Sanssouci

Zamek Sanssouci
	Zamek Sanssouci, st?ed ji?niho (zahradniho) pr??eli zamku s Atlasem a Karyatidami .
U?el stavby
	Letni sidlo pruskych kral? a n?meckych cisa??
Zakladni informace
Sloh	rokoko
Architekt	Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff
Stavebnik	Fridrich ( Bed?ich ) II. Veliky
Dal?i majitele	Hohenzollernove
Poloha
Adresa	Postupim , N?mecko
Nadmo?ska vy?ka	40 m
Sou?adnice	52°24′11,73″ s. ?. , 13°2′19,05″ v. d.
Dal?i informace
Web	Oficialni web
	multimedialni obsah na Commons
	galerie na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Zamek Sanssouci ( n?m. Schloss Sanssouci ) je letni zamecke sidlo zalo?ene Hohenzollerny ve vychodni ?asti parku Sanssouci v Postupimi ( n?m. Potsdam ) v n?mecke spolkove zemi Braniborsko , ( n?m. Brandenburg ). Zamek Sanssouci je take ?asto pokladan za n?meckeho konkurenta francouzskemu Versailles . Je v?ak vybudovan v intimn?j?im rokoku ne? barokni francouzsky zamek a je pozoruhodny p?edev?im svymi zahradami. Sanssouci tim pat?i do souboru palac? a park? v Postupimi a Berlin? zapsanych v roce 1990 do seznamu sv?toveho d?dictvi UNESCO .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Zamek Sanssouci nechal v letech 1745 ? 1747 vybudovat prusky kral Fridrich ( Bed?ich ) II. Veliky jako svou letni residenci . V letech 1840 ? 1842 byl zamek na p?ani Fridricha Vilema IV. p?estav?n a roz?i?en Ferdinandem von Arnim podle projektu Ludvika Persiuse . Postupim a jeji palace byly oblibenou residenci n?mecke cisa?ske rodiny a? do padu cisa?stvi v roce 1918 .

Po 2. sv?tove valce se zamek stal ve?ejn? p?istupnym a zm?nil se ve vyhledavanou turistickou atrakci byvale N?mecke demokraticke republiky . Vzhledem ke svemu historickemu vyznamu byl pe?liv? udr?ovan. Po znovusjednoceni N?mecka v roce 1990 do?lo ke spln?ni posledniho p?ani Friedricha Velikeho. Vratil se ke svemu milovanemu zamku a jeho ostatky byly ulo?eny do hrobu na nejvy??i terase zamecke zahrady.

Zamek Sanssouci a okolni palace a parky nav?tivi ka?doro?n? vice ne? dva miliony lidi z celeho sv?ta. O udr?bu a restaurovani celeho komplexu se v sou?asnosti (2008) stara Nadace pro pruske zamky a zahrady Berlin-Braniborsko (n?m. Stiftung Preußische Schlosser und Garten Berlin-Brandenburg ) Archivovano 22. 1. 2010 na Wayback Machine . , zalo?ena v roce 1995.

Koncepce Fridricha Velikeho [ editovat | editovat zdroj ]

Terasy [ editovat | editovat zdroj ]

Jakmile se Fridrich II. stal 31. kv?tna 1740 po smrti sveho otce pruskym kralem, za?al s p?ipravami na prom?nu celeho uzemi dne?niho Parku Sanssouci . Nejprve 10. srpna 1744 rozhodl Fridrich o zalo?eni vini?nich a okrasnych teras na ji?nich svazich navr?i Bornstedt. P?edtim byl cely pahorek porostly duby, ktere za panovani Fridricha Vilema I. , (otce Fridricha Velikeho), byly vykaceny a pou?ity k zalo?eni staveb v Postupimi vybudovane na malo unosnych p?dach byvalych ba?in. Proto se Fridrich Veliky rozhodl vzniklou holinu ( Wusten Berg ? Holy vrch ) zkultivovat a p?em?nit ve francouzsky park se zamkem na nejvy??im mist?. Praci pov??il stavitele Georga W. von Knobelsdorfa , ktery se p?i projektovani ?idil skicami a pokyny krale.

