한국   대만   중국   일본 
Segedin ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Segedin

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o ma?arskem m?st?. O druhu gula?e pojednava ?lanek Segedinsky gula? .
Segedin
Szeged
Zleva doprava: Katedrála • Radnice • Národní divadlo • Nábřeží Tisy
Zleva doprava: Katedrala ? Radnice ? Narodni divadlo ? Nab?e?i Tisy
Segedín – znak
znak
Segedín – vlajka
vlajka
Poloha
Sou?adnice 46°14′54″ s. ?. , 20°8′55″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka 75 m n. m.
?asove pasmo +1
Stat Ma?arsko Maďarsko Ma?arsko
?upa Csongrad-Csanad
Okres Segedin
Administrativni d?leni 20 m?stskych ?asti
Segedín
Segedin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 281 km²
Po?et obyvatel 158 829 (2023) [1]
Hustota zalidn?ni 565,2 obyv./km²
Etnicke slo?eni Ma?a?i 97%, N?mci , Romove , Rumuni
Nabo?enske slo?eni nev??ici, k?estane , ?ide
Sprava
Status ?upni sidlo , m?sto s ?upnim pravem
Starosta Laszlo Botka (od 2002)
Oficialni web www .szegedvaros .hu
Telefonni p?edvolba (+36) 62
PS? 6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Segedin [2] ( ma?arsky Szeged [seged], n?mecky Szegedin ) je m?sto v jihovychodni ?asti Ma?arska a administrativni centrum ?upy Csongrad-Csanad , 160 km jihovychodn? od Budape?ti , 9 km od srbske a 16 km od rumunske hranice, na usti ?eky Mure? do Tisy . ?ije zde p?ibli?n? 159 tisic [1] obyvatel. Je t?etim nejv?t?im ma?arskym m?stem a regionalni centrum ji?ni ?asti zem?. Pochazi odtud uzenina uhersky salam .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

O p?vodu nazvu m?sta existuji dv? teorie. Podle jedne pochazi z ma?arskeho slova szog , ktere ozna?uje roh/ohbi. M?sto m?lo takto ziskat nazev podle ohbi ?eky Tisy , ktere zde vytva?i. Podle druhe teorie nazev m?sta pochazi od ma?arskeho slova sziget , tedy ostrov. [3] [4]

Z ma?ar?tiny byl nazev p?ejat do dal?ich jazyk?, nap?. do bulhar?tiny jako Сегет (Seget), v rumun?tin? jako Seghedin , v n?m?in? jako Szegedin nebo Segedin . Posledni uvedeny n?mecky nazev pou?ivaji i v?ichni ji?ni Slovane z byvale Jugoslavie a roz?i?il se rovn?? i do ?e?tiny a sloven?tiny . V latin? existuje nazev Partiscum , ktery odkazuje na p?vodni ?imskou osadu na mist? sou?asneho m?sta. V ?e?tin? je pote dolo?en v podob? Παρτ?σκον ( Partiskon ).

P?irodni pom?ry a klima [ editovat | editovat zdroj ]

Rovinata krajina s v??emi segedinske katedraly v pozadi.

M?sto se nachazi v rovinate krajin? Podunajske ni?iny, na soutoku ?ek Tisa a Mure? . Le?i v nejni??i oblasti co do nadmo?ske vy?ky na uzemi Ma?arska, v?t?inou na ?i?nich sedimentech. Krajina je zde velmi rovna, rozdily vy?ek se pohybuji do dvou metr?. [5] Krom? dvou zmin?nych ?ek tudy proteka n?kolik potok? (Sziller, Janos?v a Tapai potok). Na ?ece Tise se nachazi celkem t?i ?i?ni ostrovy. [6]

Rozklada se v blizkosti jezera Feher-to a v bezprost?edni blizkosti ma?arsko-srbske hranice . Je m?stem pohrani?nim (od roku 1918 a ustanoveni sou?asnych ma?arskych hranic ) a take nejv?t?im na ?ece Tise. Srbske m?sto Subotica je od n?j vzdaleno 40 km zapadn?, rumunsky Arad 90 km vychodn?, ma?arsky Kecskemet potom 80 km severn?. Segedin le?i 30 km od rumunske hranice. [7]

M?sto pat?i k nejslun?j?im na uzemi dne?niho Ma?arska, a proto byva take n?kdy ozna?ovano jako M?sto slune?niho svitu ( ma?arsky Napfeny varosanak ). [8] [9] Po?et hodin slune?neho svitu p?ekra?uje 2000 ro?n?. Pr?m?rny uhrn sra?ek pro Segedin ?ini 565 mm.

