Robert Goddard

Robert Goddard
Robert Goddard
Rodne jmeno	Robert Hutchings Goddard
Narozeni	5. ?ijna 1882 ; Worcester
Umrti	10. srpna 1945 (ve v?ku 62 let) ; Baltimore
P?i?ina umrti	rakovina jicnu
Misto poh?beni	Hope Cemetery
Alma mater	Clark University ; Worcester Polytechnic Institute ; South High Community School
Povolani	letecky in?enyr, fyzik , vynalezce , matematik , in?enyr a astronom
Ocen?ni	Langley Gold Medal (1960) ; International Space Hall of Fame (1976) ; Narodni si? slavy vynalezc? (1979) ; Narodni letecka si? slavy ; Zlata medaile Kongresu ; … vice na Wikidatech
Cho?	Esther Christine Kisk
Rodi?e	Nahum Danford Goddard, Jr.
Podpis
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Robert Hutchings Goddard ( 5. ?ijna 1882 Worcester , Massachusetts , USA ? 10. srpna 1945 ) byl americky in?enyr a jeden ze zakladatel? raketove techniky. B?hem sveho dospivani za?al byt fascinovan v?emi v?cmi okolo pyrotechniky a nenechalo na sebe dlouho ?ekat a mlady Robert za?al sam rozebirat, michat sm?si a vypou?t?t sve vlastni pyrotechnicke hra?ky, ktere m?ly a? p?ekvapiv? dobre vysledky po strance pohonnych sm?si.

Vzd?lani [ editovat | editovat zdroj ]

Okolo ?estnacteho roku se v jeho ?ivot? dostavil dal?i maly podn?t, ktery jej p?ivedl nejspi?e k tomu, co b?hem sveho ?ivota bude d?lat. V teto dob? se mu do ruky dostala kniha legendarniho sci-fi autora H. G. Wellse Valka sv?t? . Po jejim p?e?teni za?al snit o mo?nostech let? k jinym planetam a seminko my?lenky bylo zaseto. Roku 1902 se mu pak na South High School ve Worcesteru do rukou dostal ?lanek Vesmirna navigace ( The Navigation Of Space ). Roku 1908 Goddard zakon?il studium na Worcester Polytechnic Institute a rozhodl se jit studovat na Clark Univerzity ve Worcesteru, kde o t?i roky pozd?ji obdr?el doktorat z fyziky a po skon?eni za?al na univerzit? i vyu?ovat.

Prvni teorie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1912 dokon?il svoji matematickou teorii raketovych pohon? na tuha paliva nezavisle na dal?im skv?lem odbornikovi K. E. Ciolkovskem a podobn? jako on do?el ke stejnym zav?r?m a tak se obratil na dal?i praci a to v podob? teorie kapalinovych raket a motor?, od ktereho si sliboval, ?e jednoho dne by mohl ?lov?ka dopravit a? do vesmirneho prostoru. Na rozdil od motor? na tuhe palivo pot?ebovaly kapalne motory mnohem vice p?idavnych za?izeni, co? postavilo p?ed Goddarda mnoho novych vyzev. Roku 1912 dokon?uje Goddard matematickou teorii pro pohyb raket p?i uniku ze zemske p?ita?livosti. Mezi lety 1914 - 1919 se stava asistentem fyziky na Clarkov? univerzit? a od roku 1919 a? do roku sve smrti p?sobi jako profesor fyziky. Je jen samoz?ejmosti, ?e jeho prace si nemohla nepov?imnout armada , ktera projevila zajem o vojenske vyu?iti raket a poskytla tak mezi lety 1915 a? 1923 zazemi pro Goddarda, ktery na oplatku vyvijel rakety na tuha (pevna) paliva pro americkou armadu. Jeho vyzkum ve vojenske technice nebyl vyu?it p?ed koncem prvni sv?tove valky, ale na?el vyu?iti ve valce nasledujici, kdy se jeho objevy vratily ve form? bazuky , efektivni p?chotni zbran? proti tank?m. (Paradoxem se stalo, ?e Goddardovy prace pou?il pro tvorbu sve rakety i Wernher von Braun , ktery sestrojil zna?n? vylep?enou raketu A-4 , ktera (obecn? znama jako V-2) pak devastovala Evropu b?hem vale?nych let a ktera pak pomohla dopravit Ameri?any do vesmiru .)