Svah byl roz?len?n do ?esti ?irokych teras situovanych tak aby bylo co nejlepe vyu?ito dopadajicich slune?nich paprsk?. Op?rne zdi poslou?ily pro osazeni trela?i , po kterych se pnuly ke?iky vinne revy dovezene z Portugalska, Italie, Francie, ale take z n?meckeho Ruppinu . Zdivo bylo p?eru?ovano 168 zasklenymi nikami , v nich? rostly fikovniky (smokvon?). Podel hrany ka?de terasy byl pruh udr?ovaneho travniku, ve kterem rostly tvarovane tisy . Travniky byly ohrani?eny nizkym ?ivym plotem ze zakrsk? ovocnych strom?. St?edovou osu terasove zahrady tvo?i schodi?t? se 120 schody, (dnes jich ma 132), p?eru?ovane v urovni jednotlivych teras a z obou stran pahorku byly k terasam p?istupove rampy.

Parter [ editovat | editovat zdroj ]

Parter zamku tvo?i barokni kv?tinova zahrada zalo?ena v roce 1745 . V jejim st?edu je pak od roku 1748 Velka fontana , (n?m. Grosse Fontane ), kolem ni? jsou rozmist?ny mramorove sochy bo?stev Venu?e , Merkura , Apollona , Diany , Juno , Jupitera , Marta a Minervy spolu s alegorickym zobrazenim ?ty? element? ? Ohn?, Vody, Vzduchu a Zem?. Sochy Venu?e a Merkura, prace francouzskeho socha?e Jean-Baptisty Pigalla a lovecke skupiny p?edstavujici Vzduch Archivovano 21. 5. 2007 na Wayback Machine . a Vodu Archivovano 3. 3. 2016 na Wayback Machine . od Lamberta Sigisberta Adama jsou darem francouzskeho krale Ludvika XV. Ostatni postavy pochazeji z dilny Francoise Gasparda Adama , ktery vedl v Berlin? francouzsky socha?sky atelier zalo?eny Fridrichem Velikym. Dokon?eni celeho souboru soch se datuje k roku 1764.

Nedaleko odtud byla zeleninova zahrada, kterou ji? v roce 1715 zalo?il Fridrich Vilem I. Svou jednoduchou u?itkovou zahradu nazyval tento spo?ivy prusky kral ironicky ?moje Marly“ ?im? nara?el na nakladnou zahradu v Marly-le-Roi francouzskeho ?Krale Slunce“ Ludvika XIV. Fridrich Veliky si ale spojeni kv?tinove a u?itkove zahrady velmi cenil. Podle n?ho se tak nazorn? ukazalo sjednoceni jeho zalib, nebo? miloval jak um?ni, tak ?erstvou zeleninu.

Budova zamku [ editovat | editovat zdroj ]

P?iprava stavby zamku za?ala 13. ledna 1745 kdy Fridrich II. vladnim na?izenim p?ikazal vybudovat ?Lust-Haus zu Potsdam“ . Podle jeho skic vypracoval dvorni architekt Georg Wenzeslaus von Knobelsdorff stavebni projekt. Proto?e kral?v navrh p?edpokladal jenom p?izemni stavbu navrhl krali von Knobelsdorff budouci zamek podsklepit, zdvihnout tim urove? p?izemi a p?esunout cely objekt bli?e k okraji nejvy??i terasy aby byl vice exponovan p?i pohledech z parteru . Fridrich ale jeho navrhy odmitnul, nep?al si representativni palac, nebo? daval p?ednost intimit? nizke budovy v rokokovem stylu bez v?t?ich narok? na reprezentaci. Po?adoval p?ime spojeni vnit?nich zameckych prostor se zahradnimi terasami bez zbyte?nych schod?. Jeho vizi bylo zapojeni p?irody do kultury bydleni.

Fridrich Veliky u v?ech staveb provad?nych na jeho p?ikaz v Postupimi a v Berlin? osobn? zasahoval do jejich administrativniho vedeni i jejich um?leckeho vyrazu. To samoz?ejm? k?i?ilo p?edstavy architekt? a tak nakonec rozpory mezi kralem a jeho architektem vyustily v roce 1746 v odstran?ni von Knobelsdorffa z praci na stavb? zamku. (Oficialn? ov?em rezignoval ze zdravotnich d?vod?). Stavbu dokon?il nizozemsky stavitel Jan Bouman , ktery stavbu ?idil ji? od roku 1745 .