Klimaticka data [ editovat | editovat zdroj ]

' leden unor b?ezen duben kv?ten ?erven ?ervenec srpen za?i ?ijen listopad prosinec ro?ni pr?m?r
Nejvy??i teplota 19.3 30.2 36.6 39.8 40.3 38.2 29.8 24.7 40.3
Pr?m?rna nejvy??i teplota 4.8 5.3 9.4 14.6 20.1 23.4 23.8 25.0 20.0 14.1 9.5 4.5 14.6
Pr?m?rna teplota -0.7 0.9 6.0 11.5 16.9 19.8 21.8 21.4 16.7 11.4 5.2 0.6 11.0
Pr?m?rna nejni??i teplota -7.4 -6.1 0.7 7.6 12.8 16.9 18.9 18.7 13.3 8.3 -1.0 -5.0 6.5
Zaznamenana nejni??i teplota -27.8 -27.2 -27.8
Pr?m?rny uhrn sra?ek 28 26 28 39 52 73 58 50 46 34 40 42 516
Po?et slune?nych hodin m?si?n? 61 97 144 188 244 258 290 275 197 157 86 52 2049

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku D?jiny Segedina .

Segedin a jeho oblast byly obyvany u? od starov?ku . Nejstar?i znamy nazev m?sta zaznamenal Ptolemaios jako Partiscum . Nachazela se tu take ?imska osada teho? nazvu. [10] Od 5. stoleti se na uzemi vyst?idaly r?zne kmeny, Slovany vytla?ili ko?ovni Hunove , Ava?i , Gepidove a v 9. stoleti do Pannonie vtrhli Ma?a?i.

B?hem mongolske invaze bylo m?sto zni?eno a jeho obyvatele uprchli k blizkym ba?inam. Po invazi se vratili a m?sto op?t postavili. Ve 14. stoleti, b?hem panovani Ludvika Velikeho , se Segedin stal nejd?le?it?j?im m?stem ji?nich Uher . Jeho strategicky vyznam rostl s tim, jak se k hranicim Uherska p?ibli?ovalo turecke vojsko.

Pohled na st?ed m?sta.

Segedin byl poprve drancovan tureckou armadou 28. za?i 1526 . Dobyl byl zcela roku 1543 .

Zp?t bylo m?sto dobyto 23. ?ijna 1686 . Roku 1715 ziskal statut svobodneho kralovskeho m?sta. Po?et obyvatel se pohyboval zhruba okolo dvaceti tisic. 18. stoleti nebylo nicmen? v d?jinach m?sta jen pozitivni; m?sto su?ovala sucha i povodn?. B??ne byly rovn?? i morove epidemie. Rozhn?vane obyvatelstvo v teto situaci hledalo vinika a proto byly b??ne take ?arod?jnicke procesy.

Roku 1749 byl obnoven hlavni kostel, zni?eny za turecke okupace v p?edchozich staletich. Pokrok v?ak postupoval velmi pomalu. Je?t? na konci 18. stoleti byla v?t?ina hlavnich cest okolo m?sta ve velmi ?patnem stavu a jen t??ce pr?chodna, co? p?i?krcovalo obchod. V zav?ru stoleti se zde usadili prvni ?ide.

V prvni polovin? 19. stoleti zde ?ilo n?co okolo t?iceti tisic lidi. [11]

Ob?ane Segedina sehrali d?le?itou roli b?hem revoluce a valky za nezavislost v letech 1848?1849. Lajos Kossuth zde 12. ?ervence 1849 p?ednesl posledni projev p?ed emigraci. Segedin byl poslednim sidlem revolu?ni vlady v ?ervenci 1849. [12]

Dnes ma m?sto krasne budovy a ?iroke t?idy, hlavn? diky obnov? po velke povodni [13] v roce 1879 , ktera zni?ila [14] [15] [16] drtivou v?t?inu Segedina. Pouze 265 [17] Byly postaveny nove palace, ?iroke bulvary, nove administrativni budovy. Centrum bylo p?eorganizovano do pravidelne uli?ni sit?, kterou doplnila p?lokru?ni t?ida ( Tisza Lajos korut ). Obnova m?sta byla financovana z dar? z tehdej?iho Rakousko-Uherska.

Vyznamnym zp?sobem ovlivnila podobu m?sta take secese . ?ada vystavnich dom? i palac? byla postavena prav? v tomto stylu (nap?. Deutsch Palota [8] ), doba navic p?ala velkolepym investicim tohoto typu. Prvni realizovanou stavbou byl nicmen? protipovod?ovy val [18] na ?ece Tise, ktery m?l nadale zabranit obdobnym katastrofam. S obnovou m?sta pomohla ?ada evropskych metropoli a na jejich po?est byly pojmenovany nove ulice v Segedinu. Most p?es ?eku Tisu byl dokon?en roku 1883 , zajistil spojeni s Novym Segedinem , ktery postupn? vyr?stal na druhem b?ehu ?eky.

V 90. letech 19. stoleti byly take vybudovany [19] ve sve dob? moderni a v 21. stoleti stale fungujici lazn? ( ma?arsky Anna furd? ), ktere jsou ?asto nav?t?vovany.