V roce 1914 obdr?el patenty US patent #1,103,503 a d?iv?j?i #1,102,653 na vicestup?ove rakety a na motor na tekuta paliva, se kterymi ale neza?al experimentovat d?ive ne? roku 1915 respektive roku 1922 . Do te doby se zaobira my?lenkami okolo motor? na tuha paliva a na stanoveni rychlosti, ktera bude nutna pro opu?t?ni na?i Zem? .

Publikace teorii [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1919 publikoval svoji v?deckou praci pod nazvem Metoda dosahovani extremnich vy?ek ( A Method for reaching Extreme Altitudes ), my?lenky pro danou praci, ale vyslovuje ji? o deset let d?ive. Jedinym mo?nym dopravnim prost?edkem pro dopravu do vesmiru je raketa pohan?na kapalnym kyslikem a vodikem . Jak u? je zde napsano, tak Robert Goddard neni jen teoretik, ale sna?i se sve zav?ry dokazat i v praxi. Jeho snaha p?ina?i prvni ovoce roku 1923 , kdy se mu usp??n? da?i v laboratornich podminkach uskute?nit statickou zkou?ku raketoveho motoru na kapalny kyslik a petrolej za pomoci ?erpadel k doprav? pohonne slo?ky do motoru . Poda?ilo se mu tak sladit p?ivod paliva do motoru s p?ivodem okysli?ovadla , co? byl technicky velmi naro?ny problem, ktery se dlouho neda?ilo uspokojiv? vy?e?it. Motor byl ale p?ili? maly, ne? aby mohl byt skute?n? pou?it pro raketu, ale m?l nyni mo?nost pou?it tento maly ?model“ pro sestaveni v?t?iho motoru. Laboratorni testy skute?neho motoru pro budouci raketu prob?hly 6. prosince 1925 na Clarkov? univerzit?, kdy? motor b??el po dobu 24 sekund.

Prvni starty [ editovat | editovat zdroj ]

Roky 1925 - 1926 byly pro n?j velice pracovn? naro?ne, nebo? stihl navrhnout, postavit a usp??n? otestovat prvni raketu na kapalne palivo na sv?t?. Raketa nesla jmeno ? Nell “, vzhledov? se moc nepodobala dne?nim raketam, ale i tak se stalo, ?e 16. b?ezna 1926 se za?ehl na 2,5 sekundy raketovy motor na farm? jeho tety Effie pobli? Auburn , Massachusetts, ktery ud?lil raket? dostatek energie na to, aby se vynesla 12 (n?kde se da objevit zaznam 12,5 a jinde 17) metr? do vy?ky (okolo 41 stop pro milovniky americkych delkovych jednotek) a s delkou letu 56 metr? p?i maximalni rychlosti 97 km/h. Raketa m?la hmotnost 2,72 kg a byla pohan?na sm?si benzinu a kapalneho kysliku. Experiment tak ukazal, ?e je mo?no pou?it motor na kapalna paliva pro souvisly let, ale motor byl je?t? velmi vzdalen od mo?nosti prvniho realneho vyu?iti. Goddard pracoval sam bez v?t?iho technickeho a in?enyrskeho zazemi, co? zpomalovalo jeho praci.