Po dvou letech vystavby do?lo 1. kv?tna 1747 k vysv?ceni zamku p?esto, ?e n?ktere pokoje nebyly je?t? dokon?eny. Pokud Fridrich Veliky neval?il, travil letni m?sice na svem zamku koncipovanem tak, aby vyhovoval jemu a jim pozvanym host?m. Od sve ?eny Al?b?ty Kristyny Brun?vicko-Bevernske z?staval odlou?en ji? od sve korunovace v roce 1740 . Kralovna pobyvala na zamku Schonhausen , zatimco Sanssouci byl take ? sans femmes “ (bez ?en).

Fridrich II. Veliky ?il relativn? skromn?. Nad plesy, ma?karnimi baly a loveckymi zabavami vit?zily v Sanssouci filosoficke diskuse, prochazky, ?etba a koncerty. Palaci ?ikal ?m?j vini?ni dome?ek“ ( Mein Weinberghauschen ) a ur?il jej pouze k pobyt?m od konce dubna do za?atku ?ijna. V teto letni residenci (tzv. maison de plaisance ) cht?l pobyvat sam, p?ipadn? se svymi hosty, a bezstarostn? ( sans souci ) se v?novat svym koni?k?m a um?leckym zalibam. Zamek Fridrichovi zcela vyhovoval a tak odmital navrhy na moderniza?ni a udr?ovaci prace.

Hrob Fridricha II. Velikeho [ editovat | editovat zdroj ]

Fridrich II. zem?el na zamku Sanssouci 17. srpna 1786 . P?al si byt pochovan skromn?, vedle zamku na nejvy??i terase vedle svych poh?benych ps?. B?hem sve vlady se Fridrich ?asto obiral my?lenkami na smrt a tem?? p?ed ka?dou bitvou p?epracovaval svoji zav??. P?ed bitvou u Leuthenu (pol. Lutyn? ) napsal: ??il jsem jako filosof a p?eji si byt poh?ben jako filosof, bez okazalosti a p?epychu. Nechci byt ani pitvan, ani balzamovan. Nech? jsem poh?ben na Sanssouci na horni terase do hrobu, ktery jsem si nechal p?ipravit. Kdybych zem?el ve valce nebo na cest?, p?eji si byt poh?ben v prvni lep?i obci a v zim? chci byt p?enesen na vy?e uvedene misto.“ P?es vyslovne kralovo p?ani uspo?adal Fridrichovi jeho synovec a nastupce na tr?nu Fridrich Vilem II. ob?adny poh?eb v posadkovem kostele v Postupimi, kde byly kralovy ostatky ulo?eny vedle hrobu jeho otce Fridricha Vilema I. .

Rakve obou kral? byly b?hem druhe sv?tove valky vyzvednuty z hrob? a v b?eznu 1943 byly uschovany do bunkru v Postupimi ? Eiche, odkud je v b?eznu 1945 p?ed postupujici Rudou armadou p?evezli a ukryli v solnem dole Bernterode v Eichsfeldu ( Durynsko ). Zde je objevili ameri?ti vojaci a p?emistili je do kostela sv. Al?b?ty v Marburgu ( Hesensko ). V srpnu roku 1952 byly rakve pruskych kral? p?evezeny na hrad Hohenzollern v Badensku-Wurttembersku . Po padu vychodni N?mecke demokraticke republiky a znovusjednoceni N?mecka kone?n? mohly Fridrichovy ostatky podle jeho posledni v?le spo?inout na Sanssouci. Ve vyro?ni den jeho smrti 17. srpna 1991 byla rakev s eskortou Bundeswehru dopravena do Postupimi a v noci ulo?ena do hrobu, ktery si Fridrich v roce 1744 nechal p?ipravit. Kdysi ?ekl "quand je serai la, je serai sans souci" , (a? tu budu, budu ji? bez starosti), ale jeho p?ani se mu splnilo a? po 205 letech.