V zav?ru prvni sv?tove valky byl okupovan francouzskym vojskem . P?itomno zde bylo v jednu chvili a? 28 tisic vojak?. Po trianonske smlouv? ztratilo Ma?arsko sva ji?ni uzemi, Sedmihradsko ve prosp?ch Rumunska a Vojvodinu ve prosp?ch Kralovstvi SHS . Segedin se stal tedy skoro p?ihrani?nim m?stem a ztratil zna?nou ?ast sveho p?irozeneho okoli. Do m?sta byla roku 1921 p?esunuta univerzita z Cluj-Napocy , ktera se nyni nachazela v Rumunsku a biskupstvi z Teme?varu . V roce 1930 byla po mnoha letech vystavby dokon?ena i nova katedrala . [17]

V letech 1919 a 1932 zasahla m?sto povode? na ?ece Tise, ani jedna z nich ale nenapachala v?t?i ?kody.

Hlavni nadra?i v roce 1990 .

Segedin velmi trp?l b?hem druhe sv?tove valky , kdy bylo 6 000 obyvatel m?sta zabito a ?idov?ti ob?ane uv?zn?ni v ghettech. Ruda armada osvobodila m?sto v roce 1944.

B?hem komunisticke ery se Segedin stal centrem lehkeho pr?myslu. V 60. letech byla vystav?na ?ada panelovych dom? , vzniklo nap?. sidli?t? Odessza , na druhem b?ehu Tisy, pojmenovane podle sesterskeho m?sta v tehdej?im SSSR . Roz?i?en byl i potravina?sky pr?mysl [7] (vyroba salam?, zpracovani paprik, vyroba konzerv), ktery tak za?al na celkove produkci vyrazn? dominovat.

B?hem udalosti roku 1956 byl dne 16. ?ijna v budov? Fakulty humanitnich studii Univerzity v Segedinu, v Auditoriu Maximum, ustanoven Svaz ma?arskych vysoko?kolskych student? (MEFESZ). B?hem nasledujicich udalosti MEFESZ uspo?adal n?kolik sch?zi a dal?ich demonstraci. O vice ne? tyden pozd?ji p?i nasilnych st?etech v Segedinu zem?el jeden ?lov?k a n?kolik dal?ich bylo zran?no. Ustanovovani revolu?nich rad nicmen? p?eru?il p?ichod sov?tske armady na za?atku listopadu.

V roce 1962 se Segedin stal krajskym m?stem ?upy Csongrad-Csanad a okolni venkov (vesnice Tape , Sz?reg , Kiskundorozsma , Szentmihalytelek , Gyalaret ) byl p?ipojen k m?stu. Roku 1973 byly k Segedinu p?ipojeny je?t? n?ktere dal?i obce. V roce 1964 byla nedaleko vesnice Algy? objevena ropa. M?sto bylo jednim z center lehkeho a potravina?skeho pr?myslu v Ma?arsku. [9]

V roce 1970 byl Segedin zasa?en dal?i povodni [20] , ktera p?ekonala vy?ku velke vody z roku 1879 , nedo?lo v?ak k zasadn?j?im ?kodam na majetku a lidskych ?ivotech. M?sto uchranila regulace ?eky (ktera byla postavena po ni?ive povodni z roku 1879), p?edev?im ale kli?ove byly hraze z pytl? s piskem, ktere postavili mistni hasi?i, armada a obyvatele.

Po roce 1990 a politickych zm?nach v Ma?arsku do?lo k zm?nam ekonomicke struktury zem?. ?ada nerentabilnich tovaren byla zav?ena a zkrachovala. V roce 1997 se jedna z mistnich ?asti odd?lila od Segedina.

Od roku 2005 sm??uje do m?sta take dalnice . O rok pozd?ji m?sto ohrozila vysoka hladina ?eky Tisy , ktera dosahla a? 10 metr?.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Struktura obyvatelstva [ editovat | editovat zdroj ]

Dle s?itani lidu z roku 2011 ?ilo v Segedinu celkem 168 048 lidi, co? p?edstavuje 40 % obyvatel ?upy Csongrad-Csanad . M?sto je jako jeji spravni st?edisko take jejim nejlidnat?j?im sidlem. V?t?ina obyvatel Segedina se hlasi k ma?arske narodnosti, zhruba 4 % (6710) osob uvedlo n?jakou men?inovou narodnost, v?t?inou romskou (0,94 %), n?meckou (0,9 %) nebo srbskou (0,84 %).

Postupny r?st po?tu obyvatel Segedinu probihal a? do roku 1990 a pote se zastavil. V 90. letech 20. stoleti byl zaznamenan dokonce i pokles v ?adu jednotek procent. [21] V sou?asne dob? po?et obyvatel m?sta klesa. [9] V roce 2021 ?ilo v Segedinu men? obyvatel, ne? roku 1980 .

V roce 2011 byl podil obyvatel do 19 let v?ku 20 % a podil obyvatel star?ich 60 let celkem 23 %; obyvatelstvo Segedina postupn?, stejn? jako je tomu v p?ipad? i dal?ich v?t?ich ma?arskych m?st, starne.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Kostel Reformovane cirkve v Segedinu.