Druhy start rakety prob?hl 3. dubna 1926 a byl usp??n?j?i ne? prvni, motor fungoval 4,2 sekundy a raketa se vznesla do vy?ky 15,24 metr?. Po tomto testu se Goddard rozhodl, ?e pou?ita raketa je p?ili? mala a tak se pustil do konstrukce v?t?i a siln?j?i rakety, co? vyustilo 26. prosince 1928 ve t?eti start vybudovane nove rakety, ktera ulet?la vzdalenost 62 metr?. Jeji start jej ale p?ivedl na dal?i my?lenku, jeliko? se potykal s nestabilni drahou letu u svych vytvor?.

?tvrty start sve rakety p?ipravil i po v?decke strance a tak na svoji raketu umistil barometr , teplom?r a aparat pro zaznamenavani dat z cesty rakety. Raketa tehdy dosahla vy?ky 27 metr? a ulet?la 52 metr?. V?decke p?istroje se pak snesly k zemi pomoci padaku . Jak ji? tomu osud cht?l, tento start se dostal do p?edniho zajmu novina?? , jeliko? ti se v prvnim okam?iku domnivali, ?e do oblasti spadlo letadlo. Goddard se a? pozd?ji p?ihlasil ke svemu experimentu, co? mu p?ineslo zna?nou publicitu, ale hlavn? nasledn? i grant ve vy?i 50 000 dolar? . V prosinci roku 1929 nechal zalo?it testovaci st?elnici v Camp Devens situovanou 25 mil od Worcesteru. Bylo zde provedeno 16 statickych test? motoru, ale ?adny raketovy start.

Mezi lety 1929 - 1930 vyvinul a usp??n? odzkou?el system gyroskopicke stabilizace raket, co? byl dal?i krok k dosa?eni v?t?i vy?ky a to okolo 600 metr? a o p?t let pozd?ji pak s vylep?enou raketou s u?innymi gyroskopy p?ibli?n? 2285 metr?. Dal?i testy byly provad?ny na nov? vznikle raketove st?elnici v Roswellu v Novem Mexiku , kterou se Goddard rozhodl zalo?it na ran?i, ktery koupil pro v?t?i bezpe?nost, jeliko? jeho rakety za?inaly letat stale vy?e a vy?e. Zde daleko od civilizace v pou?ti u?inil americky in?enyr mnoho ze svych nejv?t?ich objev?, a? ji? to byly zmi?ovane gyroskopy, padakovy system pro rakety (usp??n? pou?it prvn? 13. ?ijna 1931), instalace v?deckych p?istroj? pro pozorovani po?asi atd.

Nova serie start? [ editovat | editovat zdroj ]

Raketovy pr?kopnik ? ze ?ivota (1:47 min)

Prvni raketovy test na nove st?elnici v Rooswellu prob?hl 30. prosince 1930 za pou?iti skoro 3,5 metrove rakety, ktera va?ila bez paliva p?es 15 kilogram?. Test byl velice usp??ny a raketa dosahla vy?ky 609 metr? a maximalni rychlost se pohybovala okolo 800 km/h. Nasledovaly pak dal?i ?ty?i usp??ne starty raket. Grant od Guggenheima byl pozastaven v ?ervnu 1932 , vzhledem k probihajici ekonomicke krizi v USA . Musel se proto vratit na Clarkovu universitu jako profesor, kde za pomoci grantu od Smithsonian Institution mohl pokra?ovat aspo? v laboratornich testech motor?, ale vypou?t?ni raket si ji? (zatim) nemohl dovolit. Ov?em v za?i 1933 obdr?el novou podporu od nov? zalo?ene Daniel and Florence Guggenheim Foundation , co? mu umo?nilo vratit se do Noveho Mexika a pokra?ovat v testovani.

