한국   대만   중국   일본 
Seleukia ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Seleukia

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Italska rekonstrukce planu m?st Seleukia a Ktesifon
Seleukia na Peutingerov? map? ze 4. stoleti n. l.

Seleukia (staro?ecky Σελε?κεια tj. Seleukeia , take Seleukia nad Tigridem ) bylo vyznamne starov?ke m?sto v Mezopotamii , na uzemi dne?niho Iraku , v oblasti Bagdadu .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto na plo?e 5,5 km² zalo?il kolem roku 305 p?ed na?im letopo?tem makedonsky vojak a prvni imperator Seleukovske ?i?e Seleukos I. Nikator . M?sto okupovalo a vypalilo je ?imske vojsko cisa?e Trajana od roku 116 n. l. po dobyti Mezopotamie roku 117 je vypalilo. Nasledujici rok je cisa? Hadrian postoupil Parth?m a pote bylo p?estav?no v parthskem stylu. Roku 165 n. l. je zni?il Lucius Verus , resp. jeho general Avidius Cassius, stejn? jako protilehly Ktesifon .

O vice ne? ?edesat let pozd?ji postavil persky cisa? Arda?ir I. zalo?il za ?ekou nove m?sto Veh-Arda?ir, o kterem se dlouho v??ilo, ?e se nachazi v Seleukii, ale italsky archeologicky vyzkum ukazal nove stavby, odd?lene od Seleucie i Ktesifonu.

K?es?anske cirkve p?sobily v Mezopotamii od 1. stoleti a ve 3. nebo 4. stoleti se Seleukia stala jejich d?le?itym centrem.

Po Toleran?nim ediktu sasanskeho perskeho krale Jazdegerda I., ktery do?asn? ukon?il 70lete pronasledovani k?es?an?, se zbyvajici k?es?ane zavazali cirkev reorganizovat a posilit. Rada Seleukia-Ktesifon se se?la p?i synodu v roce 410 za p?edsednictvi zdej?iho biskupa Mar Izaka. Nejd?le?it?j?im rozhodnutim bylo prohla?eni biskupa ze Seleukie-Ktesifonu za primase vychodni cirkve a ud?leni titulu katolik. Synod take potvrdil zav?ry Nikajskeho koncilu a schvalil Nikajske vyznani viry.

Ke konci vlady Jazdegerda I. byli k?es?ane v roce 420 znovu pronasledovani. Biskup Dadye? v roce 421 trp?l b?hem pronasledovani a byl uv?zn?n, po propu?t?ni, rezignoval a opustil Seleukii, sasanovska monarchie p?ijala perske k?es?any, ?e nejsou ovlivn?ni ?imskym nep?itelem.

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho stavby a dal?i um?lecke pamatky, odhalene archeologickymi vyzkumy, se ?adi k ?eckemu, partskemu a sasanovskemu um?ni.

M?sto bylo znovu objeveno a prozkoumano archeologickymi vyzkumy z let 1927?1932, 1936?1937, 1964?1968, 1985?1989, ktere vedli archeologove Leroy Waterman, Clark Hopkins, Antonio Invernizzi a Giorgio Gullini.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kolektiv autor? pod vedenim Ludvika Svobody, Encyklopedie antiky. Academia Praha 1973, s. 312

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]