Podle udaj? ze s?itani lidu z roku 2001 se vice ne? polovina obyvatel m?sta (65,1 %) hlasi k n?jakemu nabo?enskemu vyznani Nejroz?i?en?j?im je k?es?anstvi , jeho? nejroz?i?en?j?i formou je katolicismus (55,1 %). V ramci katolicke cirkve je po?et ?imskych katolik? 91 671, ?eckych katolik? je jen 1 062. Ve m?st? ?ije take po?etna protestantska komunita, p?edev?im t?ch, kte?i se hlasi k reformovane cirkvi (11 282) a evangelicke (2 711). Pravoslavne k?es?anstvi je zastoupeno u n?kterych nabo?enskych men?in (Rus?, Rumun?, Srb?, Bulhar?, ?ek?) ?ijicich v zemi a jejich po?et je zanedbatelny, maji jen n?kolik set v??icich. Ve m?st? p?sobi mnoho dal?ich malych k?es?anskych cirkvi. ?idovska nabo?enska obec ma 184 ?len?. Velky po?et Segedi?an? odmitl odpov?d?t na otazku o sve nabo?enske p?islu?nosti (12,7 %).

Podle udaj? ze s?itani lidu z roku 2011 se k n?jakemu nabo?enskemu vyznani hlasila men? ne? polovina obyvatel Szegedu (45,2 %), za poslednich deset let se nabo?enska p?islu?nost obyvatel m?sta vyrazn? sni?ila, jednim z d?vod? je, ?e mnoho lidi odmitlo na tuto otazku odpov?d?t. Na prvnim mist? je i nadale k?es?anstvi, p?i?em? nejroz?i?en?j?i je op?t katolictvi (36,8 %). Za poslednich deset let se po?et lidi hlasicich se ke katolickemu vyznani nicmen? sni?il o ?tvrtinu. V katolicke cirkvi je 61 162 katolik? ?imskych a 620 ?eckych. Pokles zaznamenaly i protestantske komunity (v p?ipad? reformovanych poklesl pod deset tisic, u evangelik? pod dva tisice). Vzrostl po?et obyvatel, kte?i bu? na otazku o nabo?enskem vyznani neodpov?d?li, nebo se k ?adnemu nabo?enstvi nehlasi.

Parky a zele? [ editovat | editovat zdroj ]

Segedin ma men?i mno?stvi les? a zelen?, ne? obdobn? velka m?sta v Ma?arsku. Hlavni oazou zelen? jsou lu?ni lesy na b?ehu ?eky Tisy . [22] Mezi v?t?i parky pat?i je?t? Al?b?tiny sady v mistni ?asti Ujszeged (Novy Segedin).

Samosprava [ editovat | editovat zdroj ]

Zastupitelstvo m?sta Szeged ma 28 ?len?, ktere se schazi v reprezentativnim salu mistni radnice. [23] [16] Primatorem m?sta je Laszlo Botka . [24]

V ramci m?sta Szegedu je evidovano deset mistnich samosprav, ktere funguji pro jednotlive etnicke skupiny. Jedna se o romskou, bulharskou, ?eckou, chorvatskou, polskou, n?meckou, armenskou, srbskou a slovenskou. [25]

Administrativni d?leni a mistni ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

V ramci Segedina existuji tyto mistni ?asti:

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Goticky mariansky kostel,
Segedin-Alsovaros
Budova univerzity.
Nam?sti Klauzal ter , hlavni nam?sti v Segedinu.
Secesni hotel Kass .

V Segedinu sidli zna?ny po?et r?znych kulturnich instituci. Nachazi se zde velky po?et kulturnich pamatek .

Divadla [ editovat | editovat zdroj ]

Segedinske narodni divadlo ( ma?arsky Szegedi Nemzeti Szinhaz ), hlavni divadelni scena m?sta. Sidli v historicke budov?, ktera byla dokon?ena roku 1883 . [26] Mimo toho zde stoji take Male divadlo ( ma?arsky Kisszinhaz ).

Muzea [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? se nachazi nasledujici muzea:

Pamatky a zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Kulturni akce [ editovat | editovat zdroj ]

Ka?dy rok se ve m?st? po?ada 21. kv?tna pravidelny open air divadelni festival. [30] Jeho tradice byla zahajena roku 1931 . [10] Segedinske letni hry se po?adaji pravideln? v srpnu, [17] tradi?n? na nam?sti p?ed mistni katedralou. Dal?i kulturni akci je tane?ni festival Gyorgy Martina. [34]

Na podzim se v Segedin? pravideln? kona ?idovsky festival.

Speciality [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi tradi?ni stravu z oblasti Segedina pat?i krom? zmin?neho salamu take rybi polevka. P?vodn? se p?ipravovala z ryb, ktere byly vyloveny p?imo z Tisy .

Ostatni instituce [ editovat | editovat zdroj ]

V Segedinu maji sve konzulaty Rumunsko , Italie a Francie .

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Vystavba vyzkumneho centra v Segedin?.