V roce 1934 za?ina takzvane testovani A-Series , ktere trvalo od za?i 1935 do ?ijna 1935 a p?edstavovalo novou sadu raketovych motor? a kontrolovani drahy rakety pomoci gyroskop?. B?hem testovani ?A-Series“ bylo provedeno 14 start? a jedno staticke testovani motor? (sedm t?chto start? skon?ilo nezdarem z r?znych p?i?in). Po ukon?eni testovani ?A-Series“ nastoupil novy nastupce a to v podob? K-Series , ktera testovala pouze staticke fungovani motor? a nedo?lo k ?adnemu startu (b?hem testovani do?lo ke zv?t?eni motoru, co? m?lo za nasledek zv?t?eni tahu). Nasledovala pak i L-Series , ktera byla rozd?lena do t?i ?asti A, B, C . ?ast A bylo staticke testovani motor?. ?ast B se zaobirala navratovym za?izenim - padakem. ?ast C testovala r?zne pohonne sm?si a start raket.

Roku 1936 vychazi dal?i jeho kniha, tentokrate pod nazvem Vyvoj kapalinove rakety ( Liquid-propellant Rocket Development ), ktera se zaobira my?lenkami raket na kapalna paliva.

Druha sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Po vypuknuti druhe sv?tove valky dovolil armad? nahlednout do svych vyzkum? a pou?it jeho vysledky pro vojenske u?ely. Armada m?la p?edev?im zajem o rakety dlouheho doletu ze strategickych pot?eb. Dob?e si uv?domoval, ?e pro dal?i vyzkum na poli raketovych motor? budou pot?eba obrovske prost?edky, ktere nem?la ?adna soukroma osoba ani instituce, ale jenom vlada. V??il tak, ?e poskytnuti svych dat je nutnym krokem k cest? ?lov?ka do vesmiru.

Zem?el 10. srpna 1945 ve m?st? Baltimore ve Spojenych statech. Na sklonku sveho ?ivota byl Goddard uznavan jako genialni in?enyr a experimentator, ktery dokazal sestrojit rakety, ktere p?edb?hly svou dobu o mnoho let. B?hem sveho ?ivota si nechal Goddard patentovat p?es 200 napad? (uvad?no 214 patent?), ktere pak na?ly dal?i uplatn?ni v nasledujicich letech.

Sklonek ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem sve v?deckoin?enyrske kariery byl neustale vystaven vysm?chu ze strany tisku pro sv?j nazor, ?e by rakety mohly byt jednou pou?ity pro lety na M?sic , ale nenechal se od svych experiment? odradit za ?aste?ne podpory Smithsonova Institutu ( Smithsonian Institution ) a Charlese Lindbergha , kte?i mu poskytli roku 1917 grant ve vy?i 5 000 dolar?, ?im? odstartovali jeho ?raketovou karieru“. Zajiste k tomu i p?isp?l ?lanek z roku 1921, v n?m? obhajoval a vysv?tloval svoji praci na vyvoji rakety schopne p?ekonat meziplanetarni vzdalenosti. Na tuto my?lenku nebyl tehdej?i sv?t je?t? pln? p?ipraven. Je jenom paradoxem, ?e v 60. letech dvacateho stoleti byl ?lov?k dopraven na M?sic raketou na kapalne palivo, ktera byla postavena podle princip? vyvinutych Goddardem.

Posmrtn? byla vydana souhrnna publikace jeho prace v roce 1948 pod nazvem Rocket Development: Liquid-Fuel Rocket Research, 1929-1941 . Roku 1959 byl posmrtn? vyznamenan Kongresem Spojenych stat? a stal se prvnim nositelem ceny Louis W. Hill Space Transportation Award , kterou vydaval nov? zalo?eny Institute of Aeronautical Science . 1. kv?tna teho? roku NASA pojmenovala po Goddardovi vesmirne centrum v Greenbeltu , Maryland , USA a o rok pozd?ji pak dostal i ocen?ni Langley Medal od Smithsonian Institution . Roku 1960 odsouhlasila take americka vlada, ?e bude platit Goddardov? vdov? ro?n? 1 milion dolar? za vyu?ivani patent? jejiho mu?e, kterych nahlasil za sveho ?ivota 214.