru, ?e se jedna o typickou organizaci koopera?niho typu s ur?itymi integra?nimi projevy, jeji? ?innost a fungovani by si z hlediska ?eske pravni teorie zasluhovala detailn?j?iho zkoumani.

Z politologickeho hlediska lze konstatovat, ?e Severska rada je prototypem instituce, jeji? z?izeni si vynutilo multinarodni hnuti, up?imn? vyznavajici sounale?itost a svornost oblasti severu zalo?ene na principech plurality nazor? a ob?anske spole?nosti. Prakticky se ?innost Rady projevuje tak, ?e jeji rozhodnuti realn? ovliv?uji ?ivot ka?deho seve?ana, v jeho? o?ich se dana instituce t??i zna?nemu respektu bez ohledu na statni p?islu?nost. Prav? aspekt existence Severske rady dava obyvatel?m jejich zemi jistotu, ?e ani po vstupu Danska, Finska a ?vedska do Evropske unie neochabne jeji autorita a va?nost, jich? na severu po?iva.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Severska rada na Wikimedia Commons