Na po?atku 21. stoleti byli nejv?t?imi zam?stnavateli v Segedinu mistni univerzita a dale vyrobce salam? Pick, [35] ktere pat?i mezi nejv?t?i potravina?ske firmy v zemi. [36] Zhruba 53 % ve?kere ekonomiky ?upy Csongrad-Csanad se tyka m?sta Segedina. Ve m?st? sidli zhruba 1700 r?znych firem.

V nedaleke obci Algy? se t??i ropa a plyn.

Pr?myslova zona se nachazi severozapadn? od m?sta (mistni ?ast Iparvaros , nedaleko obce Kiskundorozsma ). Sidli zde nap?. spole?nosti Szeplast , ktera se zabyva vyrobou plastovych dil? nebo Optiwella , ktera je dodavatelem modem? .

V roce 2016 ?inila mira nezam?stnanosti ve m?st? 4,16 %, od te doby postupn? klesa a v roce 2022 bylo bez prace ve m?st? jen 1600 osob. [37]

S po?tem 251 000 p?enocovani (v roce 2012 ) je 14. nejobliben?j?i destinaci v Ma?arsku, pokud jde o po?et noci host? stravenych v hotelech a dal?ich ubytovacich za?izenich. A? do pandemie nemoci COVID-19 po?et nav?t?vnik? m?sta pravideln? rostl. V letech 2008 a? 2018 se zvy?il o 170 %, v poslednim zmin?nem roce jej nav?tivilo p?es 220 tisic turist? a uskute?n?no bylo p?es 440 p?enocovani. Pro obyvatele nedalekeho Srbska [10] [13] a Rumunska [ zdroj? ] p?edstavuje m?sto oblibenou destinaci p?edev?im pro nakupy.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Silni?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Stary most p?es ?eku Tisu .
Budova hlavniho nadra?i.
M?stsky autobus v Segedin?.

Zapadn? od m?sta prochazi dalnice M5 , ktera je sou?asti evropske silnice E75 a spojuje Segedin s Kecskemetem (90 km) a Budape?ti (170 km) nebo opa?nym sm?rem se srbskou Subotici (47 km), Novym Sadem (140 km) a B?lehradem (225 km). Na dalnici M5 se u Segedinu napojuje od vychodu dalnice M43 , ktera vede do rumunskeho Aradu (100 km). K Segedinu sm??uji dva vyjezdy na dalnici M5 a 3 vyjezdy na dalnici M43.

Silnice celostatniho vyznamu, ktere sm??uji do Segedina, jsou ?. 43 (z Rumunska), dale ?. 37 (z Hodmez?vasarhely ), ?, 5 (z Budape?ti) a ?. 55 (z Baji ). Na zapadnim okraji obce se nachazi ?aste?n? silni?ni obchvat.

?eku Tisu zde p?ekonavaji celkem t?i mosty: most Ference Mory , Starom?stsky most a Bertalan?v most . Do 2. prosince 2013 byl v provozu take p?ivoz v jedne okrajove ?asti m?sta.

?elezni?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Z ?elezni?ni stanice Kiskundorozsma jezdi osobni vlaky do Kiskunfelegyhazy a z hlavniho nadra?i Szeged je zaji?t?no p?ime vlakove spojeni s Kecskemetem (1 hodina 10 minut) a Budape?ti (2 hodiny 15 minut). [ zdroj? ] Dale na jih sm??uje ?elezni?ni tra? do Subotici [38] v Srbsku , ktera ma byt znovuotev?ena v roce 2022 . [39]

Na hlavnim nadra?i (nachazi se na nam?sti Indohaz ) za?ina n?kolik vnitrostatnich spoj? InterCity na trase Budape???Segedin. Vyznamnou ?elezni?ni stanici je dale i nadra?i Szeged-Rokus ve stejnojmenne mistni ?asti . Nadra?i je napojeno rovn?? i na mistni tramvajovou si? . Na ji?nim okraji m?sta se nachazi rovn?? i nadra?i se?a?ovaci.

P?es blizkost rumunskych hranic nema od roku 1920 historicke centrum Segedina ?elezni?ni spojeni s Rumunskem. ?elezni?ni most p?es Tisu, ktery v delce 440 metr? vybudovala v roce  1858 francouzska spole?nost Ernest Gouin, byl v roce 1944 p?i osvobozovani m?sta vyhozen do pov?t?i. Zbytky mostu, ktere p?eka?ely v plavb? po ?ece, byly po valce odstran?ny. Po p?istoupeni Ma?arska a Rumunska do Evropske unie se znovu zva?ovalo vybudovani noveho mostu. Dnes tak ?elezni?ni stanice v Novem Segedinu (Ujszeged) neni napojena na hlavni nadra?i. Krom? do Rumunska sm??ovaly od mostu dal?i dv? regionalni trati dale na jih, dnes na uzemi Srbska (do m?st Banatsko Aranđelovo a Srpski Krstur ).

