Ruska prozatimni vlada Временное правительство России ←   1917   → vlajka znak
Hymna Rabo?aja Marseljeza
Geografie Mapa Ruska pod kontrolou prozatimni vlady a ji narokovanych uzemi
Hlavni m?sto	Petrohrad
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni	Rusove , Ukrajinci , ?ide , B?lorusove , Polaci , N?mci , Gruzini , Armeni , Loty?i , Litevci , Estonci , Finove , ?vedove , Moldavane , Tata?i , Turkmeni , Kaza?i , Ba?kirove a dal?ich cca 100 narod?
Jazyky	ru?tina
Nabo?enstvi	ruske ortodoxni , ?imskokatolicke , luteranske , judaisticke , islamske , starov?rci , ?eckokatolicke , buddhismus , p?irodni nabo?enstvi
Statni utvar
Statni z?izeni	prozatimni vlada
M?na	rubl
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Ruske imperium Nasledujici Ruska republika

Ruska prozatimni vlada byl p?echodny spravni organ, ktery ?idil Rusko roku 1917 po odstoupeni cara Mikula?e II. za Unorove revoluce a? do ?ijnove revoluce .

Ruska prozatimni vlada se ustavila na zaklad? mandat? posledni carske Statni dumy . Jejim ukolem bylo dovest zemi do demokratickych voleb, ze kterych vzejde nove Ustavodarne shroma?d?ni . Prvnim p?edsedou vlady byl stoupenec konstitu?ni monarchie (tzv. kadet ), kni?e Georgij Lvov , v ?ervenci jej vyst?idal socialista ( eser ) Alexandr Kerenskij . Vlada sidlila v petrohradskem Zimnim palaci a 14. za?i vyhlasila Ruskou republiku . Dne 7. listopadu (25. ?ijna julianskeho kalenda?e ) vladu nasilim svrhli bol?evici , socialisti?ti radikalove vedeni Leninem a Trockym . Svr?eni prozatimni vlady vedlo k uchopeni moci bol?evickou komunistickou stranou , ob?anske valce a pozd?ji vzniku Sov?tskeho svazu .

Po?ate?ni formace [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? car odstoupil, dv? soupe?ici instituce, Duma a Petrohradsky sov?t soupe?ily o vladu. Car Mikula? II. odstoupil 15. b?ezna a jako sveho nastupce jmenoval sveho bratra Michaila . Ten v?ak titul cara nasledujici den odmitl a p?edal vladu Prozatimni vlad?.

Po?ate?ni slo?eni Prozatimni vlady:

Dubnova krize a prvni koali?ni vlada [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 18. dubna slibil ministr zahrani?i Pavel Miljukov pokra?ovani valky "a? do uplneho vit?zstvi" . Nasledovaly masivni demonstrace pracovnik? a vojak? , kte?i byli bojem vy?erpani. Demonstranti po?adovali Miljukovovu rezignaci. General Lavr Kornilov cht?l nepokoje potla?it, Georgij Lvov v?ak jakekoli nasili odmitl.

Prozatimni vlada nakonec p?ijala rezignaci Miljukova a Gu?kova a k vlad? bylo p?ipojeno n?kolik novych ministerstev.

Slo?eni prvni koali?ni vlady:

?ervencova krize a druha koali?ni vlada [ editovat | editovat zdroj ]

?ervencova krize trvala 16. a? 20. ?ervence , kdy se vojaci a tovarni d?lnici i d?lnice vzbou?ili proti prozatimni vlad?. Z teto revolty byli dlouho obvi?ovani bol?evici , jejich v?dce Vladimir Lenin se tak musel skryvat.

Krize nakonec vyvrcholila odstoupenim Georgije Lvova z postu premiera. Jeho nastupce se stal ministr valky Alexandr Kerenskij .

Druha koalice:

T?eti koalice:

Kornilov?v pu? [ editovat | editovat zdroj ]

General Kornilov byl p?esv?d?en, ?e prozatimni vlada musi byt reorganizovana. V za?i prohlasil, ?e Kerenskij ho pov??il ukolem obnovit po?adek v Petrohradu a reorganizovat vladu. Kerenskij v tom vid?l pokus o pu? a Kornilova propustil. Po zhrouceni pu?e byl Kornilov zat?en a uv?zn?n v Bychov? .

?ijnova revoluce [ editovat | editovat zdroj ]

Jeliko? ?adna vlada nebyla schopna ukon?it valku , ziskavali bol?evici ?im dal v?t?i podporu ve?ejnosti. Jednim z nejpopularn?j?ich se krom? Lenina stal Lev Trockij , ktery se k bol?evik?m p?ipojil v let? .

Revoluce za?ala 7. listopadu , co? je 25. ?ijna dle stareho, pravoslavneho kalenda?e - odtud ozna?eni ?ijnova. Tehdy nechal bol?evik Vladimir Antonov-Ovsejenko vyst?elit z k?i?niku Aurora salvu slepych naboj? . To byl signal pro Rude gardy, ktere vtrhly do Zimniho palace . Kerenskij mezitim uprchl z m?sta. Revoluci skon?ila uloha Prozatimni vlady, jeji? ?lenove byli zat?eni. ^[1]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Russian Provisional Government na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ruska prozatimni vlada na Wikimedia Commons