Sepse

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo Otrava krve . Tento ?lanek je o chorobnem stavu ?ivo?ich?. O hudebnim albu skupiny Progres-Pokrok pojednava ?lanek Otrava krve (album) .
Sepse
Klasifikace
MKN-10 A41
Klinicky obraz
P?i?iny nebo
rizikove faktory
infekce
Posti?eny system systemove onemocn?ni ? cely organismus
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Sepse (gr. sepsis ze slova sepo = hnit) je celkova reakce organismu na infekci . Stav se m??e rozvinout do t??ke sepse a dale do septickeho ?oku spojeneho s poruchou funkce nebo se selhavanim jednoho nebo vice organ? . Sepse byva ozna?ovana neodbornym lidovym terminem otrava krve .

Terminologie [ editovat | editovat zdroj ]

Syndrom systemove zan?tlive reakce [ editovat | editovat zdroj ]

Syndrom systemove zan?tlive reakce ( anglicky systemic inflammatory response syndrome , SIRS) je univerzalni reakce organismu na inzulty infek?ni i neinfek?ni povahy, ktera je charakterizovana p?itomnosti alespo? dvou z nasledujicich kriterii:

U traumatizovanych pacient? se m??e jednat o autoimunitni reakci na fragmenty mitochodrii masivn? uvoln?nych do krve z traumatem po?kozenych bun?k . [1]

Sepse [ editovat | editovat zdroj ]

Sepse je systemova zan?tliva reakce organismu (SIRS) na p?itomnost infekce , ktera je bu? prokazana, nebo na ni mame podez?eni.

T??ka sepse [ editovat | editovat zdroj ]

Sepse, ktera vede k organove dysfunkci, hypotenzi nebo hypoperfuzi (nedostate?ne prokrveni).

Septicky ?ok [ editovat | editovat zdroj ]

Sepse provazena hypotenzi i p?es adekvatni tekutinovou resuscitaci (viz dale Terapie ).

Epidemiologie [ editovat | editovat zdroj ]

Incidence sepse je obti?n? stanovitelna, proto?e se velmi li?i na odd?lenich r?znych typ?. Nicmen? se obvykle uvadi v rozmezi 15 a? 50%. Letalita se pohybuje od 20% (u sepse) do 60% (u septickeho ?oku).

Diagnostika [ editovat | editovat zdroj ]

Pro diagnostiku sepse jsou d?le?ite klinicke znamky a laboratorni markery. Krom? u? zmin?nych (febrilie/hypotermie, tachykardie, …) k nim pat?i nap?iklad periferni vazodilatace (?tepla” periferie), alterace v?domi (zmateny pacient) nebo zm?ny hemodynamiky jako zvy?eny srde?ni vydej a nizka systemova cevni rezistence .

K laboratornim marker?m pat?i leukycytoza nebo leukopenie, laktatova acidoza , trombocytopenie (sni?ene mno?stvi krevnich desti?ek ), abnormality jaternich test? nebo renalnich parametr? a zvy?eni hladiny tzv. marker? zan?tu , z nich? nejd?le?it?j?i jsou C-reaktivni protein (CRP) a prokalcitonin (PCT).

Zdroj (lo?isko) sepse [ editovat | editovat zdroj ]

Ve snaze nalezt lo?isko infekce jsou opodstatn?ne v?echny dostupne zobrazovaci metody, ktere jsou v danou chvili proveditelne s ohledem na pacient?v stav. Nejobvyklej?imi jsou ultrazvuk , jeho? velkou vyhodou je mo?nost provedeni u l??ka pacienta, a po?ita?ova tomografie (CT).

Zdrojem sepse mohou byt nap?iklad:

  • nitrob?i?ni infekce
  • infekce v opera?ni ran?
  • infikovane invazivni vstupy (cevni a jine katetry )
  • pneumonie (zan?t plic), ktera je ?asta u pacient? napojenych na um?lou plicni ventilaci

Terapie [ editovat | editovat zdroj ]

Proto?e sepse je stale jednou z hlavnich p?i?in umrti na jednotkach intenzivni pe?e, vyty?ila si Surviving Sepsis Campaign za cil toto zm?nit. K tomu slou?i pravideln? aktualizovany balik standardnich diagnosticko-terapeutickych doporu?eni. Le?bu je nutne zahajit v?as a v?echny body tzv. inicialni terapie by m?ly byt spln?ny do 6 hodin . Le?ba obvykle probiha na jednotce intenzivni pe?e nebo na anesteziologicko resuscita?nim odd?leni (ARO), ale je nezbytne jeji zahajeni je?t? p?ed p?ekladem pacienta na toto odd?leni.