?elezni?ni trat? nicmen? sm??uji ze Segedina do v?ech sm?r?; tra? ?. 121 vede do m?sta Mako u hranice s Rumunskem , tra? ?. 135 do m?sta Hodmez?vasarhely , tra? ?. 136 do Roszke u hranice se Srbskem a tra? ?. 140 do m?sta Kiskunfelegyhaza . V roce 2022 byla znovoutev?ena doprava na trati do Srbska. [40]

Ve?ejna doprava [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1908 zde zahajila provoz tramvajova doprava (roz?i?ena v roce 2021 o mezim?stskou linku do m?sta Hodmez?vasarhely [41] [42] ) a v roce 1979 trolejbusova . V roce 2022 nove trolejbusy pro ni dodala ?eska spole?nost SOR . [43] M?stskou hromadnou dopravu zaji??uje 42 autobusovych, 4 tramvajove a 6 trolejbusovych linek. Dopravcem pro tramvajovou a trolejbusovou si? je odli?na spole?nost, ne? pro autobusovy provoz. Omnibusova doprava zde existovala je?t? p?ed velkou povodni v roce 1879 .

Mezim?stska autobusova doprava je soust?ed?na na autobusove nadra?i, ktere se nachazi severozapadn? od st?edu m?sta na nam?sti Mars ter .

Ostatni [ editovat | editovat zdroj ]

Zapadn? od centra m?sta se nachazi take leti?t? , jeho? vyu?iti je v?ak omezene. Ma jednu zatravn?nou a jednu asfaltovou ranvej.

Ji?n? od Segedina se nedaleko mistni ?asti Klebergsbergtelep nachazi i ?i?ni p?istav . Je napojen na ?elezni?ni si? (nedaleko mistniho se?a?ovaciho nadra?i) a slou?i vyhradn? pro nakladni dopravu.

Gastronomicke speciality [ editovat | editovat zdroj ]

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

?kola v Segedin?.

V Segedinu se nachazi 62 ?kolek, 32 zakladnich ?kol a 18 ?kol st?edni. Dv? mistni st?edni ?koly (Sagvari Endre Gyakorlo Gimnazium a Radnoti Miklos Kiserleti Gimnazium) pat?i mezi velmi dob?e hodnocene v celem Ma?arsku.

Segedin je rovn?? i regionalnim univerzitnim centrem. [10] Stejn? tak se dob?e umis?uje v ?eb?i?cich celostatniho srovnani i mistni univerzita ( ma?arsky Szegedi Tudomanyegyetem , ktera vznikla po prvni sv?tove valce p?esunutim z Klu?e v Rumunsku [45] . Dnes je univerzita druha nejv?t?i v Ma?arsku. V roce 2014 se nachazela na pozici 400?500 v celosv?tovem srovnani vysokych ?kol. V samotnem Ma?arsku byla na druhem mist?. Ve m?st? spolu s jeho regionem studuje celkem t?icet t?i tisic student?. [17]

V roce 2017 bylo v Segedin? otev?eno Laser centrum. [46]

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2021 byla dokon?ena moderni sportovni hala s nazvem Pick Arena . [47] [48] Krom? toho zde existuje i ?ada dal?ich sportovi??, nap?. Szent Gellert Forum (pat?ici cirkevni organizaci) nebo plavecky bazen Tiszavirag. N?ktera sportovi?t? jsou koncentrovana do arealu pobli? mistni ?asti Fels?varos . Rozsahly areal pro vodni sporty s akvaparkem (aquapolis) se nachazi v mistni ?asti Ujszeged .

Mezi nejobliben?j?i sporty ve m?st? pat?i hazena . Mistni popularni tym vyhrava ?adu ocen?ni doma i v zahrani?i.

Dal?im popularnim sportem ve m?st? je fotbal . Segedin ma n?kolik fotbalovych tym?, ktere hraji v nejvy??i lize, nap?. Szegedi AK , Szegedi Honved SE .

Od roku 2003 se ka?doro?n? ud?luji ceny Sportovec Segedina a Sport pro Segedin.

M?sto, respektive tamni zavodni draha "A Maty-eri versenypalya" je vyznamnym sv?tovym sportovi?t?m. Pravideln? se tady konaji sout??e v rychlostni kanoistice v?etn? sv?tovych a evropskych ?ampionat?.

Zdravotnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Ji?n? od centra m?sta se nachazi rozlehly nemocni?ni areal.

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Interiér kostela sv. Matyáše
    Interier kostela sv. Matya?e
  • Kostel sv. Mikuláše a minorité
    Kostel sv. Mikula?e a minorite
  • Budova univerzity
    Budova univerzity
  • Radnice
    Radnice
  • Stará synagóga
    Stara synagoga
  • Reökův palác
    Reok?v palac
  • Muzeum Ference Móry
    Muzeum Ference Mory
  • Věž vodárny
    V?? vodarny
  • Tisa v Segedínu
    Tisa v Segedinu

Zname osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Szeged na ma?arske Wikipedii, Szeged na anglicke Wikipedii a Segedin na srbske Wikipedii.