Inicialni terapie [ editovat | editovat zdroj ]

Sledovani hladiny laktatu
Znalost hladiny laktatu je d?le?ita pro rozpoznani nedostate?neho prokrveni tkani a organ? (hypoperfuze). P?etrvavajici zvy?eni je ?patnou prognostickou znamkou. Naopak pokles hladiny v pr?b?hu terapie je obvykle spojen se sni?enim umrtnosti.
Odb?r krve na mikrobiologicke vy?et?eni (tzv. hemokultury)
Odb?r krve na hemokultury by m?l prob?hnout d?ive, ne? jsou podana antibiotika. Ur?eni bakterialniho p?vodce sepse je d?le?ite pro pozd?j?i upravu antibioticke le?by.
V p?ipad?, kdy jsou antibiotika u? podavana, by m?l byt odb?r hemokultur proveden v co nejdel?im intervalu od posledni davky, tzn. bezprost?edn? p?ed podanim davky dal?i.
Podani antibiotik
ATB by m?la byt podana do 1 hodiny od diagnozy sepse. V prvni fazi volime ?irokospektralni antibiotika.
Stav sepse neni situace, kdy bychom m?li brat ohled na mo?ne nebezpe?i vzniku antibioticke rezistence!
V p?ipad? hypotenze nebo elevace laktatu > 4mmol/l i.v. podani tekutin (tzv. tekutinova resuscitace)
P?i septickem ?oku dochazi k periferni vazodilataci, tim ke zvy?eni celkoveho objemu krevniho ?e?i?t? a tim k velke pot?eb? tekutin k zaji?t?ni dostate?neho krevniho tlaku. Volba tekutin se ?idi mimo jine hematokritem . P?i jeho poklesu pod 0,3 je pot?ebne podani krevni transfuze.
K monitorovani efektu tekutinove le?by je dobre zavest centralni ?ilni katetr.

Dal?i terapie [ editovat | editovat zdroj ]

Lokalizace a eliminace zdroje sepse
Pokud je zdrojem sepse infek?ni lo?isko v t?le, nap?iklad absces , je nutne jeho odstran?ni. To same plati v p?ipad? infikovanych vstup? (cevni i jine katetry a podobn?).
Podpora ob?hu
Nejprve k dosa?eni dostate?neho krevniho tlaku podavame tekutiny, v p?ipad? nutnosti potom i vazopresoricke a inotropni leky ( Noradrenalin , Dobutamin , Adrenalin , ...).
Kortikoidy
Jejich podavani je neustale diskutovane tema a v?nuje se mu mnoho klinickych studii. V jistych p?ipadech je mo?ne jejich podani zva?it.
Krevni p?ipravky
Za dostate?nou hladinu hemoglobinu se pova?uje 70 a? 90 g/l. Krevni plazmu p?i poruchach sra?eni krve podavame jenom v p?ipad? p?edpokladaneho invazivniho vykonu.
Podp?rna terapie
Nap?iklad um?la plicni ventilace, nahrada funkce selhavajicich organ? ( hemodialyza v p?ipad? selhani ledvin ) nebo parenteralni (?um?la”) vy?iva.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Qin Zhang. Circulating mitochondrial DAMPs cause inflammatory responses to injury. In: [s.l.]: Nature , 4 March 2010. Dostupne online . DOI 10.1038/nature08780 . Svazek 464. S. 104?107.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Wikipedie neru?i za spravnost leka?skych informaci v tomto ?lanku. V p?ipad? pot?eby vyhledejte leka?e !
P?e?t?te si prosim pokyny pro vyu?iti ?lank? o zdravotnictvi .