  1. ↑ a b Magyarorszag helysegnevtara . Hungarian Central Statistical Office . 30. ?ijna 2023. Dostupne online . [cit. 2023-11-05].
  2. ↑ BERANEK, Toma?, et alii. Index ?eskych exonym: standardizovane podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants . 2., roz?. a aktualiz. vyd. Praha: ?esky u?ad zem?m??icky a katastralni , 2011. 133 s. (Geograficke nazvoslovne seznamy OSN - ?R). ISBN   978-80-86918-64-8 . S. 13, 109. Standardizovane jmeno: Segedin.  
  3. ↑ ?lanek na strankach szeged.hu (ma?arsky)
  4. ↑ BEDFORD, Neal; FALLON, Steve. Lonely Planet Hungary (Country Guide) . [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupne online . ISBN   978-174-104-223-8 . Kapitola Szeged, s. 260. (angli?tina)  
  5. ↑ SZALONTAI, Csaba. Flood risk in Szeged before river engineering works: a historical reconstruction. In: Journal of Environmental Geography . [s.l.]: [s.n.], 2016. ISSN 2060-467X . S. 2. (angli?tina)
  6. ↑ SZALONTAI, Csaba. Flood risk in Szeged before river engineering works: a historical reconstruction. In: Journal of Environmental Geography . [s.l.]: [s.n.], 2016. ISSN 2060-467X . S. 3. (angli?tina)
  7. ↑ a b NAGY, Erika. Growth and urban differentiation on the urban periphery: A case study from Szeged, Hungary. In: GeoJournal . [s.l.]: Kluwer Academic Publishers, 1998. S. 223. (angli?tina)
  8. ↑ a b c Szeged-Ora?ul Soarelui. Alesd Online [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupne online . (rumunsky)  
  9. ↑ a b c SZARAZ, Luca; GER?HAZI, Eva. Case Study City Portrait; part of a GREEN SURGE study on urban green infrastructure planning and governance in 20 European cities . Budapest: Metropolitan Research Institute, 2015. S. 3. (angli?tina)  
  10. ↑ a b c d e f Segedin ima bogatu istoriju: Najsun?aniji mađarski grad nije samo za ?oping. Telegraf . Dostupne online [cit. 2021-12-09]. (srb?tina)  
  11. ↑ MOLNAR, Miklos. A Concise history of Hungary . [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupne online . ISBN   9781107050716 . S.  177 . (angli?tina)  
  12. ↑ MOLNAR, Miklos. A Concise history of Hungary . [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupne online . ISBN   9781107050716 . S.  195 . (angli?tina)  
  13. ↑ a b Segedin: Spomenik fudbalerima i herojima. Danas . Dostupne online [cit. 2021-12-09]. (srb?tina)  
  14. ↑ VARKONYI, Balazs. Marcius, 1879: amikor a varos ?hajlektalan” lett. Szeged! ma . 2021-03-13. Dostupne online [cit. 2021-12-05]. (ma?ar?tina)  
  15. ↑ a b BEDFORD, Neal; FALLON, Steve. Lonely Planet Hungary (Country Guide) . [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupne online . ISBN   978-174-104-223-8 . Kapitola Szeged, s. 261. (angli?tina)  
  16. ↑ a b c d e Segedin je poplava gotovo uni?tila, a on se uzdigao nakon 4 godine: Najsun?aniji grad Mađarske oduze?e vam dah. Telegraf [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupne online . (srbsky)  
  17. ↑ a b c d Za?to skoknuti do najsun?anijeg grada Mađarske?. pink.rs . Dostupne online [cit. 2022-08-19]. (srb?tina)  
  18. ↑ Nemzetkozi osszefogassal epult ujja az arviz pusztitotta Szeged. Mult-Kor [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupne online . (ma?arsky)  
  19. ↑ 125 eves a szegedi Anna furd?. Delmagyar . Dostupne online [cit. 2021-12-09]. (ma?ar?tina)  
  20. ↑ Kitarto, h?sies kuzdelem 1970-ben. Delmagyar [online]. [cit. 2022-09-05]. Dostupne online . (ma?arsky)  
  21. ↑ NAGY, Erika. Growth and urban differentiation on the urban periphery: A case study from Szeged, Hungary. In: GeoJournal . [s.l.]: Kluwer Academic Publishers, 1998. S. 228. (angli?tina)
  22. ↑ SZARAZ, Luca; GER?HAZI, Eva. Case Study City Portrait; part of a GREEN SURGE study on urban green infrastructure planning and governance in 20 European cities . Budapest: Metropolitan Research Institute, 2015. S. 11. (angli?tina)  
  23. ↑ Profil uskute?neho zasedani zastupitelstva (ma?arsky)
  24. ↑ Profil primatora na strankach m?sta (ma?arsky)
  25. ↑ Seznam mistnich samosprav etnickych skupin (ma?arsky)
  26. ↑ Profil budovy na strankach Szegedtourism.hu (ma?arsky)
  27. ↑ BEDFORD, Neal; FALLON, Steve. Lonely Planet Hungary (Country Guide) . [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupne online . ISBN   978-174-104-223-8 . Kapitola Szeged, s. 263. (angli?tina)  
  28. ↑ Szeged es Delvidek is csatlakozott a Trianon Muzeum egyedulallo centenariumi rendezvenyehez. delvidekhaz.hu . Dostupne online [cit. 2021-12-09]. (ma?ar?tina)  
  29. ↑ ?lanek na strankach kirandulas tippek (ma?arsky)
  30. ↑ a b BEDFORD, Neal; FALLON, Steve. Lonely Planet Hungary (Country Guide) . [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupne online . ISBN   978-174-104-223-8 . Kapitola Szeged, s. 264. (angli?tina)  
  31. ↑ Szeged Synagogue Inaugurated Following Renovation. Hungary Today [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2022-09-22. (anglicky)  
  32. ↑ Segedin ? sun?ana varo? na Tisi. Deutsche Welle . Dostupne online [cit. 2021-12-09]. (srb?tina)  
  33. ↑ M?emleki felujitast es uj funkciot kap Szeged ikonikus palotaepulete, a Toth Peter-haz. Magyar Epitok . Dostupne online [cit. 2022-09-29]. (ma?ar?tina)  
  34. ↑ Gyorgy Martin Folk Dance Festival Starts in Szeged on Friday. Hungary Today [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupne online . (ma?arsky)  
  35. ↑ ?lanek na strankach Investin in Szeged (anglicky)
  36. ↑ Merfoldk?nek tekinthet? fejlesztest kap a nagy multu hazai szalamigyar. Magyar Epitok . Dostupne online [cit. 2022-09-29]. (ma?ar?tina)  
  37. ↑ Szegeden gyakorlatilag nincs munkanelkuliseg ? a foglalkoztatasosztonz? palyazatok elertek celjukat. szeged.hu [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupne online . (ma?ar?tina)  
  38. ↑ Pruga Subotica ? Segedin zavr?ena kod nas, ?eka se mađarska strana. Subotica Info . Dostupne online [cit. 2022-05-23]. (srb?tina)  
  39. ↑ Minister: the Budapest-Belgrade railway will have been renewed by 2025!. dailynewshungary.com [online]. [cit. 2022-05-23]. Dostupne online . (angli?tina)  
  40. ↑ Szeged-Szabadka (Subotica) Rail Line to Be Completed by 2022. Hungary Today [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2023-01-24. (anglicky)  
  41. ↑ ?lanek na portalu zdopravy.cz
  42. ↑ S?RA, Jan. Stadler doda dal?i vlakotramvaje na jih Ma?arska. Z dopravy [online]. [cit. 2021-11-17]. Dostupne online .  
  43. ↑ SOR ziskal prvni zahrani?ni zakazku na sve trolejbusy, doda je do Szegedu. Zdopravy [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupne online .  
  44. ↑ STONE, Norman. Hungary: A short history . Londyn: Profile Books Ltd., 2019. ISBN   978-178816-050-6 . S. 161. (angli?tina)  
  45. ↑ STONE, Norman. Hungary: A short history . Londyn: Profile Books Ltd., 2019. ISBN   978-178816-050-6 . S. 277. (angli?tina)  
  46. ↑ A New State-Of-The-Art Laser Research Centre Has Been Inaugurated In Szeged, Hungary. Hungary Today [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2023-01-24. (anglicky)  
  47. ↑ Vilagszinten is egyedulallo arenaval gazdagodik Szeged. Szegedma . Dostupne online [cit. 2021-12-09]. (ma?ar?tina)  
  48. ↑ Multifunctional Pick Sports Arena Inaugurated in Szeged. Hungary Today [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupne online . (anglicky)  
  49. ↑ Ma?arsko ma prvni prezidentku. Stala se ji Katalin Novakova. Echo 24 . Dostupne online [cit. 2022-05-23].  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Okres Segedin
Ma?arsko ? Magyarorszag ? (H)
?upy ( Megyek )
(a jejich spravni centrum)
M?sta s ?upnim pravem ( Megyei jogu varos )
Regiony ( Regiok )
( ?esky nazev )
Del-Alfold ( Ji?ni Ni?ina ) ? Del-Dunantul ( Ji?ni Zadunaji ) ? Eszak-Alfold ( Severni Ni?ina ) ? Eszak-Magyarorszag ( Severni Ma?arsko ) ? Kozep-Dunantul ( St?edni Zadunaji ) ? Kozep-Magyarorszag ( St?edni Ma?arsko ) ? Nyugat-Dunantul ( Zapadni Zadunaji )
?asti statu ( Orszagresz )
( ?esky nazev )
Kozep-Magyarorszag ( St?edni Ma?arsko ) ? Nyugat-Magyarorszag (Zapadni Ma?arsko) nebo take Dunantul ( Zadunaji ) ? Kelet-Magyarorszag ( Vychodni Ma?arsko ) nebo take Alfold es Eszak ( Ni?ina a Sever )
M?sta v Ma?arsku podle po?tu obyvatel
1 000 000+ Maďarská vlajka
100 000+
50 000+
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Segedin&oldid=23904483 “